7 C 7/2015

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Krčálovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: ; 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované ; 2. celé jméno žalované , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátkou titul jméno příjmení , sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa], je vlastníkem části pozemku p. [číslo] značeného Geometrickým plánem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] písmenem b) o výměře [výměra], části pozemku p. [číslo] značeného Geometrickým plánem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] písmenem c) o výměře [výměra] a části pozemku p. [číslo] značeného Geometrickým plánem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] písmenem a) o výměře [výměra], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], geometrický plán [číslo] 2014 vyhotovený [titul] [jméno] [příjmení], [obec], [ulice], ověřený dne [datum] pod [číslo] [rok] je přílohou [číslo] tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 11.418,50 Kč na účet Okresního soudu ve Znojmě.

IV. Žalovaní číslo 1 a 2. jsou povinni zaplatit České republice společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 11.418,50 Kč na účet Okresního soudu ve Znojmě.

1. Žalobou podanou dne 12. 1. 2015 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude určeno, že je vlastníkem části pozemku parcela [číslo] značené Geometrickým plánem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] písmenem b), o výměře [výměra], části pozemku parcela [číslo] značené Geometrickým plánem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] písmenem c), o výměře [výměra], a části pozemku parcela [číslo] značené Geometrickým plánem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] písmenem a), o výměře [výměra], vše zapsáno na LV [číslo] pro k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětného pozemku“) a určena existence časově neomezeného věcného břemene váznoucího na části pozemků parcela [číslo] zapsaných na LV [číslo] pro k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], ve prospěch pozemku parcela [číslo] zapsaného na LV [číslo] pro k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], jemuž odpovídá právo průchodu a průjezdu v rozsahu vyznačeném na Geometrickém plánu [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] (dále jen„ předmětné věcné břemeno“). K odůvodnění uvedl, že je vlastníkem pozemku parcela [číslo] trvalý travní porost, o výměře [výměra] zapsaného na LV [číslo] pro k.ú. [obec] (dále jen„ pozemek žalobce“), žalovaní jsou v režimu společného jmění manželů spoluvlastníky pozemků parcela [číslo] trvalý travní porost, o výměře [výměra], parcela [číslo] trvalý travní porost, o výměře [výměra] a parcela [číslo] trvalý travní porost, o výměře 829 m2, všechny zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] (dále jen„ pozemky žalovaných“). Pozemek žalobce nabyl do vlastnictví kupní smlouvou ze dne [datum], a to včetně oplocení, které bylo zřízeno již [svaz] [anonymizována dvě slova] rokem [rok], [svaz] [anonymizováno] předmětný pozemek užíval v rozsahu vymezeném předmětným plotem minimálně od roku 1988, aniž by ohledně způsobu a rozsahu užívání byly vznášeny námitky třetími osobami. Žalobce po nabytí vlastnictví svůj pozemek užíval v rozsahu vymezeném jeho zaplocením a v přesvědčení, že se jedná o jeho vlastnictví, když užívání nebylo nikým rozporováno a do užívání nebylo žádnou osobou zasahováno. Žalobce jako přístupu ke svému pozemku vždy užíval část parcely [číslo] [číslo] v k.ú. [obec] v rozsahu, jak je vymezen na Geometrickém plánu [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] v přesvědčení, že se jedná o veřejnou cestu. Tímto způsobem k pozemku přistupovali jeho předchozí uživatelé v rámci [svaz] [anonymizováno] a někteří další vlastníci sousedících k pozemkům, do tohoto způsobu užívání nebylo nikdy žádnou osobou zasahováno. Ke změně situace došlo v roce 2013, když žalovaní začali budovat nové oplocení pozemků ve svém vlastnictví, svévolně odstranili část plotu ohraničující pozemek žalobce, na jeho výzvu k navrácení oplocení do původního stavu reagovali sdělením, že plot se částečně nachází na jejich pozemcích a žádají jeho odstranění. První námitky stran rozsahu užívání pozemku žalobce ze strany žalovaných byly uplatněny až v roce 2013 a stran vlastnictví k části pozemku žalovaných za oplocení kolem pozemku žalobce. Od března 2013 se začaly vztahy mezi účastníky v souvislosti s užíváním pozemku žalobce a pozemku žalovaných parcela [číslo] v k.ú. [obec], vyhrocovat, žalobce se snažil s žalovanými dohodnout na rozumném kompromisním řešení, avšak k žádnému smírnému narovnání nedošlo. Z podnětu žalovaných bylo zahájeno řízení o odstranění plotu z pozemků žalovaných u Odboru výstavby a územního plánování [stát. instituce] s tím závěrem, že oplocení není neoprávněnou stavbou dle § 135c obč. zák. a stavební úřad ani dle stavebních předpisů nemá důvod z moci úřední nařídit jeho odstranění. V listopadu 2014 žalovaní přistoupili k rozorání jejich pozemků parcely [číslo] čímž fakticky zničili přístupovou cestu k pozemku žalobce a zásadním způsobem mu ztížili přístup k ní. Žalobce má za to, že ve smyslu § 134 odstavec 1 za použití § 129 obč. zák. a přechodným ustanovení nového občanského zákoníku nabyl vydržením vlastnické právo k části pozemků žalovaných, a to v rozsahu vyznačeném ve zpracovaném Geometrickém plánu [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] červeně (dále jen„ Geometrický plán [titul] [příjmení]“), v rozsahu výměry [výměra], když předmětné části pozemků užívali již jeho právní předchůdci minimálně od roku 1988 a následně žalobce od roku 1999 v přesvědčení o tom, že pozemky užívá po právu jako své vlastnictví, když tento stav trval až do roku 2013. Žalobce má za to, že ve smyslu § 151 a § 134 obč. zák. a přechodným ustanovení nového občanského zákoníku, pro vlastníka pozemku žalobce existuje předmětné věcné břemeno práva průchodu a průjezdu, k jehož nabytí došlo vydržením. Žalovaní popírají možné nabytí vlastnického práva vydržením a zasahují do poklidného stavu tak, že odstranili plot ohraničující pozemek žalobce a vyzývají jej k vyklizení a předání dotčených částí pozemku. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení.

