9 C 18/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Hladíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 16.982 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3.390 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3.390 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 13.592 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.057,66 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 540,22 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3.394,63 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, úrok ve výši 8 % ročně z částky 6.534,87 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 16.982 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru zaplatit úrok v pevné výši 507 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4.900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.385 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1.800 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18.592 Kč se zavázala žalovaná zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 1.328 Kč, poslední splátka do , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a dostala se do prodlení. Poslední splátka byla uhrazena dne , datum, ve výši 500 Kč. Pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 6.534,87 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 249,76 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 3.150 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 890,23 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 1.157,14 Kč, smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč, úroku vyčísleného od , datum, do , datum, ve výši 540,22 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do , datum, ve výši 1.057,66 Kč, a dále žalobce požaduje zaplacení úroků z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 6.534,87 Kč od , datum, do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6.784,63 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě ní předložených důkazů.

3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, ., a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 10.000 Kč, což potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši 10.000 Kč, úrok ve výši 507 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4.900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1.385 Kč a poplatek za inkaso 1.800 Kč, tedy celkem částku 18.892 Kč v 14 měsíčních splátkách ve výši 1.328 Kč. Zápůjční úroková sazby byla sjednána 8 % ročně a RPSN 272,44 %. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a předpis splátek.

4. Podle výpisu žalovaná splatila na úvěr celkem 6.610 Kč, a to dne , datum, částku 1.750 Kč, dne , datum, částku 1.000 Kč, dne , datum, částku 1.330 Kč, dne , datum, částku 700 Kč, dne , datum, částku 1.330 Kč a dne , datum, částku 500 Kč.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, , společnost , právnická osoba, ., postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno přípisem ze dne , datum, .

6. Přípisem ze dne 10. 9. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby.

7. Do formuláře žádost o úvěr žalovaná uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené, bydlí u rodičů, je svobodná a má více než tři vyživované děti do 26 let. Příjem žalovaná uvedla pouze rodičovský příspěvek, výživné ve výši 28.620 Kč. Měsíční výdaje žalovaná uvedla bydlení, energie 1.000 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 19.160 Kč, srážky ze mzdy, výživné 200 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 300 Kč. Použitelný měsíční příjem 7.960 Kč. K tomu doložila Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory Úřadu práce ve , adresa, , ze kterého se zjišťuje, že pobírá rodičovský příspěvek na dítě , jméno FO, , narozená , datum, , ve výši 8.100 Kč od , datum, a dále přídavky na pět dětí v celkové přiznané výši 6.210 Kč. Dále je doložen ústřižek poštovní poukázky B, ze kterého se zjišťuje, že úřad práce vyplácí žalované částku 28.620 Kč, a to rodičovský příspěvek a přídavky na děti za měsíc duben a květen 2022.

8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalované, nebyla provedena šetření v příslušných registrech. Žalovaná uvedla v žádosti o úvěr, že má měsíční příjem 28.620 Kč. Z doloženého ústřižku poštovní poukázky z výplaty rodičovského příspěvku a příspěvku na děti je však zřejmé, že je to příjem za dva měsíce, a to duben a květen 2022. Žalovaná tedy uvedla vyšší příjmy, než ve skutečnosti měla a na to právní předchůdce žalobce nikterak nereagoval. Měsíční příjem žalované byl 14.310 Kč a výdaje 20.660 Kč. V dubnu 2022 se žalované narodilo páté dítě, v červnu 2022 žádala u společnosti , právnická osoba, . o úvěr s tím, že je svobodná, bydlí u rodičů, jako příjem má pouze dávky státní sociální pomoci. Právní předchůdce žalobce nijak nezkoumal, neprověřil, zda žalovaná pobírá výživné pro děti a v jaké výši, jaké půjčky splácí, když uvedla splátky půjček 300 Kč, o jakou se jedná srážku ve výši 200 Kč. Žalovaná záměrně neuváděla správné údaje a tím, že právní předchůdce žalobce poskytl žalov17. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč, na kterou splatila 6.610 Kč. Rozdíl tak činí částku 3.390 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 3.390 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Nesplacením dluhu se žalovaná dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, byla žaloba ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byla úspěšnější žalovaná. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.