9 C 103/2016

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně; celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; země anonymizováno název žalované , IČO adresa žalované anonymizována dvě slova zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o nahrazení projevu vůle <b>I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“):</b> <b>1) Žalovaná, [země] [anonymizováno] [název žalované], [IČO], se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ [název žalované]“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to</b> <b>- Pozemek parc. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek],</b> <b>2) Žalobkyně, [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně], je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě.</b> <b>3) Žalobkyně má na základě [název rozhodnutí] [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], ve znění oznámení o opravě písařské chyby [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [název rozhodnutí] [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [název rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část Prahy] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobkyně v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané.</b> <b>4) Žalovaná k uspokojení nároku žalobkyně na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobkyni tyto pozemky:</b> <b>- Pozemek parc. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek],</b> <b>a žalobkyně tyto pozemky do svého vlastnictví přijímá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobou ze dne 1. 6. 2016 a návrhem na změnu žaloby z 8. 1. 2016, která byla připuštěna soudem 16. 1. 2018, se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě. Žalobkyně původně požadovala převedení čtyř specifikovaných pozemků na sebe s tím, že posléze ve vztahu ke dvěma pozemkům vzala žalobu zpět, tudíž soud rozhodoval ohledně pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území ] [anonymizováno] a následně o pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno]. Ohledně pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno], vzala žalobkyně žalobu zpět. Dále bylo v žalobě uvedeno, že na základě rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] byla paní [jméno] [příjmení] vedena jako oprávněná osoba v rámci restitučních nároků s tím, že bylo rozhodnuto, že žalobkyně nebyla určena vlastníkem v rozhodnutí specifikovaných pozemků. Paní [příjmení] byla matka žalobkyně, na kterou jako jedinou dědičku restituční nároky přešly, a to na základě rozhodnutí z [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] vedeného Okresním soudem [obec]. Žalobkyně v žalobě původně uváděla, že má nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům, a to podle ustanovení § 11 ve spojení s § 14 odst. 1 věta druhá a § 17 odst. 3 písm. a) zákona o půdě. Jedná se o náhradní pozemky za pozemky nevydané v restituci z důvodu překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. Dále žalobkyně uvádí, že o převod náhradních pozemků z vlastnictví státu do svého vlastnictví za náhradu za nevydané pozemky žalobkyně usiluje velmi dlouhou dobu, stejně tak jako nejprve usilovala o náhradu její matka paní [jméno] [příjmení] a následně po její smrti pokračuje žalobkyně. Žalované byla doručena předžalobní výzva, kde byla seznámena s dlouhodobou snahou oprávněných osob o získání náhradních pozemků. Žalobkyně dále v žalobě poukázala i na otázku liknavosti, k níž se vyjadřoval i [název soudu] a odkázala na ústavní nález [datum] sp. zn. [ústavní nález], kde je mimo jiné uvedeno, že pokud nárok podle zákona o půdě nebyl dlouhodobě uspokojen, mají soudy zkoumat, zda nešlo o libovůli či dokonce svévoli při plnění jeho závazků. Žalobkyně poukázala i na to, že se účastnily veřejných soutěží vyhlášených žalovanou, až na ojedinělé výjimky nebyly úspěšné a poukazuje, o které pozemky měli zájem. Dále žalobkyně v žalobě uvádí, že se domáhá pozemků, kdy cena pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno] je ve výši 25 180 Kč s tím, že celkový její nárok je podle znaleckého posudku [titul] [příjmení] 12 228 815 Kč. Žalovaná se ve věci vyjádřila a poukazovala na to, že je žaloba nedůvodná a odvolávala se na nedostatek dlouhodobého aktivního přístupu žalobkyně, podle žalované se neúčastnila veřejných nabídek, byť byl dostatek pozemků nabízen. Spor mezi účastnicemi byl v tom, že žalovaná podle svých odhadů a znaleckých posudků je cena nároku 567 708,60 Kč, nikoliv tak, jak požaduje žalobkyně. Okresní soud ve [obec] dne [datum] ve věci po projednání rozhodl, když vycházel z předložených listinných důkazů i z tvrzení účastníků, a při tomto rozhodnutí rozhodl tak, že pokud se týká pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno], tak tam byl