9 C 219/2019

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Koubovou ve věci žalobkyně; celé jméno žalobkyně , datum narození , rodné číslo bytem adresa žalobkyně a žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně a žalované zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o určení neexistence zástavního práva k nemovitosti

I. Určuje se, že na nemovité věci – pozemku p. č. st. [číslo ] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa] – rodinný dům, zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], [územní celek], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce], nevázne zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 115.000 Kč s příslušenstvím s návratností v pravidelných splátkách do 30. 4. 2022 a k zajištění budoucí pohledávky, a to do celkové výše 900.000 Kč pro žalovaného, [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa žalobkyně a žalované].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení]. Návrhem ze dne 26. 7. 2019 domáhala se žalobkyně proti žalovanému určení, že na nemovité věci – pozemku p.č. st. [číslo ] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa žalobkyně a žalované] - rodinný dům zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] nevázne zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 115.000 Kč s příslušenstvím s návratností v pravidelných splátkách do 30. 4. 2022 a k zajištění budoucí pohledávky, a to do celkové výše 900.000 Kč pro žalovaného [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa žalobkyně a žalované]. V odůvodnění uvedla, že je výlučnou vlastnicí nemovité věci, a to pozemku p.č. st. [číslo ] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa žalobkyně a žalované] rodinný dům zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobkyně byla požádána v roce 2012 ze strany svého syna [jméno] [příjmení], zda-li by poskytla svoji uvedenou nemovitosti jako zástavu k zajištění úvěru, který si [jméno] [příjmení] chtěl vzít u věřitele [titul] [jméno] [příjmení], [obec]. Žalobkyně s tímto souhlasila a uzavřela dne [datum] smlouvu o zřízení zástavního práva ke shora uvedeným nemovitostem a zřídila zástavní právo pro závazek [jméno] [příjmení] ze smlouvy o hotovostním spotřebitelském úvěru na částku 115.000 Kč, který byl uzavřen mezi [jméno] [příjmení] jako spotřebitelem a [titul] [jméno] [příjmení] jako věřitelem. Toto zástavní právo pak bylo zapsáno do katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] pod [číslo jednací] s právními účinky vkladu práva ke dni 30. 5. 2012. Následně věřitel [titul] [jméno] [příjmení] postoupil pohledávku na společnost [právnická osoba] [IČO] se sídlem [obec], kdy však pro dlužníka se tím de facto ničeho nezměnilo. Závazek z úvěrové smlouvy dlužník [jméno] [příjmení] řádně hradil svému věřiteli [titul] [jméno] [příjmení] a později společnosti [právnická osoba] V lednu 2019 byl dlužník [jméno] [příjmení] písemně informován ze strany svého věřitele [právnická osoba], a jejího zástupce, že svoji pohledávku postoupilo na žalovaného [právnická osoba] Dlužník z úvěru [jméno] [příjmení] se rozhodl, že úvěr předčasně splatí, požádal tak žalovaného písemně o vyčíslení nákladů, a to dopisem ze dne [datum]. Žalovaný však nereagoval, a proto spotřebitel v měsíci dubnu 2019 dluh jednorázově splatil s tím, že pro jistotu uhradil žalovanému i náhradu nákladů ve výši 1 % z předčasně splatné části celkové výše spotřebitelského úvěru a celkově se jednalo dle splátkového kalendáře o částku 64.792 Kč. [jméno] [příjmení] poslal tuto částku na účet žalovaného a současně uvedl jako variabilní symbol svoje rodné číslo, jak je uvedeno v úvěrové smlouvě, aby bylo zřejmé, že se jedná o doplacení úvěru poskytnutého dne 3. 5. 