5 C 341/2020

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Koubovou ve věci žalobce: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované společnosti 1/0 IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 o 135.310 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 135.310 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 135.310 Kč od 20. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3.900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Znojmě náklady řízení ve výši 10.693,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 22. 12. 2020 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 135.310 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že , stát, byla v rozhodném období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019 (dále též jen „rozhodné období“) a doposud je vlastníkem pozemků v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, , které jsou zapsány u , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a kat. území , adresa, , a to pozemku parc. č. , číslo, o výměře , výměra, m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití neplodná půda, pozemek parc. č. , číslo, o výměře , výměra, m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. , číslo, o výměře , výměra, m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parc. č. , číslo, o výměře , výměra, m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří (dále jen též jen „pozemky“). Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových byl a je organizační složkou státu příslušnou s těmito pozemky hospodařit. Žalovaný byl v rozhodném období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019 a je doposud vlastníkem staveb, které stojí na pozemcích žalobce, a to staveb: , adresa, , č. p. , číslo, , způsob využití obč. vybavenost, jež stojí na pozemku parc. č. , číslo, , stavby bez čp/če, způsob využití obč. vybavenost, jež stojí na pozemku parc. č. , číslo, a stavby bez čp/če, způsob využití obč. vybavenost, jež stojí na pozemku parc. č. , číslo, , všechny stavby se nachází v obci , adresa, a kat. území , adresa, a jsou zapsány u , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a kat. území , adresa, (dále též jen „stavby“). Soubor budov a pozemků tvoří areál sportovní střelnice v , adresa, , je užíván ze strany žalovaného, jde o oplocený a uzamčený areál. Stavby ve vlastnictví žalovaného se nestaly součástí pozemků a jsou samostatnou nemovitou věcí. K užívání pozemků nebyl mezi žalobcem a žalovaným v rozhodném období smluvně upraven užívací vztah, mezi účastníky nebyla uzavřena nájemní smlouva. Žalobce se tedy domáhal vydání bezdůvodného obohacení za rozhodné období, neboť žalovaný užíval pozemky žalobce bez právního důvodu a za užívání nezaplatil žalobci žádnou úhradu. Žalobce žádal náhradu za bezdůvodné obohacení v peněžité formě, výše bezdůvodného obohacení byla stanovena na základě Znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, , vypracovaného , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , kdy obvyklá cena nájemného byla zjištěna pro rok 2018 ve výši 66.950 Kč a pro rok 2019 ve výši 68.360 Kč, celkem tedy bylo po žalovaném požadováno zaplacení částky 135.310 Kč. Podáním ze dne 9. 2. 2021 žalobce v rámci vyjádření k odporu žalovaného doplnil skutková tvrzení tak, že předmětné pozemky byly ze strany žalovaného užívány na základě Smlouvy o výpůjčce nemovitostí č. , číslo, ze dne , datum, ve znění dodatků č. , hodnota, ze dne , datum, , kdy výpůjčka byla sjednána na dobu určitou do , datum, , a na základě Smlouvy o nájmu nemovitosti č. , číslo, ze dne , datum, do , datum, . Bezdůvodné obohacení ze strany žalovaného za období od 24. 11. 2013 do 31. 12. 2013 bylo uhrazeno. Po ukončení účinnosti těchto smluv nebyly pozemky ze strany žalovaného vyklizeny a předány žalobci. Vydání bezdůvodného obohacení za roky 2014 až 2017 se žalobce domáhal v řízeních vedených u Okresního soudu ve Znojmě, pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, , když první jmenované řízení bylo pravomocně skončeno rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , z něhož vyplývá závěr, že pokud je celý areál oplocen a po ukončení předchozích závazkových vztahů mezi účastníky nebyl žalovaným vyklizen a žalobci řádně odevzdán, pak byla žalobci znemožněno užívání pozemků a disponování s nimi. Není významné, zda žalovaný tento areál fakticky užíval v celém rozsahu či pouze jeho část, měl však k dispozici užívání celého areálu a měl tak povinnost zaplatit bezdůvodné obohacení za užívání celého areálu. Ve vyjádření k návrhu na mimosoudní dohodu a ke znaleckému posudku ze dne , datum, žalobce sdělil, že nepřistoupí na navrženou dohodu na mimosoudní vyrovnání s ohledem na navrhovanou cenu 6.450 Kč/rok za užívání pozemků o celkové výměře , výměra, m2, kterou nelze považovat za cenu v daném čase a místě obvyklou. Žalobce měl zásadní námitky proti posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , které v podání blíže rozvedl. Znalecký posudek je dle názoru žalobce neúplný, nepřesný až zavádějící. Ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, se žalobce vyjádřil ve svém podání ze dne 5. 5. 2022 s tím, že má pouze drobné výhrady k písemnému vypracování znaleckého posudku, které jsou však nepodstatné, nemající vliv na celkové posouzení věci. Žalobce souhlasil se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , se způsobem jeho zpracování i s jeho závěry. Žalobce měl za to, že znalkyně splnila zadaný úkol. Ve svém podání ze dne 27. 5. 2022 pak žalobce podrobněji rozvedl, v čem souhlasí se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a dále se vyjádřil k historickému vývoji užívacích vztahů mezi žalobcem a žalovaným. Předmětné pozemky byly nejdříve odevzdány právnímu předchůdci žalovaného do bezplatného užívání s účinností k 1. 2. 1970 za účelem vybudování střelnice. Náklady na vybudování střelnice byly uhrazeny cca před 50-ti lety právním předchůdcem žalovaného. V rozhodném období žalovaný žádné náklady spojené s budováním střelnice neměl a provozní náklady střelnice nelze přičítat k tíži žalobce. Na základě opatření Okresního úřadu ve Znojmě ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , bylo právo trvalého užívání žalovanému odejmuto s účinností k 31. 12. 2000 z důvodu porušení ust. § 70 odst. 2 hospodářského zákoníku, neboť žalovaný jako trvalý uživatel neužíval dotčené pozemky sám a osobně, nýbrž je pronajmul dalšímu subjektu. Z důvodu odejmutí práva trvalého užívání nedošlo k přeměně práva trvalého užívání na právo výpůjčky, a nedošlo na straně žalovaného ke vzniku vlastnického práva k pozemkům, když o vlastnictví žalobce k předmětným pozemkům bylo již v minulosti pravomocně rozhodnuto. To zapříčinilo vznik současné situace, kdy žalobce je vlastníkem předmětných pozemků a žalovaný je vlastníkem staveb na pozemcích postavených. Žalobce dále uvedl, že důvodem pro omezení činnosti žalovaného nebyl plánovaný záměr využití části pozemků pro výstavbu obchvatu, ale skutečnost, že žalovanému nebylo uděleno povolení k provozování části střelnice z důvodu zanedbání údržby a absence bezpečnostních prvků. Podáním ze dne 29. 9. 2022 žalobce nesouhlasil se zastavením řízení v dané věci, neboť dle žalobce mezi účastníky nedošlo k uzavření mimosoudní dohody, ani na základě písemné dohody, ani na základě fikce souhlasu, jak dovozuje žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalobce měl a má proti znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, zásadní námitky, kdy cenu 6.450 Kč za rok užívání pozemků o celkové výměře , výměra, m2 nelze považovat za cenu v místě a čase obvyklou, odmítl žalobce návrh mimosoudní dohody. Ve vztahu k tvrzení žalovaného o uzavření mimosoudní dohody fikcí dle ust. § 149 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. žalobce uvedl, že při své činnosti nepostupuje podle správního řádu, neboť Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nemá postavení správního orgánu, nýbrž je organizační složkou státu a nemá právní subjektivitu. Aktivně věcně legitimována pro dané soudní řízení je , stát, jako příslušná organizační složka. Stát v daném soudním řízení nevystupuje v mocenském postavení jako orgán vykonávající působnost v oblasti veřejné správy, proto dle názoru žalobce nelze dovozovat uzavření mimosoudní dohody na základě fikce dle správního řádu, když navíc žalovaným citované ustanovení na daný případ rovněž nedopadá, neboť se nejedná o vydání závazného stanoviska správního orgánu. Žalobce dále uvedl, že nelze akceptovat námitku žalovaného ohledně stavební uzávěry, když znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , který je pro žalovaného příznivější, se stavební uzávěrou také pracuje, a k uvedenému nemá žalovaný výhrady.