2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili a žádali její zamítnutí v celém rozsahu. Uvedli, že vůči skutečnostem ohledně nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům nemají žádné připomínky, uvedli, že žalobce předmětný pozemek užíval přibližně od roku [rok], kdy měla vzniknout tzv. zahrádkářská kolonie, pozemek žalobce si však žalobce sám vyměřil k užívání při chaotickém rozparcelování pozemků pro jednotlivé členy zahrádkářské kolonie, parcelování proběhlo tak, že si pozemky rozdělovali členové kolonie přibližně na stejnou výměru, ale nerespektovali hranice majitelů pozemků. Žalobce provedl svévolné oplocení pozemku podle vlastního vyměření, výměra činila asi [výměra], žalobce si svévolně pozemek rozšířil o [výměra], což je zřejmé z pohledu na oplocení dalších zahrad, neboť čelní stranou zahrada zasahuje do dalšího pozemku, žalobce si rovněž svévolně rozšířil pozemek, a to boční stranou do pozemku parcela [číslo] nejméně o 2 metry po celé délce pozemku, což činí [výměra]. V roce 1995 pozemek parcela [číslo] zakoupili žalovaní a požadovali odstranění plotu zasahujícího do koupeného pozemku. Po dohodě s žalobcem byl boční plot posunut na hranici tehdejšího zaměření, které provedl geometr [titul] [příjmení], tím bylo vráceno [výměra] ze [výměra], zůstal rozdíl [výměra], který byl způsoben nepřesným měřením. Žalobce byl geodetem i žalovanými upozorněn na neoprávněné oplocení z čelní strany pozemků u parcely [číslo] o [výměra] a [číslo] o [výměra], celkem [výměra]. Žalobce reagoval tak, že se žalovaní nemají starat, protože nejsou majiteli pozemků, není pravdou tvrzení žalobce, že užívání nebylo nějak rozporováno a že do užívání nebylo nikým zasahováno. Žalovaní potvrdili, že žalobce skutečně pozemek užívá od roku 1988, avšak zřízení oplocení neměl nikdy povoleno, v jeho případě došlo k neoprávněnému záboru a užívání pozemku. Při šetření stavebního úřadu bylo zjištěno, že veškeré oplocení v tzv. zahrádkářské kolonii bylo nelegální, bez patřičných povolení. V roce 2010 došlo k převodu pozemku parcela [číslo] do vlastnictví žalovaných, po převodu byl žalobce požádán o posunutí oplocení dle geometrického zaměření geodetem z roku 1997, žalobce svůj pozemek zakoupil od původního majitele v roce 1999. V roce 1988 poskytlo tehdejší [právnická osoba ] [právnická osoba ] [anonymizováno] [adresa] [anonymizováno] v [obec] v záplavové oblasti tzv.„ [název] [anonymizováno]“ [svaz] [anonymizována dvě slova], základní organizace v [obec], zemědělské družstvo mělo pozemky v užívání od původních majitelů. Smlouva se [svaz] [anonymizováno] byla uzavřena na dobu 10 let s ukončením v roce 1998 s tím, že po skončení užívání budou pozemky vráceny do původního stavu, tedy i s likvidací přístupového prostoru. Pozemky v nájemní smlouvě měly být určeny pro nově vznikající zahrádkářskou kolonii, podle šetření žalovaných zahrádkářská kolonie nikdy neměla právní podklad, nebylo vydáno rozhodnutí o využití území pro zřízení zahrádkářské kolonie. Požadavek žalobce na zřízení věcného břemene lze považovat za minimálně nemravný, protože žalobce požaduje věcné břemeno na pozemek o rozloze poloviny výměry jeho zahrádky a o šíři, která je svojí velikostí shodná s veřejnou komunikací, což by umožňovalo najíždět na pozemek žalobce i těžkou technikou, kterou nemůže upotřebit vzhledem k charakteru pozemku. Žalovaní hospodaří na svých pozemcích a újma na plodinách v důsledku věcného břemene by pro ně představovala minimálně 55 – 60 000 Kč ročně, navíc by došlo k znehodnocení pozemků pro případ prodeje a je v přímém rozporu se zemědělskou politikou o přeměně zemědělské půdy na nezemědělskou. Žalovaní zdůraznili, že v předmětném prostoru působila tzv. zahrádkářská kolonie, která by podle smlouvy byla zrušena nejpozději v roce 1998, a po zániku bylo povinností uvést pozemky do původního stavu. Žalovaní v roce 2013 neprováděli žádné oplocení, pouze v jednom místě zabudovali do stávajícího oplocení branku, je pravdou, že došlo k odstranění malé části plotu na parcele [číslo] protože tento plot se nacházel na pozemku žalovaných a byl bez povolení stavebního úřadu. Žalobce žalovaným prakticky žádný návrh smírného řešení nepodal, pouze se snažil o zachování současného stavu, žalovaní podali žalobci návrh na odkoupení jeho pozemku za pětinásobek tržní ceny nebo směnu, kdy žalobci byl nabídnut pozemek v lepší kvalitě, blíže k jeho bydlišti, přístupu po veřejné cestě a ve stejné lokalitě, avšak tento návrh byl žalobcem odmítnut. Příslušný odbor výstavby a územního plánování potvrdil, že oplocení je neoprávněnou stavbou a z úřední moci může nařídit jeho odstranění. Rozoráním travnaté plochy došlo k ošetření zemědělské půdy, v žádném případě nedošlo k zamezení přístupu žalobce k jeho pozemku. Žalobce již od roku 1988 pozemek užíval jako nájemce, kdy provedl neoprávněný zábor, od roku 1999 jako majitel pozemku jej užívá a několikrát byl ústně i písemně vyzván k jeho navrácení. Žalovaní pozemky v předmětné lokalitě kupovali a směňovali za účelem scelování a realizace ekonomického projektu, vyhověním žaloby by byl tento projekt znemožněn a došlo by ke značné újmě žalovaných, kteří se několik let snažili o vyřešení vzniklé situace.

3. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 9. 3. 2015 na podané žalobě trval, uvedl, že skutečnosti ohledně rozdělení pozemků pro členy zahrádkářského svazu jsou pouze subjektivním názorem žalovaných, rozdělení pozemků mezi jednotlivé členy probíhalo na základě společné dohody o způsobu rozměření tak, aby každý dotčený subjekt měl v užívání stejnou plochu. Skutečnosti ohledně uzavření smlouvy o užívání a doby užívání jsou irelevantní. Žalobce a ostatní zahrádkáři při zřízení kolonie předpokládali, že byla vydána všechna potřebná povolení a pozemky užívali v dobré víře ke sjednanému účelu, v roce 1998 žádný z vlastníků pozemků nevznesl proti dalšímu užívání pozemku další námitky, jednalo se o období, kdy již nikdo neměl obavu vznášet nároky na ochranu svých vlastnických práv, vůči užívání pozemků nikdo žádné námitky nevznesl od roku 1988 až do roku 2010. V roce 2010 došlo ze strany žalovaných k uplatnění námitky stran užívání ve vztahu k pozemku parcela [číslo] popis událostí ze strany žalovaných je poměrně zmatečný, v roce 1997 si žalovaní nechali zpracovat zaměření hranic a upozornili žalobce na přesah pozemků parcela [číslo] do jejich parcely, tuto námitku žalobce akceptoval a vůči oplocení hranic pozemku parcela [číslo] posunul v souladu s vytyčením hranice podle geometrického plánu. Ohledně zbývající výměry pozemku parcela [číslo] nebyly žádné námitky uplatněny, žalobce byl před i po roce 1997 v dobré víře, že se jedná o jeho vlastnictví. V roce 1997 žalovaní neměli žádný právní důvod a titul pro užívání pozemků parcela [číslo] které do vlastnictví nabyli až v roce 2010, žalovaní první námitky vznesli až v roce 2013, daný stav používání považovali za správný a tento akceptovali, žalobce od roku 1998 až do roku 2010 pozemek užíval a nikdo nevznesl žádné nároky a námitky stran pozemku parcela [číslo]. Žalobce ohledně předmětného věcného břemene uvedl, že nežádá o jeho zřízení, ale namítá jeho vydržení k nerušenému průchodu a průjezdu k postupu Městského úřadu v Moravském Krumlově a jeho zjištěním žalobce poukázal na to, že veškeré oplocení v dané lokalitě je užíváno bez povolení příslušných orgánů, žalobce požádal o dodatečné povolení k oplocení svého pozemku.

