9 C 152/2024

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem právní zástupce sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 36.886 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15.140 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.140 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3.925,09 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 21.542 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.465,44 Kč, kapitalizovaný úrok 28.714,06 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.349,83 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok ve výši 29 % ročně z částky 20.489,83 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, částky 204 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 28,96 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.085,14 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 148,84 Kč od 28.9.2023 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 29 % ročně z částky 148,84 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen doplatit soudní poplatek ve výši 369 Kč na účet Okresního soudu ve Znojmě do 3 dní od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 4. 2024 se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 36.886 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit poskytnutou půjčku a poplatek ve výši 7.233 Kč, jenž se skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 1.431 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2.436 Kč a částky za administrativní činnost ve výši 3.366 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 254 Kč. Nehradil však splátky řádně a včas. Celkem uhradil částku 15.029 Kč. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo dne 2. 10. 2018 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části. Pohledávka byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni , datum, . Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 204 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 148,84 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 55,16 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.085,14 Kč za období od 3. 10. 2018 do 27. 9. 2023 ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 148,84 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 28,96 Kč za období od 1. 6. 2021 do 27. 9. 2023 ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 148,84 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 148,84 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 148,84 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Dále mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit poskytnutou půjčku a poplatek ve výši 21.542 Kč, jenž se skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 4.472 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 6.550 Kč a částky za administrativní činnost ve výši 10.520 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 776 Kč. Nehradil však splátky řádně a včas. Na pohledávku žalovaný zaplatil celkem 9.860 Kč. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo dne 27. 1. 2019 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části. Pohledávka byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni , datum, . Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 36.682 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 20.489,83 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 16.192,17 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 28.714,06 Kč za období od 28. 1. 2019 do 27. 9. 2023 ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20.489,83 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5.390,53 Kč za období od 6. 8. 2020 do 27. 9. 2023 ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 20.489,83 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20.489,83 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20.489,83 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , č. , hodnota, a smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaný jako zákazník se dohodli na poskytnutí zápůjčky pro žalovaného ve výši 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit 8.000 Kč, poplatek 7.233 Kč, celkem 15.233 Kč v 60 týdenních splátkách po 254 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce se dále účastníci dohodli na roční úrokové sazbě 29 %.

4. V zákaznické kartě ze dne , datum, žalovaný uvedl ke svým osobním a majetkovým, že je svobodný, žije s rodiči, je vyučen, důvod zápůjčky uvedl neočekávané výdaje. Uvedl, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako dělník u firmy , název, , kde pobírá čistý příjem 48.841 Kč. Dále uvedl ostatní příjmy ve výši 12.350 Kč a do výdajů externí splátky zápůjček 1.000 Kč, interní splátky providentu 823 Kč, odhadované měsíční výdaje 8.500 Kč.

5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , č. , hodnota, a smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaný jako zákazník se dohodli na poskytnutí zápůjčky pro žalovaného ve výši 25.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit 25.000 Kč, poplatek ve výši 21.542 Kč, celkem 46.542 Kč v 60 týdenních splátkách po 776 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce se dále účastníci dohodli na roční úrokové sazbě 29 %.

6. V zákaznické kartě ze dne , datum, žalovaný uvedl ke svým osobním a majetkovým, že je svobodný, žije s rodiči, je vyučen, důvod zápůjčky neočekávané výdaje. Uvedl, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako dělník u firmy , název, , kde pobírá čistý příjem 48.841 Kč. Dále uvedl ostatní příjmy ve výši 12.350 Kč a do výdajů interní splátky providentu 3.800 Kč, odhadované měsíční výdaje 6.000 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023.

8. Výzvou k plnění ze dne 28. 3. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.

9. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

12. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech. Žalobce nedoložil např. výplatní pásky žalovaného, výpis z účtu, pracovní smlouvu. Žalovaný uvedl v zákaznické kartě, že má jiné úvěry, toto nebylo nijak prověřeno. Žalovaný nijak nedoložil své příjmy z pracovního poměru ani ostatní uvedené příjmy.

18. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

19. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta smlouvou o zápůjčce č. , hodnota, částka ve výši 25.000 Kč, na kterou splatil 9.860 Kč. Rozdíl tak činí částku 15.140 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 15.140 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Žalobce se dále domáhal zaplacení částky 204 Kč a příslušenství ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, . Žalovanému byla poskytnuta částka 8.000 Kč, na kterou splatil 15.029 Kč. V této části byla žaloba zamítnuta, žalovaný zaplatil více než si půjčil. Žalobce se dále domáhal zaplacení příslušenství sjednaného ve smlouvách o zápůjčce č. , hodnota, a č. , hodnota, . S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měl být kapitalizovaný úrok sjednán, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

23. Podle položky 2, bodu 2. Sazebníku soudních poplatků, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. V daném případě žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1.476 Kč. Soud platební rozkaz nevydal a věc byla řešena ve sporném řízení. Podle položky 1, bodu 1 písm. b) Sazebníku činí soudní poplatek v dané věci 1.846 Kč. Žalobce je proto povinen doplatit částku 369 Kč.