rozhodnutím nahrazen projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků. Pokud se týká pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] tak v této části byla žaloba zamítnuta, když soud posléze uvádí, že ve vztahu k těmto dvěma pozemkům vzala žalobkyně žalobu zpět. Stejně tak byla zamítnuta žaloba ohledně pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno]. Ohledně tohoto pozemku soud uvedl, že bylo prokázáno z doložených listin, že [územní celek] požádala o bezúplatný převod na obec se zdůvodněním, že pozemek je určen vydaným územním plánem nebo regulačním plánem k zastavění veřejně prospěšnou stavbou. Proti rozsudku Okresního soudu ve [obec] bylo podáno odvolání, kdy [název soudu] svým rozhodnutím z [datum] rozhodl tak, že ve výroku I. rozhodl, že se nahrazuje projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu, a to pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno], byl rozsudek potvrzen. Dále [soud] [anonymizováno] ohledně pozemku parcela [číslo] parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno] rozhodnutí Okresního soudu zrušil a řízení pro zpětvzetí zastavil. Pokud se týká pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno], tak ve výroku ohledně nákladů řízení rozsudek Okresního soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k danému řízení. Krajský soud v Brně pro stručnost jednoznačně potvrdil nárok žalobkyně, aby se domáhala žalobou nahrazení projevu vůle s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků v případě, že nelze vydat odňaté pozemky. Restituent má právo na převod jiných pozemků primárně na základě veřejných nabídek. Dále zde poukazuje Krajský soud na to, že judikatura je ustálena v závěru, že ve zvláštních případech, kdy lze dovodit svévoli, liknavost či diskriminující postup žalované, jež je nástupkyní pozemkového fondu České republiky, a jejíž práva a povinnosti vykonává [název žalované], může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo třeba vázat na zahrnutí takového pozemku do veřejné nabídky, a že takový postup nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující. [název soudu] odkázal na rozsudek [soudu] [anonymizováno 5 slov] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek [název soudu] pod [číslo]. Dále [název soudu] jednoznačně v tomto rozhodnutí řekl, že podmínky pro podání takové žaloby jsou naplněny i v této věci. [název soudu] uvedl, že z judikatury [název soudu] vyplývá, že jako liknavý a svévolní je třeba označit postup žalované a jejího právního předchůdce tím, že bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem prostřednictvím veřejné nabídky pozemků (a nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osoby odňatých a nevydaných pozemků). I zde v tomto rozhodnutí Krajský soud odkazuje na rozhodnutí [název soudu] Krajský soud zde uvádí, že s ohledem na tuto skutečnost nebylo možné na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách. [název soudu] se ztotožnil se závěry Okresního soudu ve [obec], kdy pokud se týká hodnoty nároku, tak bylo vycházeno ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] z roku 2014, kdy výše nároku činila 19 193 480 Kč, což mnohonásobně překračuje ocenění žalovanou. Krajský soud také potvrdil rozhodnutí a názor Okresního soudu, že je nutné a správné ohodnocení odňatých pozemků oceňovat jako stavebních, a nikoliv jako zemědělských. Ohledně ocenění restitučních nároků žalobkyně, potažmo dalších příbuzných se vyjádřil i Nejvyšší soud, a to ohledně rodiny [příjmení], který jednoznačně řekl, že se jedná o stavební pozemky. [název soudu], pokud se týká pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno], tak v této části byl rozsudek Okresního soudu ve [obec] zrušen a soudu prvního stupně bylo uloženo, že je třeba v řízení zkoumat a ověřit, zda obec na své žádosti trvala a zjistit aktuální stav stran překážek, z jakého důvodu, a zda obci ze strany státu bude moci být vyhověno. Pokud se týká dalších důkazů a zdůvodnění ohledně nároku žalobkyně soud plně odkazuje na rozhodnutí Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] a následně na rozsudek [název soudu] ze dne [datum]. Okresní soud ve [obec] následně v souladu s uloženými pokyny [název soudu] vyzval žalovanou k doložení, zda tedy i nadále je ze strany obce zájem o předmětný pozemek parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno], zda bude obci ze strany státu moci být vyhověno. Okresní soud ve [obec] následně učinil dotaz na [územní celek], zda tedy nadále trvá jeho žádost o bezúplatný převod pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno] s tím, že tedy na tuto žádost bylo připsáno obcí, že žádost nadále trvá. Žalovaná následně svým podáním k výzvě soudu ze dne [datum] soudu sdělila, že již nenamítá