9 C 22/2024

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem právní zástupce sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 údaje o osobě o 22.064 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 14.000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14.000 Kč od 8. 6. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to v měsíčních splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splatných vždy do 25. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 5.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5.600 Kč od 8. 6. 2023 do zaplacení, částka 2.464 Kč.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 664,56 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobce je povinen doplatit soudní poplatek ve výši 221 Kč na účet Okresního soudu ve Znojmě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 12. 2023 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 22.064 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že poskytl žalované dne , datum, úvěr, a to převodem na bankovní účet, který uvedla ve smlouvě a z kterého byla zaslána ověřovací platba. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci jistinu a smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, kdy žalovaná dle smlouvy měla splácet každý měsíc vždy nejpozději k 4. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla opakovaně upomínána. Přípisem ze dne 4. 6. 2023 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 7. 6. 2023 a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne 8. 6. 2023. Žalobce požaduje uhradit částku 19.600 Kč skládající se z jistiny 14.000 Kč a smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 5.600 Kč nejpozději splatných dne 7. 6. 2023. Dále žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 8. 6. 2023 do odeslání předžalobní výzvy dne 1. 12. 2023, v kapitalizované výši 2.464 Kč. Žalobce uvedl, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, heslo pro přístup k jejímu uživatelskému profilu. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobci výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalobce provedl lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI.

2. Žalovaná u jednání soudu uvedla, že dostala částku 14.000 Kč a na tu nic nesplatila. Částka byla půjčená na 30 dní. Žalovaná má 4 nezletilé děti, nejstarší syn je svěřen do péče jejího otce, kterému platí na syna výživné 500 Kč měsíčně. Žalovaná žije s přítelem, se kterým má dvě nejmladší děti. Na jedno dítě bere výživné 2.000 Kč. Žalovaná pracuje na dohodu o provedení práce jako uklízečka v , právnická osoba, , má 110 Kč/hod., smlouva je na 300 hodin za rok. Pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10.000 Kč a přídavky na tři děti. Přítel má příjem 32.000 Kč. Za bydlení platí 15.000 Kč. Žalovaná uvádí, že má dluhy asi 131.000 Kč, které splácí ve splátkách. Žádá o zaplacení i tohoto dluhu ve splátkách po 500 Kč měsíčně.

3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, soud zjistil, že ji uzavřel žalobce jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný. Úvěrující se zavázal poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše 20.000 Kč a úvěrovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jedná se o nezajištěný, bezhotovostní úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Úvěr je poskytnut na dobu neurčitou, smlouva o úvěru trvá do doby úplného splacení jistiny úvěrovaným. Strany si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 40 % měsíčně. Úvěrovaný bude splácet úvěr vždy nejpozději k 4.dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru může úvěrovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Jako variabilní symbol pro splácení je rodné číslo úvěrovaného. RPSN byla sjednána ve výši 5518,07 %. Dále si strany dohodly v případě prodlení úvěrovaného s plněním smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.

4. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že žalovaná dne 30. 11. 2022 ze svého účtu zaslala na účet žalobce částku 1 Kč jako ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne 2. 2. 2023 žalobce zaslal na účet žalované částku 14.000 Kč.

5. Přípisem ze dne 4. 6. 2023 oznámil žalobce žalované zesplatnění spotřebitelského úvěru ke dni 7. 6. 2023 a žádal zaplacení celé částky.

6. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

9. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

11. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by žalobce provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalované, nebyla doložena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy např. výplatní pásky žalované, dávky státní sociální podpory, nájemní smlouva, výpis z účtu, SIPO apod.

15. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

16. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 14.000 Kč, na kterou nic nesplatila. Částka 14.000 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu poskytnutého úvěru z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Nesplacením dluhu se žalovaná dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. Žalobce se dále domáhal zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5.600 Kč a smluvní pokuty ve výši 2.464 Kč. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měly být kapitalizovaný úrok a smluvní pokuta sjednány, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.

19. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že uložil žalované dluh uhradit ve splátkách. Soud má za to, že je v možnostech a schopnostech žalované splatit žalovanou pohledávku v měsíčních splátkách po 500 Kč pod ztrátou výhody splátek, tedy nezaplacením jedné splátky se stává celá částka splatnou.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 664,56 Kč, přičemž tato částka představuje 26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63 % a úspěchu žalované v rozsahu 37 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.104 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22.064 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.

21. Soud požaduje po žalobci podle položky 2, bodu 2. Sazebníku soudních poplatků doplatit soudní poplatek ve výši 221 Kč. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, poplatek za žalobu činí podle položky 1, bodu 1, písm. b) Sazebníku soudních poplatků 1.104 Kč, kdy žalobce zaplatil na soudním poplatku částku 883 Kč.