2012. Žalovaný si dlužnou částku ponechal, ale potvrzení o zániku zástavního práva spotřebiteli [jméno] [příjmení] nevydal. Spotřebitel žalovaného o tuto kvitanci písemně urgoval a pro usnadnění věci mu i vypsanou kvitanci zaslal s tím, že stačilo ji pouze podepsat a vrátit spotřebiteli, což žalovaný neučinil. Dle uzavřené zástavní smlouvy ze dne [datum] konkrétně pak v článku VII. odst. 3 smlouvy platí, že po úplném zaplacení závazku na úhradu pohledávky zajištěné touto zástavní smlouvou vydá zástavní věřitel, tj. žalovaný, zástavci, tj. žalobkyni, na její žádost nejpozději do 14 pracovních dnů potvrzení pro katastrální úřad o splnění pohledávky a zániku zástavního práva podle § 170 OZ účinného do 31. 12. 2014, které bude podkladem pro výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí. Žalobkyně pak dne 19. 6. 2019 písemně vyzvala žalovaného, aby jí vydal potvrzení o zániku zástavního práva, avšak žalovaný reagoval emailem tak, že potvrdil, že částku dostal zaplacenu, ale zcela nesmyslně tvrdil, že mělo jít o nějakou splátku dluhu žalobkyně vůči jejímu synovi [jméno] [příjmení]. Ve vyjádření ze dne 17. 8. 2019 pak žalovaný sdělil, že dne [datum] předchozí věřitel [jméno] [příjmení] a žalobkyně uzavřeli smlouvu o zřízení zástavního práva ke smlouvě o hotovostním spotřebitelském úvěru. Zástavní právo bylo zřízeno k zajištění pohledávky zástavního věřitele ve výši 115.000 Kč a současně také k zajištění zaplacení úroku ve výši 22,35 p.a. k zaplacení pokut a úroků z prodlení a k zajištění budoucí podmíněné pohledávky do celkové výše 900.000 Kč. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, na základě které žalovaný jako postupník převzal pohledávku vůči [jméno] [příjmení] zajištěnou zástavním právem na nemovité věci ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Ve smlouvě o postoupení pohledávky v bodu III. odst. 1 bylo výslovně sjednáno, že postupitel postupuje postupníkovi pohledávku s veškerým příslušenstvím zajištěním a všemi právy s nimi spojenými. Je nepochybné, že žalovaný se stal věřitelem pohledávky vzniklé na základě smlouvy o bezhotovostním úvěru ze dne [datum], avšak žalovaný má právo na plnění z této smlouvy o hotovostním spotřebitelském úvěru, a to na veškerá plnění, ke kterým se [jméno] [příjmení] ve smlouvě o hotovostním spotřebitelském úvěru zavázal. Žaloba žalobkyně na určení, že došlo k zániku zástavního práva na nemovité věci ve výlučném vlastnictví žalobkyně, může být úspěšná pouze tehdy, pokud žalobkyně prokáže, že [jméno] [příjmení] zaplatil nejen jistinu úvěru, který byl [jméno] [příjmení] poskytnut, ale také všechny náklady, úroky, úroky z prodlení, smluvní pokuty a další platby, ke kterým se [jméno] [příjmení] zavázal. Žalobkyně neprokázala, že by její syn [jméno] [příjmení] zaplatil žalovanému veškeré pohledávky zajištěné zástavním právem, a proto je žaloba žalobkyně předčasná. V podání ze dne 30. 9. 2019 pak žalovaný doplnil, že doba splatnosti spotřebitelského úvěru byla sjednána v trvání 120 měsíců. Součástí úvěrové smlouvy byl také splátkový kalendář. Splatnost jednotlivých splátek byla dána tak, že dne 31. 3. 2019 byla splatná splátka č. 83, kdy výše jistiny činila 63.035,45 Kč. Další splátka úvěru č. 84 byla splatná dne 30. 4. 2019. V okamžik splacení, tedy výše nesplacené jistiny, činila částku 63.035,93 Kč, nikoliv částku 61.322,93 Kč Smluvní pokuta za předčasné splacení tedy činila částku 630,35 Kč, nikoliv částku 613,23. Platba částky 64.792 Kč tedy neodpovídá sjednanému splacení spotřebitelského úvěru. Splátka měla být provedena tak, že výše jistiny činila 63.035,45 Kč, výše smluvní pokuty činila 630,35 Kč a splátka úvěru 2.350 Kč. Dluh, na základě kterého je zřízeno zástavní právo, jehož zrušení se žalobkyně domáhá, i nadále trvá, neboť nebyl zcela zaplacen. V podání ze dne 2. 9. 