7 C 258/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krčálovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 102.994 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 67.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky ode dne 24. 12. 2024 do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 14.513 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky ode dne 24. 12. 2024 do zaplacení, částku 21.481,60 Kč, úrok ve výši 68,34 % ročně z částky 67.000 Kč ode dne 24. 12. 2024 do 15. 1. 2025 ve výši 2.808,53 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 67.000 Kč ode dne 16. 1. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu ode dne 24. 12. 2024 dosáhne částky 236.332 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 5.830 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 102.994,60 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 81.513 Kč ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 68,34 % ročně z částky 67.000 Kč od 24. 12. 2024 do 15. 1. 2025 ve výši 2.808,53 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 67.000 Kč ode dne 16. 1. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok za dobu od 24. 12. 2024 dosáhne částky 236.332 Kč a náhrady nákladů řízení. K odůvodnění uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , smlouva byla uzavřena dne , datum, , žalovanému byl poskytnut úvěr 67.000 Kč převodem na jeho bankovní účet, žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 68,34 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 4.676 Kč, která zahrnovala i pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr podle přílohy č. 1 smlouvy, vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem , datum, podle splátkového kalendáře. Žalovaný neprovedl žádnou úhradu, v důsledku prodlení žalovaného o délce 65 dnů došlo k zesplatnění celého úvěru automaticky ke dni 22. 12. 2024. Podle bodu , hodnota, smlouvy se stala splatnou celá nezaplacená jistina a veškeré nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši 78.396,73 Kč. Ve smlouvě byla v článku , hodnota, sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky č. 1, 2 ve výši 998 Kč. Podle článku , hodnota, žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů v celkové výši 400 Kč, což jsou náklady ve výši 200 Kč za splátku č. 1, 2, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Podle článku , hodnota, smlouvy pro případ nezaplacení dluhu po zesplatnění vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Žalobkyně požadovala pouze přiznání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 78.396,73 Kč od 24. 12. 2024 do zaplacení, pouze částku 21.481,60 Kč, žalobkyně požadovala zaplacení úroku 68,34 % ročně od 24. 12. 2024 do 15. 1. 2025 ve výši 2.808,53 Kč a úroku 12,75 % ročně za období od 16. 1. 2025 do zaplacení, maximálně do dosažení maximální částky 236.332 Kč. Žalovaný nereagoval na předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.

3. Žalobkyně v písemném doplnění uvedla, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného všemi dostupnými prostředky a navrhla, aby soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. Žalobkyně odkázala na konstantní judikaturu, zejména rozhodovací praxi senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu, věřitelka je oprávněna ověřovat příjmy dlužníka a dle toho vyhodnocovat jeho úvěruschopnost, v případě žalovaného byl řádně prokázán měsíční příjem, žalobkyni nepřísluší a není oprávněna zkoumat výdajovou stránku dlužníka, ověřování úvěruschopnosti znamená nespoléhat se na pouhá tvrzení dlužníka o jeho příjmu, ale jeho příjem řádně ověřit, žádná další povinnost v rámci ověřování úvěruschopnosti věřiteli uložena není a nelze ji extenzivně dovozovat. Žalovaný doložil měsíční příjem 58.000 Kč, jeho výdaje činily 21.283 Kč, takže měl volné zdroje ke splácení po odečtení rezervy 1.000 Kč ve výši 35.717 Kč, žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost a žádala, aby soud žalobě vyhověl. Žalovaný doložil platný občanský průkaz, informativní výpis z bankovního účtu, žalobkyně provedla výpis z NRKI, z registru SOLUS, žalovaný se přihlásil do pojištění a souhlasil se všemi podmínkami poskytovaného úvěru. Žalovaný v předsmluvních dokumentech uvedl, že má měsíční výdaje na bydlení 9.686 Kč, neměl vyživovací povinnost, s žalobkyní měl uzavřenou další souběžnou úvěrovou smlouvu s měsíční platbou 6.737 Kč a neuvedl žádné další výdaje spojené se splátkami. Žalobkyně soudu předložila kopii občanského průkazu, podle které byl žalovaný rozvedený, potvrzení o příjmu v Rakousku a dva výplatní pásky od rakouského zaměstnavatele, podle kterých měl žalovaný měsíční příjem 2.103 EURO. Žalobkyně odkázala na závěry Ústavního soudu k postavení spotřebitele.

4. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně.

