9 C 111/2017

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; žalovaná anonymizováno 8 slov , IČO sídlem adresa adresa pro doručování: adresa anonymizováno 8 slov obec , ulice a číslo , PSČ obec o nahrazení projevu vůle dle ustanovení § 10 odst. 4 zákona č. 428/2012 Sb. <b>I. Zamítá se žaloba o nahrazení souhlasu žalované s touto dohodou:</b> <b>DOHODA O VYDÁNÍ NEMOVITOSTÍ</b> <b>(dále jen„ dohoda“)</b> uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku, ve smyslu zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen jako„ zákon o majetkovém vyrovnání“) <b>I. </b> <b>Smluvní strany</b> [země] [anonymizováno] [název žalované], [IČO], sídlo: [číslo] [obec] - [část obce], [ulice a číslo] (dále jen„ povinná osoba“) a [název žalobkyně], [IČO], sídlo: [číslo] [obec], [ulice a číslo] [právnická osoba ] [anonymizováno 9 slov] [stát. instituce], ev. [číslo], (dále jen„ oprávněná osoba“) <b>II. </b> <b>Předmět smlouvy</b> 1. Oprávněná osoba uplatnila svůj nárok ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání výzvou k vydání majetku pro okres [okres], a to výzvou [číslo jednací] doručenou dne 20. 12. 2013.

2. Předmětem vydání dle této dohody je vydání nemovitostí, tj. nemovitostí evidovaných dle stavu KN takto: Poř. číslo majetkové položky; Katastrální území pozemku; Číslo parcelní pozemku; Druh pozemku 1.; [obec]; [číslo]; ostatní plochy 2.; [obec]; [číslo]; ostatní plochy 3.; [obec]; [číslo]; ostatní plochy 4.; [obec]; [číslo]; zahrady 5.; [obec]; [číslo]; ostatní plochy 6.; [obec]; [číslo]; ostatní plochy 7.; [obec]; [číslo]; ostatní plochy 8.; [obec]; [číslo]; ostatní plochy 9.; [obec]; [číslo]; ostatní plochy 10.; [obec]; [číslo]; ostatní plochy 11.; [obec]; [číslo]; ostatní plochy 12.; [obec]; [číslo]; ostatní plochy 13.; [obec]; [číslo]; ostatní plochy 3. Povinná osoba touto dohodou vydává oprávněné osobě nemovitosti specifikované v čl. II odst. 2 se všemi jejich součástmi a příslušenstvím, které náležely do původního majetku oprávněné osoby, nebo které zastoupily jejich funkci, anebo jsou nezbytné k řádnému užívání nemovitých věcí v souladu s jejím účelem a oprávněná osoba je přijímá do svého vlastnictví.

4. Povinná osoba touto dohodou převádí vlastnické právo k nemovitostem specifikovaným v čl. II odst. 2 této dohody a vydává nemovitosti oprávněné osobě ve stavu, v němž se nalézala ke dni doručení výzvy povinné osobě. Oprávněná osoba nemovitosti do svého vlastnictví přijímá. Povinná osoba prohlašuje, že ke dni uzavření dohody na nemovitostech neváznou žádná věcná břemena nebo zástavní práva.

5. Nemovitosti uvedené v čl. II odst. 2 této dohody povinná osoba předá oprávněné osobě do 30 dnů ode dne provedení vkladu příslušným katastrálním úřadem. O předání a převzetí bude vyhotoven předávací protokol podepsaný oprávněnou osobou a povinnou osobou. <b>III. </b> <b>Závěrečná ustanovení</b> 1. Tato dohoda a právní vztahy z ní se řídí právním řádem České republiky, zákonem o majetkovém vyrovnání, zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, a dalšími právními předpisy v účinném znění.

