9 C 147/2017

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně; celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o výživné pro nerozvedenou manželku <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit na výživu žalobkyni za dobu od 15. 12. 2016 do 31. 12. 2019 částku 86.090 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 20. dne v měsíci k rukám žalobkyně pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni na její výživu za dobu od 15. 12. 2016 do 31. 8. 2019 částku 6.500 Kč měsíčně, za dobu od 1. 9. 2019 do 31. 12. 2019 částku 7.800 Kč měsíčně a za dobu od 1. 1. 2020 nadále částku 9.000 Kč měsíčně.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem ze dne 15. 12. 2016 u Obvodního soudu pro Prahu 6 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalovanému povinnost, počínaje dnem 15. 12. 2016 platit jí výživné ve výši 9 000 Kč měsíčně.

2. V žalobě se uvádí, že manželství účastníků bylo uzavřeno 24. 4. 2015 a z manželství se narodily dvojčata, synové [jméno] a [jméno] [příjmení] [datum]. Žalobkyně má ještě dceru z prvního manželství nezletilou [jméno] [příjmení], kterou má svěřenou do své výchovy a měla přiznané výživné 5 000 Kč měsíčně.

3. Žalobkyně dále uvádí, že žalovaný ji před dětmi opakovaně fyzicky napadal, útočil na ni, i když měla děti v náručí. Vzhledem k tomu, že se ho bojí, byl žalovaný vykázán Policií České republiky a dále usnesením [název soudu] ze dne [datum] ze společného obydlí a následně byl [státní instituce ] [země] [čin] [anonymizována tři slova].

4. V žalobě uvádí žalobkyně, že vykázáním ze společné domácnosti jí žalovaný zablokoval přístup na společný účet, který byl vedený na jeho jméno, kam chodily i příjmy z nemocenské žalobkyni. Znemožnil jí přístup k rodinným financím a úsporám. Žalobkyně se obrátila na [název soudu] v dubnu 2016 s tím, že bylo žalovanému uloženo usnesením přispívat na výživu každému ze syna částkou 5 000 Kč měsíčně. Následně poslala exekuci na plat žalovaného na placení výživného. Žalobkyně dále uvedla v žalobě, že od června 2016 přestal žalovaný přispívat na bydlení, musela platit poplatky do SBJ 4 507 Kč měsíčně, elektrickou energii 1 500 Kč, plyn 500 Kč měsíčně, poplatky za TV a rozhlas, telefon 1 400 Kč měsíčně, pojištění domácnosti 2 600 Kč ročně a ročně pojištění nemovitosti 2 600 Kč. Splátku na úvěr u [banka] doplatil. Žalobkyně dále v žalobě uvádí, že pokud se týká jejich potřeb tak je aktuálně na další mateřské dovolené, má vrozenou intoleranci na lepek a laktózu, což znamená, že nákup potravin je dražší než ostatní potraviny, dále má náklady na dojíždění k lékařům do [obec], což je asi 1 000 Kč měsíčně – kardiolog, nefrolog, alergolog, urogynekolog a stomatolog. Uvedla, že má [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizováno 22 slov]. Dále uvedla, že má 3 typy [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizována čtyři slova] by stála 20 000 Kč.

5. Usnesením ze dne [datum] [název soudu] vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude postoupena Okresnímu soudu ve [obec] jako místně příslušnému. Usnesení pak potvrdil [název soudu] usnesením ze dne [datum].

6. Návrhem ze dne 16. 6. 2017 žalobkyně navrhla přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.

7. Usnesením ze dne [datum] rozhodl [název soudu], že se věc nepřikazuje k projednávání a rozhodnutí [název soudu]. Rozhodnutí nabylo právní moc 10. 4. 2018.

