7 C 374/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krčálovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 129.686 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 36.162 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky ode dne 22. 7. 2025 do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 76.164 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky ode dne 22. 7. 2025 do zaplacení, částku 17.360,63 Kč, úrok ve výši 68,34 % ročně z částky 94.426,34 Kč ode dne 22. 7. 2025 do 13. 8. 2025 ve výši 3.958,30 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 94.426,34 Kč ode dne 14. 8. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 7. 2025 dosáhne částky 352.742 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 112.326 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od 22. 7. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 68,34 % ročně z částky 94.426,34 Kč od 22. 7. 2025 do 13. 8. 2025 ve výši 3.958,30 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 94.426,34 Kč ode dne 14. 8. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok za dobu od 22. 7. 2025 dosáhne částky 352.742 Kč a náhrady nákladů řízení. K odůvodnění uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , smlouva byla uzavřena dne , datum, , žalovanému byl poskytnut úvěr 10.000 Kč převodem na jeho bankovní účet, žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 68,34 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 6.124 Kč, vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem červencem , rok, podle splátkového kalendáře. Žalovaný zaplatil celkem 63.838 Kč, počínaje 11. splátkou se dostal do prodlení, v důsledku prodlení žalovaného o délce 65 dnů došlo k zesplatnění celého úvěru automaticky ke dni 20. 7. 2025. Podle bodu , hodnota, smlouvy se stala splatnou celá nezaplacená jistina a veškeré nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši 107.831,26 Kč. Ve smlouvě byla v článku , hodnota, . sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky č. 6, 8, 10, 11 a 12 ve výši 2.495 Kč. Podle článku , hodnota, žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů v celkové výši 2.000 Kč, což jsou náklady ve výši 200 Kč za splátky č. 2-6 a č. 8-12, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Podle článku , hodnota, smlouvy pro případ nezaplacení dluhu po zesplatnění vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Žalobkyně požadovala pouze přiznání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 107.831,26 Kč od 22. 7. 2025 do dne vyhotovení žaloby, pouze částku 17.360,63 Kč, žalobkyně požadovala zaplacení úroku 68,34 % ročně od 22. 7. 2025 do 13. 8. 2025 ve výši 3.958,30 Kč a úroku 12 % ročně za období od 14. 8. 2025 do zaplacení, maximálně do dosažení maximální částky 352.742 Kč. Žalovaný nereagoval na předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.

3. Žalobkyně v písemném doplnění uvedla, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného všemi dostupnými prostředky a navrhla, aby soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. Žalobkyně odkázala na konstantní judikaturu, zejména rozhodovací praxi senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu, věřitelka je oprávněna ověřovat příjmy dlužníka a dle toho vyhodnocovat jeho úvěruschopnost, v případě žalovaného byl řádně prokázán měsíční příjem, žalobkyni nepřísluší a není oprávněna zkoumat výdajovou stránku dlužníka, ověřování úvěruschopnosti znamená nespoléhat se na pouhá tvrzení dlužníka o jeho příjmu, ale jeho příjem řádně ověřit, žádná další povinnost v rámci ověřování úvěruschopnosti věřiteli uložena není a nelze ji extenzivně dovozovat. Žalovaný doložil měsíční příjem 27.629 Kč, jeho výdaje činily 15.823 Kč, takže měl volné zdroje ke splácení po odečtení rezervy 1.000 Kč ve výši 10.806 Kč, žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost a žádala, aby soud žalobě vyhověl. Žalovaný doložil platný občanský průkaz, informativní výpis z bankovního účtu, žalobkyně provedla výpis z NRKI, z registru SOLUS, souhlasil se všemi podmínkami poskytovaného úvěru. Žalovaný v předsmluvních dokumentech uvedl, že má měsíční výdaje na bydlení 7.473 Kč, neměl vyživovací povinnost, byl svobodný, bydlel ve vlastním bydlení, byl zaměstnancem na dobu neurčitou a neuvedl žádné další výdaje spojené se splátkami. Žalobkyně soudu předložila kopii občanského průkazu, podle které byl žalovaný svobodný, žalobkyně soudu předložila potvrzení o příjmu ve výši 35.812 Kč měsíčně od společnosti , právnická osoba, . Žalobkyně odkázala na závěry Ústavního soudu k postavení spotřebitele.

4. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně.

5. Z písemného návrhu smlouvy o úvěru ze dne , datum, a písemného oznámení o schválení úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , jehož součástí byl splátkový kalendář, bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100.000 Kč, s roční procentní sazbou nákladů ve výši 94,38 %, zápůjční úrokovou sazbou ve výši 68,34 % ročně, žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit celkovou částku 293.952 Kč tak, že zaplatí 48 měsíčních splátek po 6.124 Kč, počínaje dnem , datum, , žalovaný se zavázal splátky hradit na bankovní účet žalobkyně. Každá měsíční splátka zahrnovala splátku úroků, splátku jistiny v poměru uvedeném ve splátkovém kalendáři. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou, byť i části kterékoli měsíční splátky, vzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku (článek , hodnota, ), v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů vzniklo žalobkyni právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku (článek , hodnota, ). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou, byť i části kterékoli splátky, bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru u prodlení žalovaného o délce 65 dní (článek , hodnota, ). V případě zesplatnění závazku se veškeré dosavadní závazky staly novou jistinou, v případě, že po zesplatnění úvěrovaný nezaplatil dlužnou částku, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny (článek , hodnota, .).

6. Ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr splácet v měsíčních splátkách po 6.124 Kč s tím, že každá z měsíčních splátek zahrnovala pohyblivou platbu na sjednaný úrok a na jistinu. Z dokladu o vyplacení úvěru žalobkyně bylo prokázáno, že úvěrová částka 100.000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného. Z karty klienta bylo prokázáno, že žalovaný řádně zaplatil pouze první splátku, počínaje 12. splátkou neprovedl žádnou další úhradu, na splacení úvěru uhradil celkem 63.838 Kč. Z písemného dodatku č. 1 ke smlouvě bylo dohodnuto, že účastníci sjednali uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Z písemných upomínek ze dne 18. 3., 16. 5., 16. 6., 16. 7. 2025 bylo prokázáno, že žalovaný byl opakovaně upomínán o zaplacení dlužných splátek s odkazem na sjednané smluvní sankce, oznámením ze dne 20. 7. 2025 mu bylo oznámeno zesplatnění dluhu ke dni 20. 7. 2025 a žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu do 10 dnů ode dne odeslání dopisu v celkové výši 112.326 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 8. 12. 2025 byl vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby.

7. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila provedený výsledek lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, výpis z nebankovního registru klientských informací a výpis z registru SOLUS, kartu klienta, kopii občanského průkazu, potvrzení o příjmu a hodnocení klienta. Žalobkyně dále předložila předsmluvní formulář standardních informací o spotřebitelském úvěru, kterým prokazovala poskytnutí veškerých informací o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy. Žalovaný doložil, že je zaměstnancem s měsíčním příjmem 35.812 Kč, žalobkyně zohlednila příjem žalovaného na úrovni 27.629 Kč, z této částky bylo odečteno životní minimum 4.860 Kč, náklady na bydlení 7.473 Kč, výdaje na jedno dítě v domácnosti 3.490 Kč, po odečtení rezervy 1.000 Kč činily volné zdroje žalovaného 15.823 Kč. Žalovaný byl svobodný, bydlel ve vlastním bydlení a neuvedl žádné další výdaje spojené se splátkami jiných úvěrů. Pro účely uzavření smlouvy žalobkyni předložil částečný výpis ze svého bankovního. Z výpisu z účtu a zprávy banky bylo osvědčeno, že , právnická osoba, ., vedla bankovní účet žalovaného, který byl jediným disponentem účtu, na bankovní účet byla připisována mzda od zaměstnavatele, v období měsíců duben a květen , rok, byly na účtu minimální zůstatky, žalovaný na účet čerpal zápůjčky a úvěry od jiných nebankovních subjektů, z účtu odcházely nespecifikované odchozí platby v řádech tisíců korun, žalovaný z účtu prováděl internetové sázky, neidentifikované platby do zahraničí a v měsíci květnu mu byly vypláceny nemocenské dávky.

8. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne 6. 6. 2024.

11. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Dle § 86 odstavec 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Dle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Z předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy žalobkyně nepostupovala řádně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

15. V daném případě bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným měla být uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 100.000 Kč na jeho bankovní účet, žalovaný podle splátkového kalendáře uhradil nepravidelnými platbami 11 splátek, počínaje 12. splátkou neprovedl žádnou úhradu, proto podle článku , hodnota, uzavřené smlouvy došlo k zesplatnění úvěru. Po komplexním zhodnocení předložených předsmluvních dokumentů, dokladů k prokázání úvěruschopnosti žalovaného a úvěrové smlouvy dospěl soud k závěru, že smlouva nebyla uzavřena platně. Žalobkyně jako úvěrující porušila povinnost řádně zkoumat a vyhodnotit úvěruschopnost žalovaného.

16. Z předložených důkazů je nepochybné, že žalovaný předmětnou smlouvu uzavíral jako spotřebitel, pro účely zkoumání jeho úvěruschopnosti předložil žalobkyni potvrzení o výši příjmu za tři měsíce. Žalovaný v době uzavření smlouvy byl zaměstnancem s doloženým příjmem 27.629 Kč, žalobkyně pro účely smlouvy v případě žalovaného zohlednila pouze životní minimum 4.860 Kč, platbu za jedno dítě 3.490 Kč, náklady na bydlení 7.473 Kč, rezervu 1.000 Kč, žalovaný byl rozvedený, životní náklady žalovaného byly uvedeny pouze v minimální výši, žalobkyně nezohlednila cenovou úroveň v měsíci květnu , rok, , náklady na bydlení a ostatní výdaje jsou nedostatečné s ohledem na inflaci a zvýšené ceny energií, žalobkyně se nezabývala vyživovací povinností k jednomu dítěti. Žalobkyně si nevyžádala k doplnění celkových finančních poměrů žalovaného výpis z jeho bankovního účtu, spoléhala se pouze na potvrzení o příjmu za poslední tři měsíce, zkoumala pracovní neschopnost žalovaného v období duben a květen , rok, . Zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti spotřebitele nelze bez dalšího omezit pouze na zkoumání jeho měsíčního příjmu, je nutné zohlednit rozumné náklady na běžné živobytí (bydlení, výživné, krytí základních životních potřeb) a celkovou finanční situaci spotřebitele, pokud ji má věřitel k dispozici. V daném případě žalovaný poskytl věřiteli před uzavřením smlouvy kopii občanského průkazu a potvrzení o příjmu, nezkoumal čerpání dalších úvěrů a zápůjček a platby žalovaného v internetovém bankovnictví. Poskytovaný spotřebitelský úvěr byl bezúčelový, nezajištěný, tedy vysoce rizikový, poskytnutím předmětného spotřebitelského úvěru se žalovaný dostal do situace, kdy mu nezbývaly žádné volné finanční prostředky k plnění závazků z uzavřené smlouvy, nebyly zkoumány platby související s chodem vlastní domácnosti žalovaného a plnění zákonné vyživovací povinnosti. Žalobkyně jako věřitelka měla od žalovaného spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace k tomu, aby žalovanému předmětný úvěr neposkytla, předložené doklady jednoznačně vzbuzovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako dlužníka úvěr splácet. Předmětný úvěr byl poskytnut žalovanému jako spotřebiteli v rozporu s § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru, úvěrová smlouva je neplatná. K namítané judikatuře Nejvyššího a Ústavního soudu soud doplňuje, že zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti je zcela individualizovaný proces, ve kterém úvěrující posuzuje veškeré konkrétní skutečnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, informace poskytnuté žalovaným jednoznačně prokazovaly jeho neschopnost měsíčně hradit finanční závazek ve výši převyšující částku 6.000 Kč, navíc z bankovního účtu žalovaného bylo prokázáno, že v předmětném období čerpal nemocenské dávky.

17. Žalovanému byla poskytnuta celá úvěrová jistina 100.000 Kč, žalovaný na splátky úvěru zaplatil pouze částku 63.838 Kč, proto soud žalovanému uložil povinnost vrátit žalobkyni nesplacenou jistinu 36.162 Kč s úrokem z prodlení dle zákonné úpravy, tedy dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 11,5 % ročně z nesplacené jistiny.

18. Ve zbývající části ohledně zaplacení nové jistiny, smluvního úroku, smluvní pokuty a náhrady nákladů byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř., podle poměru úspěchu ve věci byl úspěšný žalovaný, kterému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.