2. Práva a povinnosti z této dohody přecházejí i na případné právní nástupce účastníků dohody. V [obec], dne …………………………….…………… [název žalobkyně] (oprávněná osoba); …………………………….…………….. [země] [anonymizováno] [název žalované] (povinná osoba) <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 9 750,43 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobou ze dne 28. 4. 2017 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým soud nahradí souhlas žalované s dohodou o vydání nemovitostí, které jsou v žalobě přesně specifikovány, a to pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo]. Původně byl žalován i pozemek parcela [číslo] ohledně tohoto pozemku vzala žalobkyně žalobu zpět a řízení bylo zastaveno. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je [právnická osoba ] [anonymizováno 8 slov] [stát. instituce] [země] pod č. ev. [číslo]. Podle zákona č. 428/2012 Sb. v platném znění má žalobkyně postavení oprávněné osoby podle tohoto zákona. Žalobkyně se domáhala nahrazení projevu vůle žalované, kdy legitimaci k podání této žaloby zakládá podle § 10 odst. 4 zákona č. 428/2012 Sb. v platném znění. Žaloba je podána z toho důvodu, že mezi účastníky nedošlo k uzavření dohody o vydání předmětného původního majetku. Výzva byla žalované, jako povinné osobě, zaslána a doručena dne 20. 12. 2013. Žalobkyně se domáhá svého historického majetku ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. V žalobě dále uvádí, že v dané výzvě se žalobkyně domáhá parcel [anonymizována dvě slova], neboť jsou původním majetkem žalobkyně, tak jak to bylo zapsáno v pozemkových knihách, případně v zemských deskách a pozemky jí byly v rozhodném období odebrány způsobem, který zakládá majetkovou křivdu, a byly způsobeny tehdy [anonymizována dvě slova]. Pokud se týká knihovních vložek, tak se jedná o knihovní vložku [číslo] [anonymizováno], vlastníkem bylo [anonymizováno] [obec], k. ú. [obec]. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení soudu doložila kopie knihovních vložek, které byly v žalobě označeny a tyto byly i součástí výzvy. Dále žalobkyně uvádí, že je splněna i skutečnost dle § 5 zákona č. 428/2012 Sb. v platném znění, a to v podaných výzvách, kdy pozemky byly předmětem revize první pozemkové reformy. Neposkytování náhrad, v souvislosti s touto reformou, je známé a vyplývá kromě z čestných prohlášení žalobkyně obsažených ve výzvách, i z dobových materiálů vlády. Vzhledem k tomu, že povinná osoba, žalovaná, neuzavřela v souladu s ustanovením § 10 odst. 2 citovaného zákona, dohodu o vydání ve stanovené lhůtě, proto byla vydána žaloba na nahrazení chybějícího projevu vůle povinné osoby. Požadované parcely tvoří historický majetek žalobkyně a jejich vydání je předmětem žaloby. Žalobkyně dále uvádí, že povinná osoba by měla daný majetek vydat tak, aby se maximálně obnovil původní rozsah majetku (princip restituce), který byl dřív součástí souborů majetku oprávněné osoby – statku, celku areálu, bloku pozemků, soustavy pozemků, soustavy historického majetku apod. Povinná osoba restituci brání. Dále žalobkyně uvádí, že pozemky, které jsou předmětem žaloby, tvořily z valné části parcely [anonymizována dvě slova] s již vydanými pozemky. Dané pozemky byly zapsány v pozemkových knihách, případně v zemských deskách, knihovních vložkách, tak jak je to uvedeno v předchozí části žaloby, spolu s dalšími nemovitostmi, se kterými tvořily provozně-ekonomickou komponenturu hospodářského celku a po vydání se tato provozně-ekonomická komponentura na daných pozemcích obnoví. Žalobkyně uvádí, že je prokázáno z předložených výzev, že pozemky byly v době přechodu na stát součástí [anonymizována dvě slova], historicky patřící žalobkyni. Toto je uvedeno v tabulkách uvedených v žalobě. Žalobkyně uvádí, že tyto pozemky spolu s další půdou ve stejném katastrálním území a se sousedícím katastrálním území, tvořily funkční celek jedné hospodářské komponentury žalobkyně spolu s kostelem. Žalobkyně má již ve vlastnictví ostatní pozemky a samostatný kostel, a žalované pozemky s ním tvoří, mimo výše uvedené, také ekonomickou komponenturu a mají původ ve stejných pozemcích [anonymizována dvě slova], jako již pozemky vydané. S ohledem na všechny tyto výše uvedené důvody tedy navrhla, aby soud žalobě vyhověl. Žalobkyně následně navrhla, aby si soud vyžádal od [stát. instituce] rozhodnutí, kterým bude jednoznačně stanoveno, zda pozemky, které jsou předmětem řízení, jsou pozemky zemědělské, či nikoliv. Žalobkyně se následně vyjádřila ke skutečnosti, kdy [stát. instituce] vydalo rozhodnutí, na základě kterého bylo stanoveno, že