2019 se žalobkyně vyjádřila k námitce žalovaného, že dluh dle úvěrové smlouvy nebyl řádně zaplacen a poukázala na smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum], kterou uzavřel žalovaný s předchozím majitelem pohledávky za dlužníkem [jméno] [příjmení]. V této smlouvě o postoupení pohledávky, kterou podepisoval žalovaný, tak je v článku IV. odst. 2 výslovně uvedeno, že informuje postupníka, tj. žalovaného, že pohledávka je ze strany dlužníka [jméno] [příjmení] řádně splácena a hodnota nesplacené jistiny činí 65.396,38 Kč, což odpovídá splátkovému kalendáři spotřebitelského úvěru, kterou žalobkyně doložila. Dlužník tak po oznámení o postoupení pohledávky řádně hradil splátky úvěru a v dubnu 2019 úvěr řádně splatil ve výši 61.822,93 Kč jako nesplacené jistiny dluhu dle splátkového kalendáře, dále uhradil dlužník běžnou splátku úvěru 2.350 Kč a pro jistotu uhradil i 1 % nákladů předčasného splacení úvěru dle úvěrové smlouvy ve výši 618,30 Kč, což je celkem 64.791,23 Kč, kdy dlužník toto zaokrouhlil na částku 64.792 Kč. Vše tedy uhradil řádně dle úvěrové smlouvy a dle pokynů předchozího věřitele. V podání ze dne [datum] pak žalobce doplnil, že [jméno] [příjmení] od počátku splácel spotřebitelský úvěr tak, že souběžně splácel úrok z úvěru a jistiny. Do doby předčasného splacení úvěru splatil [jméno] [příjmení] celkem 84 měsíčních splátek po 2.350 Kč, což je 197.400 Kč dle splátkového kalendáře. Z této splacené částky bylo uhrazeno 53.177,07 Kč na jistinu dlužné částky a 144.222,93 Kč bylo uhrazeno na smluvní úrok ze spotřebitelského úvěru. [jméno] [příjmení] měl tedy kompletně celý smluvní úrok do 30. 4. 2019 zaplacen a dle splátkového kalendáře měl doplatit 61.822,93 Kč jako doplatek jistiny dlužné částky. Společně s tím doplatil 2.350 Kč jako měsíční splátku za duben 2019, tj. celkem 64.172,93 Kč. Tato částka se tedy skládá z doplatku jistiny dlužné částky 61.822,93 Kč, jedné měsíční splátky 2.350 Kč za duben 2019 a 1 % nákladů z předčasně splacené částky ve výši 618,23 Kč. Pokud jde o zbývající smluvní úrok z úvěru, tento již [jméno] [příjmení] jako spotřebitel nebyl povinen hradit dle § 117 zákona č. 257/2016 Sb., kdy do doby předčasného splacení spotřebitelského úvěru měl již na úroku zaplaceno celkem 144.222,93 Kč a měl tedy celý smluvní úrok doplacený. Předchozí věřitel [právnická osoba] přímo na tuto skutečnost žalovaného upozornil, a to ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], [územní celek], okres [okres] [číslo] bylo zjištěno, že k nemovitostem, a to pozemku st. [číslo ] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec a číslo] – rodinný dům, který stojí na pozemku parc. č. st. [číslo ] bylo zřízeno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 115.000 Kč s příslušenstvím s návratností v pravidelných splátkách do 30. 4. 2020, a to k zajištění budoucí pohledávky, a to do celkové výše 900.000 Kč pro oprávněného [právnická osoba] [adresa], [IČO] sídlem [obec]. Ze zástavní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení], bytem [adresa], jako zástavním věřitelem a [celé jméno žalobkyně] – žalovanou, jako zástavcem bylo zjištěno, že žalobkyně zřídila zástavní právo pro závazek [jméno] [příjmení] ze smlouvy o hotovostním spotřebitelském úvěru na částku 115.000 Kč, který byl uzavřen mezi [jméno] [příjmení] jako spotřebitelem a [titul] [jméno] [příjmení] jako věřitelem. Zástavní právo bylo zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] pod [číslo jednací] s právními účinky vkladu práva ke dni 3. 5. 2012. Ze smlouvy o hotovostním spotřebitelském úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako věřitelem a [jméno] [příjmení] jako spotřebitelem bylo zjištěno, že věřitel poskytl spotřebiteli jako dlužníkovi hotovostní úvěr v celkové výši [částka], smluvní strany se dohodly na tom, že celková doba trvání úvěru činí 120 měsíců a že výpůjční úroková sazba bude činit 21,65 % p.a. Spotřebitel se zavázal vrátit věřiteli poskytnutý úvěr včetně příslušenství tak, že po dobu 120 měsíců počínaje 31. 5. 2012 bude vždy nejpozději do posledního dne příslušného měsíce na účet věřitele č. účtu [bankovní účet] pod [variabilní symbol] zasílat měsíční splátky 2.350 Kč. V bodě II.