5. Z písemného návrhu smlouvy o úvěru ze dne , datum, a písemného oznámení o schválení úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , jehož součástí byl splátkový kalendář, bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 67.000 Kč, s roční procentní sazbou nákladů ve výši 90,94 %, zápůjční úrokovou sazbou ve výši 68,34 % ročně, žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit celkovou částku 196.944 Kč tak, že zaplatí 48 měsíčních splátek po 4.676 Kč, splátka zahrnovala pojištění ve výši 573 Kč, počínaje dnem , datum, , žalovaný se zavázal splátky hradit na bankovní účet žalobkyně. Každá měsíční splátka zahrnovala splátku úroků, splátku jistiny v poměru uvedeném ve splátkovém kalendáři a měsíční úhradu pojištění v pevné výši 573 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou, byť i části kterékoli měsíční splátky, vzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku (článek , hodnota, ), v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů vzniklo žalobkyni právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku (článek , hodnota, ). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou, byť i části kterékoli splátky, bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru u prodlení žalovaného o délce 65 dní (článek , hodnota, .). V případě zesplatnění závazku se veškeré dosavadní závazky staly novou jistinou, v případě, že po zesplatnění úvěrovaný nezaplatil dlužnou částku, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny (článek , hodnota, ).

6. Ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr splácet v měsíčních splátkách po 4.676 Kč s tím, že každá z měsíčních splátek zahrnovala pohyblivou platbu na sjednaný úrok a na jistinu. Z dokladu o vyplacení úvěru žalobkyně bylo prokázáno, že úvěrová částka 67.000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného. Z karty klienta bylo prokázáno, že žalovaný řádně a včas nezaplatil žádnou splátku. Z písemné informace o pojištění, přihlášky do pojištění a přílohy č. 1 smlouvy ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaný se přihlásil k pojištění schopnosti splácet úvěr za měsíční úhradu ve výši 573 Kč, která byla součástí celkové sjednané splátky úvěru. Z písemného dodatku č. , hodnota, ke smlouvě bylo dohodnuto, že účastníci sjednali uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Z písemných upomínek ze dne , datum, a , datum, bylo prokázáno, že žalovaný byl opakovaně upomínán o zaplacení dlužných splátek s odkazem na sjednané smluvní sankce, oznámením ze dne , datum, mu bylo oznámeno zesplatnění dluhu ke dni , datum, a žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu do 10 dnů ode dne odeslání dopisu. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby.

7. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila provedený výsledek lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, výpis z nebankovního registru klientských informací a výpis z registru SOLUS, kartu klienta, kopii občanského průkazu, částečný výpis z bankovního účtu žalovaného u , právnická osoba, ., a hodnocení klienta. Žalobkyně dále předložila předsmluvní formulář standartních informací o spotřebitelském úvěru, kterým prokazovala poskytnutí veškerých informací o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy. Žalovaný doložil, že je zaměstnancem s měsíčním příjmem 2.100 EURO, z této částky bylo odečteno životní minimum 4.860 Kč, náklady na bydlení 9.686 Kč, splátky u žalobkyně 6.737 Kč, po odečtení rezervy 1.000 Kč činily volné zdroje žalovaného 21.283 Kč. Žalovaný byl rozvedený a neuvedl žádné další výdaje spojené se splátkami jiných úvěrů. Pro účely uzavření smlouvy žalobkyni předložil částečný výpis ze svého bankovního účtu u , právnická osoba, ., ze dne , datum, a potvrzení o příjmu. Z výpisu z účtu a zprávy banky bylo osvědčeno, že , právnická osoba, ., vedla bankovní účet žalovaného, který byl jediným disponentem účtu, na bankovní účet byla připisována mzda od rakouského zaměstnavatele, v období měsíců , hodnota, a , hodnota, byly na účtu mínusové zůstatky, přesto že na účet byly připsány platby ve výši 299.000 Kč, výdaje žalovaného činily přes 300 Kč, žalovaný na bankovní účet čerpal zápůjčky a úvěry od jiných nebankovních subjektů, z účtu odcházely nespecifikované odchozí platby v řádech tisíců korun.

8. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne , datum, .

11. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Dle § 86 odstavec 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Dle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Z předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy žalobkyně nepostupovala řádně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

15. V daném případě bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným měla být uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 67.000 Kč na jeho bankovní účet, žalovaný podle splátkového kalendáře neuhradil žádnou splátku, proto podle článku , hodnota, uzavřené smlouvy došlo k zesplatnění úvěru. Po komplexním zhodnocení předložených předsmluvních dokumentů, dokladů k prokázání úvěruschopnosti žalovaného a úvěrové smlouvy dospěl soud k závěru, že smlouva nebyla uzavřena platně. Žalobkyně jako úvěrující porušila povinnost řádně zkoumat a vyhodnotit úvěruschopnost žalovaného.