pozemky, které jsou předmětem řízení, vyjma pozemku parcela [číslo] nejsou v režimu zákona o půdě, tento se na ně nevztahuje. Žalobkyně následně vzala žalobu zpět ohledně pozemku parcela [číslo] k. ú. [obec] a dále se vyjádřila k tomu, že nemůže jít k tíži restituenta to, že s ohledem na skutečnosti zápisu na Listu vlastnictví byla vyzvána jiná osoba, než která po upřesnění charakteru pozemku, pozemky za [anonymizována dvě slova] spravuje. Žalobkyně uvedla, že stát měl dostatek času na to, aby byl správně charakter pozemku určen, a tato skutečnost nemůže jít k tíži restituenta, proto tedy žalobkyně nesouhlasila s žalovanou, aby soud žalobu pro předčasnost zamítl. Žalobkyně nesouhlasila ani s přerušením řízení z důvodu toho, že bylo nutné veškeré podklady předat jiné oprávněné povinné osobě. Poukázala na to, že v souladu se zákonem má nepříslušná osoba povinnost předat výzvu osobě povinné do 15 dnů od doručení výzvy s tím, že tato lhůta již dávno uplynula. Žalobkyně se následně poté, co byla jako žalovaná [země] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], vyjádřila k jednotlivým pozemkům, kdy zejména se vyjádřila k tomu, co je zastavěná část pozemku s tím, že je to ta stavba, která je nezbytně nutná k užívání stavby. S užitím pojmu nezbytně nutná k užívání stavby má za to, že je třeba vycházet z toho, že se nevydávají pouze pozemky, které jsou ze své povahy skutečně nezbytně nutné k užívání stavby, ne takové pozemky, které pouze usnadňují užívání stavby, ale pro její užívání nejsou esenciální, vydány být mají. Nezbytně nutné jsou například přístupové cesty do domu, jedná-li se o jedinou možnou přístupovou cestu, nikoliv však zahrádky u rodinných domů, neboť domy mohou být i bez zahrádek. Stejně tak bazény, houpačky, studny nejsou stavbami ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání. Žalobkyně v závěru řízení uvedla, že na žalobě trvá, pokud se týká parcely [číslo] měla by se tam nacházet čistička, což bylo zjištěno při ohledání na místě samém. Trvala na tom, že žaloba je důvodná, neboť v době podání žaloby, byla povinná osoba uvedená [název žalované], a tam pak nebyla povinnost postupovat podle § 7 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. To, že v průběhu řízení došlo k tomu, že povinnou osobou je [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], je podle žalobkyně nepodstatné, neboť při podání žaloby vycházela ze záznamů, které v té době ohledně pozemků byly vedeny. Žalovaná se prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který zpočátku vystupoval jako jednající za žalovanou na základě dohody o jednání, uvedla, že nárok žalovaná zcela neuznává a původně navrhla zastavení řízení. Poukázala na to, že žalobkyně se domáhá nahrazení projevu vůle uzavření dohody podle ustanovení § 10 odst. 4 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, z důvodu nevydání pozemků, které jsou přesně v tomto vyjádření specifikovány dle žaloby. Žalovaná potvrzuje, že ohledně předmětných pozemků podala žalobkyně u [anonymizována tři slova] 20. 12. 2013 výzvu k vydání majetku. Dopisem ze 4. 11. 2014 sdělil [název žalované] žalobkyni, že dohodu o vydání předmětných pozemků neuzavře, a zároveň sdělil žalobkyni důvody bránící uzavření dohody o vydání předmětných nemovitostí. Dále je zde uvedeno, že 3. 11. 2014 podala žalobkyně návrh na vydání rozhodnutí o vydání zemědělských nemovitostí, které jsou specifikovány v žalobě ve smyslu ustanovení § 9 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb., a [název žalované], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec], jako věcně a místně příslušný správní orgán, vydal 22. 1. 2016 rozhodnutí [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum], jimž bylo správním orgánem z důvodu prokázání existence překážek, ve smyslu ustanovení § 8 zákona č. 428/2012, nevyhověno. Jedná se o pozemky související se stavebními objekty, jsou současně nebo zcela zastavěny a tvoří zázemí k rodinným domům. Žalovaná dále poukázala na to, že podle ustanovení § 9 zákona č. 428/2012 nedává oprávněné osobě možnost podat žalobu na nahrazení projevu vůle k uzavření dohody o vydání nemovitosti, ale podle § 9 odst. 10 je opravným prostředkem proti rozhodnutí žaloba podle části páté o.s.