9 C 249/2024

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 52.593,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15.919 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15.919 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky ve výši 9.789 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.223,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.115,88 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6.136,15 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 6.136,15 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,a částky 26.885,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7.596,81 Kč od 28 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4.467,02 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3.822,55 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 23.515,81 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 4. 2024 se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 52.593,71 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit poskytnutou půjčku a poplatek ve výši 27.825 Kč, jenž se skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 18.879 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,79 % ročně, částky za zpracování ve výši 1.500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5.124 Kč, to vše v 18 měsíčních splátkách po 3.213 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 10. 2022. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Celkem uhradil částku 14.081 Kč. Pohledávka byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni , datum, . Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 42.804,71 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 23.515,81 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 19.288,90 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4.821,03 Kč za období od 8. 10. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 20,79 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23.515,81 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4.467,02 Kč za období od 23. 2. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 23.515,81 Kč, úroků ve výši 20,79 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23.515,81 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23.515,81 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Dále mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit poskytnutou půjčku a poplatek ve výši 12.015 Kč, jenž se skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 6.367 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,70 % ročně, odměny za zpracování zápůjčky 1.500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2.798 Kč, to vše v 45 týdenních splátkách po 601 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 12. 2021. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Na pohledávku žalovaný zaplatil celkem 17.226 Kč. Pohledávka byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 27. 9. 2023. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 9.789 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6.136,15 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3.652,85 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.106,87 Kč za období od 6. 12. 2021 do 27. 9. 2023 ve výši 18,70 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.136,15 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.223,69 Kč za období od 25. 1. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 6.136,15 Kč, úroků ve výši 18,70 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.136,15 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.136,15 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

2. Usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne , datum, č. j. EPR , číslo jednací, bylo řízení částečně zastaveno co do kapitalizovaného úroku od 8. 10. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 998,48 Kč, úroků ve výši 5,79 % ročně z částky 23.515,81 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku od 6. 12. 2021 do 27. 9. 2023 ve výši 990,99 Kč, úroků ve výši 10,20 % ročně z částky 6.136,15 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, a smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaný jako zákazník se dohodli na poskytnutí peněžních prostředků pro žalovaného ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit 15.000 Kč, poplatek 10.665 Kč, celkem 25.665 Kč v 45 týdenních splátkách po 601 Kč a poslední splátka 571 Kč. Ve smlouvě o úvěru se dále účastníci dohodli na roční úrokové sazbě 86,00 %.

5. V zákaznické kartě ze dne , datum, žalovaný uvedl ke svým osobním a majetkovým, že je rozvedený, bydlí v nájmu, je vyučen a má jednu vyživovací povinnost. Jako důvod zápůjčky uvedl běžné výdaje domácnosti. Uvedl, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako prodavač v , právnická osoba, , , adresa, , kde pobírá čistý příjem 7.950 Kč. Dále uvedl další čisté příjmy domácnosti 17.400 Kč a do výdajů uvedl 8.000 Kč. Uvedl, že nemá kreditní karty, ani zápůjčky u jiných společností.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, a smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaný jako zákazník se dohodli na poskytnutí zápůjčky pro žalovaného ve výši 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit 30.000 Kč, poplatek ve výši 25.503 Kč a doplňkové pojištění ve výši 2.322 Kč, celkem 57.825 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3.213 Kč a poslední splátce 3.204 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce se dále účastníci dohodli na roční úrokové sazbě 68,80 %.

7. V zákaznické kartě ze dne , datum, žalovaný uvedl ke svým osobním a majetkovým, že má jednu vyživovací povinnost, účel úvěru je na běžné výdaje domácnosti, neuvedl svůj rodinný stav, druh bydlení, dosažené vzdělání. Uvedl, že je zaměstnán na plný úvazek jako prodavač v , právnická osoba, , , adresa, , kde pobírá čistý příjem 12.419 Kč. Dále uvedl další čisté příjmy domácnosti 16.800 Kč a do výdajů uvedl interní splátky PF 2.644 Kč, odhadované měsíční výdaje 2.000 Kč. Uvedl, že nemá kreditní karty, ani zápůjčky u jiných společností.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023.

9. Výzvou k plnění ze dne 28. 3. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.

10. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

13. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

15. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

16. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech. Žalobce nedoložil např. výplatní pásky žalovaného, výpis z účtu, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu. Žalovaný uvedl v zákaznické kartě, že má jiné úvěry, toto nebylo nijak prověřeno. Žalovaný nijak nedoložil své příjmy z pracovního poměru ani ostatní uvedené příjmy. V dubnu při vyřizování úvěru neuvedl v zákaznické kartě druh bydlení, dosažené vzdělání, ani rodinný stav, toto právní předchůdce žalobce nedoplnil. Žalovaný uvedl výdaje 2.000 Kč, což se jeví soudu jako podhodnocené i vzhledem k tomu, že uvedl, že splátka úvěru u PF činí 2.644 Kč, má jednu vyživovací povinnost a bydlí v nájmu. Vyživovací povinnost žalovaného také nebyla nijak doložena, právní předchůdce žalobce neprověřil, kolik žalovaný platí výživné, zda nějaké platí. Příjem uvedl žalovaný v dubnu 2021 výrazně vyšší než v lednu 2021, toto právní předchůdce žalobce též nijak neprověřoval.

19. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

20. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta smlouvou o úvěru ze dne , datum, částka 30.000 Kč, na kterou splatil 14.081 Kč. Rozdíl tak činí částku 15.919 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 15.919 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Žalobce se dále domáhal zaplacení částky 9.789 Kč a příslušenství ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Žalovanému byla poskytnuta částka 15.000 Kč, na kterou splatil 17.226 Kč. V této části byla žaloba zamítnuta, žalovaný zaplatil více než si půjčil. Žalobce se dále domáhal zaplacení příslušenství sjednaného ve výše uvedených smlouvách o úvěru. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měl být kapitalizovaný úrok sjednán, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.