7 C 195/2023

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Krčálovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení titul . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o 26 611 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 6.191 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení.

II. Ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.658,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.206,18 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10.376 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku 25,14 % ročně z částky 16.567 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 29. 6. 2023 ve znění pozdějších doplnění se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 26.611 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16.567 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.658,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.206,18 Kč, úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 16.567 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaná dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč, které převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 47.031 Kč, což byl úvěr 25.000 Kč a souhrnný poplatek 22.031 Kč v pravidelných splátkách tak, že zaplatí 21 měsíčních splátek po 2.240 Kč, poslední splátka byla splatná 20. 9. 2021. Účastníci ve smlouvě sjednali úrokovou sazbu 25,14 % ročně. Žalovaná své závazky ze smlouvy řádně nesplnila, na plnění dluhu provedla částečnou úhradu, naposledy uhradila platbu 15. 5. 2021, celkem uhradila 20.420 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek předmětnou pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována. Žalovaná dluží nesplacenou jistinu 16.567 Kč, dlužné poplatky 10.044 Kč, smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně pro účely řízení částečně kapitalizovala smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši ke dni postoupení pohledávek 14. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dne 16. 12. 2022 a předžalobní výzvou 1. 6. 2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu.

2. Žalobkyně uvedla, že původní věřitelka řádně zkoumala a vyhodnotila úvěruschopnost žalované, byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, podpisem smlouvy potvrdila, že poskytla původnímu věřiteli pravdivé informace o svých poměrech. Žalovaná měla pravidelný příjem z invalidního důchodu 4.935 Kč, ostatní příjmy 9.800 Kč a další čisté příjmy domácnosti 33.400 Kč, původní věřitel si řádně ověřil schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, poskytnuté informace byly uvedeny v zákaznické kartě a věřitel neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení. Žalobkyně namítla, že v daném případě byla smlouva uzavřena [datum], tedy za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého neprokázání splnění povinnosti zkoumat a vyhodnotit úvěruschopnost nezpůsobovala absolutní neplatnost předmětné smlouvy.

3. Žalovaná se k doručené žalobě písemně nevyjádřila, k nařízeným jednáním soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledků provedených dokazování.

4. Z písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] bylo prokázáno, že byla uzavřena s žalovanou jako spotřebitelkou formulářová smlouva o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, žalovaná podepsala smlouvu o úvěru. Předloženou listinou bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovanou jako dlužnicí byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které původní věřitel žalované půjčil částku 25.000 Kč, úvěr byl žalované vyplacen v hotovosti, žalovaná se zavázala úvěr vrátit se souhrnným poplatkem v celkové výši 47.031 Kč v 21 měsíčních splátkách po 2.240 Kč, první splátka byla splatná ke konci splátkového měsíčního období, z obsahu smlouvy bylo prokázáno, že úroková sazba činila 44,1 %, RPSN 116,15 %. Z tabulky umoření bylo prokázáno, že žalovaná na úhradu dluhu nepravidelnými platbami uhradila celkem 20.420 Kč, poslední platbu ve výši 1.000 Kč zaplatila dne 15. 5. 2021. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná požádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru 10.000 Kč s měsíčními splátkami, uvedla své osobní údaje, žalovaná byla vdaná, žila ve vlastním bydlení, měla 3 vyživovací povinnosti, zdrojem příjmu byl její invalidní důchod, neměla kreditní kartu, zápůjčku u jiné společnosti a byla majitelkou bankovního účtu a automobilu. Ve formulářové žádosti uvedla svůj čistý měsíční příjem 4.935 Kč, své ostatní příjmy 9.800 Kč a další čisté příjmy domácnosti 33.400 Kč, žalovaná měla jeden příjem, odhadované běžné měsíční výdaje byly uvedeny pouze částkou 3.000 Kč. V kartě bylo uvedeno, že obchodní zástupkyni původního věřitele byl předložen výměr důchodu a poštovní poukázky z listopadu a prosince 2019.

5. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni 16. 12. 2022, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 1. 6. 2023 bylo prokázáno, že žalovaná byla před podáním návrhu právním zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dluhu.

6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle skutkových tvrzení žaloby, jejího doplnění a předložených listinných důkazů měla být mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně a důsledně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované doložila písemnou žádost o poskytnutí úvěru – zákaznickou kartu, ze které by bylo prokázáno, že pro účely uzavření smlouvy byly zkoumány osobní, výdělkové a majetkové poměry žalované, která v žádosti uvedla svůj čistý měsíční příjem 4.935 Kč pravděpodobně z jejího invalidního důchodu, dále byl uveden její ostatní příjem 9.800 Kč a další čisté příjmy domácnosti 33.400 Kč, ačkoliv počet zdrojů příjmu žadatelky byl uveden pouze v počtu 1, v žádosti byly uvedeny odhadované měsíční výdaje 3.000 Kč, vůbec nebyly zohledněny výdaje žalované na bydlení, na 3 vyživované osoby, zdravotní stav žadatelky v invalidním důchodu, odhadovaný měsíční příjem nezohledňoval ani životní minimum a minimální normativní náklady na bydlení v prosinci 2019. Uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Cílem směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru je ochrana spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností s přihlédnutím k nerovnému postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice, která často vede k akceptaci předem nastavených neměnných smluvních podmínek formulářových smluv tak, jak tomu bylo v projednávané věci. Původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, z toho důvodu byla žalovaná povinna uhradit dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru pouze dlužnou jistinu úvěru, žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr 25.000 Kč, dle přehledu splátek žalovaná nepravidelnými platbami zaplatila celkem 20.420 Kč, proto byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6.191 Kč (26.611 Kč – 20.420 Kč) s úrokem z prodlení v zákonné výši za období od účinnosti postoupení pohledávky žalobkyni a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odstavec 1 o.s.ř.).

8. Ohledně zaplacení zbývající části uplatněného nároku na úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř., podle poměru úspěchu ve věci byla úspěšná žalovaná, které žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.