9 C 108/2023

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky 410.000 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 410.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 410 000 Kč od 12. 7. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 53.176,35 Kč, k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 17. 1. 2023 se žalobce domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým soud žalovanému uloží povinnost zaplatit částku 410.000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. V odůvodnění návrhu je uvedeno, že mezi žalobcem a žalovaným byla 11. 7. 2017 ústně uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě se žalobce zavázal půjčit žalovanému částku ve výši 410.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit nejpozději do 11. 7. 2022.

2. Žalobce svoji povinnost ze smlouvy dodržel. Finanční prostředky zapůjčil. Žalovaný dlužnou částku dohodnutou ve sjednanou dobu nevrátil. 9. 11. 2022 žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, v níž vyzval splnění povinnosti. Na výzvu žalovaný nereagoval. Navrhl tedy, aby soud žalovanému uložil povinnost dlužnou částku včetně příslušenství zaplatit. Žalobce žalobu doplnil vyjádřením, že v žádném případě dlužnou částku mu žalovaný nezaplatil, tak jak tvrdil v odporu. Žalobce zpochybnil pravost podpisů na dokladech, které měly prokázat zaplacení dlužné částky.

3. Žalobce následně uvedl, že má za to, že nebylo ze strany žalovaného dostatečně prokázáno, že by finanční prostředky žalobci zaplatil, vrátil. Pokud se týká zpracovaného znaleckého posudku ohledně pravosti podpisu na pokladních dokladech, tak s ohledem na to, že míra pravděpodobnosti, že se jedná o pravý podpis žalobce je nízká s tím, že podle žalobce toto není dostatečným důkazem k prokázání, že se jedná na pokladních dokladech o pravý podpis žalobce. Žalobce uvedl, že pokud je zde nízká míra pravděpodobnosti, že se jedná o pravý podpis žalobce, tak by s ohledem na judikaturu měl žalovaný prokázat, že skutečně finanční částky žalobci předal. Toto ze strany žalovaného nebylo prokázáno.

4. Žalovaný podal proti platebnímu rozkazu odpor a v odůvodnění uvedl, že s tímto nesouhlasí. Poukázal na to, že žalobce svůj nárok dovozuje z toho, že mezi nimi byla 11. 7. 2017 ústní formou uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které mu měl žalobce zapůjčit částku 410.000 Kč a on tuto vrátit do 11. 7. 2022. Žalovaný v tomto vyjádření potvrdil, že byla uzavřena mezi účastníky ústní smlouva o zápůjčce a potvrdil, že obdržel částku 410.000 Kč a že se zavázal tuto částku vrátit. Poukázal na to, že listina označená jako potvrzení o dluhu není podepsána žalovaným, není si vědom toho, že by takovýto dokument někdy podepsal. Uvedl, že toto ale není podstatné, neboť ústní uzavření smlouvy o zápůjčce a převzetí peněz potvrdil. Pokud se týká vrácení finanční částky, tak uvedl, že tyto peníze v celkové částce 410.000 Kč vrátil v hotovosti ve dvou splátkách, a to 16. 11. 2019, kdy předal částku 230.000 Kč a následně 23. 11. 2019, kdy vrátil žalobci zbylých 180.000 Kč. Tím tedy byl jeho dluh splněn a doložil o tom soudu výdajové pokladní doklady.

5. Žalovaný soudu sdělil, že pokladní výdajový doklad vyplňoval on osobně. Jedno předání proběhlo u něho doma v adresa, v místě trvalého bydliště a druhé bylo v adresa.

6. Žalovaný na závěr uvedl, že žaloba je nedůvodná. Opětovně zopakoval, že finanční částku si půjčil, peníze ovšem vrátil, dluh byl splacen. Dále poukázal na to, že jednoznačně znalec z oboru písmoznalectví soudu vysvětlil, co znamená nižší, střední či vyšší míra pravděpodobnosti, že konkrétní osoba doklad podepsala, že se jedná o jeho pravý podpis. Jednoznačně znalec byl přesvědčen, že podpis na dokladu o vrácení peněz je žalobce, nepřipouštěl vůbec možnost, že by se nejednalo o podpis žalobce. Poukázal na to, že jak uvedl znalec, tak ten došel k závěru, že podpis je buď pravý nebo není pravý a výše pravděpodobnosti závisí pouze na tom, kolik má srovnávacího materiálu a podkladů a jak je případně podpis složitý apod. Poukázal na to, že znalec jednoznačně popsal, že míra pravděpodobnosti je zde nižší a vyplývá z toho, že neměl dostatek srovnávacího podkladu z daného konkrétního období, kdy mělo k podpisu dojít a že ten podpis je po technické stránce poměrně jednoduchý, ale v žádném případě znalec nepřipouštěl, že podpis není pravý, podpis žalobce. Znalec jednoznačně vyloučil, že by se jednalo u tohoto podpisu o padělek. Žalovaný uvedl, že jednoznačně znalec řekl ve svém posudku, že se jedná o podpis žalobce a nízká míra pravděpodobnosti je stanovena z toho důvodu, že neměl dostatek srovnávacího materiálu z toho období.

7. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

8. Ve spise bylo soudu založeno tzv. potvrzení z datum, kde je uvedeno, že 410.000 Kč zaplatil bez protestu datum na řádku Jméno zainteresované osoby 0/0, adresa, s tím, že výstavcem je žalovaný, je zde podpis, zřejmě žalovaného.

9. K této listině se žalovaný vyjádřil, že si nevybavuje, že by se jednalo o listinu, kterou by on podepsal, ale nezpochybnil vypůjčení peněz.

10. Ve věci byl vypracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví, kdy úkolem znalce bylo posoudit, zda podpis na pokladním výdajovém dokladu, které byly dva a které tedy uváděli s datem datum částku 230.000 Kč vyplaceno jméno FO, smlouva o zápůjčce z datum 180.000 Kč opět vyplaceno jméno FO a účel platby je opět smlouva o zápůjčce z datum a kde je přijal - podpis nečitelný. Takže úkolem znalce bylo soudu sdělit, zjistit, zda se jednalo o pravý podpis žalobce.

11. Závěr znaleckého posudku, který odpovídal na zadání soudu je uvedeno, že je pravděpodobnější, že sporné podpisy na pokladních výdajových dokladech jsou pravými podpisy žalobce než to, že by žalobce tyto podpisy nenapsal. Dále znalec uvedl, že podmínky správnosti závěru, příp. skutečnosti snižující jeho přesnost jsou závislé jednak v jednoduchosti sporných i srovnávacích podpisů žalobce, ale zejména nízká kvalita zajištěného srovnávacího materiálu, která neumožňuje přesněji analyzovat dynamický stereotyp psaní podpisů a šíři variant v roce 2019.

12. Znalec byl slyšen soudem, kdy uvedl, že vedle zkoumání srovnávacího materiálu by bylo vhodné doplnit znalecký posudek ještě o zkoušku podpisu žalobce, tato byla provedena v kanceláři právního zástupce žalobce, podklady jsou založeny ve spise. Uvedl, že na daný podpis má vliv to, že podpis je na pokladním dokladu, na nějakém bločku, otázka je, jaká je opora ruky při psaní s tím, že vyhodnotil, že zkoumání je obtížné, až velmi obtížně zpracovatelné. Znalec se také vyjádřil k tomu, že při svém zkoumání měl k dispozici 39 srovnávacích podpisů plus podpisy ze zkoušky, celkovou analýzou všech podpisů nezjistil žádné znaky, že by sporný materiál mohl být kontaminován podpisem, který žalobce nenapsal. Znalec dále uvedl, že situace byla složitější v tom, že srovnávací materiál, který měl k dispozici, tak některé podpisy byly z roku 2018, další podpisy byly z pozdějšího období, když sporný podpis vznikl v roce 2019, to tedy byla jedna z nevýhod a dále by bylo vhodnější, kdyby byl k dispozici srovnávací materiál, kdy by podpisy byly na totožných dokladech, ať to byly pokladní doklady, faktury a podobně, protože většinou na těchto listinách jsou podpisy jiné než na oficiálních žádostech. Znalec potvrdil, že většinou, pokud podepisuje člověk listiny, které mají oficiálnější charakter, nějaké žádosti, smlouvy, tak si na tom podpisu dávají více záležet, než při podpisování listin, které jsou charakteru faktury, pokladní doklad apod. Znalec uvedl, že po celkovém posouzení všech materiálů, které měl k dispozici i s ohledem na to, že v některých podpisech se objevily znaky, které v jiných nebyly, ale přiklonil se k tomu, že sporné podpisy nebo pisatele obou dvou sporných podpisů je pravděpodobnější, že je žalobce, než že tyto podpisy napsal někdo jiný. Stupeň pravděpodobnosti stanovil v nejnižší pravděpodobné míře, vychází z toho, že z množství identifikační hodnoty znaků, které jsou v podpisech nalezeny, z té mírně snížené kvality srovnávacího materiálu i samotné jednoduchosti podpisu.

