7 C 17/2026

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krčálovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 78 628 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22.388 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky ode dne 21. 2. 2025 do zaplacení v pravidelných měsíčních splátkách po 5.000 Kč splatných vždy do každého 25. dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3.220,25 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.638,73 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7.980,05 Kč ode dne 21. 2. 2025 do zaplacení a úrok 8 % ročně z částky 28.497,59 ode dne 21. 2. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne , datum, ve znění doplnění, se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky ve výši 78.628 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 28.497,59 Kč, poplatků 19.312 Kč za poskytnutí a uzavření úvěru, poplatku 7.235,95 Kč za administrativní činnosti, poplatků 5.712 Kč za hotovostní inkaso, kapitalizovaných úroků ve výši 1.638,73 Kč, smluvní pokuty 16.000 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3.220,25 Kč, úroků ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny ve výši 28.497,59 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z dlužné částky ve výši 30.368,05 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně uvedla, že dle smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 32.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku spolu s částkou ve výši 40.240 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.287 Kč s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně, částku za poskytnutí úvěru ve výši 22.720 Kč, náklady na vyhodnocení ve výši 8.513 Kč a inkasní poplatek ve výši 6.720 Kč, formou 20 měsíčních hotovostních splátek po 3.612 Kč, poslední splátka byla splatná 8. 2. 2025. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, žalovaný na úhradu dluhu nezaplatil ničeho. Ke dni podání návrhu činila dlužná jistina 19.312 Kč, dlužný úrok 1.638,73 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru 19.312 Kč, úhrada na vyhodnocení úvěru 7.235,95 Kč, inkasní poplatek 5.712 Kč, smluvní pokuta 16.000 Kč, po tomto datu nebylo žalovaným na smlouvu ničeho uhrazeno. Neuhrazená jistina ve výši 30.368,05 Kč se nadále úročí úrokem ve výši 8 % ročně dle smlouvy od 21. 2. 2025 do zaplacení. Žalovaný od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradil celkem částku ve výši 9.612 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 s účinností k 25. 3. 2025 pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky dne 17. 7. 20252. K výzvě soudu žalobkyně podáním z , datum, doplnila důkazy ve vztahu k tomu, zda původní věřitel řádně zkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že žalovaný byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, podpisem smlouvy potvrdil, že poskytl původnímu věřiteli pravdivé informace o svých poměrech. Z doložené žádosti o úvěr z , datum, se podává, že původní věřitel ověřil majetkovou situaci žalovaného z výpisu z výpisu z bankovního účtu u , právnická osoba, za období od , datum, do , datum, , současně si ověřil z insolvenčního rejstříku, že vůči žalovanému není vedené insolvenční řízení, žalovaný měl stálý příjem z invalidního důchodu 17.439 Kč, bydlel u rodičů, byl svobodný, neměl vyživovací povinnost, byl majitelem bankovního účtu, neuvedl další příjem domácnosti a měsíční výdaje 8.550 Kč, do kterých uvedl bydlení 1.500 Kč, doprava, jídlo a osobní náklady 3.000 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 4.050 Kč. Podle předloženého výpisu z bankovního účtu mu byl připisován invalidní důchod 3. stupně, žalovanému byly připisovány příchozí platby od společnosti , právnická osoba, na úrovni 17.000 Kč, které byly vybírány v hotovosti z účtu téhož dne, kdy byly na účet připsány, na bankovním účtu byly vykazovány mínusové zůstatky, z účtu byly prováděny odchozí úhrady a výběry z bankomatu.

3. Žalovaný u jednání soudu uvedl, že chce dlužnou částku žalobkyni splatit, je invalidní důchodce, příjem ze zaměstnání má na úrovni 11.000 Kč, pracuje jako bezpečnostní pracovník na základě dohody o provedení práce. Navrhl zaplacení dluhu v měsíčních splátkách po 5.000 Kč. Žalovanému je vyplácen invalidní důchod, který je postižen exekucí, k jeho rukám je vypláceno z důchodu částka 17.700 Kč.

4. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně ohledně zaplacení částky ve výši 22.388 Kč, ve zbývající části byla podána nedůvodně.