8. Žalobkyně byla jako účastnice řízení slyšena dne 22. 5. 2019, kde uvedla, že má 3 vyživovací povinnosti s tím, že výživné na syny, jejichž otcem je žalovaný, dostala na základě předběžného opatření v září 2018 ve výši 10 000 Kč, následně podávala trestní oznámení a exekuci na plat žalovaného. Uvedla, že všichni mají bezlepkovou, bezlaktózovou, bezvajíčkovou dietu, jsou alergici, mají atopický ekzém a jsou astmatici. Což vše znamená zvýšené výdaje. Ona za byt, ve kterém v té době s dětmi žila, platila poplatky za správu nemovitosti 6 213 Kč, elektřinu 1 500 Kč, plyn 500 Kč, rozhlas a televize, hypotéku ve výši 2 000 000 Kč platil žalovaný a to 8 930 Kč. Pokud se týká její stravy s ohledem na alergie, je to asi 10 000 Kč měsíčně. Denně doma vaří pro ni i všechny děti. Ona sama by měla pravidelně 1x týdně chodit na celkovou masáž těla, dále jí lékaři doporučili chodit do solné jeskyně, na léčbu u moře nemá finanční prostředky. Měla by absolvovat [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizováno] s tím, že na tuto nemá finanční prostředky. Operaci by si musela hradit z toho důvodu, že to, co hradí pojišťovna, by jejímu zdravotnímu stavu nevyhovovalo. Zvýšené výdaje má s [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizováno 6 slov] [částka] [anonymizováno 8 slov].

9. Žalobkyně uvedla, že má dluhy, například její matka za ni zaplatila 132 000 Kč za prohraný spor s realitní kanceláří, splácí také dluh Městské části [obec a číslo] – 1 869 Kč, má půjčku od firmy [právnická osoba ] platí 3 400 Kč měsíčně na částku dluhu 128 000 Kč, dále u firmy [právnická osoba ] dluh 25 000 Kč, měsíčně 2 500 Kč platí. Dluží kamarádce 18 000 Kč, závazek má vůči Úřadu práce, [obec] kanceláři pojistitelů. Na telefon, internet plus nový mobilní telefon platí 2 500 Kč měsíčně. Dceři platí školné 3 100 Kč. Ona sama má vysokoškolské vzdělání fakultu tělesné výchovy a sportu. Může učit na 2. stupni základní školy a střední škole tělesnou výchovu. Žalobkyně potvrdila, že kromě úvěru na byt a půjčku na auto neví o žádné další půjčce, kterou za trvání manželství manželé vzali. Žalobkyně u dalšího jednání v srpnu 2020 uvedla, že je zaměstnána a to od srpna 2019 pracovala jako učitelka v Základní škole [obec] a aktuálně je v jiném zaměstnání. Dále uvedla, že byla nucena si navýšit úvěr u [příjmení] [jméno] na částku 120 000 Kč, dále provedla refundaci půjčky [webová adresa] 200 000 Kč s tím, že 150 000 Kč u [webová adresa] zaplatila na kurz [kurz]. Dále v podstatě dále čerpá půjčku u [webová adresa], kde má limit 30 000 Kč. Žalobkyně dále popřela, že by byt, který je v SJM v [obec] pronajímala, pokud je uvedeno jiné jméno na domovním zvonku, dle správkyně došlo k omylu.

10. U jednání soudu 18. 1. 2021 žalobkyně i žalovaný potvrdili, že došlo k uzavření kupní smlouvy na prodej bytu, který měli v SJM v [město], kupní cena byla 3 000 000 Kč s tím, že z této kupní ceny bude uhrazena hypotéka a dále pak částka byla pro žalovaného ponížena také o doplacení výživného na syny, kdy výživné bylo z kupní ceny zaplaceno do 31. 10. 2020.

11. Žalovaný se k žalobě písemně vyjádřil, uvedl, že s žalobou nesouhlasí, měl zájem se s žalobkyní dohodnout mimosoudně včetně nesporného rozvodu. Žalobkyně nekomentuje ve vzájemných vztazích vznikly dluhy, jedná se o hypotéku na dluh, který zatížila žalobkyně ještě před seznámením, platí měsíčně 8 000 Kč, na úvěrech u ČMSS, dále platí půjčky ve výši 9 000 Kč a to na bydlení a koupi vozu.