2. Podáním doručeným soudu dne 23. 7. 2021 žalovaný soudu oznámil, že žalobci zaslal návrh na mimosoudní vyrovnání. V rámci svého vyjádření doručeného soudu dne 1. 9. 2021 žalovaný reagoval na námitky žalobce ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a sdělil své výtky ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , když žalovaný mimo jiné uvedl, že posudek , tituly před jménem, , jméno FO, dokazuje, že je možné použít metody srovnávací. Podáním ze dne 4. 5. 2022 se žalovaný vyjádřil ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Uvedl, že znalkyně zpracovala znalecký posudek v rozporu se zadáním, když obvyklou cenu neurčila v souladu s ust. § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. Znalkyně měla k dispozici cca 100 odkazů na střelnice v , stát, , úkolem znalkyně tedy bylo oslovit tyto střelnice s požadavkem na zaslání nájemních smluv, na základě kterých měla znalkyně provést odhad výše nájemného. Žalovaný dále namítal nepřípustnost ocenění na základě prodeje pozemků v roce 2022 a skutečnost, že pozemky střelnice v , adresa, nejsou obchodovatelné, neboť je získá město , adresa, pro stavbu obchvatu, a pozemky tak nemohou sloužit jiné činnosti. Znalkyně v posudku nezohlednila, že , výměra, m2 parcely č. , číslo, veřejná cesta. Taktéž dle názoru žalovaného nelze porovnávat střelnici se zahradou. V posudku také nebylo zohledněno, že žalovaný prováděl rekultivaci vytěžené pískovny a smetiště na vlastní náklady ještě před výstavbou střelnice. V dalších podáních ze dne 6. 5. 2022, dne 19. 5. 2022, dne 20. 5. 2022 a dne 2. 6. 2022 pak žalovaný pouze zopakoval a konkretizoval své námitky proti znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, z předchozího podání. V rámci svého vyjádření ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, doručenému soudu dne 30. 8. 2022 žalovaný uvedl další námitky proti znaleckému posudku, odkázal přitom na znalecký posudek zpracovaný společností , právnická osoba, ., vztahující se k ocenění pozemků v kat. území , adresa, , který stanovil výši nájmu, služebnosti a věcného břemene ve výši ceny zjištěné 0,832 Kč/m2. Žalovaný navrhoval zastavení řízení z důvodu dohody mezi účastníky, ke které mělo dojít fikcí souhlasu s podaným návrhem podle§ 149 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., protože se žalobce v zákonné lhůtě nevyjádřil k předloženému návrhu na mimosoudní vyrovnání. V podání doručeném soudu dne 16. 9. 2022 žalovaný namítal, že tvrzení, že , státní instituce, se neřídí správním řádem, je nepravdivé, když správním řádem se musí řídit všechny tzv. orgány veřejné správy. Odpovědným subjektem dle názoru žalovaného je stát – , stát, , která souhlasila s návrhem na mimosoudní vyrovnání formou fikce souhlasu. V podání nazvaném vyjádření k příloze z října 2022 žalovaný opět zopakoval, že znalkyně nerespektovala zákon č. 151/1997 Sb., když nestanovila v místě a čase obvyklou výši nájemného, nerespektovala znění zákona, které říká: „nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění“. Pokud znalkyně odmítla telefonovat na různé střelnice v , stát, , měla dle žalovaného zadaný úkol odmítnout. Podle žalovaného znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, zahrnula mezi oceňované pozemky také část veřejné cesty o výměře , výměra, m2, což neodpovídá rozsahu vymezeném oplocením areálu střelnice. Žalovaný dále namítal, že součástí ocenění je i část pozemku, kde jsou billboardy, a mohlo by tak docházet k duplicitnímu nezákonnému zisku žalobce. Žalovaný uvedl, že znalkyně by měla zdůvodnit, z jakého důvodu vybírala pouze ceny vyšší z použité realitní inzerce, a dále že znalkyně nevěnovala dostatečnou pozornost znaleckému zkoumání, což dokládal znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, k pozemku v katastru obce , adresa, . Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, měla dle názoru žalovaného respektovat rozsudek Krajského soudu v Brně, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, a usnesení NS, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, a respektovat soudy stanovenou cenu cca 49.000 Kč za roční užívání pozemků.