ř. Dle informace žalované tato žaloba podána nebyla. Dále žalovaná uvádí, že se žalobkyně domáhá nahrazení projevu vůle, a to uzavření dohody podle ustanovení § 10 odst. 4 výše citovaného zákona, kdy předmětem vydání mají být zemědělské nemovitosti ve smyslu tohoto zákona. V případě, kdy nedojde k uzavření dohody o vydání zemědělských nemovitostí, je však další postup upraven v ustanovení § 9 zákona č. 428/2012 Sb. Žalovaná u jednání soudu uvedla, že vzhledem k tomu, že se jednalo o zemědělské pozemky, ve věci rozhodoval [název žalované] a dále se jedná o pozemky, které nelze vydat podle § 8 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., neboť se jedná o pozemky, které jsou zcela nebo zčásti zastavěné, případně tvoří zahrádky a zázemí k rodinným domům ve vlastnictví fyzických osob, jeden je ve vlastnictví právnické osoby. Pokud s rozhodnutím žalobkyně nesouhlasila, měla podat žalobu ke Krajskému soudu v Brně podle části páté o.s.ř. Následně [stát. instituce] pravomocně rozhodlo svým rozhodnutím z [datum], že v případě předmětných pozemků, až na pozemek parcela [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec], se jedná o pozemky, na které se zákon o půdě nevztahuje. Žalovaná se k této věci nově vyjádřila a uvedla, že je zřejmé, že předmětné pozemky byly v 60. letech minulého století evidovány ostatní plochám, a ke dni účinnosti zákona o půdě byla půda rozdělena na parcely využívané jako staveniště rodinných domů. Dále žalovaná poukázala na to, že na základě tohoto zjištění se žaloba týká pozemku, které do zemědělského půdního fondu nespadají, a nemůže být tedy založeno právo hospodaření [anonymizována tři slova], ale příslušnost hospodaření s těmito pozemky je dána [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Z toho důvodu [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] požádal o převedení příslušnosti hospodařit s majetkem státu k výše uvedeným pozemkům na [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Žalovaná opětovně ve svém vyjádření poukázala na to, že žalobkyně podala u [anonymizována tři slova] [datum] výzvu k vydání majetku. Dopisem ze [datum] sdělil [název žalované] žalobkyni, že dohodu o vydání pozemků neuzavře, a zároveň sdělil i důvody, které tomu brání. [datum] podala žalobkyně návrh na vydání rozhodnutí o vydání zemědělských nemovitostí ve smyslu ustanovení § 9 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb. a [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec] bylo vydáno [datum] rozhodnutí, které nabylo právní moci [datum], jimž byl návrh na vydání předmětných pozemků zamítnut z důvodu existence překážek ve smyslu ustanovení § 8 výše citovaného zákona. Žalovaná dále v tomto řízení poukazuje na to, že žaloba o nahrazení projevu vůle je v tomto okamžiku podána předčasně vzhledem k tomu, že za [anonymizována dvě slova] původně vystupovala jiná příslušná organizační složka, než měla s ohledem na rozhodnutí Ministerstva zemědělství, proto tedy bylo zahájeno předávání příslušných dokladů, včetně výzvy k vydání majetku mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] hospodařit s uvedenými pozemky. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zamítl výzvu k vydání majetku dle zákona č. 428/2012 Sb. rozhodnutím z [datum]. Pokud se týká předmětných pozemků, které jsou žalovány v této žalobě, tak je zde uvedeno, že tyto pozemky tvoří funkční celky a zázemí uvedeným rodinným domům, nachází se na nich přístupy a příjezdy k rodinným domům, jsou částečně zastavěny drobnými hospodářskými stavbami, bazény, skleníky, nachází se na nich taktéž přípojky energií. Pokud se týkalo pozemku parcela [číslo] ta tvoří funkční celek s okolními pozemky, neboť se jedná o jediný přístup k pozemkům za rodinnými domy. Jedná se o pozemky, které se stavbami bezprostředně souvisí, jsou nezbytně nutné k využívání staveb, jejich funkční provázanost je zřejmá. Brání vydání pozemků ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. Žalovaná současně soudu sdělila, že jí není známá skutečnost, že by žalobkyně podala žalobu dle § 9 odst. 10 zákona č. 428/2012 Sb. Žalovaná po ohledání na místě samém uvedla, že předmětem řízení jsou pozemky, se kterými je příslušný hospodařit [anonymizováno 7 slov], který je v postavení povinné osoby, kdy podmínkou pro vydání majetku na základě zákona č. 428/2012 Sb. stanovenou v ustanovení § 7 odst. 1 tohoto zákona, je splnění funkční souvislosti nebo účelové určenosti. Žalovaná uvádí, že předmětné pozemky nesplňují podmínku pro vydání podle zákona, když funkčně nesouvisí s nemovitou věcí, kterou žalobkyně vlastní, nebo která se jí dle uvedeného zákona vydává. Žalovaná poukazuje na to, že pokud je vydáván majetek státu, se kterým hospodaří organizační složka [anonymizováno 7 slov], podmínka funkčnosti, souvislosti nebo účelové určenosti musí být splněna. Žalovaná znovu poukazuje na to, že pozemky nesplňující podmínky pro uzavření dohody o vydání jiné než zemědělské nemovité