7 C 64/2020

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu Mgr Lenkou Krčálovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o 135.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 135.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky ode dne 10. 1. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 79.127 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 19. 2. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 135.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně ode dne 10. 1. 2020 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. K odůvodnění uvedla, že na základě ústní dohody zapůjčila žalované peněžní částku v celkové výši 135.000 Kč. Zápůjčka byla žalované poskytnuta formou 6 bezhotovostních převodů na bankovní účet žalované vedený u [právnická osoba] číslo [bankovní účet] tak, že dne: -) 18. 02. 2019 žalobkyně převedla na účet žalované částku ve výši 50.000 Kč, -) 19. 03. 2019 žalobkyně převedla na účet žalované částku ve výši 20.000 Kč, -) 03. 04. 2019 žalobkyně převedla na účet žalované částku ve výši 20.000 Kč, -) 17. 04. 2019 žalobkyně převedla na účet žalované částku ve výši 20.000 Kč, -) 25. 04. 2019 žalobkyně převedla na účet žalované částku ve výši 10.000 Kč, -) 27. 05 2019 žalobkyně převedla na účet žalované částku ve výši 15.000 Kč. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 26. 11. 2019 smlouvu vypověděla a žalovanou vyzvala k vrácení zápůjčky ve lhůtě 6 týdnů od doručení výzvy. Předmětná výzva byla žalované doručena 28. 11. 2019, lhůta k vrácení zápůjčky uplynula dne 9. 1. 2020, žalovaná svoji povinnost nesplnila, od 10. 1. 2020 je v prodlení s vrácením zápůjčky. Předžalobní výzvou ze dne 31. 1. 2020 byla žalovaná vyzvána k vrácení dluhu před podáním žaloby.

2. Návrhu bylo v celém rozsahu vyhověno elektronickým platebním rozkazem podepsaného soudu ze dne 20. 8. 2020, žalovaná využila zákonem dané možnosti a podala proti němu včas odpor. Uplatněný nárok neuznala, vznesla námitku promlčení a námitku nedostatku své pasivní legitimace ve věci. Žalovaná uvedla, že žalobkyně půjčku poskytla jejímu manželovi [jméno] [příjmení], se kterým se rozvádí, manžel si nechal peníze poslat na její bankovní účet a ona mu je předávala, peníze nebyly určeny pro její osobu a ani je ona osobně nepoužila. Žalovaná se s žalobkyní nedohodla na poskytnutí zápůjčky, potvrdila, že peněžní prostředky na účet byly připsány s tím, že její manžel jí sdělil, že na účet budou připisovány peněžní prostředky od jeho strýce [jméno] [příjmení] jako podíl ze společného podnikání (kolotoče) s rodinou žalobkyně, žalovaná peněžní prostředky vybere a předá mu je. Žalovaná souhlasila, připsané peněžní prostředky vybrala a v hotovosti předala strýci svého manžela, tím považovala celou záležitost za vyřízenou. Platby na její účet nebyly zápůjčkami, její účet byl pouze platebním místem, na který rodina žalobkyně postupně posílala strýci manžela podíly ze společného podnikání.

3. Žalobkyně tvrzení žalované odmítla, poukázala na rozpor v tvrzeních žalované, žalobkyně peníze zaslala na účet žalované jako peněžitou bezúročnou zápůjčku, motivací pro žalobkyni bylo poskytnutí rodinné výpomoci mladým manželům, konkrétní termín vrácení nebyl sjednán, žalovaná veškeré finance a záležitosti mladých manželů obstarávala, proto peníze byly zaslány na její účet, manžel [jméno] [příjmení] o poskytnutí zápůjčky věděl, zápůjčka neměla naprosto žádnou spojitost s podnikatelskou činností žalobkyně a členů její rodiny. Tvrzení žalované jsou nesmyslná, žalobkyně na podané žalobě trvá.

4. Po provedeném řízení a podle výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

5. Ze zprávy [právnická osoba] a z předložených výpisů z bankovních účtů číslo [bankovní účet] bylo prokázáno, že předmětný bankovní účet byl založen 16. 7. 2015, majitelkou bankovního účtu je žalovaná a další disponentkou účtu je [jméno] [příjmení], narozená [rok], matka žalované. Na bankovní účet byly v období od 18. 2. 2019 do 27. 5. 2019 převedeny 6 provedenými platbami finanční prostředky od žalobkyně v celkové výši 135.000 Kč, peněžní prostředky byly připisovány bez uvedení variabilního symbolu a popisu transakce. Z výpisu z osobního účtu žalobkyně za období od února 2019 do května 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně poukázala na bankovní účet žalované dne 18.