3. Soud po povedeném dokazování zjistil následující skutkový stav:

4. Výpisy z katastru nemovitostí k LV č. , hodnota, a k LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a kat. území , adresa, , byla prokázána vlastnická práva žalobce k předmětným pozemkům a vlastnická práva žalovaného k předmětným stavbám.

5. O historickém vývoji smluvních vztahů mezi účastníky, resp. taktéž jejich právními předchůdci, soud učinil následující skutková zjištění. Z hospodářské smlouvy o trvalém bezplatném užívání číslo , hodnota, ze dne , datum, se podává, že Okresní národní výbor , adresa, jako předávající organizace převedl pozemek parc. č. , číslo, o výměře , výměra, ha v kat. území , adresa, k trvalému bezplatnému užívání přejímající organizaci – , adresa, , čili právnímu předchůdci žalovaného, a to ke dni , datum, za účelem vybudování střelnice. Právo trvalého užívání předmětných pozemků bylo žalovanému odejmuto Okresním úřadem Znojmo, a to ke dni 31. 12. 2000. Důvodem pro odnětí byla skutečnost, že stavby postavené na předmětných pozemcích sloužící jako pušková a pistolová střelnice byly pronajaty na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, , právnická osoba, , adresa, , čímž došlo k porušení ust. § 70 odst. 2 hospodářského zákoníku. Ze smlouvy o výpůjčce nemovitostí č. , číslo, ve znění jejího dodatku č. , hodnota, soud zjistil, že žalobce a žalovaný se dohodli na přenechání žalovanému k bezplatnému užívání pozemků parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, a část pozemku parc. č. , číslo, , dále pozemek parc. č. , číslo, a část pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , výpůjčka byla sjednána na dobu určitou do , datum, . Ze smlouvy o nájmu nemovitostí č. , číslo, soud zjistil, že účastníci se ve smlouvě dohodli, že žalobce jako pronajímatel pronajímal žalovanému jako nájemci část pozemku parc. č. , číslo, o výměře , výměra, m2 a část pozemku parc. č. , číslo, o výměře , výměra, m2, v k. ú. , adresa, , s tím, že nájemné bylo sjednáno ve výši 5.175 Kč ročně, tj. 15 Kč/m2/rok. Nájem byl sjednán na dobu určitou jednoho roku ode dne účinnosti smlouvy, účinnost smlouvy nastala dne , datum, .

