7 C 175/2023

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Krčálovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení dědice ze závěti

I. Zamítá se žaloba na určení, že žalobce je dědicem ze závěti ze dne , datum, zůstavitelky , jméno FO, , narozené , datum, , naposledy bytem , adresa, , zemřelé dne , datum, .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 32.407 Kč k rukám právní zástupkyně žalované , Jméno advokátky, .

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobce domáhal určení, že je dědicem ze závěti ze dne , datum, zůstavitelky , jméno FO, , narozené , datum, , naposledy bytem , adresa, , zemřelé dne , datum, (dále jen „zůstavitelka“). K odůvodnění uvedl, že zůstavitelka před svou smrtí pořídila závěť ze dne , datum, , která byla napsána na psacím stroji a podepsána zůstavitelkou před dvěma svědky, kterými byli sousedé zůstavitelky , jméno FO, a , jméno FO, , oba bytem , adresa, , zůstavitelka v závěti uvedla svého závětního dědice žalobce. Zůstavitelka v době své smrti byla rozvedená, zanechala jedno dítě, jako dědic ze zákona přichází v úvahu pozůstalá dcera , Jméno žalované, , tedy žalovaná. Dědické řízení je vedeno u notáře , tituly před jménem, , jméno FO, jako soudního komisaře Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , u prvního jednání ve věci dne , datum, seznámil notář žalobce a žalovanou, tedy dědice ze závěti a dědičku ze zákona se závětí zůstavitelky, notář konstatoval, že závěť splňuje veškeré náležitosti stanovené v občanském zákoníku a je formálně platná. Žalovaná jako dědička ze zákona zpochybnila platnost závěti z důvodu nezpůsobilosti zůstavitelky k právnímu jednání, současně navrhla provést výslech svědků závěti, což notář u dalšího jednání provedl. Manželé , jméno FO, byli vyslechnuti, , jméno FO, na počátku uvedl, že si pamatuje, že byl svědek závěti, potvrdil, že na závěti je jeho podpis, a že byl svědkem závěti zůstavitelky, bližší podrobnosti si s ohledem na svůj věk a zdravotní stav nepamatoval. Ke zdravotnímu stavu zůstavitelky uvedl, že byla v pohodě, než spadla, poté to bylo špatné, konec zůstavitelky šel rychle, asi 3 neděle před tím jí volali pohotovost, 14 dní před smrtí to bylo špatné, jednalo se o období měsíce , datum, , závěť byla podepsána již v , datum, . Svědkyně , jméno FO, potvrdila, že byla spolužačkou zůstavitelky, pamatovala si podpis závěti, mělo to být v létě na dvoře u nich na zahradě, zůstavitelka k nim přišla, oni si povídali, svědkyně potvrdila, že na závěti je její podpis, svědkyně uvedla i pohnutky závěti, zůstavitelka vždy říkala, že , vyjádření zůstavitelky, . Svědkyně potvrdila, že se v danou dobu se zůstavitelkou vídala denně při sepisování závěti byla v pořádku, až poté spadla, což bylo po podpisu závěti. Oba svědci potvrdili, že si pamatují, že byli svědky závěti a svědkyně , jméno FO, osvětlila, proč zůstavitelka závěť sepisovala a co zamýšlela, podle svědků byla zůstavitelka v době závěti v pořádku, dalo se s ní bavit, byla orientována časem i místem. Žalovaná jako dědička ze zákona zpochybnila pravost i platnost závěti, podle ní zůstavitelka nebyla schopna svoji vůli projevit z důvodu diagnostikované demence středně těžkého smíšeného původu, svědectví svědků jednoznačně potvrdilo, že zůstavitelka byla orientována, byla v pořádku a zdravotní stav jí nebránil v pořízení závěti. V době pořízení závěti žila zůstavitelka po smrti své matky v roce , rok, v rodinném domě v , adresa, sama, do společnosti příliš nechodila a přátelé, kteří by ji navštěvovali, neměla, byla v občasném kontaktu se svými sousedy, nejčastěji právě se svědky , jméno FO, . Zůstavitelka byla v kontaktu s žalobcem, který byl jejím dlouholetým přítelem, seznámili se v roce , rok, , kdy pracovali u stejného zaměstnavatele, žalobce zůstavitelku navštěvoval v jejím bydlišti, zůstavitelka vlastnila rodinný dům, který získala darem od svých rodičů, dům byl v havarijním stavu a část domu se samovolně zřítila v části domovního traktu. Zůstavitelka se dohodla s žalobcem, který byl stavař, živnostník v oboru stavebnictví a osobou s odbornou způsobilostí v projektové a investorské činnosti, že postaví na své náklady na pozemku zůstavitelky nový rodinný dům, proto sepsali dne , datum, dohodu, že zůstavitelka žalobci poskytne bezplatně pozemek parcela č. , hodnota, na dobu neurčitou za účelem výstavby rodinného domu, žalobce celou výstavbu provedl a uhradil, k čemuž má veškeré doklady. Žalobce stavbu realizoval, prováděl i odborný dozor stavby, stavba dosud nebyla dokončena a nebyla provedena její kolaudace. Zůstavitelka byla od roku , rok, prakticky bez zaměstnání, měla občas nějakou nárazovou pracovní činnost, ale prostředky na živobytí měla od své matky a žalobce, který celou stavbu financoval. Z uvedených důvodů zůstavitelka sama rozhodla uzavřít závěť, která byla sepsána na psacím stroji v domácnosti zůstavitelky a byla podepsána se svědky u nich doma při osobní návštěvě u zůstavitelky. Sepsaná závěť je platná a pravá, žalobce je dědicem ze závěti zůstavitelky a má naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby, k čemuž byl vyzván usnesením soudního komisaře ve lhůtě 2 měsíců od právní moci usnesení vůči zákonné dědičce.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, žádala její zamítnutí. Potvrdila, že je nesporné, že její matka zůstavitelka zemřela dne , datum, , pozůstalostní řízení je vedeno podepsaným soudem pověřeným notářem , tituly před jménem, , jméno FO, , žalobcem byla v pozůstalostním řízení předložena allografní závěť zůstavitelky ze dne , datum, , kterou podepsali svědci , jméno FO, a , jméno FO, . Žalovaná trvá na tom, že předložená závěť je neplatná, svědci závěti byli vyslechnuti při jednání u soudního komisaře , datum, , nebyli schopni způsobem nevzbuzujícím pochybnosti potvrdit, že si byli vědomi, že jimi podepisovaná listina je závětí zůstavitelky, a že listinu zůstavitelka podepsala, svědci si bližší okolnosti podpisu závěti nepamatovali, vyjadřovali se rozpačitě a neurčitě a z toho, co uvedli, nelze usuzovat, že předmětná závěť je platná. Dalším důvodem neplatnosti je psychická nezpůsobilost zůstavitelky, která v době pořízení trpěla středně těžkou demencí smíšeného původu, což prokazuje lékařská zpráva z konziliárního vyšetření ze dne , datum, . Žalovaná nesouhlasila s nepravdivými tvrzeními žalobce, že zůstavitelku desítky let nijak nekontaktovala, nepomáhala jí a zcela ji ignorovala, tvrzení ohledně způsobu života zůstavitelky a přestavby domu nejsou pro účely řízení podstatné a proto se k nim nevyjadřuje.

3. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

4. Z připojeného pozůstalostního spisu podepsaného soudu sp. zn. , spisová značka, bylo prokázáno úmrtním listem, že zůstavitelka zemřela dne , datum, ve , adresa, , vypravitelkou pohřbu byla žalovaná, k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti byl pověřen notář , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne , datum, se do kanceláře soudního komisaře dostavil žalobce, který předložil závěť zůstavitelky. Z protokolu soudního komisaře ze dne , datum, a připojeného ověřené opisu závěti datované , datum, bylo prokázáno, že soudní komisař zjistil stav a obsah listiny o právním jednání pro případ smrti zůstavitelky, jednalo se o allografní závěť podepsanou vlastní rukou zůstavitelky, listina nebyla poškozena, byla opravovaná v článku , hodnota, . ve slovech „prostředky a , jméno FO, “, v listině byly uvedeny identifikační údaje o žalobci a žalované, podle předkladatele listiny byla závěť uložena na adrese , adresa, , předkladatel prohlásil, že závěť je podepsána vlastní rukou zůstavitelky a dvěma svědky, , jméno FO, a , jméno FO, . V listině označené jako závěť zůstavitelka prohlásila, že je vlastníkem pozemků parcelní čísla , hodnota, a , hodnota, zapsaných na LV , hodnota, v k. ú. , adresa, a tyto pozemky odkazuje svému dlouholetému příteli žalobci s uvedením jeho data narození, rodného čísla a bydliště, článku , hodnota, . zůstavitelka konstatovala, že dalším nemovitým majetkem je dům č. p. , hodnota, v , adresa, , který zdědila od svých rodičů, dům byl ve velmi špatném technickém stavu, proto se rozhodla, že se dům zbourá a postaví na stávajících obrysech nový dům včetně garáží, oplocení a zpevněných ploch, žalobce byl profesní stavař, tuto nabídku přijal s tím, že mu pronajme pozemek na dobu neurčitou na stavby, v roce , rok, vypracoval projektovou dokumentaci, vyřídil stavební povolení, vykonával odborný dohled a zúčastňoval se svépomocné výstavby, žalobce realizoval výstavbu ze svých finančních prostředků, zůstavitelka se na financování nepodílela, protože od svých 48 let nebyla zaměstnána, nepobírala žádné finanční prostředky a prohlásila, že stavby realizované na pronajatém pozemku jsou majetkem včetně vnitřního zařízení žalobce. V článku , hodnota, . listiny prohlásila, že finanční prostředky na účtu , č. účtu, s názvem účtu , jméno FO, jsou majetkem žalobce a disponovat s finančními prostředky jsou oprávněni žalobce a zůstavitelka. V článku , hodnota, . zůstavitelka prohlásila, že pokud žalobce získá, jak je uvedeno v závěti, uhradí finanční částku ve výši 1.000.000 Kč její dědičce žalované, prohlásila, že se jedná o její poslední vůli, listina je datována , datum, , podepsána nečitelným podpisem, jako svědci jsou uvedeni , jméno FO, a , jméno FO, s datem narození, rodným číslem a jejich bydlištěm, u svědkyně je čitelný podpis , jméno FO, , u svědka podpis nečitelný. Z připojeného spisu bylo prokázáno že dne , datum, byl soudnímu komisaři předložen vyplněný protokol o předběžném šetření žalované s faktoru za poslední rozloučení a kremaci zůstavitelky, v protokolu žalovaná požádala pověřeného notáře o šetření za účelem zjištění majetku zůstavitelky. Dne , datum, byl notářskou tajemnicí soudního komisaře sepsán protokol o předběžném šetření žalobcem, který