9 C 50/2016

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; územní celek , IČO adresa anonymizována dvě slova , PSČ obec proti žalovanému: ; název žalované , IČO sídlem adresa žalované ; zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví <b>I. Zamítá se žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří s budovou bez čp/če jako jeho součástí a pozemku parcela [číslo] ostatní plocha – zeleň, oba v [katastrální uzemí] město a obci [obec], zapsané na Listu vlastnictví [číslo].</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 55 245,59 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet právního zástupce žalovaného.</b> Žalobou ze dne 4. 3. 2016 se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým soud určí, že žalobce je vlastníkem pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří s budovou bez čp/če jako jeho součástí a pozemku parcela [číslo] ostatní plocha – zeleň, oba v [katastrální uzemí] město a obci [obec]. Žalobce i po provedeném dodatečném dokazování na základě závazného pokynu Krajského soudu v [obec] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] uvádí, že nabývací titul, kterým přešlo vlastnictví na žalobce, je bezesporu rozhodnutí o přechodu nemovitosti do vlastnictví krajů [číslo jednací] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] a příloha„ B“ Rozhodnutí o přechodu nemovitosti do vlastnictví krajů [číslo jednací] [anonymizováno] a příloha„ [spisová značka]“ Rozhodnutí o přechodu, která byla převzata z aktuální evidenci Katastru nemovitostí. Ta však byla chybná a jinou výměru nebylo možné v okamžiku převodu uvést, protože správný údaj neexistoval, až v následných rozhodnutích. Žalobce uvedl, že fakticky byla užívána celá budova i s pozemkem pod ní nepřetržitě již od kolaudace v roce [rok], a nebylo tedy možné jakkoliv užívat pozemky parcela [číslo] parcela [číslo] i budovu bez čp/če žalovaným. Žalobce uvedl, že žalovaný nerozporuje vlastnictví budovy čp/če, nyní na pozemku parcela [číslo] s tím, že žalovaný uvádí, že vlastnictví této budovy není vlastnictvím žalovaného, čímž podle žalobce uznává, i v části týkající se vlastnictví pozemků, uvedenou chybu a nepovažuje se tak i za vlastníka těchto pozemků. Dále žalobce uvedl, že je pravdou, že bylo připravováno souhlasné prohlášení a doložení dokumentů vztahujících se k tomuto jednání z konce roku [rok] s tím, že bylo dohodnuto, že bude žalovanému zaslán text souhlasného prohlášení týkající se budovy bez čp/če, kterým bude souhlasně prohlášeno, že tato budova je ve vlastnictví žalobce. Současně bylo dohodnuto, že se bude prověřovat také nabývací titul pro pozemky parcela [číslo] parcela [číslo] protože územně správní celek nemůže koupit pozemky bez doložených nabývacích titulů. Dále žalobce k doplnění poukázal na to, že žalovaný v lednu [rok] sdělil žalobci, že souhlasné prohlášení podepíše a poskytne součinnost za předpokladu, že žalobce koupí pozemky parcela [číslo] parcela [číslo]. Žalobce se s touto podmínkou neztotožnil a shromažďoval podklady z Katastru nemovitostí prokazující, že on je vlastníkem výše uvedených pozemků a budovy bez čp/če. Žalobce nikdy neprohlásil, že žalovaný je vlastníkem pozemku parcela [číslo] parcela [číslo] neboť vždy chtěl doložit relevantní nabývací titul od žalovaného a vše řešit smírnou cestou. Žalobce následně soudu sdělil, že žalobce respektive právní předchůdce se stal vlastníkem budovy i pozemku v roce [rok], kdy budova, dnes označená jako [adresa], byla zkolaudována právním předchůdcem žalobce kolaudačním rozhodnutím [číslo] z roku [rok]. K tomuto žalobce doložil i geometrický plán [číslo] z roku [rok] a kopii polního náčrtu z roku [rok]. Z toho je tedy naprosto zřejmé, že žalobce je výlučným vlastníkem budovy č. popisné [číslo ] a pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] parcela [číslo] k.