6. Z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , bylo zjištěno, že byl zamítnut návrh žalovaného, aby bylo určeno, že je vlastníkem předmětných pozemků žalobce.

7. Z pravomocného rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , se podává, že soud žalobci přiznal za období roku 2014 bezdůvodné obohacení za užívání střeleckého areálu v , adresa, žalovaným bez právního důvodu, a to ve výši 49 272 Kč. Citované rozhodnutí Krajského soudu v Brně žalobce napadl dovoláním, které Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , odmítl.

8. Z listiny nazvané Návrh na mimosoudní vyrovnání, datované ke dni 14. 7. 2021, soud zjistil, že žalovaný navrhl žalobci dohodu na určení výše nájemního (bezesmluvního užívání) za předmětné pozemky za roky 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020 a roky následující až do data zahájení stavby silničního obchvatu, a to ve výši 6.450 Kč ročně, když přitom odkazoval na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . , státní instituce, na návrh žalovaného reagoval dopisem ze dne 4. 8. 2021, ve kterém žalovanému sdělil, že s ohledem na zásadní námitky proti předloženému znaleckému posudku a navrhované ceně 6.450 Kč/rok za užívání pozemků o celkové výměře , výměra, m2, kterou nelze považovat za cenu v čase a místě obvyklou, nemůže být návrh ze strany úřadu akceptován. , státní instituce, v dopise odkazoval na ustanovení právního řádu, jimiž se řídí, s tím, že má povinnost počínat si tak, aby svým jednáním majetek státu nepoškozoval a nedůvodně nesnižoval hodnotu nebo výnos z tohoto majetku.

9. Z provozního řádu střeleckého areálu , adresa, z května 2000 vyplývá, že střelnice byla součástí střeleckého areálu, jehož majitelem byl žalovaný, jednalo se o druh stálé venkovní polokryté sportovní a výcvikové střelnice pro krátké a dlouhé ruční palné zbraně. Z popisu střelnice se podává, že střelecký areál se nachází východně od města , adresa, , jižně od silnice I. třídy, na pozemku parc. č. , číslo, katastrální území , adresa, . Areál byl rozdělen na úsek „A“ – střelnice určená převážně pro střelbu z dlouhých zbraní“ a úseky „B1“ a „B2“ – střelnice určené pro střelbu z krátkých zbraní. Celý střelecký areál je oplocen a v mimoprovozní době se uzavírá.

10. Výzvou k úhradě pohledávky ze dne 19. 10. 2020 a upomínkou ze dne 24. 11. 2020 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

11. Ze znaleckého posudku o ceně nemovitých věcí č. , hodnota, , vypracovaného zhotovitelem , právnická osoba, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, , a předloženého žalobcem, soud zjistil, že znalecký ústav na základě zjištění a s přihlédnutím ke stavu a k místním podmínkám polohy nemovitosti stanovil obvyklou cenu nájemného předmětných nemovitostí v daném místě a čase na rok 2019 celkem ve výši 68.360 Kč a na rok 2018 celkem ve výši 66.950 Kč. Znalecký ústav při stanovení obvyklé ceny nájemného použil cenu stanovenou dle cenového předpisu a následné vyjádření nájmu procentem ze zjištěné ceny s odůvodněním, že v daném případě nebylo možné použít jiný vhodnější způsob ocenění, když na relevantním trhu se s obdobnými nemovitostmi neobchoduje ani se nepronajímají nebo nejsou adekvátně porovnatelné.

12. Ze znaleckého posudku číslo položky , číslo, znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , podle stavu ke dni , datum, , který předložil žalovaný, soud zjistil, že úkolem znalkyně bylo zjistit obvyklé nájemné areálu střelnice v , adresa, , znalkyně použila porovnávací metodu, přímým porovnáním pak zjistila jednotkové nájemné v Kč/m2/rok při použití 10 případů nájemních smluv, kdy v 7 případech bylo nájemné menší než 1 Kč nebo zcela bezúplatné. Znalkyně stanovila výši obvyklého nájemného v částce 6.450 Kč/rok, kdy jednotková hodnota byla znalkyní stanovena na 0,50 Kč/m2/rok. Z obsahu znaleckého posudku se podává, že znalkyně při porovnávání pracovala s nájemními smlouvami ke střelnicím ve , adresa, , v , adresa, , ve , adresa, a v , adresa, . Odkazované nájemní smlouvy netvoří přílohu znaleckého posudku.

