7 C 137/2022

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Krčálovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 advokátem právnická osoba proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Soud zrušuje podílové spoluvlastnictví žalobkyně , Jméno zainteresované osoby 0/0, , rodné číslo , číslo, a žalovaného , jméno FO, , rodné číslo , číslo, , k nemovitostem pozemku parcela St. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , č. p. , číslo, , rod. dům, stavba stojí na pozemku parcela číslo St. , číslo, , vše zapsané na LV číslo , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, , u , adresa, .Soud nařizuje prodej nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen po splnění závazků ze smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru , název smlouvy, a úvěru ze stavebního spoření ke stavebnímu spoření číslo , č. účtu, ze dne , datum, , kterou účastníci uzavřeli se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , tak, že žalobkyně a žalovaný obdrží každý jednu polovinu výtěžku.

II. Žalobkyni se vůči žalovanému nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 9.049 Kč na účet Okresního soudu ve Znojmě.

1. Žalobou podanou soudu dne 29. 6. 2022 se žalobkyně domáhá zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalobce k nemovitosti – pozemku parcelní číslo st. , číslo, , jehož součástí je budova , adresa, , rodinný dům, zapsané u Katastrálního úřadu pro , adresa, na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, (dále jen „nemovitost“). Žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky se spoluvlastnickým podílem každý ve výši id. ½. Žalobkyně ukončila s žalovaným společnou domácnost, v září 2020 se z nemovitosti odstěhovala, žalovaný zůstal v nemovitosti bydlet, nepřipustil možnost, že by se z nemovitosti odstěhoval on a zůstala tam bydlet žalobkyně, či by se odstěhovali oba a do vyřešení spoluvlastnictví nemovitost pronajímali. Žalobkyně si našla nájemní bydlení, účastníci byli pravomocně rozvedeni v květnu 2021. Žalovaná opakovaně žalovaného vyzývala k domluvě na vypořádání spoluvlastnictví, ať už ve věci vyplacená vypořádacího podílu či prodeji nemovitosti, žalovaný jí nekompenzuje ani bezdůvodné obohacení z užívání celé nemovitosti pouze pro svou osobu. Zprostředkovatelskou smlouvu o prodeji nemovitosti žalovaný odmítl uzavřít. Dne 18. 5. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Žalobkyně má za to, že jediným možným řešením situace je prodej nemovitosti, vyrovnání závazku z úvěrové smlouvy uzavřené se , právnická osoba, ., kdy tento závazek je zajištěn zástavním právem na nemovitosti, žalobkyně nemovitost do svého vlastnictví přikázat nechce a žalovaný nedoložil, že by byl schopen nemovitost převzít do vlastnictví a vyplatit žalobkyni vypořádací podíl, kdy má za nepravděpodobné, že by dosáhl vzhledem k věku a ceně nemovitosti na hypoteční úvěr v potřebné výši, tj. v částce nejméně 7.000.000 Kč, kdy tato vyšla z odborného posouzení realitního agenta. Žalobkyně vylučuje existenci dohody o neprodeji nemovitosti, za trvání manželství většina výdělků obou účastníků směřovala do rekonstrukce a úprav nemovitosti, žalobkyně po rozvodu nedisponuje úsporami a prodej nemovitosti je pro ni jediným způsobem, jak získat finanční prostředky na zaopatření na stáří, kdy s nájmem mnoho neušetří. Tvrzení, že přestěhování matky žalovaného, , jméno FO, , by této způsobilo závažnou psychickou újmu, považuje za účelové, stejně jako tvrzení o nevhodnosti doby prodeje, kdy ceny nemovitostí jsou na vrcholu, vyšší věk spoluvlastníka ani citová vazba k nemovitostí není překážkou zrušení spoluvlastnictví, stejně jako skutečnost, že nemá žalovaný jiného bydlení, kdy po prodeji nemovitosti bude mít dostatek prostředků k zajištění. Žalobkyně nesouhlasí s rozdělením nemovitosti, kdy v nemovitosti bydlet nehodlá, stavebně by rozdělení znamenalo náklady, kterými ani jedna strana nedisponuje a došlo by ke poklesu ceny nemovitosti. Ve vztahu k bydlení nezletilých vnoučat má za to, že prodej nemovitosti je záležitost dlouhodobá, kdy prodej zajistí žalovanému dostatek financí k zajištění bydlení pro všechny, argumenty má za obstrukční, žalovaný pak po celou dobu neprokázal, že je schopný žalobkyni vyplatit, ani zde nejsou skutečnosti, které by odůvodňovaly rozhodnutí o tom, že se zrušení spoluvlastnictví nepřipouští.