ú. [okres]. Jako další důkaz vlastnictví předkládá žalobce vlastnictví právního předchůdce, a to protokol [číslo] z [datum], kdy je v protokolu uvedeno, že podklad slouží pro připravovanou obnovu katastrálního operátu v roce [rok] a zde je patrné, že ani v roce [rok] žalovaný respektive právní předchůdce žalovaného, nebyl vlastníkem pozemku parcela [číslo] parcela [číslo] budovy bez čp/če. Na základě tohoto protokolu došlo k uznání vlastnictví pro připravovanou obnovu katastrálního operátu, kde je žalobce vlastníkem budovy [adresa] a pozemku parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] k.ú. [okres] je žalobce (právní předchůdce). Žalobce i nadále uvádí, že nabývacím titulem, kterým přešlo vlastnictví z právního předchůdce na žalobce je výše zmiňované rozhodnutí o přechodu nemovitosti do vlastnictví krajů z roku [rok], kde je však chybně uvedena výměra, která byla převzata z aktuální evidence Katastru nemovitostí. Je chybná již od období katastrálního operátu, kde si tehdejší vlastníci odsouhlasili správnou výměru pozemku, Katastr však udělal chybu. Žalobce žil v domnění, že je skutečným vlastníkem pozemku, tak i budovy. Žalobce dodatečně soudu doložil a uvedl ucelenou řadu nabývacích titulů, ze kterých je patrné, že budova bez čp/če na pozemku parcela [číslo] je ve vlastnictví žalobce, kdy po kolaudaci stavby v roce [rok] bylo vlastníkem družstvo [název družstva], jak je doloženo. Dále jsou k tomu doloženy geometrické plány, kopie polního náčrtu a listy vlastnictví, na základě kterých je patrné, kde byla původní stavba budovy postavena, a že od samého počátku zasahovala na pozemek parcela [číslo]. I ze samotného přečíslování parcel z parcely [číslo] stavební na parcelu [číslo] kopie geometrického plánu [obec] [obec] z roku [rok] je patrné, že pozemek [číslo] byl zastvavěn již v roce [rok] v celém rozsahu. Dále žalobce uvádí, že kupní smlouvou z roku [rok] přešlo vlastnictví na [příjmení] [příjmení]. Rozhodnutím o konfiskaci majetku z prosince [rok] přešlo do vlastnictví [územní celek] a [datum] podle zakládací listiny z [datum] bylo vloženo vlastnické právo pro bytový podnik [územní celek] a v roce [rok] přešlo vlastnictví na [státní instituce ] [anonymizováno 5 slov] (knihovní vložka [číslo]) a následně na základě doložených hospodářských smluv z roku [rok], [rok] a [rok] a následně pak na [územní celek] na základě rozhodnutí o přechodu nemovitostí do vlastnictví krajů z [datum], což už bylo výše zmíněno. Žalobce také soudu sděluje, že předkládá listinné důkazy k stavbě kotelny a rekonstrukce školní kuchyně, kdy byla povolena stavba v budově [adresa] a části, dnes v Katastru evidované jako budova bez čp/če, ve které došlo k rekonstrukci školní kuchyně. Žalobce tvrdí, že se jedná o jednu budovu ve vlastnictví [územní celek]. Žalobce opětovně zdůraznil, že vzhledem k tomu, že žalovaný nezpochybňuje vlastnictví budovy, tak má za to, že žalovaný uznal chybu při zápisu Katastrálního úřadu i v části týkající se vlastnictví pozemku parcela [číslo] parcela [číslo] nepovažuje se tak žalovaný za vlastníka těchto pozemků. Žalovaný od počátku navrhoval zamítnutí žaloby, poukazuje na skutečnost, že do konce roku [rok] nebylo mezi účastníky pochybnosti o tom, kdo je vlastníkem pozemku původně parcela [číslo] k. ú. [okres] Tyto pochybnosti se neobjevují ani na počátku komunikace mezi účastníky z roku [rok], kdy žalobce měl vlastnické právo, žalovaného k pozemku nerozporoval. Dále žalovaný poukázal na to, že pokud se týká budovy školní jídelny, která stojí na pozemku parcela [číslo] je od [datum] zapsaná na samostatném LV pro neznámého vlastníka, a proto se domnívá, že žaloba směřující proti žalovanému k budově bez čp/če pozbývá významu a v této části by