12. Žalovaný byl nejprve vyslechnut prostřednictvím dožádaného Obvodního soudu pro Prahu 6, kde uvedl, že to co uvádí žalobkyně, jsou polopravdy a nepravdy. Uvedl, že se žalobkyně domnívá, že má někde našetřené peníze ze zahraničních operací, tuto však absolvoval v roce 2011, tedy v době 3 roky ještě předtím, než se poznali a z předchozího manželství si odnesl částku 280 000 Kč, která byla žalobkyní během společných dvou let utracena. Celkovou útratu vyčíslil na 360 000 - 365 000 Kč. Žalovaný potvrdil, že s žalobkyní mají ve společném jmění manželů byt, z něhož byl v roce 2016 vykázán, nejprve policií potom soudem prodlouženo na dobu 6ti měsíců. Dále celou situaci neřešil, protože si nedovedl představit další společné bydlení. Žalovaný dále uvedl, že přestože si po určité době mohl vyzvednout klíče od bytu v [město], do bytu se nedostal vzhledem k tomu, že žalobkyně vyměnila zámky, nemohl si z bytu vyzvednout své osobní věci, které tam měl. Žalovaný potvrdil, že mají s žalobkyní exekuce s tím, že došlo ke zpoždění platby úvěru u ČMSS z důvodu toho, že měl obstavený účet, bylo nutné tedy řešit jak hypotéku, tak úvěr na pořízení vozu, který používá žalobkyně. Tato situace nastala po prohraném sporu žalobkyně s realitní kanceláří. Také on si za trvání manželství byl nucen půjčit finanční prostředky na rekonstrukci bytu od kamaráda 40 000 Kč a dále si půjčoval od bratra či matky. Pokud se týká jeho bydlení tak v době podání své výpovědi u Obvodního soudu pro Prahu 6 bydlel na ubytovně Ministerstva obrany s tím, že si vybral tu, kde se platí nejméně. Jedná se o absolutně nevyhovující ubytování. Ve volném čase pobývá u své matky v místě svého trvalého bydliště. V roce 2015 prodělal epileptický záchvat a to v té nejtěžší formě vyvolaný stresem, léčbu ovšem odmítl vzhledem k tomu, že by nemohl pracovat u armády. Pokud se týká výdajů tak má stanovené výživné na syny 12 000 Kč měsíčně a dceři z prvního manželství dává 7 000 Kč měsíčně. Pokud se týká úvěru, tak u ČMSS je hypotéka zhruba 8 900 Kč měsíčně, úvěr u [banka] [anonymizováno], které byly zkonsolidovány takže se jedná o částku 8 900 Kč. Jak už uvedl, půjčka u kamaráda 40 000 Kč, od bratra 4 500 Kč a u matky dluh přesahuje 100 000 Kč. Pokud se týká exekuce tak mu byla stržena částka 40 000 Kč jako pohledávka finančního úřadu [obec]. Pokud se týká jeho příjmů tak je to pouze plat u Ministerstva obrany. Nepobíral žádné příspěvky na děti, manželku, neměl jinak zvýhodněná daňová přiznání příspěvek na bydlení.

13. Pokud se týká zvláštních stravovacích omezení manželky, [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizováno 6 slov], ví to pouze z výpovědi manželky, tedy žalobkyně. Ze společného soužití žádné takové omezení nepraktikovala. Žalobkyni na její výživu nepřispíval, domníval se, že placení úvěru a hypotéky je dostatečným příspěvkem. Uvedl, že má 3 vyživovací povinnosti na starší dceru mu bylo stanoveno výživné 4 500 Kč měsíčně, dohodou toto výživné navýšil na 7 000 Kč s ohledem na to, že pro mladší syny platil předběžným opatřením 5 000 Kč na každého měsíčně. Do doby jeho vykázání měla žalobkyně přístup k jeho účtu s tím, že přišel tímto o veškeré úspory, mnohokrát žádal žalobkyni, aby své výdaje snížila, což neučinila. Žalovaný dále uvedl, že je nadále nezaměstnaný v evidenci úřadu práce s tím, že žádné hmotné zabezpečení ani výsluha od armády mu dosud nebyla přiznána, nebylo o ní rozhodnuto, neboť dosud není skončeno [řízení] [anonymizováno] ohledně jeho obvinění z domácího násilí. Proto tedy nemá možnost z čeho platit výživné i hypotéku, kterou přestal platit od ledna 2020. Žalovaný uvedl, že trestní řízení u [název soudu] se neustále odročuje vzhledem k tomu, že žalobkyně se vždy v den jednání soudu ze zdravotních důvodů omluví. Žalovaný uvedl, že nemá řidičský průkaz, v roce 2015 jej musel vrátit z důvodu toho, že prodělal epileptický záchvat. Po 5ti letech měl možnost jít na vyšetření, lékař mu vrátil řidičský průkaz skupiny B pouze za podmínky pro osobní potřebu. Nemůže ho tedy používat pro podnikatelskou činnost. Další vyšetření má pak v září.

