7 C 360/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krčálovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 27.726 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 9.112 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky ode dne 20. 5. 2025 do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10.880 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 24.992 Kč ve výši 12,75 % ročně ode dne 21. 11. 2024 do 30. 1. 2025 ve výši 619,83 Kč, úrok z prodlení z částky 23.992 Kč ve výši 12,75 % ročně od 31. 1. 2025 do 12. 3. 2025 ve výši 343,58 Kč, úrok z prodlení z částky 21.992 Kč ve výši 12,75 % ročně od 13. 3. 2025 do 19. 5. 2025 ve výši 522,24 Kč a úrok z prodlení z částky 10.880 Kč ve výši 12,75 % ročně ode dne 20. 5. 2025 do zaplacení, částku ve výši 7.734,65 Kč, úrok ve výši 72,89 % ročně z částky 19.666,52 Kč ode dne 21. 11. 2024 do 14. 12. 2024 ve výši 916,08 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 19.666,52 Kč ode dne 15. 12. 2024 do 19. 5. 2025 ve výši 1009,32 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 18.594,39 Kč ode dne 20. 5. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 11. 2024 dosáhne částky 74.361 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 19.992 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně za celkové období prodlení žalované s úhradami dlužných částek, částku 7.734,65 Kč a úrok ve výši 72,89 % ročně z částky 19.666,52 Kč ode dne 21. 11. 2024 do 14. 12. 2024 ve výši 916,08 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 19.666,52 Kč ode dne 15. 12. 2024 do 19. 5. 2025 ve výši 1.009,32 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 18.594,39 Kč od 20. 5. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu ode dne 20. 5. 2025 dosáhne částky 74.361 Kč. K odůvodnění uvedla, že na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplatila žalované téhož dne úvěr ve výši 20.000 Kč. Strany si sjednaly nominální úrokovou sazbu ve výši 72,89 %. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 48měsíčních splátkách ve výši 1.472 Kč splatných vždy k 15. dni každého měsíce počínaje květnem , rok, . Strany smlouvu uzavřely prostřednictvím osobní stránky žalované v klientské zóně a prostřednictvím emailu. Oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře žalobkyně žalované zaslala emailem a do osobní stránky žalované v klientské zóně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované na základě dokladů a informací získaných od žalované, informací z databází (SOLUS a NRKI) a z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované). Žalobkyně brala v potaz rovněž skutečnosti, že žalovaná ani její zaměstnavatel neměli v době žádosti evidenci v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání a měla platný doklad totožnosti. Žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek úvěru. Do data zesplatnění úvěru žalovaná uhradila pouze 4 sjednané splátky v celkové výši 5.880 Kč. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu , hodnota, . smlouvy v celkové výši 998 Kč (2 x 499 Kč) a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu , hodnota, smlouvy v celkové výši 400 Kč (2 x 200 Kč). Dle bodu , hodnota, smlouvy došlo ke dni , datum, k automatickému zesplatnění celého úvěru po 65 dnech prodlení s úhradou splátky č. 5 splatné dne , datum, . Dle bodu , hodnota, smlouvy se součástí nové jistiny ve výši 23.232,39 Kč staly dosud nesplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru. Strany si dále sjednaly právo žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z celé výše nové jistiny úvěru až do zaplacení, smluvní pokutu po zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení a právo na úroky za poskytnutí úvěru až do vrácení jistiny úvěru. Žalobkyně žalovanou před zesplatněním úvěru vyzvala k úhradě dlužné splátky. Žalovaná po zesplatnění v období od ledna , rok, do května , rok, uhradila další částku 5.000 Kč. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobkyně. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení pohledávky ve výši 27.726 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19.992 Kč ve výši 12,75 % ročně za období prodlení žalované, úrok ve výši 72,89 % p.a z částky 19.666,52 Kč od 21. 11. 2024 do 14. 12. 2024 ve výši 916,08 Kč, úrok ve výši 12,75 % p.a z částky 18.594,39 Kč od 20. 5. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 11. 2024 dosáhne částky 74.361 Kč.

2. V doplnění žaloby ze dne , datum, se žalobkyně blíže vyjádřila k posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Uvedla, že výpisy z účtu žalované za období září až prosinec 2023 potvrzovaly pravidelní měsíční příjem žalované na úrovni 19.500 Kč, výdaje žalované, které zahrnují životní minimum jednotlivce a povinnou rezervu. Žalobkyně ověřila zaměstnavatele, bankovní spojení a zkontrolovala identitu žalované. Žalobkyně považuje jí učiněné kroky za dostatečné a řádné posouzení úvěruschopnosti. Povinnosti plynoucí ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru nelze vykládat extenzivně a nelze klást veškerou odpovědnost k tíži žalobkyně. Žalobkyně měla k dispozici fotografii občanského průkazu, negativní výpisy z NRKI, SOLUS, ISIR. Z předložených dokladů měla za prokázáno, že čistý měsíční příjem žalované činil 19.000 Kč, celkové měsíční výdaje 9.681 Kč (životní minimum 4.860 Kč, bydlení 4.621 Kč, ostatní 200 Kč), žalovaná byla svobodná, bydlela u rodičů v , adresa, .

