9 C 106/2021

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa o 2 000 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 2 000 Kč od 19. 11. 2019 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 6 292 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 12. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 2 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že žalovaný dne datum uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce, podle které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, které byly poslány z účtu právního předchůdce na účet žalovaného č. bankovní účet, v poznámce k platbě bylo uvedeno číslo Smlouvu není žalobkyně schopna doložit, navrhuje proto zaplacení částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žalovaný své závazky ze smlouvy řádně nesplnil, dostal se do prodlení se zaplacením. Smlouva o půjčce byla uzavřena se společností právnická osoba Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na právnická osoba anonymizováno právnická osoba, IČO. Žalobkyně pak nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum se právnická osoba anonymizováno právnická osoba 2. Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 24. 4. 2021 uvedl, že poukazuje na skutečnost, že údaje uvedené v žalobě nemohou prokazovat, že vznikl právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným a že žalovanému vznikla povinnost platit žalobkyni částku spolu s úrokem z prodlení. Navíce místech žalobkyně uvádí, že poskytla žalovanému finanční částku, neuvádí však jakou částku a poukazuje na to, aby si soud vyžádal výpis z účtu žalovaného. Dále poukazuje na to, že žalobkyně zřejmě nemá žádné podklady, které by osvědčovaly její tvrzení o vzniku právního vztahu mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně. Pro zjednodušení sporu však žalovaný vznáší námitku promlčení a žádá zamítnutí žaloby. Od roku 2014, kdy smlouva o půjčce mezi žalovaným právním předchůdcem žalobkyně měla být uzavřena, do doby doručení žaloby soudu, uplynulo téměř 6 let.

3. Ze zprávy právnická osoba anonymizována dvě slova, bylo prokázáno, že na účet žalovaného byla dne datum připsána platba ve výši 2 000 Kč.

4. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

5. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

6. Podle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

7. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

8. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

9. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně řádně nedoložila uzavření smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Navíc žalovaný vznesl námitku promlčení a nárok žalobkyně byl promlčen. K uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. mělo dojít v prosinci roce 2014. Žaloba byla podána až 16. 12. 2020, tedy po uplynutí tříleté promlčecí doby. Žalovaný vznesl námitku promlčení, proto soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že žalovanému, který byl ve věci plně úspěšný, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalobkyni. Na nákladech řízení byla přiznána částka 6 292 Kč, což představuje odměna advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 4 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání) po 1 000 Kč (§ 7 a. t.) 4x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 200 Kč ve výši 1 092 Kč (§14a a. t.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.