měla být zamítnuta. Žalovaný svá vyjádření doplnil v tom, že původní pozemek parcela [číslo] o výměře [výměra], který byl poté rozdělen a dnes tedy pozemek parcela [číslo] nabyl v dobré víře na základě smlouvy o převodu vlastnictví, když z prvního majetku z [datum]. Po celou dobu žalovaný má dobrou víru v tom, že je vlastníkem uvedených nemovitostí, tyto po celou dobu řádně užíval, nakládal s ní jako s věcí vlastní. Žalovanému tak svědčí podle jeho názoru institut dodržení. Žalovaný také zmiňuje to, že po celou dobu platil z tohoto pozemku daně, dále pokud se týká tohoto pozemku, tak žalobce platil žalovanému nájem za předmětný pozemek, tudíž uznával vlastnictví žalovaného. Dále žalovaný namítá tu skutečnost, že žalobce nemohl nabýt pozemek parcela [číslo] rozhodnutím o přechodu práv a závazků z majetku [země] do vlastnictví krajů [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] podle přílohy„ [označení]“ a přílohy„ [spisová značka]“. Poukazuje na to, že tímto rozhodnutím na žalobce přešlo vlastnictví k pozemku parcela [číslo] o výměře [výměra] m², a to k budově DM a ŠJ [ulice], [adresa], na pozemku parcela [číslo] o výměře [výměra], vše k. ú. [okres]. Žalovaný poukazuje na to, že rozsah přecházejícího majetku je vymazán jak parcelním číslem, tak výměrou, což také odpovídalo i náhledu na záznamy v Katastru nemovitostí. Žalovaný má za to, že nelze dojít k závěru, že by byl žalobce oprávněným vlastníkem sporného pozemku parcela [číslo] parcela [číslo] když se domnívá, že není k těmto pozemkům žalobce aktivně legitimován s ohledem na pozemek, který byl žalobci rozhodnutím přidělen a vyměřen. Žalovaný naopak poukazuje na to, že smlouvu o převodu vlastnictví družstevního majetku se žalovaný ujal držby, do níž je možné započíst i oprávněnou držbu předchůdce žalovaného, tj. Lidového bytového družstva v [obec]. Žalovaný ani žádný jiný právní subjekt neměl od roku [rok] až do konce roku [rok] žádné pochybnosti o tom, kdo je vlastníkem pozemku parcela [číslo] k. ú. [okres] Tyto pochybnosti neměl ani žalobce. Vlastnické právo k tomuto pozemku nijak nerozporoval. Naopak po celou dobu žalobce za užívání pozemku žalovanému platil nájemné. Žalovaný se v průběhu dalšího dokazování k věci vyjádřil tak, že nájemní vztah mezi žalovaným a žalobcem na pronájem části pozemku vznikl minimálně nájemní smlouvou z [datum], pak i dodatkem z [datum], tedy před rokem [rok], jak dříve žalovaný tvrdil. Dále žalovaný na podporu svých tvrzení, že měl za nepřetržité právní nakládání s těmito pozemky, a že se jednalo o poctivou a nepřetržitou držbu žalovaným, dokládá o tom, že platil za předmětné pozemky daně. Dále v podstatě po celou dobu přijímal nájemné od žalobce za užívání těchto pozemků. Na zdůraznění toho, že žalobce sám nikdy nepovažoval předmětné pozemky za vlastnictví kraje, odkazuje na sdělení vedoucí právního oddělení majetkoprávního odboru [titul] [příjmení] i vedoucího majetkového odboru [titul] [příjmení], kteří opakovaně ve svých podáních hovořili o možnosti prodeje předmětných pozemků žalobci. Tato sdělení byla v roce [rok], počátek roku [rok]. Žalovaný dále soudu předložil genesi jeho vzniku s tím, že z výpisu z obchodního rejstříku ze [datum] dokládá, že žalovaný samostatně vznikl [datum] a dále popsal právní vztahy od roku [rok] až do roku [rok]. Žalovaný předložil soudu výpis z pozemkové knihy, knihovní vložka [číslo] prokazující vlastnické právo k pozemku parcela [číslo] k. ú. [okres] v letech [rok] [anonymizováno] [rok]. Je naprosto zřejmé, že tento pozemek byl v roce [rok] okupanty zkonfiskován do správy [anonymizováno], obecně prospěšné bytové sídlištní společnost pro kraj [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], od roku [rok] až do roku [rok] byl v národní správě, a až usnesením Okresního soudu