uvedl, že se zůstavitelkou žil ve společné domácnosti, byl seznámen s údaji o závěti, žalobce uvedl popis nemovitostí a ostatních movitých věcí zůstavitelky s tím, že zaplatil zálohu na náklady pohřbu, zbývající částku uhradila žalovaná, předložil stavební povolení na stavební úpravy a přístavbu rodinného domu , adresa, a zmocnil svého advokáta k zastupování v řízení o pozůstalosti. Z protokolu o jednání před soudním komisařem ze dne , datum, bylo prokázáno, že se jej zúčastnili žalobce a žalovaná se svými právními zástupci, bylo provedeno procesní poučení dědiců, byl konstatován obsah listin a předložené závěti, žalovaná zpochybnila platnost závěti z důvodu nezpůsobilosti zůstavitelky a byla konstatována omluva předvolaných svědků manželů , jméno FO, . Z protokolu o jednání před soudním komisařem ze dne , datum, bylo prokázáno, že svědek , jméno FO, před soudním komisařem uvedl, že si pamatuje, že byl svědek závěti, potvrdil, že na závěti je jeho podpis, jinak si to nepamatoval, že by zůstavitelka něco podepsala nebo prohlašovala, svědek si nevybavil, zda se řešilo o jakou listinu jde, bylo to takové povídání, přesně neví, svědek si nebyl jistý, zda zůstavitelka listinu podepsala před svědky, bylo tam nějaké psaní, kdo podepisoval, svědek nevěděl. V době podpisu závěti byla zůstavitelka v pohodě, než spadla, pak to bylo špatné, před pádem se s ní dalo mluvit. Svědek uvedl, že k jeho podpisu závěti došlo v létě, přesně si nebyl jistý, při podpisu byl přítomen žalobce a zůstavitelka, mluvilo se o všem, že by se vyloženě mluvilo o závěti, svědek nevěděl, svědek potvrdil, že se se zůstavitelkou potkávali náhodně, nebylo to vždycky, zůstavitelka s jeho manželkou byly spolužačky. Svědkyně , jméno FO, před soudním komisařem uvedla, že závěť podepsala, bylo to v létě , rok, , seděli na dvoře, oni k nim přišli a povídali si, svědkyně si nevzpomínala, že by zůstavitelka listinu podepsala, zůstavitelka vždycky říkala, že děti se k ní neměly, že to nechá panu , žalobci, , zda zůstavitelka uvedla, o jako listinu se jedná a co obsahuje, si nepamatuje. Svědkyně neměla vztah k žalobci, jenom se s ním zdravili na zahrádce, chodil po zahrádce a na stavbě. Svědkyně k podpisu listiny uvedla, že k nim přišli, seděli na dvoře a chtěli, aby to podepsali, už neví, kdo to říkal, jednalo se o takovou běžnou návštěvu, svědkyně nevěděla, jestli listinu někdo četl, nepamatovala si to, zůstavitelka opakovaně uváděla, že děti za ní nechodily, vnuk vůbec, že to dá , jméno FO, , probírali to se zůstavitelkou vícekrát. Při podpisu byla zůstavitelka v pořádku, spadla asi za měsíc, pak už to bylo horší, po svědkyni chtěla, aby u ní spávala, spávaly však každá doma. Usnesením soudního komisaře ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , byla žalobci uložena povinnost, aby ve lhůtě 2 měsíců od právní moci usnesení podal u soudu žalobu proti zákonné dědičce, a to žalované na určení, že je závětním dědicem zůstavitelky a podal o tom soudnímu komisaři zprávu, usnesení nabylo právní moc , datum, . V připojeném spise je založeno sdělení žalobce o podání určovací žaloby. V průběhu řízení byl soudem k důkazu přehrán záznam obsahující výslech svědků před soudním komisařem a s ohledem na obsah vyjádření svědků soud v rámci řízení provedl jejich opětovný výslech.

