7 C 134/2021

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Krčálovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o 105.460 Kč s příslušenstvím

I. Řízení ohledně zaplacení úroku ve výši 67,09 % ročně z částky 69.437,24 Kč ode dne 22. 9. 2020 do zaplacení se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 64.324 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky ode dne 1. 11. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 64.324 Kč ode dne 16. 4. 2020 do 31. 7. 2020, úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 64.324 Kč ode dne 22. 9. 2020 do zaplacení, maximálně však ke dni, kdy úrok dosáhne částku 234.648 Kč a částku 12.457 Kč.

III. Zamítá se žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 24.223 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky ode dne 1. 11. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 26,95 % ročně z částky 69.437,24 Kč ode dne 22. 9. 2020 do zaplacení a částku 4.456,05 Kč.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 15.701,50 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou dne 11. 5. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 105.460 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 88.547 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, smluvní pokuty 16.913,05 Kč, úroku ve výši 102,09 % ročně z částky 69.437,24 Kč od 22. 9. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka] a náhrady nákladů řízení. K odůvodnění uvedla, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] žalované byl poskytnut úvěr 70.000 Kč převodem na její bankovní účet, žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem ve výši úrokové sazby 102,09 % ročně v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 6.518 Kč vždy k 16. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem březnem 2020 podle splátkového kalendáře. Žalovaná provedla pouze částečné úhrady, zaplatila jednu měsíční splátku dne 26. 3. 2020, žalovaná v souladu se zákonem číslo 177/2020 Sb. oznámila žalobkyni dne 21. 4. 2020, že má v úmyslu využít ochrannou dobu, o délku ochranné doby se odložil čas plnění peněžitých dluhů, v případě žalované trvala ochranná doba od 1. 5. 2020 do 31. 7. 2020, za tuto dobu mohla žalobkyně požadovat pouze úrok za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby vyhlášené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně potvrdila přijetí oznámení o ochranné lhůtě, žalované sdělila den počátku a konce ochranné doby, informaci o výši, počtu a četnosti plateb po skončení ochranné doby. Po uplynutí ochranné doby žalovaná nezaplatila žádnou splátku. V důsledku prodlení žalované o délce 65 dnů došlo k zesplatnění celého úvěru automaticky ke dni 20. 9. 2020. Podle bodu 6. 4. smlouvy se stala splatnou celá nezaplacená jistina a veškeré nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši 88.547,65 Kč. Podle článku 6. 5. smlouvy pro případ nezaplacení dluhu po zesplatnění vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Žalobkyně požadovala pouze přiznání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 88.547,65 Kč od 1. 11. 2020 k datu vyhotovení žaloby dne 10. 5. 2021, tedy částku 16.913,05 Kč a dle bodu 2. 2 uzavřené smlouvy úrok ve výši 102,09 % z částky 69.437,24 Kč od 22. 9. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 234.648 Kč. Žalovaná nereagovala na předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaná se k návrhu písemně nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.

3. Žalobkyně u jednání soudu dne 6. 10. 2021 potvrdila, že po podání žaloby nedošlo k žádným změnám, žalovaná neprovedla ani částečnou úhradu na žalovanou částku, žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované všemi dostupnými prostředky a navrhla, aby soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. Po procesním poučení a sdělení předběžného právního názoru soudu žalobkyně využila svého dispozičního práva a ohledně zaplacení úroku co do výše 67,09 % ročně z částky 69.437,24 Kč ode dne 22. 9. 2020 do zaplacení vzala žalobu částečně zpět a nadále požadovala přiznání úroku ve výši 35 % ročně. S ohledem na provedené částečné zpětvzetí žaloby soud řízení ohledně části žalovaného úroku částečně zastavil dle § 96 odstavec 2 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

4. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně ohledně nesplacené jistiny 64.324 Kč, úroku z prodlení dle zákonné úpravy z přiznané jistiny, úroku ve výši 8,05 % ročně z nesplacené jistiny a ohledně části smluvní pokuty ve výši 12.457 Kč, ve zbývající části byla žaloba nedůvodná.

5. Z písemné smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a písemného oznámení o schválení úvěru ze dne 7. 2. 2020, jehož součástí byl splátkový kalendář, bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 70.000 Kč, s roční procentní sazbou nákladů ve výši 158,65 %, zápůjční úrokovou sazbou ve výši 102,09 % ročně, žalovaná se zavázala žalobkyni zaplatit celkovou částku 195.540 Kč tak, že zaplatí 30 měsíčních splátek po 6.518 Kč, počínaje dnem 16. 3. 2020 do 16. 8. 2022, žalovaná se zavázala splátky hradit na bankovní účet žalobkyně, jednalo se o bezúčelový úvěr, který byl žalované poskytnut na její bankovní účet. Každá měsíční splátka zahrnovala splátku úroků a splátku jistiny v poměru uvedeném ve splátkovém kalendáři. Pro případ prodlení žalované s úhradou byť i části kterékoli splátky bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru u prodlení žalované o délce 65 dní (článek 6. 3.). V případě zesplatnění závazku se veškeré dosavadní závazky staly novou jistinou, v případě, že po zesplatnění úvěrovaná nezaplatila dlužnou částku, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny (článek 6. 5.).