z [datum] byl předmětný majetek, mimo jiné i tento pozemek, vrácen oprávněnému majiteli, a to bylo Stavebnímu a bytovému družstvu státních a veřejných zaměstnanců ve [obec]. Následně pak toto bylo transformováno do Okresního bytového družstva [obec], které bylo v roce [rok] postátněno a dostalo jednotný název Lidové bytové družstvo [obec]. Žalovaný dále namítá, že pokud žalobce opírá své vlastnické právo k pozemkům parcela [číslo] parcela [číslo] o protokol [číslo] z roku [rok], pak žalovaný uvádí, že na tomto protokolu není uveden podpis zástupce žalovaného či jeho právního předchůdce, není zde zaznamenána jeho opravdová vážná vůle, a proto tento protokol [číslo] je pro tuto věc zcela irelevantní. Žalovaný také uvádí, že studiem archivu Katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemek parcela [číslo] v roce [rok] vlastnily fyzické osoby, manželé [příjmení]. Pozemková kniha, kde je pozemek zapsán, byla v roce [rok] uzavřena. Žalovaný dovozuje, že pokud v roce [rok], kdy došlo ke změna katastrálního operátu a ke změně výměry předmětných pozemků ve prospěch pozemku parcela [číslo] byly vlastníky pozemku parcela [číslo] fyzické osoby, nemohl na stát přejít pozemek parcela [číslo] o větší výměře, než jak bylo zapsáno a evidováno v Katastru nemovitostí, tedy pouze [výměra] [anonymizováno] Žalovaný dále poukazuje opětovně na to, že budova školní jídelny byla vystavěna až v 60. letech 20. století, což je zřejmé z dokladů. Žalovaný podle jeho názoru prokázal splnění všech zákonných podmínek pro vydržení vlastnického práva k pozemkům parcela [číslo]. Po doplněném dokazování soud zjistil tyto skutečnosti. Soudu byly předloženy listinné důkazy, zejména kolaudační rozhodnutí z [datum], nabylo právní moc [datum], kdy bylo povoleno užívání stavby úpravy kuchyně, [ulice a číslo], [obec] na pozemku stavebním [číslo] k. ú. [okres]. Soudu dále byly předloženy listiny ohledně výstavby kotelny, je zde zápis o výboru staveniště z roku [rok], včetně situace v reálu, legenda. Z toho soud zjistil, že kotelna bude umístěna na pozemku parcela [číslo] k. ú. [okres], tudíž na pozemku, který není předmětem tohoto řízení. Soudu dále byly předloženy listinné důkazy, výpisy z pozemkové knihy, kupní smlouva z roku [rok], kdy přešlo vlastnictví na [příjmení] [příjmení], dále rozhodnutí o konfiskaci majetku z prosince [rok], kdy přešlo vlastnictví na [územní celek], a v prosinci [rok] bylo vloženo vlastnické právo pro Bytový podnik [územní celek] a v roce [rok] přešlo vlastnictví na [státní instituce ] [anonymizována čtyři slova]. Žalobce dále soudu předložil hospodářské smlouvy, a to z [datum], kdy předávající organizací byla Učňovská škola a domov mládeže [obec], [ulice a číslo], přejímající organizace [územní celek], Národní výbor pro pedagogickou školu [obec] a nadřízeným orgánem obou byl [územní celek] národní výbor. Jednalo se o stavební parcelu [číslo] dům [adresa]. Vlastníkem nemovitosti byl [stát] [anonymizováno]. Další hospodářská smlouva je z roku [rok], kdy [územní celek], odbor školství, jeho nadřízeným orgánem bylo [státní instituce ] [anonymizována dvě slova], předává do správy Hospodářské správy škol a školského zařízení [územní celek], mimo jiné [adresa], parcela [číslo] o výměře [výměra] [anonymizováno] Poslední hospodářská smlouva je z roku [rok], kdy tedy Hospodářská správa škol a školských zařízení [obec] předává do správy Střední pedagogické škole [obec], [adresa], parcela [číslo]. Dále žalobce již soudu nepředkládal, ale plně odkazoval nabývací titul, kterým přešlo vlastnictví na žalobce, a to rozhodnutí o přechodu nemovitostí do vlastnictví krajů [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] a příloha„ [číslo ]“ o přechodu nemovitostí do vlastnictví krajů a příloha„ [spisová značka]“ o rozhodnutí