13. Ze znaleckého posudku na stanovení obvyklého nájemného číslo , číslo, zpracovatelky , tituly před jménem, , jméno FO, , který soud ve věci nechal vypracovat s tím, že úkolem znalkyně bylo stanovit v místě a čase obvyklou výši nájemného za užívání předmětných nemovitostí tvořících areál střelnice za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019 v rozsahu vymezeném oplocením areálu střelnice zjištěném znalkyní na místě samém, a to s přihlédnutím k tomu, že část pozemku v oploceném areálu o výměře , výměra, m2 byla v daném období využívána jako střelecký úsek pro krátké zbraně a zbylá část jako pozemek jiný, bylo zjištěno, že znalkyně stanovila obvyklou výši nájemného za rozhodné období ve výši 446.136 Kč. Znalkyně náležitě odůvodnila postup, který zvolila pro stanovení obvyklého nájemného, a uvedla cenotvorná kritéria, ke kterým přihlížela. Na základě získaných výsledků pak znalkyně stanovila sazby pro pozemky pod budovou ve výši 72 Kč/m2/rok a pro pozemky volné v části pozemku p. č. , číslo, o výměře , výměra, m2 cena 24 Kč /m2/rok, v části p. č. , číslo, o výměře , výměra, m2 cena 12 Kč/m2/rok, přičemž sazba 1 Kč/m2/měsíc byla nejmenší sazbou ze všech zjištěných a byla použita pro nejméně používanou plochu. Sazba 2 Kč /m2/měsíc byla použita u plochy volné, která je však využívána a sazba 6 Kč /m2/měsíc byla střední výší zjištěných cen, uplatnila se na pozemky pod budovami. Znalkyně uvedla, že metodika posouzení vycházela též z geometrického plánu ze dne 2. 2. 2001, když v katastru nemovitostí parcela p. č. , číslo, je vedena jako jedna parcela, ačkoliv má dvě nestejné části. Znalkyně posuzovala skutečnou situaci. Z odůvodnění posudku se dále podává, že smlouvy předložené žalovaným znalkyně do hodnocení nevyužila, neboť jejich koncept vychází z mimořádných okolností, kdy jde o podporu sportovní organizace ze strany pronajímatele, který má zájem na provozování sportovního oddílu. Jako další zjištěné okolnosti znalkyně uvedla, že jde o zvláštní nestandardní areál, ve kterém se za oplocením nachází více druhů pozemků, na pozemcích jsou stavby se specifickým charakterem. Celý areál by mohl být využíván komerčně, např. pro výrobu, sklady apod. Nyní je využit ke sportovním účelům, z důvodu dodržení různých bezpečnostních opatření u střeleckého klubu je dán požadavek na užívání větší plochy pozemku. Při posouzení znalkyně přihlédla také k tomu, že pozemky jsou neúrodné, zarostlé, zaskládané různým materiálem, jedná se o velkou výměru, při které je jednotková cena menší.

14. Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, při jednání dne , datum, vypověděla, že má ve svém posudku písařskou chybu, u parc. č. , číslo, chybně uvedla, že má výměru , výměra, m2, namísto , výměra, m2, od toho se odvozuje mírně chybný výpočet. Znalkyně tedy do protokolu opravila závěr znaleckého posudku tak, že nájemné za 1 rok by činilo 223.212 Kč a za dva roky 446.424 Kč. K obvolávání střelnic znalkyně uvedla, že je věcí znalce, jakými prostředky bude postupovat, aby splnil znalecký úkol, postup, jaký zvolila znalkyně, je plně v souladu se všemi zaužívanými postupy a v souladu se zákonem. Soud neuložil znalkyni úkol obvolávat střelnice. Pokud by znalkyně použila pouze poznatky z jiných střelnic, dopustila by se chyby, nelze se zaměřit pouze na střelnice, protože každý z pozemků může být využit jiným způsobem. Při posuzování ceny obvyklé je dle znalkyně nutné zabývat se tím, jak jsou podobné pozemky pronajímány i pro jiné způsoby využití. Na posuzovaných pozemcích by například mohla být provozována i jiná činnost, skladovací či drobná výroba. Předložené smlouvy od jiných střelnic pak dle znalkyně mnohdy nesplňují parametry nájemní smlouvy a nereflektují cenu obvyklou, neboť jsou uzavírány za specifických podmínek, což je důvod, proč k těmto smlouvám jako jediným nemůže být přihlíženo. V posuzovaném areálu jsou nejenom volné pozemky, ale jsou zde také stavby. Střelnice navíc bývají užívány za mimořádných okolností, dostávají např. podporu ze strany veřejného orgánu, což vylučuje, aby znalkyně oceňovala pouze střelnice, nejednalo by se o cenu obvyklou. Předestřený posudek společnosti Stavexis byl zpracován pro jiný účel, pro vyvlastňovací řízení, k tomuto znalkyni nepřísluší se vyjadřovat. Znalkyně dále uvedla, že z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, nevycházela, nýbrž jej pouze citovala, protože byl založený v soudním spise, nijak však k němu nepřihlížela. Znalkyně taktéž nepřihlížela k umístění reklamní cedule, která je mimo oplocenou část. Pokud jde o realitní inzerci předloženou žalovaným, jde o inzeráty, které se zabývají prodejem pole, což je jiná komodita. Žalovaný nepředložil žádný inzerát, který by se vztahoval k prodeji pozemku v oploceném areálu se stavbami. K posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , předloženého žalovaným, znalkyně sdělila, že jej nemůže považovat za znalecký posudek, neboť nebyl podepsán a označen znaleckou pečetí. , tituly před jménem, , jméno FO, se v něm zabývá posouzením jiného typu pozemku, orné půdy a zahrady, navíc použil dvě metody, které dle názoru znalkyně nevedou k získání ceny obvyklé. Pokud jde o námitku žalovaného ohledně veřejné cesty, znalkyně uvedla, že vycházela z geometrického plánu, cesta se nacházela za plotem, a dle znalkyně nebyla započtena. Znalkyně vycházela z toho, že celý areál má dvě části, jedna část je nevyužívána, je tam travní porost a náletové dřeviny, druhá část je využívána pro účely střelnice. V části, kde probíhá střelecká činnost, znalkyně použila sazbu 2 Kč za 1 m2 na měsíc, pro střeleckou činnost jsou užívány pozemky pod budovami, ty jsou v sazbě 6 Kč za m2, je to ta část, kde se ze strany žalovaného fakticky střílí. Znalkyně při zpracování posudku vycházela z databáze realitní inzerce, kterou má vytvořenou ze své dřívější praxe. Znalkyně uvedla, že plánový obchvat nemá na cenu nájemného vliv, užívání pozemků není a nebylo v rozhodném období plánovaným obchvatem nijak omezeno. V ostatním znalkyně poukázala na svá písemná vyjádření z 9. 5. 2022 a 23. 5. 2022.

