9 C 44/2019

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobců; a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně ; b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce ; c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce ; d) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně ; e) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce ; f) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně ; g) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce ; h) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa původního účastníka a žalobce všichni zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: ; 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované ; 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa ; 3. celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalovaného o žaloba o určení dědice <b>I. Zamítá se žaloba, že žalobci a) až h) jsou dědici zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce a původního účastníka] ze zákona a účastníky řízení o pozůstalosti.</b> <b>II. Zamítá se žaloba, že žalovaní 1., 2., 3. nejsou dědici zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce a původního účastníka] z vlastnoručně psané závěti z [datum].</b> <b>III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným náklady řízení ve výši 37.081,90 Kč k rukám právního zástupce žalovaných 1. a 2., do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou ze dne 21. 2. 2019 se žalobci domáhají vydání rozsudku, kterým soud určí, že jsou dědici zůstavitele [jméno] [příjmení] ze zákona a účastníky řízení o pozůstalosti a alternativně, aby soud rozhodl, že žalovaní nejsou dědici zůstavitele [jméno] [příjmení] z vlastnoručně psané závěti z [datum].

2. V odůvodnění žaloby je uvedeno, že [datum] zemřel [jméno] [příjmení], pozůstalostní řízení je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Dále se v žalobě uvádí, že nebudou-li v řízení o pozůstalosti dědicové ze závěti, jsou žalobci dědici zůstavitele ze zákona. V pozůstalostním řízení bylo osobnímu komisaři předloženo, tvrzeno více závětí zůstavitele, posledně předložil 21. 3. 2018 žalovaný soudnímu komisaři údajnou vlastnoruční závěť zůstavitele z října 2014, nejspíše 29. 10. 2014. Dle uvedené závěti odkázal zůstavitel nemovitost do společného vlastnictví žalovaným, manželům [příjmení], dále odkázal hotovost na vkladní knížce ve výši 1.000.000 Kč panu [příjmení] a další hotovost snad z jiné vkladní knížky paní [příjmení]. Při jednání 15. 8. 2018 žalobci namítli, že posledně předložená závěť není platná z toho důvodu, že ji zůstavitel nesepsal vlastní rukou a tento ji ani nepodepsal a dále z důvodu, že je neurčitá a to jak ve vztahu k identifikaci majetku zůstavitele, tak ve vztahu k identifikaci dědiců a nakonec i pro pochybnost o tom, že by závět obsahovala svobodný a vážný projev vůle zůstavitele. Pochybnosti žalobců o pravosti závěti vyplynuly zejména z dosavadního průběhu řízení, zejména z dosavadního postupu obou žalovaných kde pro stručnou orientaci lze odkázat na obsah protokolu před soudním komisařem z 15. 8. 2018 Soudní komisař usnesením z 11. 12. 2018 vyzval žalobce, aby podali žalobu proti žalovaným, v té době žalovaným dvoum manželům [příjmení] na určení, že jsou dědici zůstavitele ze zákona a účastníky řízení o pozůstalosti. Na základě toho žalobci podali výše uvedenou žalobu.

3. Pokud se týká účastníků řízení tak pro přehlednost předsedkyně senátu konstatuje, že žalobců bylo původně sedm a), b), c), d), e), f), g), kdy [jméno a příjmení] zemřel [datum] a do řízení vstoupili jeho právní nástupci a to [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce], takže pokud se týká žalobců, tyto jsou pod písmenem a) až h), pokud se týká žalovaných, tak původně byli žalovaní dva 1, 2 a dále potom žalovaný [celé jméno žalobce], jehož účast soud připustil usnesením ze dne [datum] na straně žalovaných.

4. Právní zástupce za žalobce uvedl, že s ohledem na předchozí řízení v rámci dědického řízení lze mít pochybnosti o tom, zda je závěť platná, pochybnosti jsou důvodné s ohledem i na dřívější postup žalovaných v řízení a proto byla podána výše uvedená žaloba.

5. Pokud se týká žalovaných tak tito uvedli, že ohledně jiných závětí nemají ve vztahu k tomuto řízení žádný význam, předmětem tohoto řízení je tato konkrétní závěť, která je předložena. Žalovaní 1, 2 trvají na tom, že závěť je pravá, platná a proto navrhují stejně jako žalobci znalecký posudek z oboru písmoznalectví.

6. Žalovaný 1 jako účastník řízení poté vypověděl, že spornou závěť předložili po delší době z toho důvodu, že právní zástupkyně, kterou v té době měli a která předchozí závěti připravovala, v podstatě nenavrhla její předložení, on sám nemá právnické vzdělání a z toho důvodu vycházel z toho, že závěť sepsaná advokátkou bude v pořádku. Všechny předchozí závěti byly pravomocně prohlášené za neplatné.