2. Žalovaný podáním z 18. 8. 2022 vyjádřil nesouhlas, považoval jej za neoprávněný a navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že se s žalobkyní dohodli, že nemovitost nebudou prodávat či jinak disponovat, kdy důvodem je skutečnost, že v nemovitosti žije jeho matka, které je 91 let a přemístění takto starého člověka by mu způsobilo závažnou psychickou újmu. Má za to, že žalobkyně požaduje zrušení podílového spoluvlastnictví v nevhodnou dobu a k újmě žalovaného. Nemá jinou možnost bydlení, žádal přikázání celé nemovitosti do svého vlastnictví s náhradou vypořádacího podílu žalobkyni.

3. Při jednání dne 5. 10. 2022 žalovaný uvedl, že nejprve byli s žalobkyní rozhodnuti nemovitost prodat, nastaly však okolnosti žádající změnu přístupu ze strany žalovaného, žije s ním ve společné domácnosti matka a dvě nezletilá vnoučata účastníků, kdy bude žádat o svěření dětí do péče. Úvěr je schopen získat do tří let, kdy má příslib od soukromé osoby, je má za to, že je schopen si vyřídit úvěr. Předchozí úvěr ze stavebního spoření a překlenovací úvěr byl použit na rekonstrukci domu, kdy byla shozena celá střecha, celá vazba, zůstaly jen obvodové zdi, udělal se betonový věnec, nový krov, krytina, zateplení, fasáda, nové zdi, ústřední topení, rozvody vody, kanalizace, podlahy, nové patro z půdy. Nemovitost nabyli na základě darovací smlouvy od rodičů žalovaného bez sjednání věcného břemene, rodiče žalovaného v domě bydleli po celou dobu. Má za to, že kdyby žalobkyně chtěla, má možnost využívat část nemovitosti, žalobkyně nemovitost neužívá a zájem nemá, žalovaný má za to, že nemovitost je rozdělitelná. Za nemovitost hradí veškeré platební povinnosti včetně údržby žalovaný, žalobkyně nijak nepřispívá, překlenovací úvěr splácí výlučně žalovaný.

4. Při jednání soudu dne 12. 7. 2023 žalovaný uvedl, že oslovil ve vztahu k úvěru jednu developerskou společnost, nicméně z možnosti financování sešlo, ve vztahu k úvěru bankovních subjektů oslovil svou osobní finanční poradkyni, ale nakonec se nesešli, kdy dle zkušeností před 2 lety by dosáhl na další hypotéku k vyplacení manželky maximálně na částku 2 milionů, nemá úspory, ze kterých by to mohl platit, vnoučata bydlí s ním ve společné domácnosti, výživné není ze strany rodičů placeno. Návrh popírá a rozporuje, kdy měl manželce navrhnout splátky 10.000 Kč měsíčně, žalobkyně však trvala na prodeji domu, žalovaný platí třetím rokem celou hypotéku.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u , adresa, – pozemku parcela číslo St. , číslo, o výměře , číslo, m2, druh zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , č. p. , číslo, , rod. dům, kdy stavba stojí na pozemku parc.č. St. , číslo, , zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, , kdy podíl každého z účastníků činí ½. Nabývacím titulem je darovací smlouva z , datum, , účinnost vkladu , datum, . Nemovitost je zatížena zástavním právem smluvním ve vztahu k peněžité pohledávce ve výši 900.000 Kč s příslušenstvím a budoucích peněžitých pohledávek s příslušenstvím, které vzniknou nejpozději do 31. 12. 2039, a to do výše 540.000 Kč, s oprávněním pro , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , jméno FO, , adresa, , a to dle smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. , číslo, N ze dne , datum, , právní účinky vkladu práva ke dni 17. 9. 2007.