věci dle ustanovení § 10 odst. 4 výše citovaného zákona. Předmětné pozemky tvoří funkční celky a zázemí k rodinným domům a nachází se na nich přístupy, příjezdy k rodinným domům, částečně jsou zastavěny drobnými hospodářskými stavbami, skleníky, bazény, nachází se na nich také přípojky energií. Pokud se týká pozemku parcela [číslo] tento tvoří funkční celek s okolními pozemky, neboť se jedná o jediný přístup k pozemkům za rodinnými domy. Vyjma pozemku parcela [číslo] se na pozemcích nachází přídomovní zahrádky využívané plně majiteli rodinných domů, pozemky jsou oplocené. Jsou-li tedy užívány jako přídomovní zahrádky, které jsou ve vlastnictví povinné osoby, a tyto pozemky jsou součástí jednoho funkčního celku s rodinným domem třetích osob a pozemek je s ním nejen funkčně, ale i prostorově uzavřen oplocením, nutno uvedenou restituční výluku podle žalované aplikovat bezvýhradně. Žalovaná trvá na tom, že z místního šetření jednoznačně vyplynulo, že pozemky jsou oplocené, vyjma jednoho s tím, že v dané věci není splněna podmínka stanovená v zákoně č. 428/2012 Sb. § 7 odst. 1 písm. a), b), a dále že je dán výlukový důvod dle § 8 odst. 1 písm. a) téhož zákona. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav. Ze souhlasného prohlášení soud vzal za prokázané a nesporné, že žalobkyně je církevní právnickou osobou a má postavení oprávněné osoby podle zákona č. 428/2012 Sb. v platném znění. Dále soud z prohlášení obou účastníků a jejich shodných tvrzení vzal za nesporné, že žalobkyně jako oprávněná osoba svoji výzvou č. j. KM, která byla doručena povinné osobě [datum], se domáhá svého historického majetku v současném okrese [okres]. Žalobkyně jednoznačně doložila výpis z rejstříku evidovaných právnických osob, dále souhlas s uplatněním nároku vydání historického majetku, výpis z [anonymizována dvě slova], [list vlastnictví] pro k. ú. [obec]. Byla předložena výzva k vydání majetku, věcí a jiných majetkových hodnot, která byla doručena povinné osobě a tato výzva byla doplněna specifikací listin, výpisu z pozemkových knih. Soud pro stručnost odkazuje na nesporná tvrzení obou účastníků ohledně sporných pozemků, tedy že žalobkyně je oprávněnou osobou ve smyslu zákona č. 428/2012 Sb. v platném znění. Soud se domnívá, že s ohledem na to, že mezi účastníky nebylo sporu ohledně oprávněné osoby a pozemků, kterých se to týká, že je nadbytečné, aby soud jednotlivé listinné důkazy, které jsou ve spise založeny, konstatoval. Soud měl k dispozici i sdělení ze [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] k výzvě, učiněné žalobkyní o vydání zemědělského majetku v k. ú. [obec], jako oprávněné osoby, kde bylo žalobkyni sděleno, že žalovaná neuzavře dohodu o vydání nemovitých věcí. 2. 12. 2014 bylo zahájeno správní řízení ohledně nároku žalobkyně, kde mezi množstvím pozemků, které žalobkyně požadovala k vydání, byly uvedené i pozemky v k. ú. [obec]. Rozhodnutím ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], [název žalované], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [územní celek] rozhodl, že se žalobkyni nevydávají pozemky v k. ú. [obec], z nichž část je předmětem tohoto řízení. Podáním ze dne [datum] Krajský soud v Brně sdělil, že žalobkyně nepodala žalobu ke Krajskému soudu v Brně. S ohledem k námitkám a návrhu žalobkyně soud požádal [stát. instituce] o rozhodnutí, které stanoví, zda sporné pozemky jsou zemědělské, či nikoliv. [stát. instituce] [datum] zahájilo správní řízení. [stát. instituce] dne 16. 12 2019 rozhodlo, že na pozemky, které jsou předmětem sporu, vyjma pozemku parcela [číslo] k. ú. [obec], se nevztahuje režim zákona o půdě. Na základě tohoto rozhodnutí pak bylo zřejmé, že ohledně těchto pozemků za [anonymizována dvě slova] jako organizační složku může jednat [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], který poté na základě tohoto rozhodnutí vyzval [název žalované] k předání veškerých listin, které ve věci měl k dispozici. Žalobkyně následně vzala následně svoji žalobu zpět, a to ohledně pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] Okresní soud ve [obec] usnesením ze dne [datum] řízení ohledně tohoto pozemku zastavil. Okresní soud ve [obec] usnesením ze dne [datum] řízení přerušil do doby vyřešení změny příslušnosti hospodaření k předmětným pozemkům na dobu šesti měsíců. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání a Krajský soud v Brně usnesením ze dne [datum] řízení nepřerušil. Okresní soud ve [obec] měl dále k dispozici zápis o změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu z [datum], který byl uzavřen mezi [anonymizována tři slova] [obec] a [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec]. Tato skutečnost byla dále soudu doložena i výpisem z Katastru nemovitostí, k. ú. [obec], [list vlastnictví], kde je jako oprávněný hospodařit s majetkem státu [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Soud má dále k dispozici zamítnutí výzvy k vydání majetku dle zákona č. 428/2012 Sb. z 5. 5. 2021, kterým [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] zamítl výzvu k vydání pozemků žalobkyni. Okresní soud ve [obec] provedl ohledání na místě samém v obci [obec]. Pokud se týká pozemku parcela [číslo] k. ú. [obec], tak před rodinným domkem, který stojí uprostřed na parcele [číslo] se před tímto rodinným domem ke komunikaci nachází příjezd do garáže, přístup do rodinného domu, dále je zde vybudován betonový prostor po celé délce domu, chodník a vydlážděný vjezd do garáže, a zejména z tohoto pozemku je schodiště vedoucí do nemovitosti a dále je na tomto pozemku vodovodní šachta. Schodiště do domu se nachází ve vzdálenosti 3 m od domu, na pozemku je zde betonový prostor po celé délce domu v šíři asi 2,5 m. Za nemovitostí kolem domu byl vybudován chodníček z betonu a dlažby. Dále je zastavěna plocha před vchodem do domu ze zadní části, tzv. dvorové, asi 2 x 5 m, je to betonová plocha, na konci tohoto pozemku je přístřešek na dřevo 2 x 2 m, plechová bouda na nářadí 3 x 3 m. Na zahrádce je skleník. Pokud se týká pozemku parcela [číslo] tak na pozemku před domem se nachází opět chodníky, příjezd do domu, je zde opět schodiště, kterým se vchází do nemovitosti, nájezd do garáže, vybetovaný prostor 3 x 3 m, nachází se zde taktéž vodovodní šachta, je zde vydlážděný prostor kolem schodiště a kolem domu do zahrádky. Za nemovitostí za zadním vchodem do domu je opět vydlážděný prostor 3 x 5 m, kolem domu chodník široký 1 m, v zadní části pozemku se nachází pergola s betonovým základem 7 x 3 m, vydlážděný prostor pro bazén nebo trampolínu 3,5 x 3,5 m, kolem pozemku je oplocení, které budovali majitelé domu. Pozemek parcela [číslo] před domem opět vybudován chodník pod schodištěm, toto schodiště se též nachází na předmětném pozemku, širší chodník vydlážděný před domem zhruba 3 x 5 m, kde se nachází vodovodní šachta. Vedle chodníku ke komunikaci se nachází okrasná zahrádka, před garáží vybetonovaný prostor, příjezd do garáže z obecních chodníků a komunikace. Za domem vedle nemovitosti jsou ještě betonové zatravněné kvádry 7,5 x 4 m. Kolem domu je opět vydlážděný chodník z kostek, za domem se nachází zastřešená pergola, přístřešek 7 x 6 m. Je zde skruž, zřejmě bývalá studna, prostor pro bazén zapuštěn částečně do země o průměru 4,6 m. Dále se zde nachází malé jezírko, zahradní skalka a v zadní části je plechový přístřešek a v pravé části je vydlážděný prostor pro houpačku. Pozemek je opět oplocen. Pozemek parcela [číslo] opět je zde chodník vydlážděný z kostek, celý prostor před domem je vydlážděný až k obecnímu chodníku. Nachází se zde vodovodní šachta. Je zde vydlážděn i prostor od garáže k obecnímu chodníku, pozemek je vydlážděn i z druhé strany nemovitosti ke zdi, která ohraničuje zadní část pozemku. Na tomto pozemku je opět schodiště do nemovitosti. Pokud se týká prostoru za nemovitostí, je zde přistavěna veranda o rozměru 2,5 x 5 m, je zděná s prosklenými okny, je zde postavěna dřevěná voliéra a v zadní části pozemku je postavená budova o rozměru 8 x 3,5 m v části nářadí, v části dílna. Dále je zde další přístřešek, kde je krb, prostor je vydlážděn. Pozemkem vede vydlážděný chodník k vystavěnému domku, přístřešku, dílně, kde je prostor vydlážděný 4 x 4 m, kolem budovy je taktéž vybetonovaný chodník. Tento pozemek je také oplocen. Na pozemku se nachází i další jezírko po vstupu na pozemek v pravé části pozemku u zdi. Pozemek parcela [číslo] před domem pozemku je to v podstatě totožné jako u ostatních pozemků, tzn. schodiště do nemovitosti, vydlážděný příjezd k nemovitosti, garáž. Je zde dlažba, jsou zde kameny, od schodiště do domu je chodník na obecní chodník, jsou zde vysázené stromy. Za domem se nachází zimní zahrada 2 x 5 m skleněná, zakrytá. Na pozemku je přístřešek na uskladnění přívěsu a nářadí. Oplocení dělali sousedé. Pozemek parcela [číslo] je to volný prostor vedle pozemků parcela [číslo] parcela [číslo] tento pozemek je bez zastavění. Pokud se týká pozemku parcela [číslo] je nezastavěný, volný s tím, že slouží jako součást cesty mezi zastavěnou plochou okálů. Pozemek parcela [číslo] tvoří víceméně druhou řadu pozemků a nemovitostí, mezi kterými právě prochází pozemek parcela [číslo]. Tento pozemek se nachází v zadní