2. částku 50.000 Kč, dne 19.

3. částku 20.000 Kč, dne 3. 4. a 17.

4. částky 20.000 Kč, dne 25.

4. částku 10.000 Kč a dne 27.

5. částku 15.000 Kč. Z písemné výzvy žalobkyně prostřednictvím jejího právního zástupce ze dne 26. 11. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně žalované vypověděla zápůjčku z důvodu hrubě nemorálního a nepoctivého jednání žalované a vyzvala ji k vrácení částky 135.000 Kč do 6 týdnů od doručení výzvy. Podle předložené dodejky žalovaná výpověď a výzvu k vrácení zápůjčky převzala osobně 28. 11. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 31. 1. 2020 byla žalovaná vyzvána k vrácení peněžité zápůjčky do 7 dnů od odeslání dopisu s tím, že pokud nedojde k zaplacení, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání.

6. Z výpisu z CEO a z úřední činnosti soudu bylo prokázáno, že žalovaná dne 13. 12. 2017 uzavřela manželství s [jméno] [příjmení] narozeným [datum], u podepsaného soudu probíhá rozvodové řízení pod spisovou značkou 12 C 328/2019, rozsudkem ze dne 1. 4. 2021 číslo jednací 12 C 328/2019-31 bylo manželství žalované a [jméno] [příjmení] rozvedeno.

7. Z předloženého znaleckého posudku soudního znalce [titul]. [jméno] [příjmení], [titul], znalcem z oboru doprava, ekonomika a strojírenství ze dne 31. 10. 2020 bylo prokázáno, že na základě prohlídky motorového vozidla IVECO došlo ke změně vozidla na nosič nástaveb a přestavba skříňové nástavby na obytnou, bylo pořízeno vybavení a příslušenství obytné nástavby, změna byla provedena částečně svépomocí a částečně s využitím řemeslníků, obytná nástavba byla rozdělena na tři místnosti plně vybavené, znalec stanovil náklady na pořízení, technické změny a přestavby skříňové nástavby včetně vybavení a příslušenství na částku minimálně 404.000 Kč, která neobsahovala cenu prací, neboť soudnímu znalci nebyl znám podíl zapojení řemeslníků a tzv. svépomoci, při zohlednění rozsahu předmětné zakázky by celková cena byla vyšší o cenu provedených prací.

8. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že s žalovanou uzavřeli manželství, žalobkyně je jeho babička, se kterou se domluvili na poskytnutí zápůjčky s tím, že finanční prostředky ve výši 135.000 Kč budou použity na vybavení obytného vozu [značka vozidla ] [anonymizováno] pro pohodlí rodiny. Finanční prostředky žalobkyně postupně zaslala na bankovní účet žalované, v době poskytnutí zápůjčky bylo vozidlo přeregistrované a přestavěné na obytný vůz, bylo jej ještě třeba vybavit a doladit pro osobní potřeby rodiny. Finanční prostředky z účtu vybírala manželka, která vybavování řídila, manželka ho informovala o vybavení karavanu, na který použila celou zapůjčenou částku 135.000 Kč, bylo dohodnuto, že zápůjčka bude bezúročná, nebyl dohodnut termín vrácení. V době, kdy se karavan vybavoval, pracoval jako řidič v pracovním poměru, od května 2019 si zařídil firmu v [země] na provozování zábavních atrakcí, se svým strýcem [jméno] [příjmení] se dohodl na spolupráci, fakticky spravoval zábavní atrakce, staral se o kasu, k jeho rukám se shromažďovaly veškeré tržby z atrakcí, bylo dohodnuto, že po určité době mu bude vyplacen v procentech určitý podíl na zisku. Peníze z kas v hotovosti měl u sebe v úschově, z peněz si vyplácel pouze pro osobní spotřebu částku kolem 25.000 Kč měsíčně. Ke společnému hospodaření s žalovanou uvedl, že neměli zúžené a oddělené společné jmění, do října 2019 vedli společnou domácnost, finanční prostředky měli většinou v hotovosti, svědek měl svůj bankovní účet, ke kterému měla žalovaná dispoziční oprávnění, svědek neměl dispoziční oprávnění k účtu žalované. Potvrdil, že zapůjčené peníze od žalobkyně byly použity na vybavení karavanu, který je aktuálně u jeho strýce [jméno] [příjmení] a je užíván na uskladnění věcí. V říjnu 2019 se s rodinou dohodli na finanční uzávěrce a rozdělení zisku z podnikání, peníze byly ukládány v předmětném karavanu, peníze z tržeb předával žalované, která je přepočítala, zapsala a uložila v karavanu, který hlídala ochranka. V říjnu 2019 bylo zjištěno, že peníze v řádu 1.000.000 Kč v karavanu uloženy nejsou. Do června 2019 žádnou spolupráci se strýcem [příjmení] na podnikání neměl, smlouva o zápůjčce byla sjednána pouze ústně, protože si s babičkou věřili a nebylo to potřeba. Karavan byl registrován na manželku, protože byl pořizován hlavně pro její bydlení a dalším důvodem byla levnější pojistka. Náklady na vybavení karavanu byly částečně hrazeny ještě z půjčky od sestry žalobkyně [jméno] [příjmení] ve výši 100.000 Kč.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalované, ve výpovědi uvedla, že zeť [jméno] [příjmení] spravoval svoje finance, chodil do práce, vydělával, pomáhal u rodiny [příjmení], kteří mu poskytli peníze s tím, že zeť si schovával na další atrakce na své vlastní podnikání. Žalovaná s manželem u ní bydleli zadarmo, nic neplatili, byli bez peněz, výbavu pro vnučku a všechno pořizovali jako rodiče, její syn a kmotr. Žalovaná před těhotenstvím studovala, po uzavření manželství nikdy nepracovala, už byla těhotná, nastoupila na mateřskou dovolenou. Svědkyně uvedla, že zeť se jí chlubil, že od [příjmení] dostává peníze za práci, několikrát se stalo, že mu nabídla a dovezla ho k bankomatu, kde si peníze vybíral, ona od něj žádné peníze nikdy neměla, podle ní, žalovaná s manželem měli společný účet u [název bankovního ústavu] [anonymizováno], vybírat peníze vozila žalovanou i jejího manžela, o jaké konkrétní částky se jednalo, nevěděla, ale podle velikosti se domnívala, že se jednalo o částky vyšší. Vybrané peníze si zeť schovával na své podnikání, po dobu jejích bydlení u svědkyně jim bylo vše poskytováno zadarmo, u svědkyně bydleli ještě před svatbou, protože zeť měl špatné vztahy s jeho rodinou, jeho rodiče nesouhlasili se svatbou, zlobili se na něj, vlastně byl z té rodiny vyhoštěn. Svědkyně uvedla, že po dobu bydlení u ní si žalovaná s manželem nic cennějšího nepořídili, u ní v domě měli k dispozici celou polovinu domu, v té době žalovaná pobírala mateřskou. Svědkyně uvedla, že zeť za svou rodinou dojížděl, za dobu po narození dcery navštívila žalovaná rodinu svého manžela, mladou rodinu u nich doma navštívila pouze babička, tedy žalobkyně. Svědkyně sama v období 2019 2020 pomáhala rodině v rámci podnikání, jednalo se o prodej, rozvoz balíků, a podobně, pravidelný příjem neměla, v té době ve společné domácnosti žil ještě i její syn, který na bydlení přispíval, sama pro potřebu celého rodinného rozpočtu spotřebovala asi 20.000 Kč měsíčně, v té době měla nějaké ušetřené úspory. Svědkyně zdůrazňovala, že po celou dobu bydlení žalované a jejího manžela mladou rodinu hmotně i finančně podporovali, platili veškeré výdaje, mladá rodina neprováděla žádné investice, nebyla zakoupena nemovitost, žalovaná za svým manželem jezdila nepravidelně většinou o víkendech, o podnikání zetě neměla žádné informace.

10. Žalovaná pro účely řízení navrhla důkaz výslechem jejího bratra [jméno] [příjmení], před jednáním soudu dne 31. 5. 2021 písemně sdělila, že se omlouvá z nařízeného jednání a netrvá na svědecké výpovědi svého bratra, proto soud daný důkaz neprovedl.