7. Z předžalobní výzvy ze 17. 5. 2022, kdy odeslání bylo prokázáno poštovním podacím archem z 18. 5. 2022, bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k dohodě vedoucí k prodeji nemovitosti, kdy má za to, že jedinou možnou formou vypořádání spoluvlastnictví je prodej, kdy má za to, že ani jeden z účastníků není v ekonomické situaci, kdy by mohl druhému vyplatit vypořádací podíl na nemovitosti.

8. Ze smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru , název smlouvy, a úvěru ze stavebního spoření ke stavebnímu spoření č. , č. účtu, ze dne , datum, soud zjistil, že mezi , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , jméno FO, , číslo, , , adresa, (dále jen „stavební spořitelna“) a účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se stavební spořitelna zavázala poskytnout účastníkům překlenovací úvěr ve výši 900.000 Kč na dobu 15 let, s účelem změna, údržba domu, bytu, úroková sazba činila 4,85 % ročně z překlenovacího úvěru, 4,75 % ročně z úvěru ze stavebního spoření, se splátkou 5.220 Kč měsíčně, současně byla uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávce k nemovitosti. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti č. , hodnota, .N, vč. návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu z 17. 9. 2007, se podává, že mezi stavební spořitelnou coby zástavním věřitelem a účastníky coby zástavci byla k , datum, uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti. Z potvrzení stavební spořitelny z 1. 9. 2022 se podává, že k 19. 9. 2022 činí zůstatek úvěru ze smlouvy č. , č. účtu, částku ve výši 900.359 Kč. Z vyjádření stavební spořitelny z 9. 6. 2023 soud zjistil, že aktuální výše pohledávky vyplývající z úvěru č. , č. účtu, činí k 31. 5. 2023 částku ve výši 550.533,30 Kč.

9. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, z 19. 6. 2023 bylo prokázáno, že v nemovitosti na adresním místě , adresa, bydlí , jméno FO, , matka žalovaného, žalovaný , Jméno zainteresované osoby 1/0, , vnuk , jméno FO, , vnučka , jméno FO, a syn , jméno FO, , žalovaný pracuje v , adresa, , kam denně dojíždí, pověst žalovaného je dobrá, kdy do dění obce se aktivně zapojuje, je členem zastupitelstva obce.

10. Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, z , datum, , č.j. , číslo, bylo výrokem I. rozhodnuto, že nezletilé děti , jméno FO, , , jméno FO, , narozený , datum, a , jméno FO, , narozená , datum, , se svěřují do péče dědečka , jméno FO, , narozeného , datum, , bytem , adresa, , kdy tím se mění úprava péče u nezletilého , jméno FO, a nezletilé , jméno FO, , jak o ní bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve výroku I., kdy byli svěřeni do výchovy matky. , Jméno zainteresované osoby 1/0, je oprávněn a zároveň povinen zajišťovat všestranný vývoj nezletilého , jméno FO, a nezletilé , jméno FO, , je oprávněn zastupovat je při jednání se zdravotnickými a školními zařízeními. Je oprávněn zastupovat je v běžných záležitostech, při zastupování v podstatných záležitostech je zapotřebí souhlasu rodičů, případně soudu. Je oprávněn přijímat pro nezletilého , jméno FO, a nezletilou , jméno FO, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, je oprávněn uplatňovat a vymáhat výživné a přijímat je. Výrokem II. byla matce uložena povinnost od 1. 7. 2022, platit na výživu nezletilého , jméno FO, , narozeného , datum, , částku 900 Kč měsíčně a na výživu nezletilé , jméno FO, , narozené , datum, , částku 900 Kč měsíčně, splatných k rukám dědečka , jméno FO, , a to vždy do každého 15. dne v měsíci předem, dlužné výživné za dobu od 1. 7. 2022 do 31. 3. 2023, pro nezletilého , jméno FO, ve výši 3.600 Kč a pro nezletilou , jméno FO, ve výši 3.600 Kč, je matka povinna splatit k rukám dědečka , jméno FO, do osmi měsíců od právní moci tohoto rozsudku, otci byla uložena povinnost s účinností od 1. 7. 2022, platit na výživu nezletilého , jméno FO, , narozeného , datum, , částku 2.300 Kč měsíčně a na výživu nezletilé , jméno FO, , narozené , datum, , částku 2.300 Kč měsíčně, splatných k rukám dědečka , jméno FO, , a to vždy do každého 15. dne v měsíci předem, dlužné výživné za dobu od 1. 7. 2022 do 31. 3. 2023, pro nezletilého , jméno FO, ve výši 20.700 Kč a pro nezletilou , jméno FO, ve výši 20.700 Kč, je otec povinen splatit k rukám dědečka , jméno FO, do dvanácti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