15. Z účastnického výslechu zástupce žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaný má za to, že došlo k mimosoudní dohodě formou fikce souhlasu dle § 149 odst. 4 správního řádu. Zástupce žalovaného potvrdil, že po ukončení smluvních vztahů s žalobcem pozemky nebyly vyklizeny a předány žalobci. V rozhodném období roku 2018 a 2019 byla žalovaným užívána pistolová střelnice, tedy část 470 m2, ostatní pozemky užívány nebyly. Nashromážděný materiál a věci na pozemcích jsou žalovaného a jsou jím užívány. Zástupce žalovaného dále uvedl, že ukončení provozu střelnice pro dlouhé zbraně bylo z důvodu minimální údržby a posudku , tituly před jménem, Komendy, který sdělil, že na padesátce se střílet nedá. Zařízení střelnice tam stále je, jsou tam stojky. Žalobce může dle žalovaného kdykoliv na pozemky přijít, klíče k areálu však žalobce z důvodu bezpečnosti nemá. Zástupce žalovaného dále uvedl, že žalobci bylo nabízeno, aby si pozemky převzal, což odmítl. Zástupce žalovaného to pokládá za diskriminaci sportovního klubu a v rozporu se zákonem o podpoře sportu. Výše bezdůvodného obohacení je pro ně likvidační.

16. Provedeným dokazováním byl dostatečně zjištěn skutkový stav, na jehož základě mohlo být ve věci vydáno rozhodnutí, proto pro nadbytečnost a s důrazem na zásadu hospodárnosti nebylo ze strany soudu přistoupeno k provádění dalších navrhovaných důkazů, a to ohledání na místě samém a super revizního znaleckého posudku.

17. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2999 odst. 1 věty prvé o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

19. Při posuzování daného případu soud přihlédl k rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, která je dle názoru soudu použitelná i v dané věci a která se ustálila v závěru, že v případě pozemku zastavěného stavbou ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku povinnosti vlastníka pozemku strpět jeho užívání koresponduje povinnost vlastníka stavby poskytnout za užívání pozemku náhradu; neplní-li vlastník stavby tuto povinnost, obohacuje se tím na úkor vlastníka pozemku, neboť se nezmenšuje jeho majetek, ač by se tak v případě plnění uvedené povinnosti nepochybně dělo (srov. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). K obohacení vlastníka stavby dochází přitom již ze samotného titulu vlastnického práva, která zakládá jeho oprávnění stavbu na cizím pozemku užívat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Uvedené závěry lze pak vztáhnout i na spoluužívané pozemky stavbou bezprostředně nezastavěné, tvoří-li se zastavěným pozemkem funkční celek – ucelený areál (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

20. K výši bezdůvodného obohacení se Nejvyšší soud vyjádřil například v usnesení ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , kdy uzavřel, že v situaci, kdy obohacený není schopen spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci vrátit, a je proto povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou, musí výše peněžité náhrady vycházet z finančního ocenění prospěchu, který účastníku užíváním věci vznikl. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; důvodně se tedy tato hladina poměřuje s obvyklou hladinou nájemného.

21. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je oprávněný a důvodný. V řízení bylo provedeným dokazováním a shodnými tvrzeními účastníků postaveno najisto, že v rozhodném období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019 žalovaný užíval předmětné pozemky žalobce k provozování sportovní střelnice, aniž by mezi účastníky bylo jakkoli smluvně upraveno užívací právo žalovaného k předmětným pozemkům, žalovaný tedy užíval předmětné pozemky bez právního důvodu. Tato situace je důsledkem historického vývoje smluvních vztahů mezi účastníky. Od 1. 1. 2014 až do současnosti není užívání předmětných pozemků mezi účastníky smluvně upraveno, vydání bezdůvodného obohacení za jednotlivá období bylo a je předmětem vícero řízení vedených u zdejšího soudu. Soud má dále za prokázané, že v rozhodném období střelnice provozovaná žalovaným tvořila ucelený, oplocený a uzamčený areál, na který byl žalobci a veřejnosti především z důvodu bezpečnosti umožněn přístup pouze se souhlasem žalovaného a pod jeho dohledem. Areál se skládal z vícero odlišných částí, žalovaný neužíval celou plochu areálu, nýbrž pouze jeho část. Soud proto v souladu s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci bezdůvodné obohacení za užívání celého areálu, neboť jej měl celý k dispozici, ovšem rozdílně podle způsobu využití jednotlivých pozemků či jejich částí.

22. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobci bezdůvodné obohacení, v projednávané věci za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019, a to peněžitou formou, protože forma jiného plnění v daném případě není možná. Mezi účastníky pak vznikl spor o výši bezdůvodného obohacení a o způsob jejího určení, kdy každý z účastníků předložil znalecký posudek, jehož byl zadavatelem. Předložené znalecké posudky se ve svých závěrech značně rozcházely, proto soud ve věci nechal vypracovat nový znalecký posudek. Ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který předložil žalovaný, soud poznamenává, že tento se mu jevil jako účelový, zpracovaný výhradně pro potřeby žalovaného a na základě jím předložených podkladů. Znalkyně v tomto případě porovnávala pouze nájemní smlouvy ke střelnicím v rámci celé , stát, , z posudku nevyplývá, k jakým obdobím se nájemní smlouvy vztahovaly. Soud měl proto důvodné pochybnosti, zda znalkyní stanovená hodnota odpovídá skutečné výši nájemného v místě a čase obvyklém.

23. Žalovaný především namítal, že mezi účastníky došlo k uzavření dohody o mimosoudním vyrovnání, a to fikcí s odkazem na ustanovení § 149 odst. 4 správního řádu. Soud tuto námitku žalovaného nemůže akceptovat, neboť zmiňované ustanovení správního řádu, vztahující se k rozhodnutí podmíněném závazným stanoviskem, nelze na dané poměry účastníků aplikovat. Nadto tzv. fikce souhlasného závazného stanoviska dopadá výlučně na řízení podle stavebního zákona. Lze proto souhlasit s argumentací žalobce, že nelze dovozovat uzavření mimosoudní dohody na základě fikce dle správního řádu, když stát v daném řízení nevystupuje v mocenském postavení jako orgán vykonávající působnost v oblasti veřejné správy. K uzavření dohody fikcí souhlasu tedy nemohlo dojít, když žalobce návrh mimosoudní dohody odmítl. Lze proto uzavřít, že mezi účastníky mimosoudní dohoda uzavřena nebyla, a to ani na základě fikce souhlasu.

24. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení za rozhodné období, soud při jejím zjišťování vycházel primárně ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Byť žalovaný nesouhlasil se závěry znalkyně, její znalecký posudek označoval za nepoužitelný a měl k němu vícero námitek, tak lze konstatovat, že znalkyně se s námitkami žalovaného přiléhavě vypořádala. Soud je toho názoru, že znalkyně znalecký úkol splnila, přičemž se dostatečně vypořádala i s konkrétními specifiky dané situace. Její znalecký posudek je přesvědčivý a náležitě odůvodněný. Pokud jde o chybu při výpočtu, jedná se o drobný nedostatek, který znalkyně při jednání opravila, ve vztahu ke znaleckému posudku jako celku toto drobné pochybení znalkyně nikterak nesnižuje jeho věrohodnost. Znalkyně v posudku zohlednila i tu skutečnost, že žalovaný neužívá celou rozlohu areálu, nýbrž pouze některé jeho části, když stanovila různé sazby nájmů ve vztahu k jednotlivým druhům pozemků a účelu, který v rozhodném období plnily. K námitce žalovaného ohledně dvojího zisku za reklamní plochy soud uvádí, že ji nepovažuje za relevantní, neboť bylo prokázáno, že reklamní plochy se nachází vně oploceného areálu, znalkyně přitom hodnotila pouze pozemky nacházející se uvnitř areálu. Pokud jde o námitku žalovaného, že znalkyně v rámci svého znaleckého zkoumání nebrala v potaz nájemní smlouvy k jiným střelnicím v , stát, , které jí žalovaný předložil, v tomto ohledu se soud plně ztotožňuje s vysvětlením znalkyně, podle které by tak nemohla být stanovena cena obvyklá, když v předmětných nájemných smlouvách se prolínají i jiné vlivy, a to zejména podpora sportovní činnosti ze strany veřejných orgánů. Přiléhavý je také argument znalkyně, že pozemky by mohly být užívány i k jinému účelu, skladování, drobné výrobě apod. Soud se také ztotožňuje s argumentem znalkyně, že plánovaná trasa obchvatu v užívání pozemků žalovaného v rozhodném období nijak neovlivnila, na výši obvyklé ceny nájemného tak nemůže mít tato skutečnost žádný vliv.