13. Dále znalec soudu popsal míru pravděpodobnosti v tomto případě s tím, že se opět odvolal na množství a kvalitu srovnávacího materiálu. Jednoznačně ovšem znalec uvedl, že pokud se přiklonil na stranu toho, po komplexním vyhodnocení, že je pravděpodobnější, že sporné podpisy napsal žalobce, tak je třeba si uvědomit, že pokud by měl znalec i další srovnávací materiál, nemůže se již rozhodnout tak, že by se přiklonil k tomu, že podpis není pravým podpisem žalobce, maximálně by se mohla zvýšit míra pravděpodobnosti, že se jedná o pravý podpis žalobce. Znalec dále uvedl, že pokud by i byl zajištěn srovnávací materiál z roku 2019 a byly by to podpisy na obdobných listinách, které zkoumal, že by se mu podařila zjistit vyšší míra pravděpodobnosti, že se jedná o pravý podpis žalobce. Vzhledem k tomu, že nemůže dopředu říct, že tam bude větší množství shodných znaků apod. Znalec dále upřesnil, že skutečně pokud by byl zabezpečen, zajištěn další srovnávací materiál, tak by se mohl pokusit o upřesnění závěru, že ale pouze v tom kladném směru. To znamená, že by došlo k zpřesnění pravděpodobnosti v tom, že se jedná o pravý podpis žalobce. Pokud se znalec přikloní na základě srovnávacího materiálu na jednu stranu, nemůže se přiklonit na stranu opačnou a nemůže toto další srovnávací materiál zvrátit, ale může to pouze upřesnit. Není ovšem jisté, jestli by k tomu upřesnění došlo. Znalec uvedl, že nemůže i při dalším zkoumání dalších srovnávacích materiálů pominout ty znaky, které tady jsou. Znalec opětovně vyslovil názor, že v žádném případě ani v jednom z podpisů nenašel žádný znak, který by hmatatelně podporoval opačný závěr, než učinil, tedy že je ten podpis jeden nebo druhý padělek. Takový znak tam není, jsou tam jenom znaky, které se v tom srovnávacím materiálu nenašly nebo jsou mezi variability, a to je v těch jednotlivých tvarech obratů, nicméně nenašel žádné podklady, znaky, že by někdo podpis žalobce napodoboval.

14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. obč. zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.

16. Jednoznačně bylo prokázáno ze shodných tvrzení obou účastníků, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena ústně smlouva o zápůjčce datum, na základě které žalobce zapůjčil žalovanému částku 410.000 Kč a byla mezi účastníky dohoda, že finanční prostředky budou vráceny nejpozději datum.

17. Soud má za to, že v tomto případě není potřebné pro rozhodnutí soudu zkoumat, zda listinný důkaz předložený soudu ve spise založený na č.l. 6 – potvrzení o zapůjčení částky 410.000 Kč a vrácení datum žalobci, kde by měl být podpis žalovaného, zda tato listina byla podepsána žalovaným či nikoliv vzhledem k tomu, že žalovaný zápůjčku 410.000 Kč a datum vrácení datum nezpochybnil.

18. Sporné mezi účastníky bylo, zda došlo k vrácení této finanční částky, když žalovaný soudu doložil dva výdajové pokladní doklady z data 16.11. 2019 na 230.000 Kč a 23. 11. 2019 na částku 180.000 Kč, kde je uvedeno jako účel smlouva o zápůjčce z datum a jsou zde podpisy obou účastníků s tím, že tyto částky byly vyplaceny žalobci. S ohledem na rozporné vyjádření obou účastníků byl ve věci nařízen znalecký posudek z oboru písmoznalectví, kdy znalec tituly před jménem jméno FO soudu sdělil ve svém závěru, že je pravděpodobnější, že sporné podpisy na pokladních dokladech, a to výdajový pokladní doklad z 16. 11. 2019 na částku 230.000 Kč a výdajový pokladní doklad z 23. 11. 2019 na částku 180.000 Kč jsou pravými podpisy žalobce než to, že by žalobce tyto podpisy nenapsal.