části domu, za domem je vybudována veranda 5 x 3 m, je celá uzavřená, v horní části prosklená. Uprostřed pozemku se nachází jezírko 3 x 5 m, jsou zde vysázené stromy, za domem je vydlážděný prostor, vedle verandy 5 x 2,5 m další vydláždění a zahrádka před verandou asi 1 m. Kolem domu je chodník, kterým se přechází před dům, po pravé straně se nachází zabudovaný bazén 7,3 x 1,6 m, všude vydlážděný prostor. Před domem je opět vodovodní šachta, vydlážděné posezení, vybudovaná skříňka pro elektřinu k čističce vody. Před domem se nachází další pozemek parcela [číslo] s tím, že je kolem domu chodník přibližně 1,5 m z garáže vydlážděný výjezd na silnici, stejně jako od vstupního vchodu. Parcela [číslo] před domem vybudovány chodníky, dlažby ke vstupu, kolem domu i od garáže výjezd na silnici, je zde také vodovodní šachta, vybudován přístřešek na popelnice, chodník kolem domu do zadní části pozemku. Za domem, což by byl pozemek parcela [číslo] se nachází přistavěná pergola 5 x 3,5 m, je zastřešená, vydlážděná, v části se nachází krb. Na pozemku je umístěn bazén o průměru 4, 5 m², uprostřed malý prostor na houpačku. V zadní části rohu je přístřešek na nářadí, je tam vybudován i kotec s betonovým základem v zemi 6 x 4 m. Od domu vede vydlážděný chodník přes pozemek. Ze zadní části a zboku udělal majitel plot, druhá část je souseda. Na pozemku vzrostla túje. Pozemek parcela [číslo] na tomto pozemku se nachází vydlážděná část v šíři garážových vrat až na obecní cestu, od dveří je chodník až k silnici, opět před domem vodovodní šachta a po celé délce chodník asi 1 m široký. Poté účastníci nahlédli do zadní části, kam se nedostali, vzhledem k tomu, že majitel nebyl přítomný, což je pozemek parcela [číslo]. Je vidět, že je kolem domu a i z boční části vydlážděný a v zadní části pozemku parcela [číslo] se nachází po celé délce dřevěná stavba kůlna, v délce asi 20 m, jinak se tam nachází 2 stromy a je zde vybudovaný za domem prostor asi 2,5 m, který je vybetonovaný po celé délce, je zde protažený přístřešek. Pozemek parcela [číslo] před domem je vybudována přípojka elektrické energie, stavba 1 x 1,2 m. Po celé délce je opět před domem chodník, vodovodní šachta, před garáží vybetonovaný prostor a koleje z dlažby na silnici, zatravňovací panely 5 x 5 m. Zboku je vydlážděný chodník asi 1,2 m od silnice k zadní části dveří ve vstupu do zahrady a dále od pozemku od hranice domu 5 m je chodník, zatravňovací dlažba, což vede k vratům. Na doplnění ohledně parcely [číslo] je uvedeno, že se jedná o samostatný pozemek obděláván sousedy s tím, že se zde jedná o cestu za nemovitostmi mezi jednotlivými pozemky, jedná se o přístupovou cestu na zahradu, k rodinným domům a pozemkům. Soud měl dále k dispozici částečný spis [anonymizována tři slova] sp. zn. [číslo] a v tomto částečném spisu soud zjistil, že stavby, které jsou na samostatných parcelách uprostřed pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, byly zkolaudovány [datum] a rozhodnutí nabylo právní moc 2. 10. 1996. Pokud se týká vlastníků v době kolaudace těchto rodinných domů, tak vyjma nemovitosti na pozemku stavební [anonymizováno] a pozemku stavební [anonymizováno], k. ú. [obec] u [obec], které již v té době tyto nemovitosti vlastnily fyzické osoby, tak tyto nemovitosti, domy byly ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [obec]. Podle § 4 písm. c) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi v platném znění, povinnou osobou je stát, za který jedná příslušná organizační složka. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo poté, co vznikly pochybnosti, jaký charakter mají předmětné sporné pozemky, což namítla žalobkyně, že povinnou osobou je v tomto případě [země] [anonymizováno 8 slov], neboť [stát. instituce], vyjma pozemku parcela [číslo] k. ú. [obec], jednoznačně stanovilo, že se na ně nevztahuje režim zákona o půdě. Soud tedy na základě toho musel jednat, pokud se týká povinné osoby, tedy žalované, s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, tak jak následně došlo k úpravě i výpisu z [anonymizována dvě slova], [list vlastnictví], k. ú. [obec] u [obec]. Podle § 7 téhož zákona označeného jako vydávání věci ostatními povinnými osobami, tak v odst. 1 je uvedeno, že povinná osoba podle § 4 písm. c) a d) vydá oprávněné osobě nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdci, v rozhodném období v důsledky některé ze skutečností uvedených v § 5, pokud a) funkčně souvisela nebo souvisí s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní nebo která se vydává podle tohoto zákona, nebo b) oprávněné osobě nebo jejímu