9 C 278/2024

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Hladíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , adresa o 16.178 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10.000 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 6.178 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6.178 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení, částky 107,38 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 531,92 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 16.178 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že s žalovanou uzavřel dne , datum, prostřednictví internetových stránek společnosti , Jméno žalobce, ., , webové stránky, , smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované, po prověření její úvěruschopnosti, poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč zasláním na účet uvedený žalovanou č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč, a to v 24 splátkách. Žalovaná si 2x prodloužila splatnost splátky o jeden měsíc, tzv. korunovým odkladem za poplatek ve výši 990 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, byla žalobcem vyzývána prostřednictvím SMS a e-mailu k úhradě. Z důvodu prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky byla žalované účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč, a to , datum, , , datum, a , datum, . Dále žalované byly účtovány náklady na vymáhání ve výši 300 Kč, a to , datum, , , datum, a , datum, . Žalobce tak požaduje částku 16.178 Kč stávající z neuhrazené jistiny ve výši 9.998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši 1.980 Kč, úroků ve výši 1.470 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 900 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.500 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 107,38 Kč za období od 19. 7. 2024 do 6. 8. 2024 a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.

3. Z úvěrové smlouvy soud zjistil, že ji uzavřeli elektronicky žalobce a žalovaná dne , datum, . Dohodli se na poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 10.000 Kč na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s poplatkem ve výši 330 Kč v 24 splátkách, jejichž konkrétní výše je uvedena ve splátkovém kalendáři. Roční procentní sazba nákladů činila 49,2 %. Ve smlouvě si strany ujednaly korunový odklad splátky za poplatek 990 Kč. Pro případ, že žalovaná úvěr nevrátí v den splatnosti, je žalobce oprávněn účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaná smlouvu podepsala elektronicky dne , datum, pomocí SMS zprávy s podpisovým kódem.

4. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo prokázáno, že dne , datum, zaslal žalobce na účet žalované uvedený ve smlouvě , č. účtu, částku 10.000 Kč.

5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že pod číslem smlouvy , hodnota, je u žalované evidováno poskytnutí jistiny 10.000 Kč dne , datum, . Dále jsou zde zapsány jednotlivé předpisy poplatku za poskytnutí úvěru, účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty.

6. Předžalobní výzvou ze dne 22. 4. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky.

7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta vyplynulo, že žalovaná při podání žádosti o spotřebitelský úvěr uvedla, že má jedno dítě, zdroje příjmu je zaměstnání, výše příjmu 28.000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti uvedla 8.000 Kč, splátky jiným společnostem 12.000 Kč.

8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Po provedeném dokazování lze učinit závěr, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru a že žalobce na základě této smlouvy poskytl žalované částku 10.000 Kč. Z provedeného dokazování však nelze učinit závěr, že by žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy a poskytnutím úvěru řádně, tj. s odbornou péčí, zkoumal schopnost žalované úvěr splatit. Žalobce nijak nedoložil, že by ověřoval, kde je žalovaná zaměstnána, jaký je její příjem, zda je zaměstnána na dobu určitou či neurčitou. Žalovaná uvedla splátky jiným společnostem ve výši 12.000 Kč, neuvedla žádné výdaje na živobytí, tj. strava, bydlení, doprava apod. Žalovaná neuvedla, jak bydlí, zda ve vlastním či v nájmu, nedoložila jaké má výdaje za bydlení, kolik platí zálohy na energie. Žalobce žádným způsobem neprokázal faktickou výši příjmu žalované, resp. existenci dalšího příjmu v domácnosti žalované ve výši 8.000 Kč. Žalovaná svůj příjem uváděla ve výši 28.000 Kč, není zřejmé, jakého člena domácnosti tento příjem je, z jakého zaměstnání, zda se jedná o jednu osobu či o více osob, či zda tento další příjem skutečně vůbec existuje. V tomto směru je tak tvrzení žalované v podstatě nepřezkoumatelné.

17. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o úvěru je tak neplatná.

18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce poskytl žalované částku 10.000 Kč. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 10.000 Kč. Nesplacením dluhu se žalovaná dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. Ohledně zaplacení kapitalizovaných úroků, úroků z prodlení a dalšího příslušenství pohledávky žalobce byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť smlouva nebyla platně uzavřena a žalobci tak na zaplacení popsaného příslušenství nárok nevznikl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 531,92 Kč, přičemž tato částka představuje 23,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,81 % a úspěchu žalované v rozsahu 38,19 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16.178 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.