4. Žalovaní v replice ze dne 14. 4. 2015 doplnili, že zřízení a fungování tzv. zahrádkářské kolonie bylo neoprávněné a nelegální, oplocení pozemků bylo provedeno nejenom po obvodu, ale i mezi jednotlivými uživateli, kteří nelegálně osazovali trvalé porosty, budovali studně a vytvářeli různé cestičky vysypáváním štěrku nebo škváry, zabudováváním betonových základových pásů pod skleníky a základových patek pod nelegálně postavené chatky. Každý člen [svaz] [anonymizováno] měl podle jejich stanov práva a povinnosti mj. nahlížet do všech podkladů, které se týkaly činnosti základní organizace, žalobce nebyl v dobré víře, pokud zanedbal své členské povinnosti a prokázal hrubou nedbalost. Vlastníci předmětných pozemků nemohli vznášet žádné námitky, protože byly pozemky podle původních zákonů pronajaty místnímu zemědělskému družstvu, tj. nájemce neměl povinnost informovat majitele pozemků až do roku 2003 z důvodu platnosti nájemní smlouvy. Žalobce věděl o vyhotovení geometrického plánu z roku 1999, kterým bylo provedeno vyměření pozemků žalovaných, žalobcem musel být geodetovi umožněn vstup na pozemek pro účely provedení vyměření, žalobce nebyl v dobré víře ohledně jeho vlastnictví, od roku 1999 muselo být žalobci známo, že obhospodařuje část pozemku, která není v jeho vlastnictví. Vydržení nemá právní podklad, žalobce neměl právní titul pro užívání části pozemku žalovaných a právní podklad k zabezpečení vstupu ke svému pozemku, žalovaní žádali zamítnutí žaloby.

5. Soud se pokusil v průběhu trvání řízení o smírné řešení věci, soud za souhlasu účastníků nařídil první setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu tří hodin, mimosoudní jednání skončila neúspěchem.

6. Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 28. 5. 2018 číslo jednací 7 C 7/2015-445 byla podaná žaloba v celém rozsahu zamítnuta, žalovaným nebyla přiznána náhrada nákladů řízení a žalobci byla uložena povinnost zaplatit náklady státu. Rozsudek soudu prvního stupně byl napaden odvoláním žalobce a žalovaných.

7. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 9. 6. 2020 číslo jednací 21 Co 246/2018-485 byl výrok II vydaného rozsudku soudu prvního stupně ohledně zamítnutí žaloby na určení existence časově neomezeného věcného břemene potvrzen, ve zbývajících výrocích ohledně určení vlastnického práva a souvisejících výrocích o nákladech řízení byl zrušen a věc byla vrácena v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalším řízení. Odvolací soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že je obecně nesprávný závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobce neprokázal dobru víru ohledně držby na předmětné části pozemku, existence dobré víry a její zkoumání mohlo být relevantní až od okamžiku, kdy žalobce a jeho bývalá manželka nabyli vlastnické právo k předmětnému pozemku na základě uzavřené kupní smlouvy. Před tím nemohli mít žalobce a jeho bývalá manželka povědomí, že jim vlastnické právo k předmětným částem pozemku náleží. Podle názoru odvolacího soudu je nutné se zabývat tím, zda při nabytí pozemku mohli žalobce a jeho manželka ke všem okolnostem nabýt objektivní přesvědčení o tom, že jim pozemek náleží v rozsahu, v jakém se nyní domáhají určení vlastnického práva, podstatné bude objasnění, kudy vedl plot mezi sousedními pozemky, zda se sousedská hranice vymezená plotem shodovala, nebo naopak lišila s hranicí, ve které byl pozemek při jeho vzniku vyznačen železnými trubkami podle geometrického plánu z roku 1999.

8. Žalobce na výzvu soudu doplnil skutková tvrzení tak, že užíval původně část pozemku, která mu byla přidělena zástupci [svaz] [anonymizována dvě slova], jeho členové začali pozemky užívat z titulu smlouvy o přenechání pozemku do dočasného užívání uzavřené s tehdejším [právnická osoba ] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne [datum], jednalo se o smluvní vztah, kterým bylo povoleno zřizovat na jednotlivých parcelách dočasné zahradní chaty a bylo povoleno i zaplocení pozemku. Asi 15 členů zahrádkářského svazu provedlo odvodnění pozemku a oplocení, z celkové plochy byl oddělen pás o šířce 3-3,5 metrů pro přístup k jednotlivým zahradám. Po změně společenských poměrů v roce 1989 chtěl žalobce získat právní jistotu užívání již zkultivovaného pozemku, a proto kontaktoval tehdejšího vlastníka pozemku parcela [číslo] paní [jméno] [příjmení] a dohodl se s ní na odkoupení pozemku v jím obhospodařované části, následně byl [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] vyhotoven geometrický plán, v jehož důsledku byly z parcely [číslo] vyděleny pozemky parcela [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra]. Cílem žalobce bylo odkoupení pozemku do vlastnictví v rozsahu jeho užívání, pozemek byl geodetem v rámci stávajícího oplocení vyměřen a totožný postup zvolili i uživatelé sousední zahrádky manželé [příjmení] a [jméno] [příjmení], kupní smlouva byla uzavřena [datum], za účelem převodu pozemku byl i pořízen znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], ve znaleckém posudku je potvrzeno zaměření hranic pozemku v terénu a zmíněna existence tehdejšího oplocení. Odkup pozemku vyřizoval výlučný žalobce, jeho tehdejší manželka [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], byla o okolnostech převodu žalobcem informována, neúčastnila se šetření, ani vyměřování pozemku, s koupí pozemku byla srozuměna a souhlasila s ní. Žalobce od počátku jednal s předchozím vlastníkem pozemku o jeho odkoupení přesně v rozsahu, v jakém tento užíval jako člen zahrádkářského svazu, hranice plochy byly v terénu odděleny plotem a pozemek byl takto zaměřen i geometrickým plánem, s oplocením nebylo nijak manipulováno, žalovaní nevznesli žádné námitky, žalobce užíval pozemek vymezený podle hranic oplocení, ke vznesení námitek došlo ze strany žalovaných až v roce 2013. Žalobce i jeho bývalá manželka byli zcela oprávněně v dobré víře, že plocha pozemku umístěná ve vnitřní ploše zaplocení je v jejich vlastnictví, jejich byla zpochybněna pouze korekcí hranic s pozemky parcela [číslo] [číslo] když nabyly ještě většího ujištění o oprávněnosti v užívání plochy pozemku nabytého koupí a vydržením. Pokud je žalovanými namítáno, že v současnosti není plot umístěn v jedné linii mezi jejich pozemky a pozemkem žalovaných, pozemek manželů [příjmení] je v určitém odskoku, který vznikl posunutím plotu pozemku [příjmení], kteří nechtěli s žalovanými vést spor a ustoupili jejich nátlaku, avšak až v roce 2013. žalobce pro účely dalšího řízení navrhl důkazy výslechem svědků a předložením listin.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [číslo] pro k.ú. a [územní celek] bylo prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parcela [číslo] trvalý travní porost, způsob ochrany zemědělský půdní fond, vlastnické právo nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s účinností vkladu ke dni 22. 11. 1999 a dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 28. 4. 2015 s účinky zápisu ke dni 30. 4. 2015. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] bylo prokázáno, že žalovaní ve společném jmění manželů vlastní pozemky parcela [číslo] trvalý travní porost, o výměře [výměra], [číslo] trvalý travní porost, o výměře [výměra] a [číslo] trvalý travní porost, o výměře [výměra], všechny způsob ochrany zemědělský půdní fond, na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s účinky vkladu ke dni 4. 12. 1995 a směnné smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni 15. 4. 2010. Z Geometrického plánu vyhotovitele [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 26. 5. 1997, ověřeného příslušným katastrálním úřadem dne 26. 5. 1997, číslo zakázky [číslo], bylo prokázáno, že byl vyhotoven pro účely nové hranice pozemků parcely [číslo] [číslo] nové hranice pozemků byly v přírodě označeny železnými trubkami.