14. Po provedeném dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo rozvedeno dne [datum] a tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Manželství účastníků bylo uzavřeno [datum]. Soud měl dále k dispozici rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací], kdy v rámci odvolání bylo rozhodováno ohledně výživného pro nezletilé syny [jméno] a [jméno]. Pro dobu po rozvodu částkou 5 000 Kč s tím, že byli svěřeni do péče matky. V rámci tohoto jednání Krajský soud konstatuje, že společnou domácnost účastníci nevedli od 13. 3. 2016 a náklady na bydlení matky byly 4 507 Kč, za poplatky 500 Kč plyn, 1 500 Kč elektřina a 181 Kč poplatky televize, rozhlas. Dále je v rozsudku uvedeno, že žalobkyně platila 1 600 Kč za mobilní telefon a internet a 2 200 Kč platí svou půjčku. Pobírala nemocenské dávky v rozmezí 11 000 – 11 400 Kč. Od září 2016 je to pak příspěvek rodičovský 3 800 Kč měsíčně a přídavky na děti. Žalobkyně potvrdila v tomto řízení, že s bývalým manželem [jméno] [příjmení] jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti k.ú. [obec] u [obec], okres [okres], kdy většinový podíl vlastní žalobkyně s tím, že potvrdila, že bývalý manžel chtěl nemovitost od ní odkoupit za částku 1 500 000 Kč, což neakceptovala.

15. Soud měl dále k dispozici rozsudek [název soudu], sp. zn. [spisová značka], kdy rozsudkem ze dne [datum] dle tohoto rozsudku spáchal žalovaný [zločin] [anonymizováno 7 slov] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno 5 slov] [ustanovení pr. předpisu]. Žalovaný byl odsouzen k podmíněnému trestu. Proti rozsudku bylo podáno odvolání, kdy [název soudu] usnesením ze dne [datum] napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu 1. stupně. [název soudu] potom uložil okresnímu soudu seznámit znalkyně, které podávaly posudky na základě neúplných a ne zcela věrohodných údajů s celým obsahem spisu, zejména s důkazy důležitými pro správnost a úplnost jimi činěných závěrů. Případně další dokazování podle pokynů Krajského soudu.

16. Soud ve věci nařídil mediaci, s jejíž realizací nesouhlasila žalobkyně s ohledem na vzdálenost.

17. Ze zprávy Úřadu práce České republiky, kontaktní pracoviště [obec] bylo zjištěno, že žalovaný je v evidenci od 6. 1. 2020, kdy požádal o podporu v nezaměstnanosti, řízení bylo přerušeno vzhledem k tomu, že probíhá jiné řízení o předběžné otázce a vydání rozhodnutí o nároku na podporu v nezaměstnanosti závisí na doložení dokladu o výši výsluhového příspěvku. Ze zprávy [stát. instituce] [země] vyplývá, že vzhledem k tomu, že je proti žalovanému vedeno trestní řízení [čin] [anonymizována tři slova], tak z toho důvodu nebylo řízení o výsluhovém příspěvku a odchodném zahájeno. Pokud bude trestní řízení skončeno a žalovaný nebude pravomocně odsouzen, pak tedy bude zahájeno řízení o žádosti o výsluhový příspěvek a odchodné.

18. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného, kde byl ve služebním poměru do 31. 12. 2019, vyplývá, že v roce 2016 byl průměrný příjem 40 544 Kč, v roce 2017 byl průměrný příjem 41 223 Kč, v roce 2018 byl průměrný příjem 47 705 Kč, v roce 2019 byl průměrný příjem 51 504 Kč.

19. Z účastnických výpovědí bylo zjištěno, že do 31. 12. 2019 žalovaný platil hypotéku 8 930 Kč, dále půjčku na auto 5 969 Kč a dále zde byla ještě půjčka na byt měsíční platba 2 801 Kč. Dále měl žalovaný pravidelně měsíčně platit výživné na 3 děti. Od 1. 1. 2020 žalovaný nepobírá žádnou dávku hmotného zabezpečení či jiné podpory.

20. Pokud se týká příjmů žalobkyně, tak žalobkyně do 31. 8. 2019 pobírala dávky hmotné nouze a dávky státní sociální podpory. Pokud se týká dávek hmotné nouze a to zejména příspěvku na živobytí tak za období od prosince 2016 do července 2017 to byla částka 27 339 Kč, od prosince 2017 do května 2019 částka 103 329 Kč a od června 2019 do října 2019 částka 14 696 Kč. Dále jí byl přiznán doplatek na bydlení za období květen – listopad 2018 ve výši 15 450 Kč, což tedy za období od prosince 2016 – listopad 2018 na dávkách hmotné nouze byla částka 145 364 Kč. Dále žalobkyně pobírala dávky státní sociální podpory, jednak to byl rodičovský příspěvek, který byl v období od prosince 2016 do prosince 2017 ve výši 3 800 Kč měsíčně, dále leden – duben 2018 ve výši 11 400 Kč měsíčně, květen – listopad 2018 ve výši 3 800 Kč měsíčně, prosinec 2018 – únor 2019 ve výši 20 160 Kč měsíčně, březen a duben 2019 ve výši 13 480 Kč měsíčně a za červen – říjen 2019 celkem vyplaceno 80 880 Kč, což by měsíčně bylo 20 000 Kč.

21. Žalobkyně dále pobírala přídavky na děti prosinec 2016 – srpen 2017 3x 500 Kč měsíčně, září 2017 – leden 2018 1x 610 Kč a 2x 500 Kč měsíčně, únor 2018 – duben 2018 1x 910 Kč měsíčně a 2x 800 Kč měsíčně. Dále žalobkyně pobírala příspěvek na bydlení prosinec 2016 – červenec 2019 celkem vyplaceno 124 794 Kč.

22. Pokud se týká zaměstnání žalobkyně tak od září 2019 do ledna 2020 měla průměrný příjem 18 272 Kč plus nemocenské dávky 32 086 Kč a dále za období září 2019 – listopad 2019 průměrný příjem 28 552 Kč a od března 2020 do července 2020 je průměrný příjem 27 894 Kč. Žalobkyně dále předložila soudu doklady s tím, že i nadále pracuje jako učitelka základní školy s tím, že její průměrný měsíční příjem se pohybuje v částce 30 000 Kč měsíčně.

23. Soudu dále byla doložena kupní smlouva, na základě které účastníci prodali bytovou jednotku, kterou měli ve společném jmění manželů v [město] za kupní cenu 3 000 000 Kč.

24. Z lékařské zprávy z roku 2015 jednoznačně vyplynulo, že žalovaný prodělal [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizováno] s tím, že tedy je třeba nadále sledování. V rámci této zprávy bylo zjištěno, že zde byla určitá pracovní omezení zejména tedy zákaz práce v noci se stroji a nástroji, zákaz řízení motorových vozidel.