5. Svědkyně , jméno FO, po zákonném poučení uvedla, že žalovaná k zůstavitelce vůbec nejezdila, nestýkali se, zůstavitelka říkala, že to nechá žalobci, mluvili spolu o tom vícekrát, se zůstavitekou byly spolužačky, později zůstavitelka pár let bydlela ve , adresa, , tak se nevídaly, po návratu zůstavitelky měli zahrádky vedle sebe, vídali se denně, vztahy byly dobré, žádné sousedské neshody, vzájemně se navštěvovali, střídali se, bylo to tak jednou týdně. Jaký měla zůstavitelka vztah k žalobci nevěděla, o tom nemluvili, občas se s ním zastavilil, ona sama, když byla na návštěvě u zůstavitelky, tak žalobce tam nezastihla, probíhalo to tak, že jak šli z procházky, tak se u nich stavili, ale přesně si nevzpomíná, jak to bylo. S žádnou listinou nepřišli, nic jsme nepodepisovali, svědkyně potvrdila, že ona psací stroj neměla, neví, jestli měla zůstavielka, nepamatuje si, že by předloženou závěť zůstavitelka četla, říkala, že děti o ni nemají zájem, že to nechá , jméno FO, , ale to bylo mezi řeči, svědkyně potvrdila, že něco podepisovali, ale že už si to nepamatuje, ani proč to podepisovali, listinu nečetla. Svědkyně potvrdila, že na pozemku zůstavitelky probíhaly stavební úpravy, zůstavitelka říkala, že vše zařizuje žalobce, zůstavitelka ji žádné věci nedarovala, k narozeninám si popřáli, dali si kávu nebo skleničku, dárky si nedávali. Zůstavitelka se svědkyni jevila úplně normální, nebyla zmatená, věděla, jaké je datum, nepamatovala si potom, jak spadla, svědkyně uvedla, že neví, jestli v den podpisu listiny zůstavitelka něco prohlašovala nebo něco říkala a jestli zůstavitelka listinu podpisovala, že vše nechá žalobci říkala už dříve. Svědek , jméno FO, po zákonném poučení u soudu uvedl, že se sešli asi v červenci, povídali si a mezitím došlo k té poslední vůli, byla mu předložena listina, a to bylo nakonec, všeobecně se mluvilo, mluvili o tom, že bude podepisována závěť mluvili i o obsahu, že to dostane pan , jméno FO, a dcera, o tom, že ji dcera nenavštěvuje, děti že jí navštěvují sem tam a o takových věcech mluvili, už si to moc nepamatoval, zůstavitelka řekla, že vše dostane pan , jméno FO, a dcera nic, listinu měli už připravenou, svědek si nepamatoval, kdo jim tu listinu dal, měl možnosti so to přečíst, ale nečetl to, svědek potvrdil, že podpis na předložené kopii závěti je jeho. Svědek potvrdil, že s zůstavitelkou měli sousedský vztah, občas jí pomáhal se stříháním vinohradu, navštěvovali se i v domácnosti, vykali si, občas s ní přišel i žalobce, spíše se vídali přes zahradu, s rodinou měla ze začátku dobré vztahy, později říkala, že o ní nemají zájem, jen vnuk tam jezdíval, ale pak toho nechal, zůstavitelka z toho byla špatná. Žalovanou u zůstavitelky dlouho neviděla, žalobce tam byl jako stavitel, měli dobré vztahy, zůstavitelka říkala, že má malý důchod, že by to neutáhla, že to platí , jméno FO, . Do úrazu byla zůstavitela v dobrém stavu, špatné to začalo být až po úrazu. Ten pád nastal až několik týdnů po podpisu závěti, pak už to s ní šlo rychle. Na předmětné schůzce si běžně vykládali, svědek si nepamatoval, jestli zůstavitelka něco říkala ve vztahu k listině, říkala, že se o ní nestarají, byla v klidu, pak se to podepsalo, svědek už nevěděl, jestli listinu podepsala i zůstavitelka.