10. Ke způsobu užívání pozemku žalobcem bylo smlouvou o přenechání pozemků do dočasného užívání ke zřízení zahrádkové osady ze dne [datum] prokázáno, že smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba ] [anonymizována čtyři slova] v [obec] (dále jen„ [právnická osoba ]“) a [svaz] [anonymizována dvě slova], základní organizací v [obec], smlouvou [právnická osoba ] přenechalo do užívání zahrádkářské organizace pozemky nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu, které byly u [státní instituce ] [anonymizováno] ve [obec] zapsány pro obec a k.ú. [obec] [číslo ] [číslo] jako parcely [číslo] vše kultura, louka, o [výměra] [anonymizováno], [číslo] ha se zdůvodněním, že se jedná o značně zamokřené pozemky, špatně přístupné z důvodu zástavby rodinných domků, silně zastíněné a zdevastované výstavbou kanalizace. Dle článku 2 byly pozemky přenechány zahrádkářské organizaci k zemědělskému využití v kultuře zahrada, v rámci tohoto využití zahrádkářská organizace mohla na pozemcích zřídit zahrádkovou osadu, přenechat pozemek k dočasnému užívání svým členům a členové na nich mohli postavit dočasné zahrádkářské chaty do [výměra] zastavěné plochy. Dle článku 3 byly pozemky přenechány zahrádkářské organizaci do užívání na dobu 10 roků od 1. 7. 1988 do 1. 7. 1998, pozemky o výměře [výměra], [číslo] ha byly přenechány bezúplatně, ve zbývající části za úplatu ve výši 0,1 Kč za [výměra], celkem za 723 Kč ročně, na přenechaných pozemcích se nenacházely žádné okrasné keře a stromy, ani ostatní keře, stromy nebo zařízení, zahrádkářská organizace se zavázala pozemky řádně zemědělsky využívat. Podle článku 5 účinnosti smlouvy bylo třeba souhlasu tehdejšího ONV ve [obec] o vyjádření [státní instituce ] [anonymizována dvě slova] ve [obec] Smlouva byla schválena představenstvem [právnická osoba ] [datum], vyjádření a souhlas ke smlouvě byly dány příslušnými orgány 22. 6. 1988. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] bylo prokázáno, že na lokalitu [lokalita] [anonymizováno] a [lokalita] [anonymizováno], kde jsou zřízeny zahradní kolonie, nebyly lokalizovány a nebylo na tyto lokality vydáno rozhodnutí o využití území pro zřízení zahrádkářské kolonie. Z dopisu [právnická osoba ] [anonymizováno] [obec] ze dne 28. 6. 1996, který byl adresován [svaz] [anonymizována dvě slova], základní organizaci v [obec] předsedovi panu [příjmení], bylo prokázáno, že podle smlouvy ze dne [datum] nedocházelo k užívání mj. pozemku parcela [číslo] louka, dne 28. 5. 1996 zemědělské družstvo dostalo žádost od vlastníků k části uvedeného pozemku o výměře [výměra], když z předložených dokumentů vyplývá, že původní vlastníci manželé [příjmení] požádali o ukončení nájemního vztahu k 1. 10. 1996 družstvo vlastníků [právnická osoba ] [část obce] a noví vlastníci, žalovaní, požádali zemědělské družstvo dne 29. 5. 1996 o vrácení pozemků k 1. 10. 1996, zemědělské družstvo žádalo o zrušení části uzavřené smlouvy a přenechání pozemků do dočasného užívání dohodou k 1. 10. 1996.

11. Ze svědecké výpovědi [jméno] [jméno] bylo prokázáno, že v roce 1987 členové zahrádkářského svazu byli čekateli na přidělení pozemků pro užívání, v té době svolal předseda městské organizace [svaz] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] členy na místo samé do předmětného katastru, bylo jich asi 15 čekatelů, bylo jim řečeno, že je možné v předmětné lokalitě zřídit zahrádkářskou kolonii, proto si zvolili výbor, předsedou byl svědek, následně proběhly další schůze za účelem řešení užívání, v té době byly předmětné pozemky močálem, členové výboru museli provést odvodnění, práce prováděli osobně, hradili materiál a dopravu, na vše byla řádná evidence, pokud někdo neodpracoval příslušný počet hodin, musel doplatit finanční částku do rovného poměru všech členů. Po odvodnění pozemků bylo provedeno rozměření, tehdejší místopředseda výboru pan [příjmení] pracoval na geodézii, podle mapy členové vytyčili pozemky a provedli oplocení, všechny práce a náklady hradilo 15 členů jejich organizace. Po oplocení přistoupili k rozměření jednotlivých pozemků tak, aby každý z členů měl [výměra] [anonymizováno] [výměra], bylo možné, aby si jednotliví členové mezi zahrádkami zřídili menší oplocení, bylo povoleno osázení pozemků a postavení malých chatek, následně se provedlo celkové vyúčtování nákladů, všechny úřední záležitosti vyřizoval [svaz] [anonymizována dvě slova]. Po roce 1989 byl svědek nadále členem výboru, došlo ke změnám ve vlastnictví, s novým předsedou [jméno] [příjmení] osobně provedli přeměření pozemků, byli zjištěni noví vlastníci a s nimi dohodnut způsob placení nájemného, předseda přinesl katastrální mapy a měl doklady o vlastnících předmětných pozemků, po přeměření vlastníci pozemku neměli k užívání zahrádek žádné výhrady, nikdo z vlastníků vztah se svazem neukončil, za členy byl zájem o odkup pozemků, avšak tyto snahy byly negativní. Svědek sám svůj pozemek později odkoupil od obce jako stavební pozemek. Na úplném počátku v roce 1987 členové pouze pozemek obešli, v terénu byl zájemcům ukázán a až po nějakém čase s panem [příjmení] byl pozemek v terénu vytyčen. Svědek potvrdil, že po roce 1989 vytyčená cesta do vlastnictví připadla panu [příjmení], který žádné námitky proti užívání nevznesl, ale pozemek prodat nechtěl, vlastníkem pozemku obce byl částečně i pan [příjmení], cesta byla započtena do celkové výměry zahrádek a členové na ni přispívali při placení nájemného. Při vyměřování po roce 1989 se pozemky vyměřovaly pouze pro účely stanovení výměry nájemného, nestanovovaly se uživatelské hranice.

12. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], původního členka zahrádkářského svazu a souseda žalobce na zahrádce, bylo zjištěno, že v zahrádkářské kolonii byl od samého počátku v roce 1987, kdy jej oslovil tehdejší předseda s nabídkou na zřízení zahrádkářské kolonie, původních zájemců bylo přes 30, ale zůstalo pouze 15 členů, při návštěvě pozemků stály po lýtka ve vodě, předmětné pozemky byly mokřiskem, říkávalo se, že v minulosti tam chodili lidé bruslit, pozemky nebyly obhospodařované, hlavní cesta vedla dolů k potoku, další cesta byla kolem potoka a v rámci budování kolonie vybudovali ještě další cestu. Za zahrádkami museli nechat prostor asi 3,5 metrů pro přístup, svědek nevěděl, jakým způsobem se pozemky zaměřovaly a rozdělovaly, ale věděl, že se postupovalo tak, aby každý z členů měl přibližně stejný pozemek. Svědek uvedl, že si zahrádku koupil od původního vlastníka, potvrdil, že jsou problémy s užíváním pozemků, žalovaní rozorali všechny cesty, v podstatě svědkovi pozemek znepřístupnili, od žalovaných dostal dopis s nabídkou na odprodej pozemků. Na svou zahrádku teď chodí pěšky přes oranisko, autem k ní nezajede, od roku 1989 nikdo užívání předmětných pozemků nezpochybňoval, proti užívání pozemků neprotestoval, svědek hlavní přístupovou cestu mezi zahrádkami zatravnil, sekl a udržoval. Kolonie se budovala od roku 1987, na podzim se pozemky rozdělily a fungovala až do doby než se žalovaní dozvěděli, že pozemky, o které mají zájem, jsou prodané, konkrétně se jednalo o pozemky, které pan [příjmení] a [příjmení] prodali [název], kteří měli zájem o pozemky kvůli hřišti. Žalovaní část pozemku vykoupili, rozdali lidem výpovědi a vyzvali je k vyklizení. V roce 2014 žalovaní rozorali všechny cesty, s žalovanými se nedohodli, proto svůj plot raději posunul.

13. Soud svědka [jméno] [příjmení] vyslechl k důkaznímu návrhu žalobce k doplnění u jednání soudu dne 16. 9. 2020 s doplněním bylo prokázáno, že společně s žalobcem vyřizovali odkoupení jejich pozemků od původní majitelky, svědek potvrdil, že na pozemcích byl ucelený plot v jedné rovině, pozemky se nechaly zaměřit pro účely koupě, svědek potvrdil, že byl osobně u zaměřování pozemku, při zaměřování bylo zjištěno, že pozemky odpovídají, v terénu byly zaměřeny sloupky, podle geodeta tam byl pouze malý rozdíl plus mínus 24 cm, což bylo podle vyjádření geodeta v normě. Svědek potvrdil, že zaměření provedl [titul] [příjmení], kolíky se na místo dávaly až při druhém zaměření po digitalizaci. V roce 1999 při vyřizování koupě bylo geodetem zaměřeno to, co bylo oploceno, pro účely koupě byl vypracován znalecký posudek [titul] [příjmení], žádné nesrovnalosti se při oceňování neobjevily. Svědek uvedl, že po digitalizaci byly zjištěny určité rozdíly, svědek od svého pozemku musel ustoupit o 30 cm a 10 cm po druhé straně, svůj pozemek si nechal znovu zaměřit a podle zaměření pak s plotem ustoupili, aby nevznikaly problémy, jednalo se o období zhruba před pěti lety. Svědek má problém s přístupem ke svému pozemku, žalovaní jej na pozemek nechtějí pustit, na svůj pozemek vstupuje přes souseda. Svědek potvrdil, že žalobce má zaměření pozemku podle původního změření, po koupi pozemku u něj k žádnému posunování nedošlo, stav oplocení pozemku žalobce odpovídá původnímu stavu, kdy se udělaly zahrádky.

14. Svědek [titul] [jméno] [příjmení], známý žalovaných, potvrdil, že žalovaní koupili pozemky, věděl, že mezi vlastníky pozemků byly dlouhá léta spory, zahrádkáři nechtěli pozemky opustit, po uvolnění pozemků se žalovanému ztratilo nějaké pletivo, žalovanému pomáhal předělávat část plotu, někdy v devadesátých letech pomáhal žalovanému přestěhovat plot, žalovaný měl od geometrů vytyčené hranice po geometrickém zaměření, svědek pomáhal žalovanému přesunout plot do vytyčených hranic, jednalo se asi o 2 metry, k posunutí plotu došlo asi na jaře 1997, žalovaného navštěvuje tak 1x až 2x ročně, plot stál v místě, kde se nacházejí stromy jabloní, za stromy byly nějaké jámy, které podle informace od žalovaného měl udělat žalobce.

15. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], bylo prokázáno, že v předmětné lokalitě vlastnil v minulosti pozemek, který před 5 – 7 lety prodal [právnická osoba] [část obce], svědek potvrdil, že v 80. letech se na předmětných pozemcích vybudovala zahrádkářská osada, pozemek, který patřil jeho rodině, byl v té době v družstvu, s vlastníky pozemků nikdo nejednal, zahrádkářská kolonie se zřídila a s vlastníkem se nikdo nebavil. Jeho pozemek užívají zahrádkáři, jednou ročně pan [příjmení] vyplácí nájemné, na užívání se dohodli ústně, se současným užíváním pozemků souhlasí, neví, kdo konkrétně jeho pozemek užívá. V minulosti k zahrádkám jezdil s koňmi, oral zahrádkářům pozemky, k zahrádkám jezdil po nezpevněné cestě, zarostlé trávou, než vznikla zahrádkářská kolonie, byl na jeho pozemku travní porost, v minulosti se jednalo o zamokřené pozemky, později se dělaly úpravy a meliorace. V současné době ještě má v dané lokalitě nějaký pozemek, platí za něj daň z nemovitosti, pozemek se nachází u potoka, ale nedokáže se přesně vyjádřit, jakým směrem, svědek uvedl, že neví, jestli přes pozemky vedla nějaká cesta před vznikem zahrádkářské kolonie, on si pamatuje, že se jednalo o velkou louku, přes jeho pozemek nikdy žádná cesta nevedla.

16. Svědkyně [jméno] [příjmení], bývalá manželka žalobce, potvrdila, že při rekultivaci pozemku se udělalo hodně práce, pozemky se odvodňovaly, dávala se drenáž, s bývalým manželem měli radost, že mají zahrádku. Svědkyně potvrdila, že pozemky se oplocovaly, u oplocování nebyla stále přítomna, s koupí pozemku souhlasila, všechno vyřizoval bývalý manžel. Svědkyně uvedla, že nebyla přítomna zaměření a vytýčení pozemku, kupní smlouvu na pozemek pouze podepsala, jiných jednán se neúčastnila. Ze začátku užívání se prováděly nějaké dispozice s plotem, svědkyně se nedokázala přesně vyjádřit jaké. S manželem se rozvedli v roce 2001, pozemek nebyl pořádán v rámci společného jmění, ale byl vypořádán až v roce 2015 dohodou. Po rozvodu se byla na zahrádce několikrát podívat, na hospodaření se nepodílela.

17. Ze svědecké výpovědi [titul] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že vyhotovil geometrické plány v roce 1999 a 2014, vybavil si, že se jednalo o lokalitu bývalé zahrádkářské kolonie. V roce 1999 se pozemek rozdělil na dvě části, geometrickým plánem z roku 2014 byl zaměřen skutečný stav a červeně je vyznačeno oplocení. Svědek uvedl, že je tři roky důchodce a k žádným podkladům ze své bývalé činnosti nemá přístup. Svědek uvedl, že si konkrétní okolnosti ohledně objednávek plánů nepamatuje, pokud se geometrické plány nelíbí, může si je nechat přezkoušet na katastru, svědek potvrdil, že pracoval pro žalobce i žalované. Svědek obecně uvedl, že při zpracování geometrického plánu vychází z požadavků objednatelů, po nahlédnutí do geometrických plánů uvedl, že hranice v katastru byly dělány podle mapování z roku 1978. V geometrickém plánu z roku 2014 je červeně vyznačeno skutečné oplocení při místním šetření v roce 2014.