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

5. Z návrhu na uzavření smlouvy ze dne , datum, , předsmluvního formuláře a z oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně poskytnula žalované úvěr ve výši 20.000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 48měsíčních splátkách ve výši 1.472 Kč, a to vždy do 15. dne v měsíci, bylo sjednáno pojištění, celkem se žalovaná zavázala žalobkyni splatit 61.968 Kč, ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 72,89 % ročně, RPSN činila 102,91 %. Zápůjční úrokovou sazbu, smluvní pokuty a náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v důsledku prodlení žalované si strany sjednaly dle žalobních tvrzení žalobkyně. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že dne , datum, žalobkyně zaslala částku 20.000 Kč na účet uvedený ve smlouvě. Z kopie občanského průkazu má soud za prokázané, že žalobkyně si ověřila totožnost žalované. Ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalovaná se zavázala splátky uhradit od , datum, do , datum, měsíční platbou 1.472 Kč, každá splátka zahrnovala pohyblivou výši splátky úroku a jistinu, pevnou částku úhrady za pojištění 181 Kč. Z výzev k zaplacení ze dne 16. 10. a 15. 11. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení dlužných splátek pod hrozbou možnosti zesplatnění úvěru. Z oznámení ze dne 19. 11. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou informovala o zesplatnění úvěru vzhledem k jejímu prodlení a sdělila jí částku nové dlužné jistiny ve výši 24.992 Kč. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (dále jen „NRKI“) a z výpisu z registru SOLUS má soud za prokázané, že žalobkyně si vyhledávala žalovanou v uvedených databázích. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení dluhu před podáním žaloby. Z karty klienta ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná do dne podání žaloby uhradila na splátky úvěru částku ve výši 9.112 Kč.

6. Z výpisů z účtu vedeného na jméno žalované u společnosti , právnická osoba, . za období duben a květen , rok, soud zjistil, že bankovní účet, na který byla úvěrová částka poukázána, je bankovním účtem žalované, žalovaná za toto období pobírala čistou mzdu v průměrné výši 19.897 Kč. a 19.881 Kč. Z výpisu bylo prokázáno, že žalovaná opakovaně čerpala úvěry a zápůjčky u bankovních a nebankovních společností, na účtu měla sjednaný povolený debet 1.000 Kč, měsíční příjem na účet v květnu činil 102.361 Kč, výdaje 111.907 Kč, v dubnu , rok, činily příjmy 96.851 Kč, výdaje 85.593 Kč, účty na konci měsíčního období vykazovaly minimální zůstatky, žalovaná prováděla internetové sázky (, právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, ), splácela poskytnuté úvěry (, právnická osoba, , , právnická osoba, , vnitřní platby své bance).

7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smluv (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů mělo dne , datum, dojít mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou páté splátky. Kromě částky 10.888 Kč žalovaná žalobkyni na úvěru do doby podání žaloby nic neuhradila. V projednávaném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně řádně a důsledně nepřezkoumala a nevyhodnotila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Již z doložených výpisů z účtu žalované plynou pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně dle svých tvrzení u výpisů z účtu žalované za období leden až duben , rok, zkoumala jen pravidelný měsíční příjem žalované, výdaje žalované spočívající v životním minimu a povinnou rezervu. Při zkoumání výdajů spotřebitelů se však nelze omezovat na pouhé životní minimum jednotlivce. Žalobkyně měla vzít v potaz rovněž splátky na již existující úvěry placené z účtu žalované v průběhu celých čtyř měsíců před uzavřením úvěrové smlouvy. Žalovaná v době uzavírání smlouvy bydlela u rodičů v , adresa, , byla zaměstnána v , adresa, , žádným způsobem nebyly vyhodnoceny zvýšené náklady na dopravu do zaměstnání, příjem žalované byl na úrovni minimální mzdy v roce 2024. Žalovaná ze svého bankovního účtu prováděla pravidelné internetové sázky, splácela poskytované úvěry, se způsobem svého života dostala do dluhové spirály, kterou řešila čerpáním dalších úvěrů. Žalobkyně nikterak netvrdí, že by při posuzování úvěruschopnosti zkoumala jiné výdaje než životní minimum jednotlivce a jiné příjmy než mzdu od zaměstnavatele. Žalobkyně jakožto úvěrová společnost by při uzavírání smlouvy a posuzování úvěruschopnosti měla postupovat obezřetně. Pokud by žalobkyně dostatečně zkoumala výdaje plynoucí z doložených účtů, nemohla by žalovanou shledat bez pochybností úvěruschopnou. Žalobkyně poukazovala na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu týkající se zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti, která je soudu známa, judikatura vyšších soudů vždy zdůrazňuje zcela individuální posouzení každého jednotlivého případu poskytovaného spotřebitelského úvěru, v případě žalované při důsledném zkoumání poměrů žalované v dubnu 2024 by nepochybně dospěla k závěru, že žalovaná nebyla ze své minimální mzdy schopna hradit sjednanou měsíční splátku, navíc v sjednaném rozsahu 48 měsíců. Z těchto důvodů je uzavřená smlouva o úvěru neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně porušila zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smluv úvěruschopnost žalované. Žalovaná má povinnost uhradit dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pouze dlužnou jistinu úvěru ve výši 9.112 Kč (20.000 Kč – 10.888 Kč). Soud tedy přiznal žalobkyni částku 9.112 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky ode dne 20. 5. 2025 do zaplacení. Ve zbývající části ohledně části jistiny, smluvního úroku, smluvních pokut, nákladů na vymáhání a příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že částečně úspěšné žalované podle celkového výsledku řízení dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.