6. Žalovaná k důkazu soudu předložila chorobopisy , právnická osoba, . z období od , datum, do , datum, , ze kterých bylo zjištěno, že při hospitalizaci dne , datum, byla stanovena při přijetí diagnóza , diagnóza, , při hospitalizaci , datum, zůstavitelka podstoupila oční vyšetření, při hospitalizaci , datum, byla stanovena diagnóza stáří (senilita), byla určena zmatenost – počínající demence, zůstavitelka byla přijata pro zmatenost a byla přeložena na oddělení dlouhodobě nemocných , datum, , kde byla hospitalizována , datum, odkud byla předána do domova seniorů , adresa, , znovu byla hospitalizována , datum, pro , diagnóza, a dne , datum, v nemocnici zemřela. Obsahem chorobopisu číslo , hodnota, bylo konziliární vyšetření z oboru , název, , po kterém byla stanovena diagnóza demence středně těžká smíšeného původu s tím, že je relevantní otázka omezení ve svéprávnosti, žádost o příspěvek na péči a následné umístění do ústavu sociální péče.

7. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , souseda zůstavitelky bylo prokázáno, že se se zůstavitelkou znali, potvrdil, že zůstavitelka v domě žila do poslední chvilky, před svědkem nikdy nemluvila o tom, že má v úmyslu provést poslední vůli nebo vyřídit si své záležitosti, svědek potvrdil, že se s ní viděl naposledy někdy v červenci , rok, , podle jeho názoru byla normální, příčetná, jen si stěžovala na svůj tlak, že se jí točí hlava, a když se na zahradě zvedá, točí se jí hlava. K návštěvám žalobce u zůstavitelky se přesně vyjádřit nedovedl. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo prokázáno, že zůstavitelku znal z vesnice, při občasných setkáních spolu hovořili o svých známých, se zůstavitelkou se viděl naposledy v červnu nebo červenci , rok, , zůstavitelka si na nic nestěžovala, svědka poznala, bavili se o běžných věcech, ještě spolu plánovali, že by se mohli sejít, že se dlouho neviděli, svědek potvrdil, že na nemovitosti prováděl zednické práce, s žalovanou a jejími dětmi se v nemovitosti nikdy neviděl, za provedené práce na nemovitosti byl vyplácen žalobcem.