18. Soud nařídil místní ohledání předmětných pozemků, na které byl předvolán znovu svědek [jméno] [příjmení] a na místo samé se dostavil bez předvolání svědek [jméno] [příjmení]. Svědek [jméno] [příjmení] u místního jednání soudkyni předložil původní katastrální mapu se zákresem pozemků přidělených pro založení zahrádkářské kolonie a mapu se zákresem cest po rozdělení pozemků v užívání jednotlivých zahrádkářů. Soudní osoby se na místo samé dostavily z ulice [ulice] po zatravněné cestě, svědek [jméno] doplnil, že cesta vedla až do vodoteče strouhy, žalobce a svědek potvrdili, že původní pozemek, před vznikem zahrádkářské kolonie, byl zarostlý palachy a nebyl obhospodařován, svědek [jméno] potvrdil, že cesta u strouhy končila a dále nepokračovala. Na místě samém na rohu pozemku parcela [číslo] [číslo] bylo konstatováno, že pravý roh plotu je osazen bránou, v době úkonu byla odemčená, hranice pozemku terénu byla vytyčena železnou trubkou a druhá strana betonovým sloupkem. Mezi účastníky při místním šetření byl spor ohledně původní hranice, žalobce namítal, že původní hranice zasahovala až na další sousedící pozemek a v zemi je zjevná prohlubeň, pravděpodobně po sloupku s tím, že žalovaní odstřihli kus plotu žalobce, který alespoň provizorně upravil plot tím, že ho zadrátoval, do budoucna hodlá provést stálou úpravou. Žalobce od paní [příjmení] kupoval pozemek v době, kdy se vyřizovala pozůstalost po původní majitelce, řádně zpracován znalecký posudek pro převod, ve kterém byl zaznamenán prodávaný stav a žalobce jej koupil a užíval. Žalobce nevěděl, zda na hranici pozemku byl železný kolík. [příjmení] na pravém rohu předmětných pozemků se podle prohlášení žalovaných zavírá, není běžně odemčená, z brány se vstupuje na část zatravněného pozemku, na který navazuje rozoraný pozemek, ze kterého se vstupuje na zahradu žalobce, přítomní svědci [jméno] a [příjmení] na místě prohlásili, že se jedná o původní cestu k jednotlivým zahrádkám původní kolonie, která byla široká na pruh tak, aby cestou mohl projet vůz s koňmi. Svědek [jméno] u místního ohledání soudu předložil jeho náčrtek pozemků s ručním zákresem jednotlivých zahrádek, uvedenými rozměry zahrádek a jménem uživatele.

19. Z písemného sdělení o užívání pozemků [svaz] [anonymizována čtyři slova] [obec] z [datum], které podal předseda [jméno] [příjmení], na žádost 1. žalovaného bylo zjištěno, že současná organizace má k dispozici ohledně zahrádkářské kolonie„ [část obce]“ nejstarší podklady z roku 1993, zahrádkářská kolonie nebyla formálně uznána z důvodů společenských změn v roce 1989, v lokalitě již byly zahrádky založeny a užívali je zahrádkáři, k placení nájemného v období 1985 – 2003 nejsou žádné podklady, po provedení digitalizace pozemků v k.ú. [obec] v roce 2003 získali úřední snímky, ze kterých zjistili skutečné vlastníky příslušných parcel a provedli vlastní rozměření zahrádek s rozpisem plateb. Dohodou bylo stanoveno nájemné 0,5 Kč za [výměra], stávající zahrádkáři s tím byli seznámeni, se současnými zahrádkáři panem [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení], bylo dohodnuto, že nebudou členy základní organizace a platby budou uhrazovat vlastníkům pozemků, v té době panu [příjmení], [příjmení], [titul] [příjmení], [titul] [celé jméno žalovaného], sourozencům [příjmení] a městu [obec]. Rozměření v roce 2003 bylo provedeno proto, aby organizace činnost v této lokalitě řádně ukončila a nevznikl nežádoucí chaos, žádné jiné dokumenty nevyhotovili. V archivu se nedochovaly doklady o tom, že by žalobce a [příjmení] [příjmení] byli po roce 2003 jako zahrádkáři organizovaní v základní organizaci.

20. K předloženým písemným výpovědím z nájmů pozemků bylo prokázáno, že 2. žalovaná dne 27. 9. 1996 vypověděla [organizace] [část obce] nájem části pozemku parcela [číslo] v k.ú. [obec], dne 30. 9. 1996 vypověděla [právnická osoba ] [anonymizováno] [obec] nájem parcely [číslo] o výměře [výměra], dne 27. 9. 1996 vypověděla městu [obec] nájem parcely [číslo] o výměře [výměra] a dne [datum] [svaz] [anonymizována dvě slova], základní organizaci [obec], vypověděla nájem předmětného pozemku z důvodu nabytí vlastnického práva podle kupní smlouvy z [datum] a vyzvala adresáty k vyklizení a předání pozemku. Výzvou ze dne 25. 4. 1999 1. žalovaný vyzval [jméno] [příjmení] k vyklizení pozemku parcela [číslo] v k.ú. [část obce], nejpozději do 10. 5. 1999, z důvodu svévolného užívání.

21. Z rozhodnutí [číslo] [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo prokázáno, že věcně příslušný stavební úřad vydal rozhodnutí pro umístění stavby oplocení na pozemcích parcela [číslo] v k.ú. [obec] s tím, že se jedná o stavbu nového oplocení, které bude sloužit k ohraničení pozemků z důvodu chovu drobného domácího zvířectva a zamezení vstupu cizím osobám s délkou oplocení 230 m, soudu byl předložen půdorys nového oplocení v k.ú. [obec], Projekční kanceláře [titul] [jméno] [příjmení].

22. Z písemné dohody o zrušení užívání pozemku parcela [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaní jako majitelé pozemku se dohodli s paní [příjmení] na ukončení užívání pozemku k 10. 11. 1996 a za zkulturnění pozemku jí vyplatili částku 5 000 Kč. Z písemné žádosti o ukončení nájemného vztahu z 18. 9. 1995 bylo prokázáno, že manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] dne [datum] požádali [právnická osoba ] [část obce] o uzavření dohody o užívání louky parcela [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [část obce] s ohledem na její převod novému vlastníkovi. Pro případ, že nedojde k dohodě, smlouvu v souladu s úpravou vypoví k 1. 10. kalendářního roku.

23. Žalobce jeho předmětný pozemek nabyl kupní smlouvou ze dne [datum], kterou uzavřel s prodávající [jméno] [příjmení] s tím, že na straně kupující byl uveden žalobce a [jméno] [příjmení], narozená 1958, z kupní smlouvy bylo prokázáno, že pro účely převodu byl zhotoven geometrický plán, vyhotovený [titul] [příjmení], ze dne [datum], kterým vznikla oddělením od parcely původního pozemkového katastru [číslo] nová parcela parcelní [číslo] – louka, o výměře [výměra], kterou kupující nabyli do společného jmění manželů za kupní cenu 10 000 Kč, vklad práva byl zapsán do katastru nemovitostí 29. 11. 1999, s právními účinky vkladu ke dni 22. 11. 1999. Z předloženého znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo prokázáno, že objednatelem posudku [číslo] byl žalobce a [příjmení] [příjmení], účelem posudku bylo stanovení základu daně pro převod vlastnických práv. Znalec oceňoval zemědělské pozemky vzniklé oddělením na základě geometrického plánu ze dne [datum] z pozemků [číslo ] [anonymizováno], které netvořily jednotný funkční celek se stavbou ani stavebním pozemkem, oba pozemky byly oploceny, nacházely se na nich venkovní úpravy a trvalé porosty, příjezd byl po nezpevněné polní cestě a na pozemcích byly vybudovány studny, pozemek žalobce byl oceněn částkou 6 202,41 Kč, porosty částkou 10 977,20 Kč, venkovní úpravy 9 781,75 Kč a studny částkou 11 528,93 Kč.

