9 C 51/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Hladíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 131.985,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 108.635,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 108.635,68 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 23.350,02 Kč, kapitalizovaný úrok 8.265,49 Kč, úrok 10,99 % ročně z částky 130.485,70 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.145,76 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23.350,02 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 19.081,25 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou původně Okresnímu soudu ve , adresa, dne , datum, se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 131.985,70 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že dne , datum, uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému úvěr až do výše 146.000 Kč, a to pokud bude požádáno o čerpání úvěru do dne , datum, . Použití peněžních prostředků nebylo účelově nijak vázáno. Úvěr je veden u žalobce na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný vyčerpal dne , datum, částku ve výši 146.000 Kč. Zavázal se úvěr splatit spolu s úvěrovým úrokem ve výši 10,99 % ročně, a to v měsíčních splátkách ve výši 2.288 Kč splatných vždy ke 14. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena 14. 7. 2022 a poslední splátka dne 14. 6. 2030. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto v souladu se smlouvou žalobce úvěr zesplatnil ke dni 14. 3. 2024. Ke dni podání žaloby, tj. 9. 5. 2024 činí pohledávka žalobce částku 142.396,95 Kč, tj. jistina úvěru ve výši 130.485,70 Kč poplatky po splatnosti ve výši 1.500 Kč a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši 10,99 % ročně z jistiny ve výši 130.485,70 Kč v kapitalizované výši 8.265,49 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny a poplatků ve výši 131.985,70 Kč z nezaplacených splátek do zesplatnění a od 14. 3. 2024 do 9. 5. 2024 v kapitalizované výši 2.145,76 Kč. Dále žalobce v souladu se smlouvou požaduje úhradu zasílaných upomínek po 300 Kč a výzev po 500 Kč. Žalobce požaduje 1.500 Kč za tři výzvy zaslané žalovanému dne 29. 10. 2023, dne 19. 11. 2023 a dne 20. 12. 2023. Žalovaný byl k úhradě výše uvedené pohledávky písemně vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou zaslanou dne 29. 4. 2024.

2. Usnesením ze dne 24. 10. 2024, č. j. , spisová značka, vyslovil Okresní soud ve , adresa, svoji místní nepříslušnost a po právní moci věc postoupil Okresnímu soudu ve Znojmě jako soudu příslušnému.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.

4. Na doplnění žalobce uvedl že před uzavřením smlouvy, kterou sjednal spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované strany na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalované straně, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Úvěruschopnost byla tedy prověřena dle platné zákonné úpravy v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího sodu ČR, a to příjmy dle výpisu z běžného účtu žalovaného s deklarovanými příjmy v žádosti, výdaje deklarované v žádosti byly porovnány se statickým modelem vydaným ČR a bankovními a nebankovními registry. Úvěruschopnost byla tedy náležitě posouzena, a bylo zjištěno, že žalovaný byl v době uzavření předmětné smlouvy úvěruschopný.

5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce se zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky formou spotřebitelského úvěru do celkové výše úvěrového limitu 146.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 2.288 Kč, první splátka byla splatná dne 14. 7. 2022 a poslední dne 14. 6. 2030 ve výši 2.255,60 Kč. Úvěr byl úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 10,99 % ročně. RPSN na spotřebitelský úvěr činil 11,56 % a celková částka, kterou je potřeba zaplatit činí 219.615,60 Kč.

6. Ze žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 146.000 Kč, uvedl, že čistý měsíční příjem má 27.000 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů 4.000 Kč, splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů 9.000 Kč.

7. Žalobce předložil formulář Data o žádosti, ze kterého soud zjistil, že žalovaný požaduje spotřebitelský úvěr do výše 146.000 Kč, splatný 96 měsíčními splátkami, po 2.288 Kč. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný s příjmem 27.000 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů uvedl 4.000 Kč a splátky úvěru v částce 9.000 Kč, s tím, že nesplacená jistina spotřebitelských úvěrů činí 76.000 Kč, měsíční výše splátek úvěrů 1.194 Kč. Příjmy a výdaje žadatele byly ověřeny na základě transakcí na bankovním účtu, příjmy v průměru za pět měsíců činily 29.513 Kč, výdaje 13.389 Kč.

8. Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že dne 13. 6. 2022 byla na účet připsána částka 76.000 Kč – úvěr, dne 21. 6. 2022 částka 146.000 Kč, 3.000 Kč – čerpání úvěru a částka 2.000 Kč – čerpání úvěru, dne 30. 6. 2022 částka 12.439,31 Kč - čerpání úvěru. Dne , datum, byla žalovanému na účet připsána mzda ve výši 26.645 Kč od společnosti , právnická osoba, , celkové příjmy 274.294,71 Kč a výdaje 274.385,12 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že žalovaný měl celkové příjmy 30.609 Kč a výdaje 31.044,26 Kč. Dne , datum, mu byla připsána mzda ve výši 26.619 Kč od , právnická osoba, Z výpisu za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že celkové příjmy žalovaného činily 72.284 Kč a celkové výdaje 72.048,48 Kč, dne , datum, byla připsána mzda ve výši 27.784 Kč, dne , datum, částka 40.000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, byla žalovanému připsána na účet mzda ve výši 26.69 Kč od , právnická osoba, , celkové příjmy činily 27.519 Kč, výdaje pak 27.680,20 Kč. Z výpisu za období od , datum, . do , datum, bylo zjištěno, že žalovaný obdržel dne , datum, výplatu ve výši 26.355 Kč od společnosti , právnická osoba, , celkové příjmy 26.355 Kč a výdaje 25.297,90 Kč. Z výpisu z účtu za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že žalovanému byla připsána mzda ve výši 26.596 Kč, od společnosti , právnická osoba, , celkové příjmy 26.596 Kč a výdaje 27.587,35 Kč. Z výpisu z účtu za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že žalovanému byla připsána mzda ve výši 26.513 Kč, od společnosti , právnická osoba, , celkové příjmy 29.513 Kč a výdaje 29.127,40 Kč.

9. Dále žalobce předložil výpis, jak žalovaný splácel úvěr a jednotlivý rozpis splátek.

10. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu.

11. Přípisem ze dne 16. 3. 2024 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru v částce 138.731,76 Kč (splátka v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků).

12. Předžalobní upomínkou ze dne 29. 4. 2024 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k úhradě dluhu.

13. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

16. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

18. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by žalobce provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech. Nebyly prověřeny výdaje žalovaného na bydlení, výše splátek jiných úvěrů, které dle výpisu z účtu měl, zda byla provedena konsolidace úvěrů. Nebylo prověřeno, zda má žalovaný výdaje na dojíždění do zaměstnání, zda je svobodný, ženatý, má nějakou vyživovací povinnost. Žalobce se nezabýval celkovou majetkovou situací žalovaného. Žalovaný dle výpisu z účtu bral i další půjčky a úvěry, v červnu 2022 mu byly poskytnuty úvěry v celkové výši 239.439,31 Kč.

22. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

23. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 146.000 Kč, na kterou splatil 37.364,32 Kč. Rozdíl tak činí částku 108.635,68 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 108.635,68 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru byla žaloba v ostatním jako nedůvodná zamítnuta.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19.081,25 Kč, přičemž tato částka představuje 64,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,31 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 17,69 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.280 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 131.958,70 Kč sestávající z částky 6.380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 4.208,40 Kč.