7 C 175/2026

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krčálovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 22.195,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 13.215 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky ode dne 16. 12. 2025 do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 8.980,39 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.794,45 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 20.595,39 Kč ode dne 16. 12. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 578,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.794,45 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8.980,39 Kč ode dne 16. 12. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 585 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit dlužnou částku v celkové výši 62.512,71 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.794,45 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 578,58 Kč od 24. 9. 2025 do 15. 12. 2025, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 22.195,39 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení a úrok ve výši 12 % ročně z částky 20.595,39 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalovanému poskytla bezúčelový spotřebitelský revolvingový úvěr ve výši 24.000 Kč, nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalobkyně řádně splnila nad rámec zákonných povinností zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti, provedla kontrolu v několika registrech a dostupných databází, provedla výpočet tzv. MLS, částku, která žalovanému po odečtení všech mandatorních výdajů zbývala a do její výše mohlo dojít k maximálnímu zatížení klienta splátkou úvěru a důsledně zjišťovala kreditní skóre žalovaného. Žalovaný v průběhu trvání smlouvy načerpal finanční prostředky ve výši 42.217 Kč, uhradil částku 29.002 Kč, která byla započítána na úrok, poplatky a jistinu podle splátkového kalendáře, žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky. Ve smlouvě byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokuta ve výši 500 Kč z dlužné splátky. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Žalobkyně žalovanému v souladu se smlouvou účtovala smluvní pokutu v celkové výši 1.000 Kč a účelně vynaložené náklady v celkové výši 600 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 9. 9. 2025 a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu, žalovaný své povinnosti nesplnil. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 20.595,39 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 600 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1.000 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 578,58 Kč od 24. 9. 2025 do 15. 12. 2025, kapitalizovaný úrok ve výši 2.794,45 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z nesplacené jistiny od 16. 12. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky 22.195,39 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení.

2. Žalobkyně ve vyjádření ze dne datum doplnila informace, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta. Žalobkyně počítala MLS klienta a MLS klientovy domácnosti, přičemž zohlednila příjem žalovaného z žádosti (19.411 Kč a 21.312 Kč), žalobkyně měla k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného, ze kterých ověřila výdaje žalovaného na stravu, dopravu a telekomunikační služby, žalovaný disponoval finančními prostředky, které mu umožňovaly řádně splácet sjednaný revolvingový úvěr, řádnému přezkoumání úvěruschopnosti svědčí skutečnost, že žalovaný řádně hradil splátky úvěru po dobu přesahující 1,5 roku. Provedla rovněž lustraci žalovaného v registrech NRKI a ISIR. Na základě uvedených zjištění a s ohledem na výši úvěru a měsíční splátky shledala žalovaného úvěruschopným.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.

4. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru a úvěrové smlouvy ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru – název č. hodnota ve výši úvěrového rámce 24.000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky. Ve smlouvě byla sjednána roční úroková sazba 25,08 %. Pro případ nesplácení úvěru si účastníci ve smlouvě sjednali účelně vynaložené náklady za upomínání ve výši 300 Kč, smluvní pokutu ve výši 500 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný do zesplatnění, které žalobkyně učinila dne 9. 9. 2025, uhradil částku v celkové výši 29.002 Kč, přičemž celkem načerpal 42.217 Kč. Ze zprávy společnosti právnická osoba. bylo prokázáno, že žalovaný byl majitelem bankovního účtu č. č. účtu, z výpisu z běžného účtu za období od datum do datum bylo prokázáno, že na bankovní účet byla poskytnuta příchozí platba od žalobkyně ve výši 40.000 Kč dne datum a téhož dne čerpání půjčky od banky, která vedla účet, na bankovní účet žalovaný čerpal další zápůjčky od nebankovních subjektů, na účet byla vyplácena mzda žalovaného od zaměstnavatele, na účtu probíhaly platby za nákupy žalovaného, výběry z bankomatu a okamžité platby na bankovní účty bez uvedení účelu tak, že účet vykazoval pouze minimální měsíční zůstatky. V kartě klienta byl uveden příjem žalovaného 19.400 Kč, ostatní příjmy členů domácnosti 56.000 Kč, žalovaný byl svobodný a bezdětný, uvedl měsíční výdaje domácnosti 13.700 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 10. 2025 a přehledu poštovních podacích čísel má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky 70.585,26 Kč do 6. 11. 2025.

5. Nároky žalobkyně byly původně uplatněny v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka, nárok na zaplacení částky 22.195,39 Kč byl vyloučen k samostatnému řízení.

6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů mělo dne datum mezi žalobkyní a žalovaným dojít k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud po posouzení předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně nikterak nevyhodnotila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti uvedla, že vycházela z příjmu uvedeného žalovaným v žádosti o úvěr. Žalobkyně již nijak netvrdila ani neprokázala, že by výši příjmu ostatních členů domácnosti tvrzenou žalovaným ověřovala výpisy z účtu či doklady o příjmu. Žalobkyně měla k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného do dne uzavření smlouvy, ze kterých vyplynulo jednoznačně, že žalovaný má sice příjem od svého zaměstnavatele, ale z účtu pravidelně odcházely finanční prostředky ve výši příjmů na účet, účet vykazoval pouze minimální zůstatky, žalovaný ze svého příjmu žádné finanční prostředky nespořil a neinvestoval. Při výpočtu výdajů vycházela pouze z částek životního minima členů domácnosti žalovaného. Žalobkyně nikterak nesrovnávala skutečnou výši příjmů a výdajů žalovaného. Nezkoumala ani finanční a ekonomickou situaci žalovaného a tvrzené příjmy ostatních členů domácnosti, není zřejmé, jakým způsobem zohlednila náklady žalovaného na dopravu, když žalovaný z místa bydliště do zaměstnání dojížděl. Z těchto důvodů je uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně porušila zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu měl žalovaný povinnost uhradit dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pouze dlužnou jistinu úvěru. Žalobkyně žalovanému poskytnula spotřebitelský úvěr ve formě revolvingu ve výši 42.217 Kč, žalovaný splatil 29.002 Kč, proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit nesplacenou jistinu ve výši 13.215 Kč spolu s úrokem z prodlení ode dne 16. 12. 2023 do zaplacení.

11. Ohledně zaplacení zbývající části jistiny, smluvních poplatků, nákladů vymáhání a smluvní pokuty soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř., podle výsledků řízení byla ve věci úspěšná žalobkyně v rozsahu 60 %, neúspěšná ohledně 40 %, proto jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši 20 %. Celkové náklady žalobkyně činily 2.925 Kč, což byl zaplacený soudní poplatek 1.110 Kč, odměna advokáta dle § 14b odst. 1 a 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu), náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 6 citované vyhlášky za 3 úkony po 100 Kč, zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z odměny a náhrad přísluší i 21% DPH ze základu 1.500 Kč částka 315 Kč. S ohledem na celkový výsledek řízení bylo rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 585 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnosti uložené rozsudkem, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.