9 C 115/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Hladíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 69.358,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34.778,59 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 34.778,59 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit 33.739,93 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1.137,69 Kč ve výši 14,75 % ročně od 18. 6. 2024 do zaplacení, částka 840,02 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen doplatit soudní poplatek v částce 693 Kč na účet Okresního soudu ve Znojmě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 69.358,54 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, distančním způsobem na adrese , webové stránky, se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr jiný než na bydlení až do výše 37.400 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditovaného rámce měl nastat dne , datum, . Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, , a to dne , datum, částka 13.152 Kč, dne , datum, částka 11.838 Kč, dne , datum, částka 10.000 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelné služby, a to služba „, označení, “ za poplatek ve výši 475,80 Kč, služba „, označení, “ za poplatek ve výši 494,71 Kč, „, označení, “ za poplatek ve výši 124,80 Kč. Žalovaný splatil na jistinu celkem 211,41 Kč, a to dne , datum, částku 16,12 Kč, dne , datum, částku 22,09 Kč, dne , datum, částku 28,79 Kč, dne , datum, částku 23,11 Kč, dne , datum, částku 25,53 Kč, dne , datum, částku 19,41 Kč, dne , datum, částku 76,36 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Žalobce vypověděl smlouvu, o čemž žalovaného informoval dne , datum, a k výpovědi smlouvy došlo téhož dne. Žalobce požaduje zaplacení nesplacené jistiny 34.778,54 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 618,63 Kč, smluvní úrok 32.602,24 Kč, poplatek za službu „, označení, “ 65,88 Kč, poplatek za službu „, označení, “ ve výši 435,95 Kč, poplatek za službu „, označení, “ 17,28 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35.916,28 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení. Žalobce požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny za prvních 90 dní prodlení, to je 0,1 % denně od 9. 3. 2024 do 7. 6. 2024.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.

3. Z písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o poskytnutí spotřebitelského, revolvingového, bezúčelového úvěru, na základě které mu byl schválen kreditní rámec 34.500 Kč splatný do 16. 4. 2025, RPSN 1850,62 %, úroková sazba (pevná – denní úrok) 0,983 %. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr do 16. 4. 2025. Poplatek za vyplacení tranše úvěru byl stanoven 1,99 % z čerpané částky.

4. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo doloženo, jak žalovaný čerpal úvěr. Na jeho účet byla zaslána dne , datum, částka 10.000 Kč, dne , datum, částka 11.838 Kč, dne , datum, částka 13.152 Kč.

5. V listině nazvané výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobce, . je uvedeno, že žalovaný bydlí ve společné domácnosti se třemi členy s tím, že příjem mají tři z nich. Uvedl pravidelné měsíční výdaje na bydlení 1.000 Kč, výdaje na půjčky 6.000 Kč, další zbytné výdaje 2.000 Kč. Dále je ve formuláři uvedena výše ověřeného čistého měsíčního příjmu 17.327 Kč (příjem si žalobce ověřil prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce) a výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem ve výši 28.000 Kč.

6. Přípisem ze dne 27. 11. 2024 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.

7. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

10. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

12. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

13. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech. Žalobce se nezabýval celkovou majetkovou situací žalovaného, nedoložil např. výpis z účtu žalovaného, SIPO, potvrzení o příjmu. Žalovaný uvedl měsíční příjem 28.000 Kč, když žalobce podle výpisu uvedl 17.327 Kč. Z tohoto příjmu žalovaný již splácí půjčky 6.000 Kč. Výdaje na bydlení uvedl v nereálné výši 1.000 Kč.

16. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

17. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Je nesporné, že žalovaný vyčerpal částku 34.990 Kč, na kterou zaplatil 211,41 Kč. Částka 34.778,59 Kč, tj. rozdíl vyčerpaného úvěru a zaplacené částky, tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze ve výši 34.778,59 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení z částky 34.778,59 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Žalobce se dále domáhal zaplacení poplatků a dalších plateb shora uvedených. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měly být tyto nároky sjednány, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

21. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán platební rozkaz, je žalobce povinen podle položky 2 bodu 2. Sazebníku soudních poplatků doplatit soudní poplatek ve výši 693 Kč. Podle položky 1, bodu 1., písm. b) má být zaplacen soudní poplatek ve výši 3.468 Kč, žalobce na tento poplatek zaplatil pouze částku 2.775 Kč.