nepřevoditelnost pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno] pro podanou žádost obce o jeho bezúplatný převod ze [datum]. Důvodem pro změnu stanoviska žalované je změna územního plánu obce, a k datu podání této žádosti byly naplněny zákonné podmínky pro bezúplatný převod tohoto pozemku na obec, ale to již v současnosti neplatí. V žádosti obce v rozsahu mimo jiné pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno] žalovaná nevyhoví, o čemž obec vyrozumí. Následně žalovaná soudu sdělila, že jsou další námitky, které znemožňují převod tohoto pozemku a to, že je pozemek zastavěn. Je zde uvedeno, že do horní části zasahuje silnice a odkázala na fotografii, která byla soudu k vyjádření připojena. Žalovaná uvedla, že je tak naplněn zákonný důvod pro nepřevoditelnost pozemku dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě a § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu s tím, že tento pozemek lze podřadit pod„ zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem nebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné“. Proto tedy navrhla, aby soud žalobu ohledně pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území ] [anonymizováno] zamítl. Žalobkyně se stanoviskem žalované nesouhlasila, uvedla, že není řádně její tvrzení doloženo s ohledem na odkaz stanoviska [státní instituce ] [anonymizována čtyři slova] z [datum], kdy je uvedeno, že katastrální mapa nemá vzhledem k různému původu jejího polohopisu homogenní přesnost. V tomto stanovisku [státní instituce ] [anonymizována čtyři slova] v podstatě vyplývá, že si jsou vědomi, že dostupnost katastrálních map v digitální podobě může přispívat k neodbornému nakládání s údaji Katastru nemovitostí a vyvozování chybných závěrů. K další výzvě soudu žalovaná písemně soudu sdělila, že již nenamítá, že by komunikace zasahovala do pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno]. Tuto skutečnost již tedy netvrdí a ani k ní neoznačuje žádné důkazy. U jednání Okresního soudu ve [obec] dne [datum] zástupce žalobkyně ohledně parcely [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno] uvedl, že na žalobě trvá s tím, že žádné další důkazy nemá. Pokud se týká právního zástupce žalované, odkázal na podání doručená soudu, předchozí vyjádření, další důkazní návrhy neměl. Navrhl pouze zamítnutí žaloby, neboť má za to, že nebyla prokázána liknavost a svévole ze strany žalované. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to i ohledně parcely [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno]. Podle soudu byly splněny podmínky, které soud specifikoval a podrobně popsal ve svém předchozím rozsudku, a to ohledně pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno]. Byly tedy splněny všechny podmínky, aby soud mohlo rozhodnout o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu, a to pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno]. Jednoznačně bylo prokázáno, že zde ze strany žalované byla určitá svévole, libovůle k nevydání náhradních pozemků, což skutečně soud odkazuje na zdůvodnění rozsudku, jak Okresního soudu ve [obec], tak i zejména rozsudku Krajského soudu v Brně, kdy ve věci již jednou rozhodoval. Pokud se týká podmínek pro nevydání pozemku z důvodu původně tvrzené a předložené žádosti obce Nový Šaldorf, tak víceméně sama žalovaná uvedla, že tato podmínka již není, že nebude vyhověno obci a následně tvrzená překážka nepřevoditelnosti, že je zčásti tento pozemek zastavěn, že tam zasahuje silnice, tak i od této překážky žalovaná svým podáním ustoupila a tuto skutečnost již nenamítá. Soud má tedy za to, že byly splněny podmínky pro to, aby žalobě mohl vyhovět v celém rozsahu. Pokud se týká nákladů řízení, tak tam soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při svém rozhodování soud vyšel z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladu řízení poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při svém rozhodnutí soud vyšel z toho, že předmětem sporu byly čtyři pozemky. Ohledně dvou pozemků, a to pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území] [anonymizováno], soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Pokud se týká dalších dvou pozemků, a to pozemku parcela [číslo] a pozemku parcela [číslo] k. ú. [katastrální území ] [anonymizováno], tak v této části žalobkyně vzala žalobu zpět a řízení bylo zastaveno. Soud tedy v daném případě vychází z toho, že oba účastníci měli padesátiprocentní úspěch a padesátiprocentní neúspěch vzhledem k tomu, že z procesního hlediska žalobkyně zavinila zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby. Soud proto má za to, že v daném případě je důvodné rozhodnout tak, že si každý ponese své náklady sám, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.