právnímu předchůdci v rozhodném období sloužila k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jako obydlí duchovních. Po provedeném dokazování zejména z ohledání na místě samém podle soudu jednoznačně vyplynulo, že nejsou splněny podmínky stanovené v § 7 odst. 1 písm. a) a b), zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Z provedeného ohledání je naprosto jednoznačně zřejmé, že naopak všechny tyto pozemky jsou spojeny, propojeny s nemovitostmi, domy, které jsou ve vlastnictví jiných subjektů, než je povinná či oprávněná osoba. Tyto pozemky v žádném případě funkčně nesouvisí s žádnou nemovitou věcí, kterou žalobkyně vlastní nebo která jí byla podle předmětného zákona vydávána. Skutečně, pokud má být vydán majetek dle ustanovení § 7 ods.t 1 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., tam kde je tedy oprávněna s příslušným majetkem hospodařit organizační složka úřad, tak je podmínka funkční souvislosti nebo účelové určenosti nezbytná a musí být vždy splněna. Soud poukazuje na to, že předmětné pozemky jsou oploceny, jsou na nich vystaveny drobné stavby, jako jsou kůlny, dílny, zapuštěné bazény, je zde oplocení, v žádném případě v této části není žádná souvislost na majetek ve vlastnictví žalobkyně. V popisu ohledání na místě samém je jednoznačně zřejmé, že pozemky slouží k přístupu k domům, ve kterých lidí bydlí, mají na těchto pozemcích vodovodní šachty, schody do svých nemovitostí, vchody. V žádném případě zde v tomto celém areálu, kde se nachází 10 rodinných domků, není žádný církevní majetek, není zde žádná souvislost s církevní budovou či jiným případně vydávaným majetkem. Soud se vyjádří i k pozemku parcela [číslo] tento pozemek sice není zastaven, ale je naprosto zřejmé z toho, jak tento pozemek vypadá v terénu, že se jedná o pozemek, který je přístupovou cestou k domům ze zadní části s tím, že tedy znovu soud podotýká, že všechny tyto pozemky jsou oploceny, je zde brána, výjezd na pozemek parcela [číslo] k. ú. [anonymizována dvě slova] [obec]. Z provedeného dokazování má soud za to, že nebyly splněny podmínky pro vydání věci žalobkyni, a proto tedy zamítl žalobu v celém rozsahu. Soud má za to, že v daném případě lze konstatovat, že zde je i výlukový důvod dle § 8 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., kdy pod písm. a) a b) je charakterizován zastavený pozemek s tím, že soud má za to, že v daném případě je třeba využít část věty; že za zastavěný pozemek se rovněž považuje část pozemku zastavěná stavbou, která je ve vlastnictví jiné osoby, než je stát nebo oprávněná osoba a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že předmětné stavby na uvedených pozemcích jsou ve vlastnictví fyzických osob, které bydlí v předmětných rodinných domcích. Tito na své náklady pozemky oplotili, na své náklady si na předmětných pozemcích postavili, jak bylo konstatováno, dílny, přístřešky, zimní zahrady, verandy aj. Soud znovu poukazuje na to, že na těchto pozemcích jsou vydlážděné přístupové cesty, ať již ke garážím nebo k rodinným domkům, ke vstupu. Dále jsou na těchto pozemcích schody, které vedou do těchto nemovitostí a jsou na těchto pozemcích také šachty vodovodní, případně elektrická přípojka. Podle soudu je zde tedy dán i tento výlukový důvod. Lze případně diskutovat o tom, zda tyto některé stavby mají trvalý charakter či dočasný charakter, ale jednoznačně jsou to stavby, které bezprostředně s rodinnými domy souvisí a jsou nezbytně nutné k užívání těchto nemovitostí. Tím soud zejména myslí schody do nemovitostí, vodovodní šachty, případně elektrická přípojka. S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud poukazuje také na to, že v daném případě je stanoveno, že tento zákon má zmírnit křivdy, které v minulosti nastaly a ty křivdy, které nejdou odstranit, tak byly Českou republikou finančně vypořádány a zaplaceny. Soud se domnívá, že v daném případě není možné nahrazovat historickou křivdu novými křivdami, které by nastaly ve vztahu k jiným osobám, než je osoba povinná. To byl i jeden z důvodů, který soud při svém rozhodování vzal v potaz a žalobu zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 ods.1 o.s.ř. a přiznal žalované, která byla ve věci plně úspěšná, plné náklady řízení ve výši 9 750,43 Kč, když tato částka se skládá z odměny dle § 151 odst. 3 o.s.ř. v platném znění a vyhlášky č. 254/2015 Sb. § 1, kdy je požadována paušální náhrada za 14 úkonů právní služby á 300 Kč, tak jak jsou specifikovány v písemném podání a dále soud přiznal cestovné ve výši 5 550,43 Kč, což bylo jízdné k jednání soudu, a poté také k ohledání na místě samém.