11. Žalobkyně v účastnické výpovědi doplnila, že její rodina skutečně nesouhlasila se sňatkem žalované s vnukem [jméno] [příjmení], proto vnuk odjel k rodině žalované. V té době byla řádně zaměstnána, oba měli vozidlo, svoji výplatu odevzdával žalované, podle jejího názoru si rodina žila na vysoké noze. Její rodina nesouhlasila s velikou svatbou, žalovaná si přála svatbu za 500.000 Kč, které si vypůjčili a které splácí její vnuk, žalovaná za dobu manželství nepracovala. V rodině [příjmení] se domluvili, že vnuk se zapojí do rodinného podnikání zábavních atrakcí, jezdil pracovat do [země], v té době byla jejich dcera malá, žalovaná si přála bydlící auto, které se koupilo, celé předělalo a vybavilo, a proto mladé rodně peníze půjčili, její syn částku 250.000 Kč, peníze nestačily, a proto půjčila žalobkyně a následně ještě zbývajících 100.000 Kč půjčila její sestra paní [příjmení]. Žalobkyně potvrdila, že nebyla domluvena splatnost zápůjčky, karavan byl přestavěn, žalobkyně s mladou rodinou udržovala vztah, navštěvovali se, žalobkyně je podporovala, sama je v domě navštívila asi třikrát nebo čtyřikrát. Žalovaná do podnikání zapojena nebyla, starala se o malou [jméno] a vedla domácnost. Žalobkyně potvrdila, že peníze z podnikání zmizely, na konci sezóny se zjistilo, že peníze v sejfu nejsou. O zápůjčku jí požádali oba mladí manželé, zápůjčka byla poskytnuta na dokončení vybavení karavanu.

12. Z připojených spisů podepsaného soudu spisová značka 4 C 64/2020 a 12 C 63/2020 bylo prokázáno, že ve věci 4 C 64/2020 žaloval [jméno] [příjmení] žalovanou o vrácení peněžité zápůjčky 250.000 Kč na pořízení karavanu a ve věci 12 C 63/2020 žalovala [jméno] [příjmení] žalovanou o vrácení peněžité zápůjčky ve výši 100.000 Kč na dovybavení karavanu. V případě obou žalob byli žalobci zcela úspěšní, rozsudky prozatím nenabyly právní moci. Ve věci spisová značka 12 C 63/2020 byla rovněž jako svědkyně vyslechnuta matka žalované [jméno] [příjmení], její výpověď obsahovala rozpory s její svědeckou výpovědí v této věci, ve své výpovědi vůbec nezmínila tvrzené příjmy z rodinného podnikání při rozvozu balíků, nelogicky popisovala hospodaření své rodiny, uváděla, že její syn [jméno] [příjmení] si u ní naspořil částku okolo půl milionu korun, přesnou evidencí ohledně financí si nevedla, zmínila i nějakou půjčku svého syna.

13. Dle § 2390o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Dle § 2393 odstavec 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

15. Dle § 693 o. z. záležitosti rodiny obstarávají manželé společně, nebo je obstarává jeden z nich.

16. Dle § 694 odstavec1 o. z. z běžných záležitostech rodiny právní jednání jednoho manžela zavazuje a opravňuje oba manžele společně a nerozdílně; to neplatí, sdělil-li manžel, který právně nejednal, předem třetí osobě, že s právním jednáním nesouhlasí. Také soud může na návrh manžela pro něho vyloučit následky budoucího právního jednání druhého manžela vůči třetím osobám. Taková opatření se netýkají právních jednání, jimiž manžel obstarává běžně nezbytné životní potřeby rodiny a jejích členů, zejména dětí, které nenabyly plné svéprávnosti.

17. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované a jejímu manželovi peněžitou zápůjčku ve výši 135.000 Kč, zápůjčka byla poskytnuta bezúročně a byla poukázána bezhotovostním převodu v období od 18. 2. 2019 do 27. 5. 2019 na bankovní účet, jehož majitelkou byla žalovaná. Mezi účastníky právního jednání nebyla sjednána doba splatnosti, žalovaná sama ve svých vyjádřeních a v účastnické výpovědi uvedla, že peněžní prostředky byly zaslány na její účet s tím, že peníze jako podíl ze společného podnikání předala svému manželovi, nejednalo se tedy o zápůjčku určenou výlučně žalované, ale zápůjčku sjednanou v rámci společného jmění manželů a jejího manžela, se kterým v té době žili ve společné domácnosti u matky žalované, sdružovali finanční prostředky a tvořili rodinnou domácnost. Při zhodnocení uvedených důkazů je nelogické a nevěrohodné tvrzení, že peněžní prostředky zasílala rodina manžela žalované jako jeho podíl na podnikatelské činnosti, když v té době manžel žalované byl zaměstnancem na plný pracovní úvazek a byl majitelem účtu, ke kterému měla žalovaná dispoziční oprávnění, navíc ze zprávy banky bylo zjištěno, že k bankovnímu účtu žalované měla dispoziční právo pouze její matka, svědkyně [jméno] [příjmení]. Skutková tvrzení žalované jsou zcela nelogická a postrádají logické vysvětlení. Z připojených spisů bylo prokázáno, že sama žalovaná uváděla, že před uzavřením manželství měla dluhy u bankovních poskytovatelů, měla sníženou schopnost získání finančních prostředků. Žalovaná s manželem v roce 2018 zakoupili vozidlo [značka vozidla ], které následně přestavěli na obytný vůz, který měl být manžely používán k bydlení při společném podnikání v rámci provozování zábavních atrakcí rodiny [příjmení]. Ze znaleckého posudku bylo prokázáno, že pouze náklady na přestavbu a vybavení obytného vozu v období prosince 2018 až květen 2019 činily 404.000 Kč, tato částka v sobě nezahrnovala náklady potřebné práce na přestavbu. Peněžitá zápůjčka byla určena na přestavbu obytného vozu, peněžní částka 135.000 Kč přešla do dispoziční sféry žalované, na zápůjčku nebylo vrácení ničeho. V době poskytnutí peněžních prostředků trvalo manželství žalované a [jméno] [příjmení], manželé měli společné jmění v zákonném režimu, v průběhu manželství nedošlo k zúžení společného jmění, nebyl založen režim oddělených jmění, nebylo vydáno soudní rozhodnutí o zrušení nebo zúžení stávajícího rozsahu jejich skutečného jmění. Je nepochybně prokázáno, že žalovaná byla o poskytnutých finančních prostředcích informována, nevyjádřila nesouhlas s jejich poskytnutím a užitím pro sjednaný účel, ani se nedovolala neplatnosti tohoto právního jednání. Žalovaná se aktivně podílela na přestavbě obytného vozu, vybírala jeho nadstandardní vybavení a přestavěný vůz byl v určitou dobu reálně žalovanou využíván pro rodinné potřeby, soud má za prokázáno, že se v daném případě jednalo o peněžitou zápůjčku, která je společným dluhem spadajícím do společného jmění manželů, které zaniklo rozvodem v roce 2021. S ohledem na zákonnou solidaritu manželů postačí, je-li nárok uplatněn pouze vůči jednomu z manželů, v konečném důsledku se dluh může promítnout do vypořádání jejich společného jmění.

18. Peněžitá zápůjčka nebyla žalobkyni jako zapůjčitelce vrácena, v daném případě nebyla sjednána lhůta splatnosti, proto žalobkyně postupovala dle § 2393 o. z., uzavřenou smlouvu písemně vypověděla svou výzvou ze dne 26. 11. 2019 v zákonné šestitýdenní výpovědní době, výpověď byla žalované doručena 28. 11. 2019, žalovaná měla peněžitou zápůjčku vrátit dne 9. 1. 2020, což neučinila. Námitka promlčení je zcela nedůvodná, peněžní prostředky byly poskytnuty v období od 18. 2. 2019 do 27. 5. 2019, splatnost zápůjčky nastala dne 9. 1. 2020 a žaloba byla u soudu podána 19. 2. 2020, tedy před uplynutím promlčecí doby, která v tomto případě činí 3 roky. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost žalobkyni vrátit částku 135.000 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. ve výši 10 % ročně ode dne 10. 1. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odstave 1 o. s. ř.).

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Na nákladech řízení byla přiznána částka 79.127 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 5.400 Kč, náklady právního zastoupení advokáta dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu, písemná replika z 23. 4. 2020 a účast u jednání soudu dne 29. 7. 2020, 14. 9. 2020 a 31. 5. 2021) po 6.500 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za 7 úkonů právní služby po 300 Kč, náhrada za ztrátu času promeškaného na cestách ze sídla advokáta k procesnímu soudu a zpět k jednáním ve dnech 29. 7. 2020, 14. 9. 2020 a 31. 5. 2020, to je z [obec] do [obec] a zpět, za každou cestu 10 půlhodin po 100 Kč. Náhrada cestovních výdajů za cestu motorovým vozidlem [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka], s doloženou průměrnou spotřebou 9,8 litrů benzín Natural 95 na 100 kilometrů při vyhláškové ceně pohonných hmot, z titulu základní sazby náhrad za cesty 2020 byly přiznány náhrady po 1.991 Kč (474 km x 4,20 Kč) a za spotřebované pohonné hmoty při vyhláškové ceně 32 Kč za litr částky po 1.486 Kč, za cestu k jednání dne 31. 5. 2021 byla přiznána základní sazba náhrady 2.086 Kč (474 km x 4,40 Kč) a za spotřebované pohonné hmoty při vyhláškové ceně benzínu 27,80 Kč za litr částka 1.291 Kč. Zástupce žalobkyně řádně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21% DPH ze základu 60.931 Kč částka 12.796 Kč Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).