9 C 50/2022

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 43 800 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 43 800 Kč</b> <b>se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 41 800 Kč od 7. 11. 2020 do zaplacení,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od 20. 2. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21 740,69 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2021 se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 43 800 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že mezi žalobkyní (pod tehdejším [právnická osoba] [anonymizováno 7 slov] [právnická osoba]) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o studiu, jejíž nedílnou přílohou jsou všeobecné podmínky studia č. 2/ 2020. Žalobkyně vystavila žalované dne 23. 10. 2020 fakturu [číslo] znějící na úhradu školného za akademický rok 2020 /2021 ve výši 41 800 Kč splatnou dne 6. 11. 2020. Žalovaná fakturu neuhradila a neučinila tak ani po výzvách žalobkyně. Pro případ prodlení s platbou školného byla v čl. III 4. a) všeobecných podmínek studia č. 2/ 2020 sjednána povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky školného. Smluvní úrok z prodlení je požadován od prvního dne prodlení s úhradou faktury, tj. od 7. 11. 2020 do zaplacení. Žalobkyně za druhou upomínku v souladu s čl. III odst. 6 platného sazebníku poplatků spojených se studiem pro zimní semestr akademického roku 2020 /2021 vystavila žalované dne 10. 2. 2021 fakturu [číslo] znějící na poplatek za 2. upomínku ve výši 2 000 Kč se splatností dne 19. 2. 2021.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto o žalobě rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na podkladě žalobkyní předložených důkazů.

3. Ze smlouvy o studiu ze dne 9. 9. 2020 vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou si smluvní strany upravily vzájemná práva a povinnosti při zabezpečení výuky v bakalářském studijním programu Ekonomika a management podniku, se standardní dobou studia 3 roky a se zahájením studia v kombinované formě v akademickém roce 2020 /2021. Mezi povinnosti žalované jako studenta patřila mimo jiné povinnost hradit stanovené školné, které pro první dva semestry činilo 43 800 Kč s tím, že uchazeč se zavázal platit vysoké škole školné vždy na celý akademický rok dopředu, tj. školné za dva semestry, a to bez ohledu na to, zda uchazeč studium za tento akademický rok dokončí či nikoliv, případně zda ke studiu nastoupí či nikoliv. Za každý další semestr činilo školné 21 900 Kč. Pro případ předčasného ukončení studia se školné ani jeho alikvotní část nevrací. Placení školného bylo utvrzeno smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Fakturou ze dne 23. 10. 2020 [číslo] se splatností do 6. 11. 2020 žalobkyně vyúčtovala žalované školné za akademický rok 2020 /2021 částkou 41 800 Kč. Fakturou ze dne 10. 2. 2021 [číslo] se splatností dne 19. 2. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované poplatek za 2. upomínku úhrady faktury [číslo] částkou 2 000 Kč.

4. Podle § 59 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.

5. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

6. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že je žaloba podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o studiu, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné podmínky studia č. 2/ 2020 ze dne 12. 7. 2020, kde je blíže specifikována výše poplatku za studium na škole žalobkyně (školné), způsob jeho placení i splatnost. V souladu s čl. II. odst. 4, všeobecných podmínek tak žalované vznikla povinnost zaplatit dohodnuté školné za každý semestr svého studia. Žalovaná nárok žalobkyně žádným způsobem nezpochybnila ani nevyvrátila. Zaplacení tohoto nároku bylo utvrzeno smluvní pokutou dle čl. III. odst. 4a) všeobecných podmínek, žalobkyni tak v důsledku prodlení žalované s dohodnutou úhradou školného vzniká právo i na úhradu sjednané smluvní pokuty. Soud proto podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovaná školné v dohodnuté lhůtě neuhradila, ocitla se tak následujícího dne po marném uplynutí lhůty v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni tak dle § 1970 o. z. náleží i úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalované. Na nákladech řízení byla přiznána částka 21 740,69 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 752 Kč, odměna advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby a účast u jednání dne 18. 5. 2022) po 2 860 Kč (§ 7 a. t.), 4 x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.), cestovné (§ 13 odst. 5 a. t.) za cestu [obec] – [obec] a zpět v celkové výši 3 079,58 Kč za 408 ujetých km [značka automobilu], [registrační značka] při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km a ceně 44,50 Kč za litr paliva a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb., dále náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut á 100 Kč, tedy 800 Kč (§ 14 odst. 2 a. t.) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 469,11 Kč (§14a a. t).