9 C 42/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Hladíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 82.095 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 26.564 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 29. 10. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 23.029 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 80.593 Kč ve výši 15% ročně od 13. 7. 2023 do 14. 8. 2023 ve výši 1.092,96 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 75.593 Kč ve výši 15 % ročně od 15. 8. 2023 do 26. 9. 2023 ve výši 1.336,01 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 74.093 Kč ve výši 15 % ročně od 27. 9. 2023 do 17. 10. 2023 ve výši 639,45 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 72.593 Kč ve výši 15 % ročně od 18. 10. 2023 do 27. 11. 2023 ve výši 1.223,03 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 71.593 Kč ve výši 15 % ročně od 28. 11. 2023 do 11. 12. 2023 ve výši 411,88 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 68.593 Kč ve výši 15 % ročně od 12. 12. 2023 do 22. 1. 2024 ve výši 1.183,98 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 66.593 Kč ve výši 15 % ročně od 23. 1. 2024 do 25. 2. 2024 ve výši 930,58 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 64.593 Kč ve výši 15 % ročně od 26. 2. 2024 do 13. 3. 2024 ve výši 451,35 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 62.593 Kč ve výši 15 % ročně od 14. 3. 2024 do 25. 4. 2024 ve výši 1.105,96 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 60.093 Kč ve výši 15 % ročně od 26. 4. 2024 do 30. 5. 2024 ve výši 864,50 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 58.093 Kč ve výši 15 % ročně od 31. 5. 2024 do 30. 6. 2024 ve výši 739,97 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 55.593 Kč ve výši 15 % ročně od 1. 7. 2024 do 31.07.2024 ve výši 708,35 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 53.593,00 Kč ve výši 15% ročně od 1. 8. 2024 do 1. 10. 2024 ve výši 1.365,24 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 51.593 Kč ve výši 15 % ročně od 2. 10. 2024 do 28. 10. 2024 ve výši 572,40 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 23.029 Kč ve výši 15 % ročně od 29. 10. 2024 do zaplacení,částku ve výši 32.502 Kč,úrok ve výši 69,1 % p.a z částky 66.420,30 Kč od 13. 7. 2023 do 5. 8. 2023 ve výši 2.937,12 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 66.420,30 Kč od 6. 8. 2023 do 22. 1. 2024 ve výši 4.324,80 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 64.995,45 Kč od 23. 1. 2024 do 25. 2. 2024 ve výši 846,26 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 62.995,45 Kč od 26. 2. 2024 do 13. 3. 2024 ve výši 410,21 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 60.995,45 Kč od 14. 3. 2024 do 25. 4. 2024 ve výši 1.004,48 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 58.495,45 Kč od 26. 4. 2024 do 30. 5. 2024 ve výši 784 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 56.495,45 Kč od 31. 5. 2024 do 30. 6. 2024 ve výši 670,84 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 53.995,45 Kč od 1. 7. 2024 do 31. 7. 2024 ve výši 641,08 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 51.995,45 Kč od 1. 8. 2024 do 1. 10. 2024 ve výši 1.234,42 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 49.995,45 Kč od 2. 10. 2024 do 28. 10. 2024 ve výši 517,05 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 47.995,45 Kč od 29. 10. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 13. 7. 2023 dosáhne částky 238.464 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 82.095 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že s žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 67.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit úvěr ve výši 67.000 Kč spolu s úrokem ve výši 69,1 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši 4.718 Kč splatných k 7. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2023 dle předloženého splátkového kalendáře. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 578 Kč. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy řádně a včas, zaplatil dne 21. 3. 2023 částku ve výši 2.000 Kč, dne 22. 3. 2023 částku ve výši 2.718 Kč, dne 22. 3. 2023 částku ve výši 2 Kč a dne 5. 5. 2023 částku 4.716 Kč. Úvěr se stal splatný v souladu se smluvním ujednáním dle článku , hodnota, . smlouvy ke dni 11. 7. 2023 v důsledku prodlení žalovaného. Po zesplatnění celého úvěru uhradil žalovaný dne 14. 8. 2023 částku ve výši 5.000 Kč, dne 26. 9. 2023 částku ve výši 1.500 Kč, dne 17. 10. 2023 částku ve výši 1.500 Kč, dne 27. 11. 2023 částku ve výši 1.000 Kč, dne 11. 12. 2023 částku ve výši 3.000 Kč, dne 22. 1. 2024 částku ve výši 2.000 Kč, dne 25. 2. 2024 částku ve výši 2.000 Kč, dne 13. 3. 2024 částku ve výši 2.000 Kč, dne 25. 4. 2024 částku ve výši 2.500 Kč, dne 30. 5. 2024 částku ve výši 2.000 Kč, dne 30. 6. 2024 částku ve výši 2.500 Kč, dne 31. 7. 2024 částku ve výši 2.000 Kč, dne 1. 10. 2024 částku ve výši 2.000 Kč a dne 28. 10. 2024 částka ve výši 2.000 Kč. Žalobce žádá o zaplacení částky jistiny 66.420,30 Kč a dlužného úroku 11.419,15 Kč, nová jistina tak činí 77.839,45 Kč s příslušenstvím, dále žalobce žádá podle bodu , hodnota, smlouvy smluvní pokutu ve výši 998 Kč, kdy má nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 3, 4, tedy 2x 499 Kč. Dále žalobci podle bodu, Anonymizováno, , hodnota, smlouvy vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 600 Kč, a to 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 2, 3, 4. V bodu , hodnota, smlouvy si strany sjednaly, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne, Anonymizováno, 13. 7. 2023 až do jejího úplného zaplacení. Žalobce smluvní pokutu požaduje ke dni podání žaloby, tj. od 29. 10. 2024 do 13. 2. 2025 v celkové výši 32.502 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.