16. Z předložených důkazů je nepochybné, že žalovaný předmětnou smlouvu uzavíral jako spotřebitel, pro účely zkoumání jeho úvěruschopnosti předložil žalobkyni potvrzení o výši příjmu za dva měsíce a doklad o jednom příjmu na účet. Žalovaný v době uzavření smlouvy byl zaměstnancem s doloženým příjmem 2.100 EURO, u žalobkyně měl sjednaný další úvěr s měsíční platbou 6.737 Kč, žalobkyně pro účely smlouvy v případě žalovaného zohlednila pouze životní minimum 4.860 Kč, náklady na bydlení 9.686 Kč, rezervu 1.000 Kč, žalovaný byl rozvedený, životní náklady žalovaného byly uvedeny pouze v minimální výši, žalobkyně nezohlednila cenovou úroveň září 2024, náklady na bydlení a ostatní výdaje jsou nedostatečné s ohledem na inflaci a zvýšené ceny energií. Žalobkyně si nevyžádala k doplnění celkových finančních poměrů žalovaného výpis z jeho bankovního účtu, spoléhala se pouze doložený příjem u rakouského zaměstnavatele, vůbec nezkoumala náklady žalovaného na dopravu do Rakouska a zvýšené náklady žalovaného při práci v zahraničí. Zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti spotřebitele nelze bez dalšího omezit pouze na zkoumání jeho měsíčního příjmu, je nutné zohlednit rozumné náklady na běžné živobytí (bydlení, výživné, krytí základních životních potřeb) a celkovou finanční situaci spotřebitele, pokud ji má věřitel k dispozici. V daném případě žalovaný poskytl věřiteli před uzavřením smlouvy výpis ze svého bankovního účtu a potvrzení o příjmu Poskytovaný spotřebitelský úvěr byl bezúčelový, nezajištěný, tedy vysoce rizikový, poskytnutím předmětného spotřebitelského úvěru se žalovaný dostal do situace, kdy mu nezbývaly žádné volné finanční prostředky k plnění závazků z uzavřené smlouvy, což dokazuje skutečnost, že žalovaný neposkytl na splacení úvěru žádnou finanční částku. Žalobkyně jako věřitelka měla od žalovaného spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace k tomu, aby žalovanému předmětný úvěr neposkytla, předložené doklady jednoznačně vzbuzovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako dlužníka úvěr splácet. Předmětný úvěr byl poskytnut žalovanému jako spotřebiteli v rozporu s § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru, úvěrová smlouva je neplatná. K namítané judikatuře Nejvyššího a Ústavního soudu soud doplňuje, že zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti je zcela individualizovaný proces, ve kterém úvěrující posuzuje veškeré konkrétní skutečnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, informace poskytnuté žalovaným jednoznačně prokazovaly jeho neschopnost měsíčně hradit další finanční závazek.

17. Žalovanému byla poskytnuta celá úvěrová jistina 67.000 Kč, žalovaný na splátky úvěru nezaplatil ničeho, proto soud žalovanému uložil povinnost vrátit žalobkyni nesplacenou jistinu 67.000 Kč s úrokem z prodlení dle zákonné úpravy, tedy dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 12,75 % ročně z nesplacené jistiny.

18. Ve zbývající části ohledně zaplacení smluvního úroku, smluvní pokuty a náhrady nákladů byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř., podle poměru úspěchu ve věci, podle výsledku řízení byla žalobkyně úspěšná v 65 % uplatněného nároku, neúspěšná v 35 %, proto jí přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 30 %. Žalobkyně na nákladech řízení vynaložila celkovou částku 19.433,46 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 5.150 Kč, odměna advokátky za 4 úkony právní služby po 5.220 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a účast u jednání soudu dne 7. 1. 2026), náhrada hotových výdajů advokátky za 4 úkony po 450 Kč, náhrada za ztrátu času stráveného na cestě z , adresa, a zpět za 6 půlhodin po 150 Kč a účelně vynaložené a doložené náklady cestovních výdajů v celkové výši 1.316,66 Kč za cestu z , adresa, a zpět v délce 140 km osobním motorovým vozidlem , vozidlo, , registrační značka , SPZ, s doloženou průměrnou spotřebou 10,1 litrů benzínu Natural 95 na 100 km (základní sazba náhrady 826 Kč a za spotřebované pohonné hmoty 490,66 Kč). Zástupkyně žalobkyně doložila, že je registrovanou plátkyní daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad, byla přiznána i 21 % DPH ze základu 24.746,66 Kč částka 5.196,80 Kč. Žalobkyni byla na nákladech řízení přiznána částka 5.830 Kč (30 %), náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.)