9 C 251/2024

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 73.296 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17.081 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 17.081 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 50.986 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 21.843,15 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6.065,68 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 18.817,82 Kč, úrok ve výši 25,26 % ročně z částky 38.924,15 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,částky ve výši 5.229 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 712,62 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.047,61 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3.757,91 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 3.757,91 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 4. 2024 se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 73.296 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutou půjčku a poplatek ve výši 32.610 Kč, jenž se skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 17.626 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 24,57 % ročně, částky za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 11.888 Kč, to vše v 24 měsíčních splátkách po 2.609 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 1. 2022. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Celkem uhradila částku 57.381 Kč. Pohledávka byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni , datum, . Žalobce požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 5.229 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 3.757,91 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 1.471,09 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.567,08 Kč za období od 25. 1. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.757,91 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 712,62 Kč za období od 24. 2. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 3.757,91 Kč, úroků ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.757,91 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.757,91 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Dále mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 49.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutou půjčku a poplatek ve výši 50.986 Kč, jenž se skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 28.790 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,26 % ročně, odměny za zpracování zápůjčky a další péči o zákazníka ve výši 19.100 Kč, to vše v 24 měsíčních splátkách po 4.167 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 11. 2021. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Na pohledávku žalovaná zaplatila celkem 31.919 Kč. Pohledávka byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni , datum, . Žalobce požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 68.067 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 38.924,15 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 29.142,85 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 18.817,82 Kč za období od 8. 11. 2021 do 27. 9. 2023 ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny ve výši 38.924,15 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 6.065,68 Kč za období od 7. 12. 2021 do 27. 9. 2023 ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny 38.924,15 Kč, úroků ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny ve výši 38.924,15 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 38.924,15 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

2. Usnesením Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, č. j. EPR , spisová značka, -8 bylo řízení na návrh žalobce částečně zastaveno co do kapitalizovaného úroku od 25. 1. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 519,47 Kč, úroků ve výši 9,57 % ročně z částky 3.757,91 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, a smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaná jako zákazník se dohodli na poskytnutí peněžních prostředků pro žalovanou ve výši 49.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit 49.000 Kč, poplatek 47.890 Kč a pojištění ve výši 3.096 Kč, celkem 99.986 Kč v 24 měsíčních splátkách po 4.167 Kč a poslední splátka 4.145 Kč.

5. V zákaznické kartě ze dne , datum, žalovaná uvedla ke svým osobním a majetkovým poměrům, že je rozvedená, bydlí v nájmu, je vyučena a nemá žádnou vyživovací povinnost. Jako důvod zápůjčky uvedla vybavení domácnosti. Uvedla, že je zaměstnaná na plný pracovní úvazek jako servírka u společnosti , právnická osoba, ., , adresa, , kdy pobírá čistý příjem 15.682 Kč, jiné příjmy neuvedla. Do výdajů uvedla 3.000 Kč. Uvedla, že nemá kreditní karty, ani zápůjčky u jiných společností.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , číslo, a smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaná jako zákazník se dohodli na poskytnutí zápůjčky pro žalovanou ve výši 30.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit 30.000 Kč, poplatek ve výši 29.544 Kč a pojištění 3.096 Kč, celkem 62.610 Kč v 24 měsíčních splátkách po 2.609 Kč a poslední splátce 2.603 Kč.

7. V zákaznické kartě ze dne 24. 1. 2020 žalovaná uvedla ke svým osobním a majetkovým poměrům, že nemá žádnou vyživovací povinnost, účel úvěru je vybavení domácnosti, je rozvedená, bydlí v nájmu a dosažené vzdělání uvedla učňovské. Žalovaná pracuje na plný úvaze u společnosti , právnická osoba, ., , adresa, , jako servírka, pobírá příjem 16.754 Kč, jiné příjmy neuvedla. Do výdajů uvedla 3.000 Kč. Uvedla, že nemá kreditní karty, ani zápůjčky u jiných společností.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023.

9. Výzvou k plnění ze dne 28. 3. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.

10. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

13. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

15. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

16. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětné spotřebitelské úvěry. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalované, nebyla doložena šetření v příslušných registrech. Žalobce nedoložil např. výplatní pásky žalované, výpisy z účtu, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu. Žalovaná uvedla, že nemá žádné úvěry, když v krátké době po sobě uzavřela dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru u společnosti Provident, kdy 1. smlouva z , datum, byla uzavřena k refinancování jiného úvěru. Žalovaná nedoložila své příjmy z pracovního poměru. Žalovaná uvedla výdaje 3.000 Kč, což se jeví soudu jako podhodnocené i vzhledem k tomu, že uvedla, že bydlí v nájmu.

19. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

20. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta smlouvou o úvěru ze dne , datum, částka 79.000 Kč, na kterou splatila 31.919 Kč. Rozdíl tak činí částku 17.081 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 17.081 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Žalobce se dále domáhal zaplacení částky 5.229 Kč a příslušenství ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Žalované byla poskytnuta částka 30.000 Kč, na kterou splatila 57.381 Kč. V této části byla žaloba zamítnuta, žalovaná zaplatila více než si půjčila. Žalobce se dále domáhal zaplacení příslušenství sjednaného ve výše uvedených smlouvách o úvěru. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měl být kapitalizovaný úrok sjednán, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.