8. Z účastnické výpovědi žalobce bylo prokázáno, že zůstavitelku znal od roku , rok, , pracovali u jednoho zaměstnavatele, byli přátelé, žalobce má manželku, se zůstavitelkou neměl intimní vztah. Žalobce uvedl, že zůstavitelce pomáhal, do , adresa, se přestěhovala v roce asi , rok, , pak se starala o svou matku, dům zůstavitelky v , adresa, byl ve špatném stavu, byl po životnosti, dům byl ve špatném stavu, dokonce část domu v dvorním traktu spadla, proto se dohodl se zůstavitelkou, že jako stavař a živnostník provede úpravy domu a začal se stavbou, podle dohody měl stavbu dokončit na své náklady s tím, že po dokončení ji zůstavitelka převede na žalobce. Aktuálně stavba není dokončená, měl v plánu, že stavbu dokončí na podzim , rok, , k tomu však nedošlo, žalobce veškeré stavební práce financoval, zůstavitelka měla nízký důchod, snažil se jí pomáhat. K okolnostem sepisu závěti žalobce uvedl, že v roce , rok, zůstavitelku navštívil vnuk, sdělil zůstavitelce, že se bude ženit, ale na svatbu ji nepozval, vnuk na místě zjistil, že dům je nový, pěkný a chtěl, aby mu dům předala nebo darovala s tím, že jí koupí jednopokojový byt, závěť měla být dokladem o rozdělení, zůstavitelka do závěti napsala pravdu, dům v , adresa, je žalobce, proto ji zůstavitelka sepsala. Žalobce byl při sepisu závěti, závěť sepsala sama na psacím stroji v , adresa, , listinu podepsala až u , jméno FO, , se kterými byla telefonicky domluvena. Žalobce uvedl, že u , jméno FO, seděli na zahradě, závěť jim přečetl a oni to podepsali. Závěť byla uložena v , adresa, . V roce , rok, jezdil za zůstavitelkou do , adresa, pravidelně, 3x týdně a každou neděli. Zdravotní stav zůstavitelky byl velice dobrý, zůstavitelka si na nic nestěžovala, byla orientovaná, po ránu cvičila, aby si udržela postavu. Po úrazu se stav zhoršil, spadla , datum, a následně byla odvezena do , adresa, , psychický stav se zhoršil až když byla na LDN, tam ji žalobce pravidelně navštěvoval, dával ji napít a krmil ji, postupně se stav zhoršoval, až byla přeložena do , adresa, , tam ji také navštěvoval v návštěvní dny, její stav v , adresa, se zhoršil, vážila 38 kilo, byla ve špatném stavu. Žalobce potvrdil, že se zůstavitelkou měli dispoziční oprávnění k bankovnímu účtu u , právnická osoba, , který byl veden na zůstavitelku, žalobce zůstavitelce dával 10.000 Kč měsíčně na živobytí a byly placeny zálohy na plyn. Existoval ještě další bankovní účet, na kterém byly uloženy finanční prostředky z prodeje bytu ve , adresa, .

9. Z lékařské zprávy , právnická osoba, bylo prokázáno, že byl praktickým lékařem zůstavitelky, jeho ordinaci navštívila v roce , rok, pouze v květnu, byla nejistá ve stoji a chůzi a zapomínala, byla provedena obvyklá preventivní vyšetření a lékařem byla odeslána na , odborné pracoviště, . Ze zprávy , právnická osoba, , adresa, bylo prokázáno, že zůstavitelka v roce , rok, pobírala starobní důchod 11.902 Kč. Z vyjádření lékaře o zdravotním stavu ze dne , datum, bylo prokázáno, že prostřednictvím , právnická osoba, bylo požádáno o poskytování sociální služby zůstavitelce. Z nedatované a nepodepsané listiny bylo osvědčeno, že bylo zamýšleno nezjištěnou osobou sepsání závěti u notáře s rozdělením majetku zůstavitelky na 3 díly, pro , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, s tím, že se jednalo o vnoučata zůstavitelky.

10. Dle § 1532 o. z. závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

11. Dle § 1534 o. z. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

12. Dle § 1539 odst. 1 o. z. svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit.

13. Dle § 1539 odst. 2 o. z. svědkem nemůže být osoba nesvéprávná, nebo osoba, která není znalá jazyka, nebo způsobu dorozumívání, v němž se projev vůle činí.

14. V daném případě se žalobce domáhá určení, že je závětním dědicem zůstavitelky podle předložené listiny označené jako závěť, datované dne , datum, s podpisem zůstavitelky jako pořizovatelky a řádným označeným a podpisy dvou svědků, manželů , jméno FO, . V rámci řízení o pozůstalosti pověřený soudní komisař konstatoval dodržení zákonné formy allografní závěti, kterou zůstavitelka sepsala na psacím stroji, dle tvrzení žalobce předem na psacím stroji v domě v , adresa, za jeho účasti. Podle platné judikatury mezi sepsáním a podpisem může proběhnout i delší doba.