6. Z dokladu o vyplacení úvěru žalobkyně bylo prokázáno, že úvěrová částka 70.000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalované dne 6. 2. 2020. Z karty klienta bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila pouze první splátku ve výši 6.518 Kč dne 26. 3. 2020. Z písemného oznámení o využití ochranné doby ze dne 21. 4. 2020 bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni oznámila, že využívá u uzavřené úvěrové smlouvy zkrácenou ochrannou dobu do 31. 7. 2020 v souvislosti s pandemií COVID-19 podle zákona číslo 177/2020 Sb. Z písemného sdělení žalobkyně ze dne 19. 5. 2020 bylo prokázáno, že ochranná doba k předmětné smlouvě trvala od 1. 5. 2020 do 31. 7. 2020, žalované byl zaslán nový splátkový kalendář, podle něhož v měsících květnu až červenci 2020 žalovaná nehradila sjednanou splátku, nově byla sjednána splatnost poslední splátky úvěru na 16. 12. 2022, po dobu trvání ochranné doby byla zápůjční úroková sazba ponížena na 9 % ročně a celková částka k zaplacení úvěru činila 190.570,60 Kč, žalovaná byla upozorněna, že pokud nebude po skončení ochranné doby řádně splácet poskytnutý úvěr podle nového splátkového kalendáře vystavuje se hrozbě jednostranného uplatnění sankcí a vymáhání dluhu podle původní smlouvy.

7. Z písemné upomínky ze dne 16. 9. 2020 bylo prokázáno, že žalovaná byla upomínána o zaplacení dlužných splátek číslo 2, 6 a 7 s odkazem na sjednané smluvní sankce, oznámením ze dne 30. 7. 2020 jí bylo oznámeno, že pokud se dostane do prodlení s úhradou splátek o délce 65 dnů, dojde k automatickému zesplatnění úvěru a budou použity smluvní pokuty a další nároky podle uzavřené smlouvy. Z písemného oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 20. 9. 2020 bylo prokázáno, že žalované bylo oznámeno zesplatnění úvěru a byla vyzvána k okamžité úhradě dluhu ve výši 88.547 Kč, což byla nesplacená jistina 69.437,24 Kč a úrok za poskytnutý úvěr ke dni zesplatnění ve výši 19.110,41 Kč do 10 dnů ode dne odeslání dopisu. Předžalobní výzvou ze dne 21. 4. 2021 byla vyzvána k zaplacení dluhu před podáním žaloby.

8. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila provedený výsledek lustrace žalované v insolvenčním rejstříku, výpis z nebankovního registru klientských informací a výpis z registru SOLUS, pracovní smlouvu ze dne 19. 8. 2019, výplatní doklad starobního důchodu za období 2020 a výpisy z bankovního účtu žalované za období prosinec 2019 a leden 2020 a hodnocení klienta. Podle předložených dokladů v době uzavírání smlouvy měla žalovaná měsíční příjem 15.700 Kč z pracovního poměru, invalidní důchod 7.954 Kč, výdaje ve výši 7.410 Kč, při zohlednění rezervy 1.000 Kč měla volné zdroje 15.000 Kč měsíčně, ke svým osobním poměrům uvedla, že je svobodná, bydlí v pronájmu, má základní vzdělání a nemá vyživovací povinnost, podle vyhodnocení klienta bylo doporučeno uzavření úvěrové smlouvy.

9. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne 6. 2. 2020, žalovaná se k uplatněnému nároku nevyjádřila.

12. Dle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Dle § 86 odstavec 2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Z předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy žalobkyně postupovala řádně při posouzení úvěruschopnosti žalované, žalovaná v průběhu soudního řízení zůstala nečinná, nevznesla vůči uplatněnému nároku žádnou námitku ohledně její platnosti a nedovolala se neplatnosti smlouvy nebo její části, proto soud posoudil předložené doklady a platnost jednotlivých smluvních ujednání.

15. V daném případě bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 70.000 Kč na její bankovní účet, žalovaná podle splátkového kalendáře uhradila první měsíční splátku v celkové výši 6.518 Kč. Dne 21. 4. 2020 žalovaná v souvislosti s pandemií COVID-19 žalobkyni oznámila využití ochranné doby do 31. 7. 2020.