11. Z korespondence žalobkyně s realitním makléřem , jméno FO, Unicareal se podává, že makléř žalobkyni zaslal zprostředkovatelskou smlouvu, žalovaný navrhl prodejní cenu 8.500.000 Kč, makléř žalobkyni dne 26. 4. 2022 přeposlal zprávu žalovaného, jenž oznámil, že nelze pokračovat v záměru prodeje nemovitosti vzhledem ke stavu a pokročilému věku matky žalovaného.

12. Usnesením Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byl ustanoven , tituly před jménem, , jméno FO, , bytem , adresa, , , adresa, , znalcem z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví – stavby obytné a průmyslové, kdy úkolem znalce bylo stanovit obecnou cenu nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, konkrétně pozemku parcela číslo St. 125, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , č. p. , číslo, , rodinný dům, zapsaných na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, . Ze znaleckého posudku č. , hodnota, z , datum, bylo zjištěno, že dle znalce obvyklá cena nemovitosti činí 8.428.000 Kč. Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že nemovitost nelze s ohledem na její dispoziční řešení reálně rozdělit.

13. Podle ust. § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

14. Podle ust. § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

15. Podle ust. § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

16. Podle ust. § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

17. V daném případě bylo předmětem žaloby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, kdy v souladu s § 1140 o. z. spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu. Žalobkyně navrhovala zrušení spoluvlastnictví s vypořádáním formou prodeje věci, žalovaný se zrušením spoluvlastnictví souhlasil, nesouhlasil s navrhnutým způsobem vypořádání, kdy navrhl přikázání do svého výlučného vlastnictví. Soud, jenž je ve smyslu § 1144 o. z. vázán zákonnou posloupností vypořádání, se opakovaně pokoušel provést dokazování k zodpovězení otázky nezbytné pro následné hmotněprávní posouzení, který ze způsobů vypořádání spoluvlastnictví je v souladu se zákonnou úpravou vhodné zvolit. Rozdělení není proveditelné bez podstatných investic ze strany obou účastníků, vzhledem k narušeným vztahům účastníků se tato varianta jeví zcela nevhodná, současně lze předpokládat, že by i do budoucna zavdávala důvod k dalším sporům a animozitám, žalobkyně tuto možnost vyloučila zcela. Žalovaný sice opakovaně žádal přikázání nemovitosti do jeho vlastnictví za přiměřenou náhradu, žádným hodnověrným způsobem však neosvědčil, že je schopen v rozumné lhůtě tomuto závazku dostát, kdy nedoložil žádné jednání s finanční institucí ve vztahu k hypotečnímu či jinému úvěru, naopak připustil, že na výši vypořádacího podílu žalobkyně, osvědčeného znalecký posudkem, nedosáhne, kdy dle svého tvrzení dosáhl na úvěr pouze ve výši 2.000.000 Kč, žádné konkrétní důkazy v tomto směru netvrdil ani nedoložil, neurčité tvrzení o eventuálním budoucím příslibu úvěru od neznámé fyzické osoby v horizontu tří let, ev. zvažování o financování jmenovitě neoznačenou developerskou společností, nelze mít za osvědčenou schopnost dostát svým závazkům ve vztahu k vypořádání s žalobkyní, žalovaným navrhovanou lhůtu tří let pak nelze mít za lhůtu přiměřenou. Soud tak nemá za to, že žalovaný jakkoliv osvědčil, že je solventní a je částku, jež by činila výše vypořádacího podílu žalobkyně, schopen zajistit a žalobkyni vyplatit, v souladu s judikaturou musí být solventnost spoluvlastníka, kterému má být věc přikázána do výlučného vlastnictví prokázána už v okamžiku vydání soudního rozhodnutí, kdy účastník musí s finančními prostředky odpovídajícími vypořádacímu podílu disponovat, nebo musí relevantně prokázat, že je schopen si finanční prostředky opatřit (srov. usnesení NS z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V takovém případě není možné učinit závěr o schopnosti zaplacení úhrady, tento způsob vypořádání spoluvlastnictví nepřichází v úvahu a proto se soudu jeví jako jediný vhodný způsob vypořádání formou prodeje, navržený žalobkyní, a to v souladu se zákonem ve veřejné dražbě dle § 1147 o. z. Soud pak nemá za to, že tento způsob vypořádání je proti zájmům žalovaného ev. dalších osob spoluužívajících nemovitosti s žalovaným (matka žalovaného, nezletilí vnuci), kdy má za to, že účastníci nabyli nemovitost oba poctivě, nelze rovněž mít za to, že zrušení je k újmě jednoho ze spoluvlastníků, kdy oba se zrušením souhlasili, pouze nepanuje shoda o způsobu vypořádání. Žalovanému pak prodejem domu sice vzniknou obtíže, spojené se zajištěním nového bydlení pro sebe, nezletilé vnuky, či svou matku, citové vazby pak nejsou v souladu s judikaturou relevantní překážkou zrušení spoluvlastnictví. Proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a spoluvlastnictví zrušil a nařídil prodej nemovitosti v dražbě s vypořádáním podílů účastníků po splnění závazku ze smlouvy o úvěru.

18. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto ve smyslu § 150 o. s. ř. Při rozhodování o nákladech řízení soud přihlédl k tomu, že v daném případě se jedná o řízení, kde platí zásada „judicium duplex“, kdy návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví může podat kterýkoliv ze spoluvlastníků a zákon také stanoví určitý způsob vypořádání mezi spoluvlastníky. Účastníci shodně uvedli, že spolu dlouhodobě jednali o vypořádáním podílového spoluvlastnictví, dohody mezi účastníky se nepodařilo dosáhnout vzhledem na rozdílný pohled na vypořádání, kdy žalobkyně požadovala prodej nemovitosti, žalovaný přikázání do jeho vlastnictví s vyplacením žalobkyně, kdy však nebyl schopen prokázat možnost získání prostředků pro vyplacení podílu žalobkyně, má však k nemovitosti bližší vnitřní vztah, kdy je domem jeho rodičů, který od nich účastníci získali darem, dlouhodobě zde bydlí matka žalovaného i vnuci obou účastníků, jež má v péči, kdy jejich rodiče výživné neplatí, úvěr za rekonstrukci nadále splácí žalovaný, který provádí i údržbu nemovitosti. Mezi účastníky panovala shoda ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, sporný byl jen způsob vypořádání. K nedosažení shody mezi účastníky pohledně vypořádání podílového spoluvlastnictví přispívá, že vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě narušené a žalobkyně v nemovitosti nebydlí, kdy bydlí v nájemním bydlení, má příjem ze zaměstnání, rozhodnutí o vypořádání podílového spoluvlastnictví je v zájmu obou účastníků. Ač byla žalobkyně v důsledku procesně úspěšná, vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o spor mezi bývalými manželi, má soud za to, že v daném případě je prostor pro aplikaci § 150 o. s. ř., neboť aplikace § 142 odst. 1 o. s. ř. se soudu jeví jako nepřiměřeně tvrdá, kdy vzal do úvahy sociální situaci a finanční poměry účastníků, citové vazby žalovaného k nemovitosti, dosavadní údržbu nemovitosti žalovaným, náklady spojené s obstaráním nového bydlení, z toho dovodil, že na straně žalovaného jsou důvody hodné zvláštního zřetele, kdy má za to, že jejich přiznání by žalovanému přivodilo podstatně větší újmu než žalobkyni, v tomto souhrnu pak nemá soud za to, že by nebylo spravedlivé uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení, proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.

19. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Znalci , tituly před jménem, , jméno FO, bylo za podaný znalecký posudek přiznáno znalečné ve výši 12.549 Kč, žalovaný na náklady znaleckého posudku složil zálohu ve výši 3.500 Kč, zbývající částka ve výši 9.049 Kč byla vyplacena z rozpočtových prostředků Okresního soudu ve Znojmě. Podle výsledku řízení je pak důvodné, aby náhradu nákladů řízení platil žalovaný, lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce jednoho roku, vzhledem k jeho aktuálním majetkovým i sociálním poměrům (výrok III).