-4 bylo dohodnuto, že spotřebitel má právo zcela nebo zčásti splatit úvěr předčasně, dojde-li k předčasnému splacení, je spotřebitel oprávněn písemně požádat o poměrné snížení celkových nákladů úvěru. Na základě žádosti spotřebitele vypočte věřitel - poměrné snížení celkových nákladů úvěru dle skutečných úhrad a spotřebiteli vypočtený rozdíl vrátí na jeho bankovní účet do 60 dnů od úhrady poslední splátky. Smluvní strany se výslovně dohodly, že věřitel má v případě předčasného splacení úvěru právo na náhradu nákladů ve výši 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru, přesahuje-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem spotřebitelského úvěru jeden rok. V bodě III. písm. 1a) se smluvní strany dohodly, že závazek spotřebitele splatit věřiteli poskytnutý úvěr bude zajištěn zástavním právem, a to na základě zástavní smlouvy na náklady dlužníka, ve které bude věřitel vystupovat jako zástavní věřitel, spotřebitel jako zástavní dlužník a zástavce popř. bude zástavcem třetí osoba. Jako příloha této smlouvy pak byla předložena tabulka umoření dluhu k hotovostnímu spotřebitelskému úvěru, kterou zpracoval věřitel dne 3. 5. 2012. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi postupitelem firmou [právnická osoba] a postupníkem [právnická osoba] sídlem [obec a číslo], bylo zjištěno, že postupník postoupil pohledávku vzniklou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru panem [jméno] [příjmení] [rodné číslo] dne [datum] ve výši 115.000 Kč s příslušenstvím. Spotřebitel se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných splátkách do 30. 4. 2022. Pohledávka pak byla zajištěna nemovitostmi, a to pozemkem parc. č. st. [číslo ], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] v části [územní celek], jako rodinný dům postavený na stavební parcele č. st. [číslo ], a to v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], [územní celek], okres [okres], a to formou zástavního práva smluvního, které bylo zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví]. V bodě IV. smlouvy pak postupitel informuje postupníka, že pohledávka je řádně splácena a hodnota nesplacené jistiny činí 65.396,38 Kč a následující splátka má být uhrazena k 31. 1. 2019 ve výši 2.300 Kč. Spotřebitel se nedopustil žádného postupiteli známého porušení smlouvy, a tudíž může být pohledávka splacena také předčasně, a to v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, tedy ve výši nesplacené jistiny. Z příkazu k úhradě vyhotoveného bankou [právnická osoba] dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně ze svého účtu zaslala na účet [číslo] pod [variabilní symbol] částku 64.792 Kč. Z přípisu ze dne 29. 1. 2019 učiněného [titul] [jméno] [příjmení] jako předsedou představenstva firmy [právnická osoba] [adresa], oznámil [jméno] [příjmení] bytem [adresa žalobkyně a žalované]. Podle § 3073 obč. zákoníku účinného od 1. 1. 2014 práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. To nebrání u jednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 170 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. Mezi účastníky bylo sporné, zda dlužník [jméno] [příjmení] řádně splatil úvěr, pro který je v katastru nemovitostí u nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně zřízeno zástavní právo smluvní a zda lze tedy určit, že zástavní právo na těchto nemovitostech žalobkyně již nevázne. Žalobkyně k důkazu předložila doklad o zaplacení částky 64.792 Kč dne 15. 4. 2019, kdy na účet příjemce bylo pod [variabilní symbol] zaplaceno 64.792 Kč. Žalovaný namítal nesprávnost výpočtu této částky, neboť částka 64.792 Kč neodpovídá smlouvě o postoupení pohledávek. Soud se však zabýval tím, zda tato částka byla uhrazena dle splátkového kalendáře a smluvních podmínek dle smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Dle splátkového kalendáře měla být k datu 31. 4. 2019 zaplacena částka 61.822,93 Kč. Protože dlužník uhradil před splatností tuto částku, zaplatil dále i splátku za měsíc duben ve výši 2.350 Kč, o čemž předložila žalobkyně výpis z účtu dlužníka za duben 2019. Dále bylo prokázáno, že dlužník řádně splácel dluh dle splátkového kalendáře, a to jednak předloženou smlouvou o postoupení pohledávek a dále výpisy z účtu dlužníka, ze kterých je patrno, že v měsících lednu, únoru a březnu 2019 uhradil 3 x 2.350 Kč, tedy po uzavření smlouvy o postoupení pohledávek od ledna do dubna 2019 byly uhrazeny 4 splátky po 2.350 Kč. Ve smlouvě o postoupení pohledávek je nesprávně uvedena dlužná částka 65.396 Kč, neboť tato částka byla splatná až 31. 