24. Z předložené korespondence účastníků za období od 25. 3. 2013 do 11. 2. 2014 má soud za prokázáno, že mezi účastníky v důsledku rozporů proběhla výměna korespondence, ve které žalovaní z důvodů ztrát výpěstků a dalších věcí, uvedli záměr oplocení pozemku k 1. 5. 2013 s tím, že bude zamezen přístup k pozemku žalobce a navrhli odprodej pozemku, případně směnu za pozemek parcela [číslo] žalobce výtku neakceptoval a žádal o přijetí kompromisu s tím, že od koupě jeho pozemku existoval bezproblémový přístup. V lednu 2014 žalobce vyzval žalované o navrácení oplocení do původního stavu s tím, že oplocení pozemků existuje více než 25 let a žádal o řádný přístup k jeho pozemkům, žalovaní se vyjádřili podáním z 11. 2. 2014, ve kterém trvali na odstranění části plotu s tím, že odmítli nabídku výměny pozemků, žalovaní vyzvali žalobce k předložení dokladů povolení k přístupové cestě.

25. Žalovaný č. 1 v účastnické výpovědi uvedl, že zaměřování pozemku proběhlo v roce 1997 a v roce 1999 železná trubka zatlučená do pozemku, která byla zjištěna při místním ohledání, byla zatlučena asi v roce 1999 od geometra [titul] [příjmení]. Dle žalovaných se vyměřování provádělo v roce 1999, žalobce musel z pozemku žalovaných [číslo] posunout plot o 2 metry, ale zepředu se plot neposunoval z pozemku parcela [číslo] protože v té době nebyl ve vlastnictví žalovaných.

26. Z předloženého srovnávacího sestavení parcely zjednodušené evidence [číslo] parcely původně [číslo] ú pro k. ú. a [územní celek], záznamu podrobného měření [číslo] výpočtu výměr parcel [titul] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že pro účely rozdělení pozemku bylo provedeno geometrickým plánem [číslo] [rok] rozdělení parcely [číslo] o výměře [výměra] na parcelu [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra], parcela zjednodušené evidence [číslo] zanikla, pro zpřesnění výměry parcel byl uložen postup dle § 26 odstavec 1 b) vyhlášky číslo 179/98 Sb., rozdíl v součtu ve výměrách vznikl v důsledku zaokrouhlování při výpočtu výměr ze souřadnic.

27. V daném případě byla podána určovací žaloba dle § 80 o. s. ř., žalobce má naléhavý právní zájem na požadované určení, bez meritorního rozhodnutí by nedosáhl požadovaného stavu a příslušného zápisu v katastru nemovitostí, proto soud přistoupil k věcnému projednání uplatněných nároků.

28. V souladu s přechodným ustanovením § 3028 odstavec 3 o. z. se v daném případě otázka vydržení posuzuje podle zákona číslo 40/1964 Sb., obč. zák., který byl účinný v době, kdy mělo k vydržení vlastnictví práva žalobce dojít.

29. Dle § 134 odstavec 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

30. Dle § 130 odstavec 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávnění. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

31. Dle § 129 odstavec 1 obč. zák. držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

32. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení vlastnického práva k části pozemku parcela číslo 2768/1 s tím, že podle skutkových tvrzení namítal vydržení vlastnického práva s odkazem na ustanovení § 134, § 129 a § 151o obč. zák. s tím, předmětnou část pozemku vydržel, neboť ji užíval již jeho právní předchůdce minimálně od roku 1988 a následně žalobce od roku 1999 v přesvědčení o tom, že pozemky užívá zcela po právu jako své vlastnictví a tento stav trval až do roku 2013.

33. Vydržení je originárním způsobem nabytí vlastnického práva, podle ustálené judikatury je způsobilým předmětem vydržení vlastnického práva i pozemek, který je částí parcely (Rc 40/00). Základními podmínkami vydržení jsou oprávněná držba dle § 130 obč. zák. a uplynutí stanoveného času, po který má mít oprávněný držitel nemovitou věc nepřetržitě v držbě. Oprávněný držitel se stává vlastníkem nemovité věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu 10 let dle § 134 odstavec 1 obč. zák., do doby, která je nezbytná k vydržení, se započítává i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě i právní předchůdce osoby, která se vydržení dovolává (§ 134 odstavec 3 obč. zák.). V případě účastníků byly užívací a vlastnické stavy zásadně dotčeny společenskou a ekonomickou změnou v listopadu 1989. Z provedeného dokazování bylo nepochybně prokázáno, že smlouvou o přenechání pozemku do dočasného užívání ke zřízení zahrádkové osady ze dne [datum] tehdejší JZD [obec] přenechalo do užívání [svaz] [anonymizována čtyři slova] pozemky v k.ú. a obci [obec], značené u [státní instituce ] [anonymizováno] jako pozemky parcela [číslo] vše v kultuře louka, z důvodu jejich nevhodnosti pro zemědělské využití, důvodem nevhodnosti bylo, že se jednalo o značně zamokřené pozemky se špatným přístupem způsobeným zástavbou rodinných domků, pozemek je silně zastíněný a zdevastovaný výstavbou kanalizace, část pozemků byla přenechána bezúplatně a část pozemků za úplatu ve výši 0,10 Kč za 1 m2, podle článku 3 smlouvy byly nevhodné pozemky přenechány do užívání na dobu 10 let ode dne 1. 7. 1988 do 1. 7. 1998, smlouva byla projednána a schválena představenstvem tehdejšího [právnická osoba ] již [datum] a k účinnosti smlouvy byl dán souhlas tehdejšího ONV ve [obec] po předchozím vyjádření tehdejší Okresní zemědělské správy ve [obec] Smlouva byla uzavřena dle § 38 zákona číslo 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, družstvo písemnou smlouvou se souhlasem okresního národního výboru po předchozím vyjádření okresní zemědělské správy přenechalo sdružené pozemky k užívání jiné socialistické organizaci, konkrétně [svaz] [anonymizována dvě slova], předmětná smlouva byla uzavřena platně v souladu s tehdejší právní úpravou s vymezením práv a povinností pro zahrádkářský svaz a jeho členy.

