Okresní soud ve Znojmě · Rozsudek

9 C 223/2024

č. j. 9 C 223/2024-60

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-10-23 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSZN:2024:9.C.223.2024.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená datum bytem Adresa žalované o zaplacení 97 788,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcia) částku ve výši 35.500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7.020,97 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35.500 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,b) částku ve výši 7.500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.520,59 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.500 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na zaplacenía) částky 46.554,20 Kč, kapitalizovaný úrok 7.354,63 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 778,67 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.396,90 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok ve výši 20,88 % ročně z částky 38.896,90 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,b) částky 8.234,70 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.301,56 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 507,71 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4.820,23 Kč, úrok ve výši 28,74 % ročně z částky 8.801,56 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 4. 2024 se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 97.788,90 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutou půjčku a poplatek ve výši 8.959 Kč, jenž se skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 4.244 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28,74 % ročně, částku za zpracování zápůjčky 1.500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1.865 Kč, to vše v 45 týdenních splátkách po 422 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 11. 2021. Nehradila však splátky řádně a včas. Celkem uhradila částku 2.500 Kč. Pohledávka byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni , datum, . Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 15.734,70 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8.801,56 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6.933,14 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4.820,23 Kč za období od 11. 11. 2021 do 27. 9. 2023 ve výši 28,74 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8.801,56 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.809,27 Kč za období od 14. 4. 2021 do 27. 9. 2023 ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 8.801,56 Kč, úroků ve výši 28,74 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8.801,56 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8.801,56 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Dále mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 40.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutou půjčku a poplatek ve výši 51.101 Kč, jenž se skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 38.356 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,88 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8.328 Kč, to vše v 21 měsíčních splátkách po 4.339 Kč. Nehradila však splátky řádně a včas. Na pohledávku žalovaná zaplatila celkem 4.500 Kč. Pohledávka byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni , datum, . Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 82.054,20 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 38.896,90 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 43.157,30 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7.354,63 Kč za období od 6. 11. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 20,88 % ročně z dlužné jistiny ve výši 38.896,90 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7.799,64 Kč za období od 6. 5. 2021 do 27. 9. 2023 ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 38.896,90 Kč, úroků ve výši 20,88 % ročně z dlužné jistiny ve výši 38.896,90 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 38.896,90 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 29. 9. 2023.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, a smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaná jako zákazník se dohodli na poskytnutí zápůjčky pro žalovanou ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit 10.000 Kč, poplatek 8.959 Kč, celkem 18.959 Kč v 45 týdenních splátkách po 422 Kč, poslední splátka 391 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce se dále účastníci dohodli na roční úrokové sazbě 28,74 %.

4. V zákaznické kartě ze dne , datum, žalovaná uvedla ke svým osobním a majetkovým poměrům, že je svobodná, žije s rodiči, je vyučena, má jednu vyživovací povinnost je nezaměstnaná. Důvod zápůjčky uvedla neočekávané výdaje. Uvedla příjem 10.764 Kč, další příjmy domácnosti 17.800 Kč, celkem 28.564 Kč. Odhadované měsíční výdaje 3.000 Kč.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, a smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaná jako zákazník se dohodli na poskytnutí zápůjčky pro žalovanou ve výši 40.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit 40.000 Kč, poplatek 51.101 Kč, celkem 91.101 Kč v 21 měsíčních splátkách po 4.339 Kč, poslední splátka 4.321 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce se dále účastníci dohodli na roční úrokové sazbě 20,88 %.

6. V zákaznické kartě ze dne , datum, žalovaná uvedla ke svým osobním a majetkovým poměrům, že je svobodná, žije s rodiči, je vyučena, má jednu vyživovací povinnost a je nezaměstnaná. Důvod zápůjčky uvedla běžné výdaje domácnosti. Uvedla příjem ve výši 9.360 Kč, další příjmy domácnosti 25.000 Kč, celkem 34.360 Kč. Odhadované měsíční výdaje 2.500 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, společnost , právnická osoba, postoupila pohledávky za žalovanou na žalobce. Žalované bylo postoupení pohledávek oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023.

8. Výzvou k plnění ze dne 15. 2. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

9. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

12. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětné úvěry. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalované, nebyla provedena šetření v příslušných registrech. Žalobce doložil kopii ústřižků poštovních poukázek z prosince 2020 a ledna 2021, ze kterých se dokládá příjem žalované 9.360 Kč, není však čitelné, kdo příjem žalované vyplácel, o jaký druh příjmu se jedná. Dále žalobce doložil dokument od , název, , který je zcela nečitelné. Nedoložil např. výpis z účtu žalované, SIPO. Žalovaná si vzala dva úvěru krátce po sobě, jeden na konci prosince roku 2020 a druhý na začátku února roku 2021. V obou případech uvedla, že je nezaměstnaná s tím, že příjem má asi 10.000 Kč. Uvedla další příjem domácnosti, který nebyl nijak prověřen, doložen. Uvedla výdaje 3.000 Kč, následně při sjednání druhé zápůjčky dokonce jen 2.500 Kč, což se soudu jeví zcela neodpovídající i ke skutečnosti, že žalovaná uvedla jednu vyživovací povinnost. Neuvedla, jaké má výdaje na bydlení, stravu, tyto nijak nedoložila.

18. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou tak neplatné.

19. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, částka 10.000 Kč, na kterou splatil 2.500 Kč. Rozdíl tak činí částku 7.500 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tj. 7.500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Dále je nesporné, že žalované byla poskytnuta smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, částka 40.000 Kč, na kterou splatila 4.500 Kč. Rozdíl tak činí částku 35.500 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tj. 35.500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. V ostatním soud žalobu zamítl jako nedůvodnou vzhledem k tomu, že smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi účastníky nebyly řádně uzavřeny a jsou tak neplatné.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byla úspěšnější žalovaná. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.