16. Dle § 4 zákona číslo 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 (dále jen„ zákon číslo 177/2020 Sb.“), ochranná doba trvá od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni, v němž úvěrujícímu došlo oznámení úvěrovaného, že má v úmyslu využít ochrannou dobu, a) do 31. října 2020, nebo b) do 31. července 2020, jestliže úvěrovaný v oznámení uvede, že má v úmyslu využít takto zkrácenou ochrannou dobu.

17. Dle §5 odstavec 1 zákon číslo 177/2020 Sb., o délku ochranné doby se odkládá čas plnění peněžitých dluhů úvěrovaného vůči úvěrujícímu ze smlouvy o úvěru.

18. Dle § 5 odstavec 2 zákon číslo 177/2020 Sb., délku ochranné doby se prodlužuje doba trvání zajištění úvěru.

19. Dle § 5 odstavec 7 zákon číslo 177/2020 Sb., o délku ochranné doby se prodlužuje období, pro které byla sjednána pevná zápůjční úroková sazba.

20. Dle § 122 odstavec 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

21. V daném případě žalovaná podle zákona číslo 177/2020 Sb. využila zkrácené ochranné doby do 31. 7. 2020, žalobkyně potvrdila využití ochranné doby, poučila žalovanou o jejím počátku a konci, současně zaslala nový splátkový kalendář s tím, že zápůjční úroková sazba úvěru byla po celou dobu trvání ochranné doby ponížena v souladu s § 122 odstavec 4 zákona o spotřebitelském úvěru na sazbu 9 % ročně, v souvislosti s uplatněním ochranné doby byla žalovaná povinna splatit žalobkyni celkovou částku 190.570,60 Kč a poslední splátka podle nového splátkového kalendáře byla splatná 16. 11. 2022. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit nesplacenou jistinu úvěru ve výši 64.324 Kč, nesplacená jistina je vyčíslením nedoplatku úvěru při zohlednění pouze jedné zaplacené splátky ve výši 6.518 Kč dne 26. 3. 2020, z této zaplacené splátky činila splátka smluvního úroku 842 Kč a splátka jistiny 5.676 Kč. Z nesplacené jistiny byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení dle zákonné úpravy, úvěr byl zesplatněn k datu 20. 9. 2020, žalovaná byla vyzvána k zaplacení zesplatněného úvěru písemnou výzvou z 20. 9. 2020, proto soud úrok z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. přiznal dle žaloby od 1. 11. 2020 do zaplacení s přihlédnutím k běhu ochranné doby dle § 9 zákona číslo 177/2020 Sb. Ve zbývající části ohledně zaplacení částky 24.223 Kč, to je tzv. nové jistiny úvěru a dlužného smluvního úroku přirostlého ke dni zesplatnění úvěru, s úrokem z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

22. Po komplexním zhodnocení předložených předsmluvních dokumentů a úvěrové smlouvy dospěl soud k závěru, že smluvní ujednání účastníků ve výši smluvního úroku 102,09 % ročně je absolutně neplatné.

23. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

25. Dle § 1806 o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.

26. K absolutní neplatnosti právního jednání je třeba naplnit zákonné požadavky v souladu s § 588 o. z., tedy kromě rozporu se zákonem musí být kumulativně naplněna podmínka zjevného narušení veřejného pořádku, kdy podle konstantní judikatury je součástí veřejného pořádku i ochrana skupin osob, které jsou určitým způsobem znevýhodněné a zranitelné. Mezi takové skupiny obyvatel nepochybně patří spotřebitelé, neboť jejich postavení je obecně ve styku s profesionálním podnikatelem znevýhodněno tím, že do tohoto vztahu vstupují jako neprofesionálové a jsou vůči těmto poskytovatelům zpravidla hospodářsky a obecně slabší stranou, s menší dostupností právních služeb, nedostatkem ekonomických zkušeností a nemožností stanovovat si smluvní podmínky, zejména v případech, kdy úvěrové smlouvy a veškeré smluvní podklady mají podobu formulářů, které nemá spotřebitel možnost upravit. Při kompletním zhodnocení konkrétního smluvního ujednání účastníků je nepochybné, že úvěrová smlouva v části smluvních úroků je v rozporu se zákonem a jejím uzavřením došlo k narušení veřejného pořádku a s ohledem na výši sjednaného úroku je ujednání v části A – základní parametry úvěru uzavřené smlouvy neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V daném případě byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a následujících o. z., zaplacení úroků je jedním z definičních znaků úvěrové smlouvy, na část úvěrové smlouvy ohledně sjednaných úroků je nutné nahlížet s ohledem na její neplatnost tak, že výše stanovena nebyla a je nutné ji stanovit dle § 1802 o. z., ve výši obvyklých úroků poskytovaných bankami v místě bydliště žalovaného v době uzavření smlouvy.