7. Soud měl dále připojen spis sp. zn. 13 D 1621/2014, kdy tedy zůstavitelem je [jméno a příjmení] [celé jméno žalobce a původního účastníka], který zemřel [datum]. V tomto spise jsou založeny závěti a to jednak z [datum], dále závěť z [datum], následně je zde ústní závěť a jako poslední byla předložena závěť z října [rok].

8. Pokud se týká závěti z [datum], tak tam zůstavitel odkázal nemovitosti v [katastrální uzemí], zapsané na listu vlastnictví [číslo] panu [celé jméno žalovaného] a [titul] [jméno] [příjmení], tato závěť byla sepsána strojem za přítomnosti dvou svědků [jméno] [příjmení] a pana [příjmení].

9. Z výslechu prvního žalovaného je naprosto zřejmé, že paní [příjmení] je jeho sestra.

10. Další závěť byla z [datum] opět sepsána strojem [titul] [jméno] [příjmení], advokátkou z [obec] s tím, že zde tedy veškerý svůj movitý majetek polovinu tedy odkázal panu [celé jméno žalovaného], druhou polovinu paní [celé jméno žalované] a nemovitost panu [celé jméno žalovaného]. Také tato závěť byla podepsána svědkem paní [jméno] [příjmení] a což jak je výše konstatováno byla sestra pana [celé jméno žalovaného] a dále druhým svědkem byl [titul] [jméno] [příjmení].

11. Dále bylo notářce [titul] [příjmení] sděleno [datum] od [titul] [příjmení], advokátky, paní [celé jméno žalované], tedy žalované, že existuje ústní závěť zesnulého [jméno] [celé jméno žalobce a původního účastníka], kdy byli přítomni svědkové paní [příjmení], pan [příjmení] a pan [příjmení].

12. Poslední předložená závěť, notářce předložená [datum] s tím, že tuto předkládal žalovaný [celé jméno žalovaného].

13. Dále z dědického spisu soud zjistil, že bylo vydáno usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kdy bylo rozhodnuto za I. že pan [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované] nejsou dědicové z ústní závěti z [datum]. Dále II. že pan [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované] nejsou dědicové ze závěti ze dne [datum], III. že [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované] a [titul] [jméno] [příjmení] nejsou dědicové ze závěti z [datum]. Toto usnesení bylo účastníkům doručeno a proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání a to pouze do výroku III. kde bylo rozhodnuto, že [titul] [jméno] [příjmení] není dědicem ze závěti z [datum]. Krajský soud v Brně usnesením ze dne [datum] usnesení soudu prvního v části výroku III. vůči [titul] [jméno] [příjmení] zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

14. Po tomto řízení v rámci dědického řízení pak byla předložena výše konstatovaná závěť z října [rok], která byla notářce předložena [datum].

15. S ohledem na to, že při jednání u notářky dne [datum] v úvahu přicházející dědicové ze zákona namítli výhrady k této závěti, pak usnesením ze dne [datum] Okresní soud ve [obec] rozhodl notářkou [titul] [jméno] [příjmení] tak, že případné zákonné dědice odkázal, aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podali u Okresního soudu ve [obec] žalobu proti [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] na určení, že jsou dědici zůstavitele ze zákona a účastníky řízení o pozůstalosti. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Na základě této skutečnosti potom žalobci podali žalobu k Okresnímu soudu ve [obec] dne [datum].

16. Soud ve věci ustanovil znalce v obru písmoznalectví, kriminalistika, specializace, zkoumání ručního písma [titul] [celé jméno znalce], který po předložení srovnávacího materiálu vypracoval znalecký posudek a pokud se týká jeho závěru, tak jednoznačně soudu sdělil, že pisatelem textu listiny označené jako poslední pořízení z [datum] a také podpisu ve znění [obec] [celé jméno žalobce a původního účastníka] na zadní straně této listiny je zůstavitel [obec] [celé jméno žalobce a původního účastníka], narozený [datum]. V závěru zkoumání byl ustanoven jako kategoricky kladný, tedy jako nejpřesnější závěr na standardizované stupnici závěrů znaleckých posudků užívané v české písmoznalecké praxi.

17. S ohledem na jednoznačný kategorický závěr znalce ohledně pravosti písma a podpisu na listině označené jako poslední pořízení z [datum] žádná ze stran další důkazní návrhy neměla a nenavrhovala.

18. Podle § 1494 odst. 1 občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti případně i odkaz, není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.

19. Podle odst. 2 téhož ustanovení závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní sobě vlastní smysl.

20. Podle § [číslo] kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše závěť celou vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

21. Po provedeném dokazování zejména z kategorického závěru znaleckého posudku, který nebyl žádným z účastníků zpochybněn, je jednoznačně prokázáno, že sporná závěť včetně podpisu byla celá napsána vlastnoručně zůstavitelem. S ohledem na tuto skutečnost soud zamítl žalobu žalobců, že jsou dědici zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce a původního účastníka] ze zákona a účastníky řízení o pozůstalosti a zamítl také alternativní výrok, že žalovaní nejsou dědici zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce a původního účastníka] z vlastnoručně psané závěti z [datum].

22. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žalovaní, kteří byli ve věci plně úspěšní, mají nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Pokud se týká žalovaného 3, [celé jméno žalobce] se žádných nákladů řízení nedomáhal, v podstatě nechtěl mít s řízením nic společného, žádné náklady mu nevznikly, proto mu soud také náklad nepřiznal.

23. Soud přiznal náklady řízení žalovaným 1, 2 a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

24. Soud žalovaným 1, 2 přiznal odměnu právního zastoupení a to za 6 úkonů, když tarifní hodnotu soud v souladu s ust. § 9 odst. 3 vyhlášky č. 147/1996 Sb. v platném znění stanovil částkou 35.000 Kč, takže úkon je 2.500 Kč, vzhledem k tomu, že právní zástupce zastupoval dva žalované, tak ve spojení s ust. § 12 odst. 4 téže vyhlášky, jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20%. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalovaných 1, 2 zastupoval dvě osoby, celkem odměna za jeden úkon by byla 5.000 Kč, po snížení 20% je odměna za jeden úkon 4.000 Kč, dále soud přiznal 12 režijních paušálů po 300 Kč. Pokud se týká přiznaných úkonů, tak soud přiznal 6 úkonů a to za převzetí a přípravu věci 15. 8. 2018, soud nepřiznal z téhož dne první poradu s klientem. Vzhledem k tomu, že v dané věci nelze uplatnit § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. vhledem k tomu, že zástupce žalovaných nebyl ustanoven soudem. Dále soud přiznal vyjádření ze 17. 4. 2019, dále účast na soudním jednání 24. 2. 2021, soud přiznal jako úkon vyjádření s doložením srovnávacích materiálů 3. 3. 2021, vyjádření k závěrům znaleckého posudku ze 4. 1. 2022 a účast na jednání 12. 1. 2022. K těmto úkonům soud přiznal tedy režijní paušály za každého žalovaného, které právní zástupce zastupoval.

25. Soud dále přiznal žalovaným respektive právnímu zástupci žalovaných 1, 2 cestovné, když jednání proběhla dvě, první jednání bylo 24. 2. 2021 a na tyto náklady se vztahuje vyhláška č. 589/2020 Sb. kdy tedy cena benzínu byla 27,80 Kč, opotřebení bylo 4,40 Kč s tím, že ujeto bylo 140 km. Cestovné k jednání 24. 2. 2021 soud vyčíslil na částku 1.032,44 Kč. Pokud se týká dalšího jednání, to bylo 12. 1. 2022 a zde soud postupoval podle vyhlášky č. 511/2021 když cena benzínu byla 37,10 Kč za jeden litr, opotřebení bylo 4,70 Kč, ujeto 140 km [obec] [obec] a zpět. Průměrná spotřeba v obou případech byla vypočtena z velkého technického průkazu, který byl doložen. Cestovné k jednání 12. 1. 2022 soud vyčíslil částkou 1.213,75 Kč bez DPH a dále soud přiznal ztrátu za promeškaný čas a to u jednání 24. 2. 2021, čtyři půl hodiny a 100 Kč a stejná částka čtyři půl hodiny a 100 Kč k jednání 12. 1. 2022, což je celkem 800 Kč DPH 21% je 6.435,71 Kč. Soud přiznal tedy náklady řízení v celkové výši 37.081,90 Kč, které uložil žalobcům zaplatit žalovaným 1, 2.

26. Pokud se týká nákladů řízení, tak tam se soud neztotožnil s názorem žalovaných 1, 2, že by měl soud vycházet z ceny hodnoty dědictví, které je předmětem sporu, vzhledem k tomu, že v tomto řízení nebyl důvod, aby soud nechal vypracovat znalecký posudek či jinak nechal ocenit nemovitost, která je součástí dědického řízení. Soud proto vyšel z ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky 177/1996 Sb. a za tarifní hodnotu považoval částku 35.000 Kč.

27. Pokud se týká stanoviska žalobců, že by soud v daném případě neměl žalovaným přiznat náklady řízení, vzhledem k tomu, že tato žaloba byla podána z toho důvodu, že tedy v rámci dědického řízení byly odkázáni soudní komisařkou na podání žaloby, se soud domnívá, že tato námitka nemá vliv na náklady řízení v tomto řízení vzhledem k tomu, že žalobci se rozhodli podat žalobu, v řízení nebyli úspěšní, a proto tedy soud jim uložil povinnost jim zaplatit náklady řízení. Nelze toto řízení spojovat s jiným řízením, vzhledem k tomu, že byla jejich dobrovolná vůle zde, zda žaloba bude podána či nikoliv. Proto soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je výše uvedeno.