Okresní soud ve Znojmě · Rozsudek

9 C 117/2025

č. j. 9 C 117/2025-57

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-06-25 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSZN:2025:9.C.117.2025.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Hladíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 35.000,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 25.755,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25.755,80 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 9.244,59 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.367,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3.407,67 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30.000 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné částky ve výši 30.000 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3.317,65 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 35.000,39 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit úvěr spolu se smluvním úrokem v částce 37.460,78 Kč. Žalovaná se zavázala hradit minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byla žalované sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb. Žalovaná neplnila podmínky úvěru řádně a včas. Úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, . Celkem žalovaná uhradila 6.538,11 Kč. Pohledávka byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni , datum, . Žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 30.000 Kč, dlužného poplatku ve výši 900 Kč, dlužného úroku do zesplatnění 24. 1. 2024 ve výši 4.100,39 Kč, kapitalizovaných úroků od 25. 1. 2024 do 29. 7. 2024 ve výši 4.628,25 Kč ve výši 29,70 % ročně, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.367,50 Kč za období od 25. 1. 2024 do 29. 7. 2024 ve výši 14,75 % ročně z aktuálně dlužné částky, dále požaduje žalobce zaplacení úroků ve výši 29,70 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30.000 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné částky 30.900 Kč (jistina 30.000 Kč + poplatek 900 Kč) od 30. 7. 2024 do zaplacení.

2. Usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne , datum, č. j. EPR , spisová značka, bylo řízení částečně zastaveno co do kapitalizovaného úroku od 25. 1. 2024 do 29. 7. 2024 ve výši 1.220,58 Kč, úroků ve výši 14,95 % ročně z částky 30.000 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, a smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaná jako zákazník se dohodli na poskytnutí peněžních prostředků pro žalovanou ve výši 30.000 Kč na dobu neurčitou s tím, že každý kalendářní měsíc 26. den splatí minimální měsíční platbu, roční pevná úroková sazba je 42 %, RPSN 51,96 % ročně. Žalovaná se zavázala zaplatit celkem 37.460,78 Kč.

5. Z tabulky umoření (transakční výpis) vyplývá, kdy a jakou částku žalovaná čerpala a jakou částku splatila. Je zde rozepsáno k jednotlivým dnům dlužná jistina, smluvní úrok, výše splátky, kterou žalovaná uhradila. Žalovaná čerpala celkem částku ve výši 32.293,91 Kč na bankovní účet uvedený ve smlouvě a uhradila částku 6.538,11 Kč. Žalovaná čerpala dne , datum, částku 20.000 Kč, dne , datum, částku 10.000 Kč, dne , datum, částku 500 Kč, dne , datum, částku 613,77 Kč, dne , datum, částku 703,99 Kč, dne , datum, částku 476,15 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne , datum, .

7. Výzvou k plnění ze dne 31. 10. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky.

8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalované, nebyla provedena šetření v příslušných registrech. Žalobce nedoložil, jaké měla žalovaná v době čerpání úvěru příjmy a výdaje, nezabýval se celkovou majetkovou situací žalované. Nedoložil např. výplatní pásky žalované, výpis z účtu, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu.

17. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Je nesporné, že žalovaná čerpala na úvěru celkem částku 32.293,91 Kč, na kterou splatil 6.538,11 Kč. Rozdíl tak činí částku 25.755,80 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 25.755,80 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. V ostatním byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta s ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které mělo být sjednáno příslušenství a poplatky.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.317,65 Kč. Žalobce byl úspěšný v částce 25.755,80 Kč, tj. ze 73,59 % úspěchu, ve zbylé části 26,41 % byl žalobce neúspěšný, a proto mu bylo přiznáno 47,18 % vynaložených nákladů. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.236 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35.000,39 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2.540 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1.005,90 Kč. Dále žalobce požadoval odměnu za písemné podání ve věci samé ze dne , datum, , kterou soud nepřiznal. Soud má zato, že žalobce již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu měl tvrdit a k tomu dokládat, jak byla zkoumána úvěruschopnost žalované.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.