15. Vzhledem k tomu, že allografní závěť zůstavitele, kterou nenapsal vlastní rukou a jen ji vlastnoručně podepsal, a že taková listina sama o sobě není – na rozdíl od holografní závěti – spolehlivým dokladem toho, že skutečně obsahuje poslední vůli zůstavitele, zákon u ní požaduje pod sankcí neplatnosti právního jednání, aby zůstavitel před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, a aby se svědci na závěť podepsali. Povolání svědků závěti slouží k tomu, aby tyto osoby mohly potvrdit, že jde o zůstavitelovu pravou závěť v případě, objeví-li se po smrti zůstavitele pochybnosti, zda se skutečně jedná o jeho poslední vůli, tedy aby jim bylo věrohodným způsobem osvědčeno, že závěť vskutku obsahuje poslední vůli zůstavitele (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1706/2018).

16. Zůstavitelka předloženou závěť nenapsala vlastní rukou, ve smyslu § 1534 o. z. musela závěť vlastnoručně podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje její poslední vůli. Manželé , jméno FO, byli řádnými svědky závěti, jednalo se o svéprávné osoby, znalé českého jazyka, nebyli dědici, ani odkazovníky, nebyli osobami blízkými dědicům a ani jejich zaměstnanci, v případě zůstavitelky nebyla tvrzena žádná úleva při pořizování závěti. Pro posouzení platnosti závěti je zásadní projev vůle učiněný zůstavitelkou, dle které listina obsahuje její vůli, musí být učiněn výslovný, pouhé konkludentní vyjádření ke vzniku platné závěti nepostačuje. Pro případ posouzení platnosti závěti byli rozhodující svědci závěti , jméno FO, a , jméno FO, . Soud v průběhu řízení k důkazu provedl protokol o výslechu svědků před soudním komisařem, byl proveden zvukový záznam z jednání u pověřeného notáře a vzhledem k pochybnostem byl opětovně soudem dne , datum, proveden výslech svědků. Soud výpovědi svědků , jméno FO, hodnotil dle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že v daném případě nebylo prokázáno, že by zůstavitelka před , jméno FO, projevila, že listina, kterou podepisují, obsahuje její poslední vůli. Svědkyně , jméno FO, , která byla spolužačkou zůstavitelky, a která s ní byla v pravidelném kontaktu potvrdila, že zůstavitelka opakovaně prohlašovala, že chce učinit pořízení pro případ smrti, hovořila i o způsobu vypořádání, ale projev vůle ve smyslu ustanovení § 1534 o. z., tedy prohlášení, že předložená listina obsahuje její poslední vůli, učiněn dne , datum, nebyl, předložená závěť je neplatná. V průběhu řízení byly navrhovány další důkazy k přezkoumání a posouzení zdravotního stavu zůstavitelky v době pořízení závěti, avšak s ohledem učiněný závěr ohledně platnosti závěti soud další navržené důkazy jako nadbytečné neprováděl.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Na nákladech řízení byla přiznána částka 32.407 Kč, což je odměna advokátky dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 7 úkonů právní služby po 2.500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemná vyjádření ve věci z , datum, a , datum, , účast u jednání soudu dne 21. 2. 2024 přesahující 2 hodiny, účasti na jednání soudu dne 21. 8. 2024 a dne 21. 10. 2024), náhrada hotových výdajů advokátky za 6 úkonů právní služby po 300 Kč. Náhrada cestovních výdajů advokátky za cesty k jednání soudu dne 21. 2., 21. 8. a 21. 10. 2024 osobním motorovým vozidlem , tovární značka, , registrační značka , SPZ, s doloženou spotřebou 5,5 litrů motorové nafty na 100 km při doložených cenách pohonných hmot, při délce jedné cesty 292 km, při sazbě základní náhrady 5,60 Kč za km, za cestu dne , datum, bylo přiznáno cestovné 2.345 Kč (základní sazba 1.635 Kč, PHM 710 Kč), za cestu , datum, cestovné 2.318 Kč (základní sazba 1.635 Kč, PHM 683 Kč), za cestu , datum, cestovné 2.260 Kč (základní sazba 1.635, PHM 625 Kč), za každou cestu byla přiznána advokátce náhrada za promeškaný čas ve výši 500 Kč. Žalované vznikly hotové výdaje za cestovné za 2 cesty ze , adresa, do , adresa, a zpět v délce 300 km za jednu cestu motorovým vozidlem , tovární značka, , registrační značka , SPZ, s doloženou spotřebou 5,7 litrů na 100 km při vyhláškové ceně motorové nafty 38,70 Kč za litr, za každou cestu bylo přiznáno cestovné 2.342 Kč (základní sazba 1.680 Kč, PHM 662 Kč). Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).