3. Z písemného návrhu smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne , datum, a písemného oznámení o schválení úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , jehož součástí byl splátkový kalendář, bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 67.000 Kč, s roční procentní sazbou nákladů ve výši 91,91 %, zápůjční úrokovou sazbou ve výši 69,10 % ročně. Žalovaný se zavázal žalobci zaplatit celkovou částku 226.464 Kč, a to v 48 měsíčních splátek po 4.718 Kč na bankovní účet žalobce. Každá měsíční splátka zahrnovala splátku úroků, splátku jistiny v poměru uvedeném ve splátkovém kalendáři a pojištění. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou, byť i části kterékoli měsíční splátky, vzniklo žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku (článek , hodnota, ), v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů vzniklo žalobci právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku (článek , hodnota, případ prodlení žalovaného s úhradou, byť i části kterékoli splátky, bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru u prodlení žalovaného o délce 65 dní (článek , hodnota, případě zesplatnění závazku se veškeré dosavadní závazky staly novou jistinou, v případě, že po zesplatnění úvěrovaná nezaplatila dlužnou částku, vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny (článek , hodnota, .).

4. Ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalovaný se zavázal žalobci úvěr splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4.718 Kč, že každá z měsíčních splátek zahrnovala pohyblivou platbu na sjednaný úrok, jistinu a částku pojištění. První splátka měla být zaplacena 7. 3. 2023, poslední 7. 2. 2027.

5. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že částka 67.000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného dne 23. 1. 2023.

6. Z karty klienta bylo prokázáno, že žalovaný splátkami v kartě konkrétně rozepsaných zaplatil celkem částku 40.436 Kč.

7. Z karty hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný má měsíční příjem 43.619 Kč, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u firmy , právnická osoba, ., sídlem , adresa, s datem nástupu , datum, , na dobu neurčitou. Žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů. Má základní vzdělání. Výdaje uvedl žalovaný celkem 11.142 Kč měsíčně, z toho 4.860 Kč životní minimum a 6.282 Kč náklady na bydlení. Volné zdroje (příjmy – výdaje) činí 31. 477 Kč.

8. Dále byly předloženy výplatní pásky žalovaného za měsíce září a říjen 2022. Adresa plátce je uveden , právnická osoba, , původní částka transakce je v eurech s přepočtem směnným kurzem na koruny, a to v září mzda ve výši 1.373,23 eur, tj. 33.044,03 Kč, v říjnu ve výši 1.373,23 eur, tj. 32.743,54 Kč.

9. Z písemné upomínky ze dne 7. 6. 2023 a z dne 10. 7. 2023 bylo prokázáno, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužných splátek s odkazem na sjednané smluvní sankce. Přípisem ze dne 11. 7. 2023 mu bylo oznámeno zesplatnění dluhu ke dni 11. 7. 2023 a žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu do 10 dnů ode dne odeslání dopisu.

10. Předžalobní výzvou ze dne 13. 1. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby.

11. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobce předložil výpis z nebankovního registru klientských informací a výpis z registru SOLUS, kartu klienta a hodnocení klienta. Žalobce dále předložil předsmluvní formulář standartních informací o spotřebitelském úvěru, kterým prokazoval poskytnutí veškerých informací o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy.

12. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1 z.č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

15. Podle § 9 téhož zákona je povinen věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyly doloženy výdaje žalovaného a příjmy domácnosti ani počet členů domácnosti. Žalovaný uvedl příjem ze zaměstnání 43.619 Kč, kdy podle výplatní pásek má měsíčně cca 33.000 Kč, nesdělil, o jaký další příjmy se jedná. Žalovaný uvedl pouze výdaje na bydlení, neuvedl další výdaje, např. doprava, vyživovací povinnost, zda má další úvěry. Žalobce neprověřil rozpor z karty hodnocení klienta a výplatních pásek žalovaného, kdy žalovaný uvedl, že je zaměstnán u , právnická osoba, ., ale mzda mu je zasílána od , právnická osoba, v eurech. Žalobce si neověřil informace doložením pracovní smlouvy.

17. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 67.000 Kč, na kterou splatil 40.436 Kč. Rozdíl tak činí částku 26.564 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 26.564 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodný zamítl s ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, přiznáno bylo pouze bezdůvodné obohacení.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.