9 C 231/2024

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Hladíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 67.295 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 37.414 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 37.414 Kč od 27. 4. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 20.057 Kč se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 20.057 Kč od 27. 3. 2024 do zaplacení, pohledávku 9.824,68 Kč, úrok ve výši 85,48 % ročně z částky 44.746,53 Kč od 27. 3. 2024 do 19. 4. 2024 ve výši 2.432,40 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 44.746,53 Kč od 20. 4. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 27. 3. 2024 dosáhne částky 191.692 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2.328,36 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem doručeným soudu dne 24. 9. 2024 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 67.295 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že s žalovaným dne datum uzavřel smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 45.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit úvěr ve výši 45.000 Kč spolu s úrokem ve výši 85,48 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3.793 Kč splatných k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem datum dle předloženého splátkového kalendáře. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy řádně a včas, zaplatil dne datum částku ve výši 3.793 Kč a dne datum částku 3.793 Kč. Úvěr se stal splatný v souladu se smluvním ujednáním dle článku číslo. smlouvy ke dni 25. 3. 2024 v důsledku prodlení žalovaného. Žalobce žádá o zaplacení částky jistiny 44.746,53 Kč a dlužného úroku 9.531,98 Kč, nová jistina tak činí 54.278,51 Kč s příslušenstvím, dále žalobce žádá podle bodu 6.1. smlouvy smluvní pokutu ve výši 998 Kč, kdy má nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 3, 4, tedy 2x 499 Kč. Dále žalobci podle bodu číslo smlouvy vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 800 Kč, a to 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 1, 2, 3, 4. V bodu číslo smlouvy si strany sjednaly, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne 27. 3. 2024 až do jejího úplného zaplacení. Žalobce smluvní pokutu požaduje ke dni podání žaloby, tj. od 27. 3. 2024 do 24. 9. 2024 v celkové výši 9.824,68 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.

3. Z písemného návrhu smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne datum a písemného oznámení o schválení úvěru číslo hodnota ze dne datum, jehož součástí byl splátkový kalendář, bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45.000 Kč, s roční procentní sazbou nákladů ve výši 128,36 %, zápůjční úrokovou sazbou ve výši 85,48 % ročně. Žalovaný se zavázal žalobci zaplatit celkovou částku 159.744 Kč, a to v 48 měsíčních splátek po 3.793 Kč na bankovní účet žalobce. Každá měsíční splátka zahrnovala splátku úroků a splátku jistiny v poměru uvedeném ve splátkovém kalendáři. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou, byť i části kterékoli měsíční splátky, vzniklo žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku (článek číslo), v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů vzniklo žalobci právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku (článek číslo případ prodlení žalovaného s úhradou, byť i části kterékoli splátky, bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru u prodlení žalovaného o délce 65 dní (článek číslo případě zesplatnění závazku se veškeré dosavadní závazky staly novou jistinou, v případě, že po zesplatnění úvěrovaná nezaplatila dlužnou částku, vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny (článek číslo.).

4. Ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalovaný se zavázal žalobci úvěr splácet ve 48 měsíčních splátkách po 3.793 Kč, že každá z měsíčních splátek zahrnovala pohyblivou platbu na sjednaný úrok a jistinu. První splátka měla být zaplacena datum, poslední datum.

5. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že částka 45.000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného dne datum.

6. Z karty klienta bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil částku 3.793 Kč dne datum a dne datum částku 3.793 Kč.

7. Z karty hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný má měsíční příjem 23.000 Kč, je zaměstnán u firmy jméno FO, sídlem adresa s datem nástupu datum, na dobu neurčitou. Žalovaný uvedl, že je ženatý, ale ve společné domácnosti s manželkou nežije a bydlí u rodičů. Má středoškolské vzdělání. Výdaje uvedl na bydlení ve výši 3.915 Kč měsíčně.

8. Dále byly předloženy výplatní pásky žalovaného za měsíce květen, srpen, září 2023. V měsíci květnu měl žalovaný příjem 16.946 Kč, v měsíci srpnu 25.066 Kč a v měsíci září 22.873 Kč.

9. Z písemné upomínky ze dne 20. 2. 2024 a z dne 22. 3. 2024 bylo prokázáno, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužných splátek s odkazem na sjednané smluvní sankce. Přípisem ze dne 25. 3. 2024 mu bylo oznámeno zesplatnění dluhu ke dni 25. 3. 2024 a žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu do 10 dnů ode dne odeslání dopisu.

10. Předžalobní výzvou ze dne 19. 8. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby.

11. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobce předložil výpis z nebankovního registru klientských informací a výpis z registru SOLUS, kartu klienta a hodnocení klienta. Žalobce dále předložil předsmluvní formulář standartních informací o spotřebitelském úvěru, kterým prokazoval poskytnutí veškerých informací o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy.

12. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1 z.č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

15. Podle § 9 téhož zákona je povinen věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyly doloženy výdaje žalovaného a příjmy domácnosti ani počet členů domácnosti. Žalovaný uvedl pouze výdaje na bydlení, neuvedl další výdaje.

17. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 45.000 Kč, na kterou splatil 7.586 Kč. Rozdíl tak činí částku 37.414 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 37.414 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 67.295,68 Kč s příslušenstvím. Rozdíl mezi přiznanou částkou a žalovanou částkou ve výši 29.881,68 Kč pak soud jako nedůvodný zamítl s ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, přiznáno bylo pouze bezdůvodné obohacení.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.328,36 Kč, přičemž tato částka představuje 11,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,6 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44,4 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3.365 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67.295 Kč sestávající z částky 3.820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a jedné paušální náhrady výdajů po 450 Kč (účast u jednání 8. 1. 2025) podle § 13 odst. 4 a. t., cestovné (§ 13 odst. 5 a. t.) za cestu adresa a zpět v celkové výši 844 Kč za 137 km ujetých osobním automobilem vozidlo registrační značka SPZ, při průměrné spotřebě 10,1 l/100 km a ceně 35,80 Kč za litr paliva a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., dále náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut á 150 Kč v částce 600 Kč (§ 14 odst. 2 a. t.) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3.024 Kč (§ 14a a. t.).

22. Za písemné podání ve věci samé ze dne 1. 12. 2024 odměna přiznána nebyla. Náklad za tento úkon právní služby byl způsoben výhradně žalobcem, který měl již v samotné žalobě tvrdit a k tomu dokládat, jak byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.