34. Z výslechu svědků [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo potvrzen vznik zahrádkářské kolonie v předmětné lokalitě, je nepochybné, že po přidělení pozemku v roce 1987 bylo provedeno odvodnění a úpravy přidělených pozemků členy základní organizace zahrádkářského svazu na jejich náklady, následně členové provedli rozměření pozemků tak, aby každý z členů měl k dispozici [číslo] metrů2, členové provedli oplocení pozemků a podle uzavřené dohody pozemky osázeli, zřídili oplocení a měli povoleno postavení malých chatek, ze smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že zahrádkářská organizace byla oprávněna ji zemědělsky využívat, okolo vodotečí členové do vzdálenosti 3 metrů nesměli pozemky oplocovat a vysazovat porosty. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že před vznikem zahrádkářské kolonie se jednalo o pozemky charakteru trvalých travních porostů a část pozemků byla zamokřena, svědek po zřízení zahrádkářské kolonie jezdil k jednotlivým zahrádkám a pozemky zahrádkářům oral. Z výpovědi svědků a předložených nabývacích titulů žalovaných bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaní postupně od roku 1995 do současnosti kupními a směnnými smlouvami nabyli vlastnictví k předmětným pozemkům, bylo prokázáno, že geometr [titul] [jméno] [příjmení] vyhotovil Geometrický plán, číslo zakázky [číslo], ověřený a potvrzení dne 26. 5. 1997, pro rozdělení parcely [číslo] hranice pozemků parcela [číslo] a [číslo] byly označeny v přírodě železnými trubkami. Žalobce vlastnické právo k pozemku v jeho vlastnictví nabyl kupní smlouvou ze dne 19. 11. 1999 s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 22. 11. 1999, pro účely převodu vlastnického práva byl vyhotoven [titul] [jméno] [příjmení] [jméno] plán pro rozdělení pozemků [číslo] [rok] potvrzený dne 14. 9. 1999 s tím, že geometrický plán byl podkladem pro uzavření kupní smlouvy s [jméno] [příjmení], ve znaleckém posudku ze dne 27. 10. 1999 znalec pro účely stanovení základu daně vycházel z vyhotoveného geometrického plánu a oceňoval oddělené pozemky parcela [číslo]. Z provedeného dokazování bylo prokázáno, že užívání pozemků bylo zásadním způsobem ovlivněno změnou společenských poměrů po listopadu 1989, na základě zákona o půdě vlastníci pozemků uplatňovali a realizovali svá vlastnická práva a docházelo k zásadním změnám ve vlastnictví předmětných pozemků, které tvořily tzv. zahrádkovou osadu v závislosti na aktivitě stávajících vlastníků a nových nabyvatelů. [obec] víra držitele se musí stahovat ke všem právním skutečnostem, které mají za následek nabytí věci nebo práva, která je předmětem držby. [obec] víra je psychický stav držitele, který se domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není, dobrou víru je třeba hodnotit objektivně a nikoliv pouze subjektivně jako osobní přesvědčení, ve smyslu ustanovení § 130 odstavec 1 obč. zák. je držitel oprávněným, pokud byl v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem. Ze svědecké výpovědi [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že členové základní organizace po odvodnění pozemků rozměřili pozemky na jednotlivé díly tak, aby každý z členů mohl pro účely zahrady užívat výměru 250 – 270 m2, takto rozměřené pozemky si oplotili a začali využívat jako zahrádky. Právní předchůdce žalobce a žalobce jednoznačně věděli, že pozemek užívají na základě odvozeného právního titulu, smlouvy ze dne [datum], že jim svědčí právo užívání na dobu určitou do 1. 7. 1998, žalobce věděl, že užívá zahrádku v rozsahu původního vymezení po svém právním předchůdci. Žalobce a jeho manželka vlastnické právo k předmětnému pozemku nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 19. 11. 1999, jejíž součástí byl i geometrický plán [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vypracovaný pro rozdělení pozemků, od okamžiku nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku, soud v dalším řízení zkoumal splnění podmínek vydržení vlastnického práva. V době nabytí vlastnického práva žalobce bylo již v přírodě provedení vymezení hranic pozemků podle Geometrického plánu [titul] [jméno] [příjmení] číslo [číslo], kdy hranice pozemků byly označeny železnými trubkami. Od nabytí vlastnického práva žalobce a jeho manželka předmětný pozemek užívali jako zahradu v rozsahu odpovídající vyměření v roce 1999 při vyhotovení geometrického plánu čili rozdělení pozemku, žalobce a jeho manželka při koupi pozemku postupovali řádně, došlo k rozdělení původních pozemků, jejich zaměření a ocenění znaleckým posudkem. Pozemek byl řádně užíván až do roku 2013, kdy se vzájemné vztahy účastníků řízení podstatně zhoršily z důvodu uplatňování vlastnických práv žalovaných. Z korespondence účastníků je nepochybně prokázáno, že vzájemné vztahy se vyhrotily v období roku 2013 a přes korespondenci a určité nabídky mezi nimi nedošlo k vyřešení věci mimosoudně. Žalobce jako oprávněný držitel předmětný pozemek užíval nepřetržitě do nabytí vlastnického práva na základě kupní smlouvy ze dne [datum] až do roku 2013, tedy po dobu více než deseti let, při užívání pozemku s věcí nakládal jako s vlastní a vykonával právo pro sebe, v průběhu řízení došlo k vypořádání podílového spoluvlastnictví s bývalou manželkou ke dni rozhodování soudu je žalobce výlučným vlastníkem předmětného pozemku. Ke všem okolnostem užívání a nakládání s pozemky byl žalovaný v dobré víře, že mu věc patří, jednalo se nepochybně o držbu oprávněnou, což bylo potvrzeno i svědeckými výpověďmi zejména [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z provedeného dokazování bylo prokázáno, že bylo opakovaně prováděno zaměřování předmětných pozemků, v terénu bylo prováděno vytyčení hranic a osazování železnými trubkami, se kterými však bylo podle vyjádření žalobce a 1. žalovaného manipulováno a disponováno, nebylo prokázáno, že by železná trubka zjištěná na místě samém byla původní značkou pro vlastnické hranice. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce vydržel vlastnické právo, žalobce a jeho manželka pozemek užívali v rozsahu podle geometrického plánu ze dne [datum], nebylo prokázáno, že by vlastnická hranice byla vytýčena nebo vedla jinak, Ing. [jméno] [příjmení] potvrdil, že při zpracování znaleckého posudku vycházel z hranice, které byly v katastru, hranice byla převzata z mapování terénu v roce 1978. Žalobce měl v nepřetržité držbě po dobu více než deseti let předmětnou část pozemku, ke všem okolnostem je zřejmé, že se jednalo o držbu oprávněnou. Soud dobrou víru žalobce hodnotil objektivně, žalobce při koupi svého pozemku postupoval v souladu s právní úpravou, činil veškeré úkony směřující k převodu vlastnického práva, pozemek byl řádně zaměřen a oceněn odbornými osobami. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl a určil, že žalobce je vlastníkem části pozemku parcela [číslo] značeného geometrickým plánem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne 3. 11. 2014 písmenem b) o výměře [výměra], části pozemku [parcelní číslo] značeného Geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2014 ze dne [datum] písmenem c) o výměře 7 m2 a části pozemku [parcelní číslo] značeného Geometrickým plánem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne 3. 11. 2014 písmenem a) o výměře [výměra], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], geometrický plán [číslo] [rok] vyhotovený [titul] [jméno] [příjmení], [obec], [ulice], ověřený dne [datum] pod [číslo] [rok], který tvoří přílohu [číslo] tohoto rozsudku.

35. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř., předmětem řízení bylo určení vlastnického práva žalobce a určení existence věcného břemene, podle celkového výsledku řízení byl každý z účastníků úspěšný v 50 %, proto o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

36. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 148 odstavec 1 o. s. ř., ze státních prostředků bylo uhrazeno znalečné v celkové výši 22 817 Kč, podle výsledku řízení zaplatí náklady řízení státu účastníci každý 1, žalobce uhradí státu náklady řízení ve výši 11.418,50 Kč a žalovaní uhradí státu společně a nerozdílně náklad řízení ve výši 11.418,50 Kč. Účastníci náklady státu zaplatí do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu ve Znojmě.