25. Pokud jde o námitku žalovaného ohledně veřejné cesty o výměře , výměra, m2, znalkyně uvedla, že vycházela z geometrického plánu a cesta se nacházela za plotem a dle znalkyně tedy nebyla započtena. Znalkyní určená výše obvyklého nájemného však několikanásobně přesahuje výši žalované částky a veřejná cesta o výměře pouhých , výměra, m2 tvoří pouze nepatrnou část z celé rozlohy areálu a na výslednou výši obvyklého nájemného tak nemá zásadní vliv. Soud je toho názoru, že i kdyby byla ze znalkyní stanovené ceny odečtena částka za neužívání , výměra, m2 veřejné cesty, stále by požadovaná cena obvyklého nájemného nejméně dvojnásobně převyšovala výši žalované částky.

26. Nutno dále podotknout, že o výši bezdůvodného obohacení v té stejné věci, ale za jiné časové období, za období celého roku 2014, již bylo soudem pravomocně rozhodnuto a žalobci bylo přiznáno právo na zaplacení částky ve výši 49.272 Kč. Nyní projednávaný případ se vztahuje k roku 2018 a 2019, čili o 4, resp. 5 let později, žalobcem požadovaná částka přitom výrazně nepřevyšuje přisouzenou výši bezdůvodného obohacení za rok 2014. Z pohledu soudu se tak žalobcem požadovaná výše bezdůvodného obohacení v předmětné věci jeví jako přiměřená a odpovídající, a to i, Anonymizováno, s přihlédnutím k vývoji na trhu s nemovitostmi, kdy bezesporu cena nemovitostí i nájmů v průběhu let rostla.

27. Ze všech shora uvedených důvodů soud návrhu žalobce vyhověl a žalovaného zavázal k zaplacení částky 135.310 Kč žalobci, když tato částka představuje náhradu bezdůvodného obohacení za užívání pozemků žalobce v rozhodném období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019. Neuhrazením dlužné částky ve lhůtě splatnosti se žalovaný ocitl v prodlení, žalobci proto náleží také zákonný úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Žalobce nebyl ve sporu právně zastoupen, proto mu podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. náleží náhrada nákladů ve formě režijního paušálu ve výši 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky). Soud žalobci přiznal režijní paušál za 13 úkonů po 300 Kč, a to za předžalobní upomínku, žalobu, doplnění skutkových tvrzení ze dne 10. 2. 2021, ze dne 3. 8. 2021, ze dne 5. 5. 2022 a ze dne 29. 9. 2022, jednání s protistranou – návrh mimosoudní dohody ze dne 4. 8. 2021, účast na šetření při zpracování ZP dne 11. 2. 2022, vyjádření k odvolání žalovaného ze dne 27. 5. 2022, příprava účasti na jednání, účast u jednání dne 8. 12. 2022 (2x, neboť přesáhlo 2 hodiny) a účast při vyhlášení rozsudku dne 15. 12. 2022, celkem tedy 3.900 Kč.

29. Výrokem III. soud dále rozhodl ve smyslu § 148 o. s. ř. dle výsledku řízení o povinnosti žalovaného k náhradě nákladů řízení státu, které spočívají v soudním poplatku ve výši 6.766 Kč, který je podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. povinen uhradit žalovaný, neboť žalobce je od placení soudního poplatku osvobozen, a dále v nákladech za vypracování znaleckého posudku ve výši 13.875 Kč a výslech znalkyně u Okresního soudu ve , adresa, dne 8. 12. 2022 ve výši 2.746 Kč – sníženo o 50 % vzhledem k tomu, že žalovaný byl soudem v rozsahu jedné poloviny osvobozen od placení soudních poplatků, na částku 11.693,50 Kč. Po odečtení uhrazené zálohy ve výši 1.000 Kč použité soudem na částečnou úhradu odměny znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , soud uložil žalovanému zaplatit státu na nákladech řízení částku 10.693,50 Kč.