27. Databáze časových řad ARAD vedená Českou národní bankou zobrazuje průměrné sazby z korunových úvěrů poskytovaných bankami klientům v členění dle kategorie nového úvěrového obchodu. Úroková sazba pokrývá všechny úrokové platby, je přepočtena na roční základ a uváděná v procentech za rok. Zdrojem dat pro sestavování je měsíční výkaz banky/pobočky zahraniční banky o úrokových sazbách nově poskytnutých úvěrů, vykazující subjekty jsou banky a pobočky zahraničních bank působících v ČR. Průměrné sazby jsou stanoveny jako vážený průměr, kde váhami jsou objemy v příslušných kategoriích úvěru. V databázi nejsou zahrnuty restrukturalizované úvěry a neobchodovatelné cenné papíry (srov. metodický list ČNB k databázi časových řad ARAD). Databáze časových řad ARAD je uceleným a důvěryhodným zdrojem informací pro zjištění obvyklé výše úroků požadovaných za úvěry, které poskytovaly banky v ČR ve zjišťované době (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2021, spisová značka 74 Co 125/2020).

28. Z databáze časových řad ARAD bylo soudem zjištěno, že úroková sazba v době uzavření smlouvy u střednědobých úvěrů na spotřebu v únoru 2020 činila 8,05 %, tuto sazbu soud považuje za obvyklou úrokovou sazbu ve smyslu § 1802 o. z. V daném případě byl úvěr ve výši 70.000 Kč žalované na bankovní účet připsán dne 6. 2. 2020, žalovaná zaplatila první splátku dne 26. 3. 2020, úrok při úrokové sazbě 8,05 % ročně činí z poskytnutého úvěru ve výši 70.000 Kč od 6. 2. 2020 do 16. 3. 2020 (splatnost první splátky) částku 626 Kč a za období do 26. 3. 2020 (skutečná úhrada první splátky) částku 216 Kč, na jistinu byla první splátkou uhrazena částka 5.676 Kč. Žalovaná po uplynutí ochranné doby nezaplatila žádné další peněžité plnění. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z nesplacené jistiny 64.324 Kč (úvěrová částka 70.000 Kč – 5.676 Kč úhrada první splátky) za období od 22. 9. 2020 (zesplatnění úvěru) do zaplacení, ohledně zbývající části úroku ve výši 26,95 % ročně z částky 69.437,24 Kč ode dne 22. 9. 2020 do zaplacení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

29. Žalobkyně žádala přiznání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z žalované částky z nové jistiny 88.547,65 Kč za období od 1. 11. 2020 (vznik prodlení žalované) do 10. 5. 2021 (sepsání žaloby) ve výši 16.913,05 Kč, po přezkoumání uzavřené smlouvy soud dospěl k závěru, že v případě poskytnutého úvěru, který byl poskytnut jako neúčelový a nezajištěný, je požadavek na přiznání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně přiměřený, avšak pouze z nesplacené jistiny úvěru 64.324 Kč, což představuje smluvní pokutu za 191 dní prodlení žalované ve výši 12.457 Kč. Žalobkyni jako důvodná byla přiznána částka 12.457 Kč žalované smluvní pokuty dle článku 6. 5. uzavřené smlouvy. Ve zbývající části rozdílu žalované smluvní pokuty 4.456,05 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečně, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na výsledek řízení, dle něhož byla žalobkyně úspěšná ohledně částky 76.781 Kč (72,8 %) a neúspěšná ohledně částky 28.679,05 Kč (27,2 %), jí přísluší náhrada nákladů ve výši 45,6 %. Žalobkyni během řízení vznikly náklady v celkové výši 34.433 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 5.274 Kč, odměna advokátky dle vyhlášky číslo 177/ 1996 Sb. za 4 úkony právní služby po 5.340 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, písemné vyjádření ve věci ze dne 17. 5. 2021 a účast u jednání soudu dne 6. 10. 2021), náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč, náhrada za ztrátu času stráveného na cestě z [obec] do [obec] a zpět za 6 půlhodin po 100 Kč, náhrada cestovních výdajů za cestu z [obec] do [obec] a zpět v délce 138 kilometrů [značka automobilu] 156, registrační [registrační značka] [anonymizována dvě slova] [číslo], s doloženou průměrnou spotřebou 9,1 litrů benzínu Natural 95 při vyhláškové ceně paliva 27,80 Kč, z titulu základní sazby náhrad činí náhrada 607,20 Kč (138 km x 4,40 Kč) a za spotřebované pohonné hmoty částka 333,77 Kč. Zástupkyně žalobkyně je registrovanou plátkyní daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21 % DPH ze základu 24.100 Kč částka 5.061 Kč. Za vynaložení nákladů bylo přiznáno 45,60 %, tedy částka 15.701,50 Kč, náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).