1. 2019. Vzhledem k tomu, že smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena [datum], měla zde být uvedena částka 66.545,55 Kč. Z každé splátky je pak nutno odečíst částku, která je uhrazena na zaplacení úroku a zbývající částku na jistinu. V lednu 2019 tak na úroky bylo uhrazeno 1.200,83 Kč, v únoru 2019 1.180,09 Kč, v březnu 2019 1.158,98 Kč a v dubnu 2019 1.137,49 Kč, tedy celkem 4.722,66 Kč. Tuto částku je pak nutno odečíst od částky 66.545 Kč, která byla splatná k 31. 1. 2019 a zůstává jistina ve výši 61.822,93 Kč, což bylo dlužníkem uhrazeno 15. 4. 2019. Dále dlužník uhradil ještě částku 618,23 Kč, tj. 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru, což bylo sjednáno ve smlouvě o úvěru ze dne 3. 5. 2019 (bod II/4). Námitka žalovaného, že dluh nebyl řádně splacen, tak byla shledána nedůvodnou. S ohledem na shora uvedené pak soud dospěl k závěru, že dlužník [jméno] [příjmení] uhradil celou zbývající část úvěru tak, jak je uvedeno ve smlouvě o úvěru a splátkovém kalendáři, a to včetně příslušenství a nákladů úvěru, a proto zástavní právo zaniklo. Proto soud návrhu žalobkyně zcela vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. má úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení žalobkyně spočívaly v zaplaceném soudním poplatku 5.000 Kč a dále v nákladech za právní zastoupení advokátem. Dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění (dále jen AT) činí odměna advokáta za 1 úkon právní služby 3.100 Kč (dle tarifní hodnoty 50.000 Kč) podle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 AT. Právní zástupce žalobkyně pak učinil tyto úkony právní služby: převzetí a příprava věci, podání žaloby, vyjádření ze dne 2. 9. 2019, účast u jednání OS [okres] dne 15. 9. 2020, vyjádření ze dne 19. 10. 2020, účast u jednání dne 19. 1. 2021 a úkon účast u jednání dne 15. 12. 2020 ve výši jedné poloviny, neboť jednání bylo odročeno bez projednání věci. Celkem činí odměna za právní pomoc 6,5 úkonu x 3.100 Kč, celkem 20.150 Kč. K tomu je nutno přičíst 6 x režijní paušál dle § 13 odst. 3 AT, tj. 1.800 Kč. Dále právnímu zástupci žalobkyně náleží cestovné k jednání u Okresního soudu ve [obec] ve dnech 15. 9. 2020 a 15. 12. 2020, celkem ujeto 2 x 76 km z [obec] do [obec] a zpět [značka automobilu] [registrační značka]. Dle vyhlášky č. 358/ 2019 pak cestovné činí částku 2 x 462 Kč (2 x 76 km x 6,08 Kč). Náhrada dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., pak činí 4,20 Kč km a spotřeba pohonných hmot dle technického průkazu činí 5,9 l /100 km, cena nafty dle vyhlášky činí 31,80 Kč, tj. pohonné hmoty 1,88 Kč za 1 km. Celková částka za 1 km dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. činí 6,08 Kč. Dále náleží cestovné k jednání dne 19. 1. 2021 ujeto 2 x 38 km, tj. 76 km z [obec] do [obec] a zpět [značka automobilu] [registrační značka] a cestovné pak činilo 76 km krát 6 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., tj. 456 Kč. Náhrada dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. za 1 km jízdy činí 4,40 Kč, spotřeba pohonných hmot dle technického průkazu činí 5,9 l /100 km, cena nafty činí 27,20 Kč, tj. pohonné hmoty 1,60 Kč za 1 km a celková částka za 1 km dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. činí 6 Kč. Dále právnímu zástupci žalobce náleží náhrada za promeškaný čas – cesta na soud [okres] – [obec] a zpět dle § 14 AT, celkem pak 1.200 Kč, a to za náhradu za ztrátu času k jednání dne 15. 9. 2020, 15. 12. 2020 a 19. 1. 2021. K celkovým nákladům za právní zastoupení ve výši 24.530 Kč (20.150 Kč + 1.800 Kč + 1.380 Kč + 1.200 Kč) je nutno připočíst DPH ve výši 21 %, tj. částku 5.151 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně s připočtením částky 5.000 Kč za zaplacený soudní poplatek činí 34.681 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.