o přechodu nemovitostí do vlastnictví krajů. S tím, že tedy je zde chybně uvedena výměra pozemku. Tato výměra byla převzata z aktuální evidence Katastru nemovitostí. Ta byla však chybná. Pokud se týká dalších listin předložené žalovaným, je to jednak identifikace parcel z [datum], kde je parcela [číslo] o výměře [výměra], kdy je jako uživatel označeno Lidové bytové družstvo [obec], kde je také mimo jiné uvedeno, že podle usnesení Okresního soudu ve [obec] z února [rok] se obnovuje vlastnické právo vložené podle kupní smlouvy pro Stavební a bytové družstvo státních a veřejných zaměstnanců ve [obec]. A dále je zde také uvedeno, že po roce [rok] se firma vlastníka jmenovala Lidové bytové družstvo ve [obec]. Soudu dále byl předložen přehledný výpis pozemkové výměry a identifikace parcel podle pozemkové knihy s tím, že je zde pozemková vložka [číslo] č. parcely [číslo ], výměra [výměra], nově parcela [číslo] výměra [výměra] [anonymizováno], [list vlastnictví]. V kolonce jméno uživatele a vlastníka je uvedeno Lidové bytové družstvo ve [obec]. Dále soudu byla předložena změna v zápisu v podnikovém rejstříku z února [rok] a název podniku je Obecně prospěšné okresní bytové družstvo ve [obec]. Soud má dále k dispozici listinné důkazy o hrazení nájemného žalobcem žalovanému za část pozemku parcela [číslo] za rok [rok]. Dále soudu byla předložena nájemní smlouva, která byla dohledána, od [datum] ve znění dodatku ze dne [datum]. Listinné důkazy soudu předložené svědčí o úhradě nájemného skutečně od roku [rok] nepřetržitě. Dále byly soudu doloženy listinné důkazy, kterými žalovaný prokazuje, že platí daň za tuto nemovitost. Soudu dále byly předloženy přípisy, které zasílal žalobce žalovanému, a to [datum] podepsané [titul] [příjmení] v z. [titul] [jméno], kde je hovořeno o prodeji pozemku parcela [číslo] parcela [číslo] s tím, že prodej bude řešen teprve poté, co bude vyřešena záležitost týkající se budovy. Dále je zde přípis od [titul] [jméno], který žalovanému sděluje, že po podpisu souhlasného prohlášení družstvem, navrhuje zahájit jednání ve věci možného odkupu pozemku parcela [číslo] parcela [číslo] k. ú. [okres], a požádal o zaslání předpokládané kupní ceny, za kterou by družstvo bylo ochotno pozemky prodat. Soud má k dispozici smlouvu o pronájmu části pozemku z [datum] mezi žalovaným a žalobcem. Dále dodatek k této nájemní smlouvě o pronájmu části pozemku. Následná smlouva byla uzavřena [datum] o pronájmu části pozemku s tím, že se v těchto dodatcích mění jednak název školy a dodatku z roku 2005 se mění částka, za kterou je část pozemku pronajata. Další dodatek je z [datum], k němuž došlo z důvodu změny názvu školy, tedy žalobce. Je zde dále korespondence mezi účastníky, kde je mimo jiné uvedeno opětovně, že žalobce nemůže vykoupit pozemky, neboť není od Katastru nemovitostí jasné, kdo je vlastníkem budovy bez čp/če na pozemku parcela [číslo] O prodeji se bude jednat teprve poté, co bude budova ve vlastnictví žalobce. Dále byl soudu opětovně předložen protokol [číslo] s tím, že bylo jednáno ohledně místního šetření v polních náčrtech, a pokud se týká námitky žalovaného, že zde není podpis právního předchůdce žalovaného, tak soud tedy musí konstatovat, že z tohoto protokolu opravdu není možné zjistit, zda došlo k podpisu ze strany právního předchůdce žalovaného. Z těchto dokladů není možné zjistit, komu byla případně i předvolánka na jednání zaslána, neboť tam není adresně uvedeno, kdo je účastníkem. Soud měl dále k dispozici smlouvu o převodu vlastnictví družstevního majetku, kdy předávajícím bylo Lidové bytové družstvo v [obec], přejímajícím Lidové bytové družstvo ve [obec] a mimo jiné se jednalo o nemovitosti na [adresa] [anonymizováno], [adresa], č. parcely [číslo]. Tato smlouva je z [datum]. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že je v daném řízení naléhavý právní zájem na určení, kdo je vlastníkem pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo]. Žalobce ve své žalobě, ale i v průběhu celého řízení trval na tom, že chce současně určit i vlastnictví k budově bez čp/če, která je podle žalobce součástí parcely [číslo] k. ú. [okres]. V tomto případě soud dospěl k závěru, že k této budově, která stojí na uvedeném pozemku, není žalovaný pasivně legitimován. Je sice pravdou, že v rámci odvolacího řízení Krajský soud se vyslovil k tomu, že budova, která se nachází na parcele [číslo] vlastníkem v Katastru je zapsán žalovaný, tak za daného stavu je to pouze žalovaný, kdo může učinit souhlasné prohlášení týkající se vlastnictví k této budově, a proto tedy je důvodné, že směřuje žaloba na určení vlastnictví budovy proti žalovanému. V průběhu řízení však bylo jednoznačně prokázáno, že aktuálně není budova bez čp/če zapsána na LV jako vlastnictví žalovaného. Tato budova byla zapsána na nový LV, kde není uveden vlastník k této budově. Znamená to, že aktuálně není součástí pozemku parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, budova bez čp/če. Z toho důvodu se soud domnívá, že v tomto případě není žalovaný pasivně legitimován ze strany k této budově, vzhledem k tomu, že ani pozemek, který je předmětem sporu, není jeho součástí výše uvedená budova, proto v této části týkající se budovy na pozemku [adresa] není žalovaný pasivně legitimován. Pokud se týká vlastnictví k pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parcela [číslo] – ostatní plocha, zeleň, oba v k. ú. [okres], tak tam se soud přiklonil k právnímu názoru žalovaného, že žalobce není ve vztahu k těmto pozemkům aktivně legitimován. Žalobce jednoznačně odvíjí svůj vlastnický nabývací titul z rozhodnutí Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] a příloh k tomuto rozhodnutí, a to přílohy„ [číslo ]“ a následně také přílohy„ [spisová značka]“. Pokud se týká přílohy„ [spisová značka]“ tak tam, soud jednoznačně musí konstatovat, že převodem inventurního soupisu budov a staveb ke dni přechodu [datum], byl Domov mládeže a školní jídelna [adresa]. Je pravdou, že je zde prohozena parcela s výměrou, takže na parcele [číslo] o výměře [výměra] Stejně takto je to uvedeno i v dalším inventurním soupisu, kde je parcela [číslo] již správně označena. Stejně tak je již správně označena parcela [číslo] – zastavěná plocha o výměře [výměra] na dalším seznamu pozemků, které se předávají. Tyto údaje jsou ve spise na č.l. 28, 30 a 31. S ohledem na toto rozhodnutí MŠMT soud dospěl k závěru, že žalobci bylo předáno pouze to, co je zde uvedeno, tedy pozemek parcela [číslo] o výměře [výměra], žádná jiná další větší plocha žalobci předána nebyla, a z tohoto důvodu soud se domnívá, že není a nemohl být vlastníkem pozemků parcela [číslo] parcela [číslo]. Soud má za to, že ze všech dobových listin, které byly předloženy, které soud prostudoval, v podstatě výměry v tomto úseku v této části Katastru nemovitosti byly velmi složité, v podstatě se upravovaly vlastnické vztahy operátu víceméně živelně. Opravdu soud musí konstatovat k námitce žalovaného, že na protokolu [číslo] není možné zjistit podpis právního předchůdce žalovaného, že tedy v podstatě hranice pozemku z jeho strany nebyly zřejmě odsouhlaseny. S ohledem na všechny výše uvedené důvody soud žalobu zamítl z důvodu nedostatku aktivní legitimace na straně žalobce. Pokud by i bylo možné dovodit, že je žalobce aktivně legitimován, tak pak soud s ohledem na provedené dokazování dospěl k závěru, že žalovaný nabyl toto své vlastnictví minimálně na základě řádného vydržení. Dle § 1089 zákona č. 89/2012 Sb., o. z. odst. 1 drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Provedeným dokazováním bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný má řádnou listinu, smlouvu o převodu vlastnictví družstevního majetku z [datum], na základě které nabyl mimo jiné [adresa], č. parcely [číslo]. V této smlouvě není uvedena výměra parcely. Z předložených listinných důkazů žalovaným vyplývá, že minimálně v září [rok] obdržel platbu 1 119 Kč, což odpovídá částce za nájem a je zde poznámka Střední pedagogická škola [obec]. Dále je zde také doklad, kde je účtováno nájemné za rok [rok]. Dále je podle soudu zřejmé, že minimálně se dochovala smlouva o pronájmu části pozemku z [datum] mezi žalovaným a Střední pedagogickou školou a gymnáziem [obec] na pronájem části pozemku na parcele [číslo] o výměře [výměra], kde stojí školní jídelna a přilehlý dvorek. Je tedy naprosto zřejmé, že od roku [rok], tedy v podstatě poté, co smlouvou o převodu vlastnictví družstevního majetku [datum] žalovaný vykonával své vlastnické právo. Soud tedy pokládá za prokázané, že žalovaný fakticky začal s těmito spornými pozemky nakládat jako se svými vlastními od roku [rok]. Soud má za to, že na straně žalovaného po celou dobu byla dobrá víra, že je vlastníkem těchto sporných pozemků. Vzhledem k tomu, že se prokázalo, že žalovaný předmětné pozemky považoval za vlastní a takto s nimi nakládal a vyúčtovával i nájemné za užívání těchto pozemků žalobci od roku [rok], podle soudu od tohoto data také běží případná vydržecí doba vzhledem k tomu, že po celou dobu z listinných důkazů vyplynulo, že vlastnictví žalovaného nebylo zpochybněno, že tato skutečnost ze strany žalobce nastala až někdy v průběhu roku [rok] vzhledem k tomu, že ještě počátkem roku [rok] žalobce sám uváděl, že je nejprve potřebné sepsat prohlášení ohledně budovy a teprve poté se bude řešit případný prodej pozemku pod budovou školní jídelny. Z těchto důvodů tedy soud se domnívá, že vydržecí doba běžela od roku [rok] až do roku minimálně [rok], počátku roku [rok]. Z toho tedy naprosto jednoznačně plyne, že s ohledem na ustanovení o vydržení a splnění vydržecí lhůty je žalovaný vlastníkem předmětných pozemků parcela [číslo] parcela [číslo] k. ú. [okres]. Soud se otázkou vydržení zabýval z těch důvodů, pokud by případně bylo shledáno, že žalobce je ve věci aktivně legitimován, což v daném případě soud nepovažuje za prokázané a má za to, že k podání žaloby na určení vlastnictví pozemků parcela [číslo] parcela [číslo] k.ú. [okres], není žalobce aktivně legitimován. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kde účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud žalovanému přiznal zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši 5 000 Kč, a dále náklady právního zastoupení. Soud ve věci přiznal celkem šestnáct úkonů á 2 500 Kč, dva úkony á 1 250 Kč, a to první úkon: příprava převzetí, vyjádření k žalobě 2. 5. 2016, účast na mediaci 4. 1. a 3. 10. 2018, jednání 21. 1. 2019, vyjádření z 22. 5. 2019, vyjádření z 12. 6. 2019, doplnění, dokazování 20. 2. 2019, poloviční úkon vyhlášení rozsudku 1 250 Kč, odvolání, kdy soud za odvolání přiznal pouze jednu odměnu, když odvolání bylo dvěma podání 2 500 Kč 29. 7. 2019 a 24. 8. 2019, vyjádření z 2. 9. 2020, jednání 19. 10. 2020, vyjádření z 23. 12. 2020 a jeho doplnění z 28. 1. 2021 2 500 Kč, jednání 12. 4. 2021 2 500 Kč, vyjádření z 20. 7. 2021 2 500 Kč, jednání 3. 11. 2021 2 500 Kč, jednání 6. 12. 2021 2 500 Kč, vyhlášení rozsudku 1 250 Kč. Dále soud přiznal osmnáct režijních paušálů á 300 Kč. Dále soud žalovanému přiznal cestovné, a to k mediaci, za účast na mediaci 3. 10. 2018 a 4. 1. 2018, [značka automobilu] [obec] a zpět, je to 2x 140km, cestovné dle platné vyhlášky 1 545,60 Kč a dále ztrátu času, a to za dvě účasti na mediaci osm půlhodin á 100 Kč, tedy 800 Kč. Soud přiznal celkem náklady ve výši 55 245,59 Kč.