19. Znalec byl slyšen i u jednání soudu, kde velice podrobně a srozumitelně bylo soudu i účastníkům vysvětleno, že je zde v tomto případě nízká míra pravděpodobnosti, že se jedná o pravé podpisy žalobce, ale toto že je způsobeno tím, že nebylo dostatek srovnávacího materiálu, dále že pokud se týká podpisu, tak je zde jednoduchý podpis, navíc, že se jednalo o podpis na účetních dokladech jako jsou faktury, pokladní doklady, nikoliv oficiální žádosti, které byly poskytnuty jako srovnávací materiál. Jednoznačně však znalec řekl, že i kdyby měl mnohem více srovnávacího materiálu, mohlo by dojít k tomu, že by se míra pravděpodobnosti zvýšila, že se jedná o pravý podpis žalobce, ale v žádném případě by nemohla nastat situace, že by rozhodnutí znalce bylo takové, že se nejedná o podpis pravý žalobce. Jednoznačně znalec vysvětlil, že bez ohledu na míru pravděpodobnosti již nelze dalším srovnávacím materiálem zvrátit závěr, že je větší pravděpodobnost, že se jedná o pravý podpis žalobce. Znalec také u soudu řekl, že pokud se týká zkoumaných podpisů, že v žádném případě tam nesvědčí nic pro to, že by někdo tyto podpisy napodoboval.

20. S odkazem na rozsáhlý písemný materiál znaleckého posudku s odkazem na to, co znalec uvedl u jednání soudu, kde naprosto jednoznačně, srozumitelně přítomným účastníkům i soudu vysvětlil, jak se k závěrům dopracoval, co by mohlo znamenat obstarávání dalšího srovnávacího materiálu, pokud by existoval, sdělení to, že v žádném případě, pokud by doplňoval znalecký posudek zkoumáním dalšího srovnávacího materiálu, by toto zkoumání nevedlo k závěru, že se nejedná pravděpodobně o pravý podpis žalobce, že v žádném případě nepřichází v úvahu závěr, že se nejedná o popis žalobce.

21. S ohledem na tyto závěry slyšeného znalce z oboru písmoznalectví soud má za jednoznačně prokázané, že v daném případě je žaloba nedůvodná, že výdajové pokladní doklady, které byly soudu doloženy žalovaným a předloženy znalci v originále potvrzují, že došlo k vrácení finančních prostředků, které si žalovaný zapůjčil od žalobce a že tedy žaloba na vrácení finančních prostředků je nedůvodná. Soud má za to, že námitky žalobce, že by mělo být ještě zkoumáno, kde měl žalovaný finanční prostředky, které žalobci vrátil, příp. jestli u podpisů pokladního výdajového dokladu byl nějaký svědek, je podle soudu nadbytečné, protože závěry znalce, které soudu uvedl, jsou pro soud nezpochybnitelné, byť je tam nižší míra pravděpodobnosti, že se jedná o pravý podpis žalobce, ale v žádném případě znalec nepřipustil možnost, že by jakékoliv další zkoumání mohl tento závěr zvrátit, že by mohlo být prokázáno, že se nejedná o pravý podpis žalobce. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a rozhodl tak, že žalobu v celém rozsahu zamítl.

22. Současně soud žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení, a to za 4 úkony právní pomoci, kdy úkon je za částku 9.940 Kč a jedná se o přípravu, převzetí věci, vyjádření k žalobě a účast na dvou jednání soudu, a to 31. 7. 2023 a 13. 5. 2023. Soud dále přiznal 4 x režijní paušál, celkem 1.200 Kč, dále cestovné adresa a zpět k jednání soudu 31. 7. 2023, ujeto 138 km, cena pohonných hmot 41,20 Kč + 5,20 Kč/km, takže 1.064,40 Kč a dále účast na jednání soudu 13. 5. 2024 stejným vozidlem, ujeto stejné množství kilometrů s tím, že je zde pouze jiná cena pohonných hmot, takže je to 1.123 Kč. Dále soud přiznal ztrátu času, a to za 8 půlhodin á 100 Kč, dále 21% DPH 9.228,95 Kč, celkem soud přiznal 53.176,35 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu – CZ – 670 08 Znojmo, nám. Republiky 1. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu v rozsudku, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.