5. Z písemné žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaný původního věřitele požádal o poskytnutí úvěru ve výši 32.000 Kč, který splatí 20 měsíčními splátkami. V žádosti uvedl, že je invalidní důchodce s důchodem 17.439 Kč, bydlí u rodičů, je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, má základní vzdělání, k žádosti doložil občanský průkaz a výpisy z bankovního účtu u , právnická osoba, . za 3 měsíce, byl majitelem bankovního účtu, v žádosti uvedl měsíční příjem 17.439 Kč a výdaje 8.550 Kč, v žádosti uvedl, že u původního věřitele měl v době žádosti 2 nesplacené úvěry, ze kterých zbývalo doplatit 7.620 Kč a 16.410 Kč, oba úvěry byly po splatnosti. Z písemné smlouvy o spotřebitelském hotovostním úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi původním věřitelem a žalovaným, kdy žalovanému byl původním věřitelem poskytnut spotřebitelský hotovostní úvěr ve výši 32.000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr vrátit s poplatkem v částce 22.720 Kč, což byl úrok ve výši 2.287 Kč, částka za poskytnutí úvěru 22.720 Kč, náklady na vyhodnocení 8.513 Kč a inkasní poplatek ve výši 6.720 Kč, žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku 72.240 Kč splatit formou 20 hotovostních měsíčních splátek po 3.612 Kč, úroková sazba činila 8 % ročně, RPSN 246,22 %. Z přehledu plateb bylo prokázáno, že ze strany žalovaného byla celkem uhrazena částka ve výši 9.612 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni , datum, , postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 17. 7. 2025 předžalobní výzvu.

7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle § 86 odstavec 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. V daném případě bylo řádně prokázáno, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o bezúčelovém, spotřebitelském úvěru ve výši 32.000 Kč, kdy uvedená částka byla vyplacena v hotovosti žalovanému v den uzavření smlouvy. Ze znění smlouvy bylo prokázáno, že žalovaný se zavázal úvěrovou částku společně s poplatky a úroky v celkové výši 72.240 Kč splatit formou 20 měsíčních splátek po 3.612 Kč, žalovaný svoji povinnost řádně nesplnil, uhradil pouze částku ve výši 9.612 Kč.

12. Žalobkyně k doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doložila žádost o úvěr a 3 výpisy z jeho bankovního účtu. Z žádosti o úvěr z , datum, se prokazuje, že žalovaný je svobodný, uvedl, že žije u rodičů, neměl vyživovací povinnost, jako jediný zdroj příjmů uvedl invalidní důchod, coby výdaje částku 8.550 Kč, měsíční výdaje byla uvedena částka v zjevně podhodnocené výši 8.555 Kč, mělo se jednat o náklady na bydlení a energie ve výši 1.500 Kč, osobní výdaje 3.000 Kč a splátky stávajících půjček 4.050 Kč. Ze zprávy , právnická osoba, bylo prokázáno, že žalovaný pobírá invalidní důchod 3. stupně ve výši 19.463 Kč, dohodou o provedení práce ze dne 19. 1. 2026 bylo prokázáno, že žalovaný je zaměstnán jako bezpečnostní pracovník u společnosti , právnická osoba, s dohodnutou odměnou 143,40 Kč za hodinu. Žalobkyní nebyly doloženy žádné doklady prokazující výši výdajů žalovaného, uvedené výdaje v červnu 2023 nepředstavují reálné náklady na bydlení a celkové životní náklady s ohledem na zvýšené ceny energií a míru inflace, výdaje nezahrnovaly žádné položky zohledňující nepříznivý zdravotní stav žalovaného invalidního důchodce. Žalovaný v době žádosti o úvěr měl další dva úvěry u původního věřitele, které byly po splatnosti, žalovaný v žádosti uvedl měsíční splátky stávajících úvěrů 4.050 Kč.

13. Dle skutkových tvrzení žaloby, jejího doplnění a předložených listinných důkazů měla být mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně a důsledně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedoložila žádné důkazy, ze kterých by bylo hodnověrně prokázáno, že pro účely uzavření smlouvy byly zkoumány osobní, výdělkové a majetkové poměry žalovaného, pravidelné měsíční výdaje žalovaného a plnění jeho dluhů. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem, původní věřitel měl k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného, ze kterých mohl zjistit, že z bankovního účtu bezhotovostní transakce bez uvedení účelu, výběry hotovosti tak, že na účtu byly na konci měsíčního období vykazovány záporné zůstatky. Soud má proto za to, že v daném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná pro rozpor se zákonem, konkrétně § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Z obsahu listin vyplývá, že žalovaný částku 32.000 Kč skutečně obdržel, žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 9.612 Kč, proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 22.388 Kč (32.000 Kč – 9.612 Kč) s úrokem z prodlení v zákonné výši, ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za období od účinnosti postoupení pohledávek žalobkyni. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek.

14. Ve zbývající části ohledně smluvních úroků, pokut, poplatků a příslušenství byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smluv úvěruschopnost žalovaného.

15. Žalovaný u jednání soudu projevil vůli dluh vůči žalobkyni zaplatit v měsíčních splátkách, jeho vyjádření nelze posoudit jako uznávací prohlášení ve smyslu § 2048 o. z. S ohledem na aktuální výdělkové a majetkové poměry soud žalovanému poskytl výhodu splátek po 5.000 Kč měsíčně (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu ve věci, žalobkyně byla úspěšná pouze v menší části uplatněného nároku, převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.