25. Soud měl ze zprávy Městského úřadu Znojmo výpis z evidenční karty žalovaného ohledně jeho řidičského průkazu a jednoznačně vyplynulo, že [datum] bylo řidičské oprávnění ze zdravotních důvodů odňato. Z lékařské zprávy [lékaře] [příjmenířešitele] ze srpna 2020 soud zjišťuje, že žalobkyně v srpnu 2020 oznámila nehodu na kole a na následná ošetření se k lékařce nedostavila bez omluvy, nedokázala tedy sdělit důvod neúčasti na vyšetření, ošetření a sdělila soudu tedy lékařka, že nezná důvod, proč by se nemohla žalobkyně účastnit soudního jednání. Soudu byly doloženy lékařské zprávy z roku 2017 ohledně žalobkyně s tím, že žalobkyně navštívila [ambulance] [anonymizováno] v [obec], kde měla určité [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizováno 7 slov] [rok] [anonymizováno 6 slov] v [město] pro [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizováno 5 slov].

26. Žalobkyně dále soudu doložila, že má vysoké závazky zejména tedy k institucím jako je například [právnická osoba ] [jméno], [anonymizována tři slova] a podobně, kde si bere půjčky dle jejího tvrzení, aby zajistila živobytí rodiny.

27. Podle § 697 občanského zákoníku, odstavce 1, manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Podle odstavce 2 pro vyživovací povinnost mezi manželi platí obecná ustanovení o výživném.

28. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, ovšem pouze částečně. Soud stanovil vyživovací povinnost žalovaného žalobkyní za období od 15. 12. 2016 do 31. 12. 2019. Při svém rozhodování soud vzal v úvahu to, že žalovaný za tuto dobu pravidelně měsíčně platil hypotéku 8 900 Kč, půjčku na auto 5 969 Kč, které měla k dispozici žalobkyně, dále půjčku na byt 2 801 Kč a dále platil také výživné na 3 děti v celkové výši 17 000 Kč. Pokud se týká poplatků za ubytování, tak v té době ubytovna stála 3 400 Kč. Jednoznačně tedy pravidelně žalovaný platil zhruba měsíčně 40 000 Kč. S ohledem na tento příjem a na tyto výdaje dospěl soud k závěru, že je důvodné a oprávněné žalobkyni přiznat výživné v částce 2 500 Kč měsíčně. Znamená to tedy, že za období od 15. 12. 2016 do 31. 12. 2019 se jedná o částku 86 090 Kč. S ohledem na majetkové poměry žalovaného, soud mu umožnil toto dlužné výživné doplatit ve splátkách 2 000 Kč měsíčně, když soud při tom zohlednil to, že nemá žádné hmotné zabezpečení, žádný výsluhový příspěvek, s ohledem na to, že dosud není skončeno trestní řízení u [název soudu] a z doložených listinných důkazů vyplynulo, že zpravidla z důvodu omluvy žalobkyně se toto jednání nekoná a neustále se prodlužuje. Tak i tuto skutečnost soud zohlednil a umožnil žalovanému splátky 2 000 Kč měsíčně. Soud na upřesnění doplňuje, že částka 2 500 Kč měsíčně výživného byla od 15. 12. 2016 do 31. 8. 2019 tedy za toto období to byla částka 81 290 Kč a vzhledem k tomu, že žalobkyně od 1. 9. 2019 byla zaměstnána a měla příjem tak tam to výživné soud stanovil částkou 1 200 Kč měsíčně a to za období od 1. 9. 2019 do 31. 12. 2019 což je částka 4 800 Kč Celkem tedy 86 090 Kč.

29. Soud zamítl žalobu na uložení povinnosti žalovanému platit žalobkyni výživné od 15. 12. 2016 v původně požadované částce 9 000 Kč, ale vzhledem k tomu, že tato částka nebyla soudem přiznána, tak od 15. 12. 2016 do 31. 8. 2019 zamítl částku 6 500 Kč měsíčně za dobu od 1. 9. 2019 do 31. 12. 2019 částku 7 800 Kč měsíčně a za dobu od 1. 1. 2020 nadále částku 9 000 Kč měsíčně vzhledem k tomu, že žalobkyně svůj žalobní návrh neomezila byť již manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno 22. 2. 2021.

30. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vzhledem k tomu, že žalobkyně sama za sebe své náklady neúčtovala, právní zástupkyně, která byla soudem ustanovena, náklady vyčíslila a o těchto bude rozhodnuto samostatným usnesením a žalovaný náklady řízení neúčtoval. Práva na náhradu nákladů řízení se výslovně vzdal.