9 C 56/2020

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem právní zástupce sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o 40.475 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 475 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 40 475 Kč, částka 3 040 Kč.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši, která bude specifikována v písemném vyhotovení rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice částku 5 191,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu ve Znojmě.

1. Žalobou ze dne 5. 11. 2019 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým soud žalovanému uloží povinnost zaplatit částku 40.475 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 3.040 Kč.

2. V žalobě je uvedeno, že žalobkyně a žalovaný jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky v rozsahu každý ½ v celku nemovitosti zapsaných na listu vlastnictví , číslo, pro katastrální území a obec , adresa, , mimo jiné pozemku parcela číslo , číslo, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , číslo, na , adresa, , přičemž tedy žalovaný je druhým podílovým spoluvlastníkem ve stejném rozsahu. Žalobkyně dále uvádí, že v rodinném domě č. p. , číslo, se nachází dvoupokojový byt, který výlučně pro své potřeby užívá bez souhlasu žalobkyně žalovaný s tím, že za užívání žalobkyni ničeho nehradí a to ani po opakovaných výzvách.

3. Žalobkyně v žalobě uvádí, že je přesvědčena, že běžnou správou společné věci podle § 1128 odstavec 1 občanského zákoníku, zákona číslo 89/2012 Sb., se rozumí také užívání nemovitosti. Žalovaný bez souhlasu žalobkyně si nechal do předmětné nemovitosti zapsat i trvalé bydliště, spoluvlastníci se nedohodli a nerozhodli také na užívání, žalobkyně poukazuje na to, že v daném případě žalovaný používá předmětnou nemovitost nad rámec svého podílu bez platného právního důvodu, a proto se bezdůvodně obohacuje a tím nelze uplatnit pravidlo o bezdůvodném obohacení. Výzvou právního zástupce z 12. 9. 2019 ani e-mailovou výzvou žalobkyně z 26. 9. 2019 žalovaný na výzvy nereagoval, žalovanou částku dosud neuhradil, výzva k úhradě předžalobní výzvou z 11. 10. 2019, což mu bylo doručeno do vlastních rukou, zásilku si nevyzvedl.

4. Žalovaná částka je vypočtena za období od 20. 11. 2017 kdy účastníci ke stavbě rodinného domu nabyly spoluvlastnické právo do 30. 9. 2019 částkou v místě a dané lokalitě obvyklého nájemného ve výši 1.500 Kč, což je polovina obvyklého nájemného dvoupokojového bytu v dané lokalitě, která činí minimální částku 3.000 Kč.

5. Okresní soud ve Znojmě ve věci vydal elektronický platební rozkaz dne 17. 2. 2020 a proti tomuto žalovaný podal odpor dne 29. 2. 2020.

6. Žalobkyně následně doplnila své písemné podání tak, že žalobkyně v předmětné nemovitosti neužívá vůbec nic, kdy žalovaný výlučně užívá pro své potřeby byt 2+1, který je obyvatelný s tím, že tedy s ním tento byt užívají i další osoby. Zpochybnila žalobkyně, že by žalovaný svépomocí tento byt opravil, rozhodnutí o opravě učinili v minulosti oba spoluvlastníci nemovitosti, respektive v době rozhodnutí byl spoluvlastníkem , jméno FO, . Žalobkyně tvrdí, že opravy byly financovány panem , jméno FO, z prostředků jeho podnikání. Byli zde zabudovány nová okna, sociální zařízení, obklady, kuchyň s tím, že následně v tomto bytě po dobu potřeby a přítomnosti na mlýně přespával.

7. Pokud se týká tvrzení žalovaného, že v nemovitosti se nachází další byt 3+1 s příslušenstvím, jedná se o účelově a mylně navazující zdání o možnosti žalobkyně užívat tento další volný byt v nemovitosti, žalobkyně uvádí, že je pravdou, že rekonstrukci tohoto bytu zahájil právní předchůdce žalobkyně pan , jméno FO, někdy v roce , rok, , dokončena nebyla, byt je neobývatelný a žádný jiný prostor v nemovitosti obývatelný není, dále žalobkyně trvá na tom, že mezi účastníci nikdy nedošlo k dohodě ani k jinému rozhodnutí, o tom, že žalovaný bude předmětný byt užívat výhradně pro sebe a svoji rodinu, žalovaný se do bytu nastěhovat a začal jej užívat bez souhlasu spoluvlastníka až někdy v létě v roce , rok, došlo mezi účastníci k ústní dohodě o tzv. reálném rozdělení nemovitosti alespoň co se bytu týče s tím, že byla dohodnuta částka 1.500 Kč měsíčně, což byla ½ běžného nájmu. Žalovaný byl ochoten finanční prostředky předat žalobkyni v hotovosti.

8. Žalovaný dále uvádí, že není rozhodující, kolik dalších místností se v předmětné nemovitosti nachází, kolik jich je volných s tím, že žalovaný tvrdí, že neužívá ani tolik, co je jeho spoluvlastnický podíl, žalobkyně poukazuje na to, že užívá byt, který druhý spoluvlastník nemá možnost stejným dílem užívat a srovnání s kvalitou ostatních prostor v domě žalovaný neužívá, jde o zcela jinou kvalitu s tím, že on využívá tedy mnohem lepší kvalitu prostor přinášející nesporně vyšší užitek nesrovnatelný s ostatními prostory domu.

9. Žalobkyně dále soudu písemně zhodnotila celou situaci a uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, pan , jméno FO, a žalovaný spolu nikdy se nedohodli na tom, že žalovaný jako podílový spoluvlastník bude výlučně pro sebe užívat byt 2+1 a některé další místnosti v nemovitosti v č. p. , číslo, , které uzamkl, zejména výlučné užívání bytu lze kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného s povinností k zaplacení náhrady újmy druhému spoluvlastníku. Stále poukazuje na to, že tato náhrada druhému spoluvlastníku přísluší bez ohledu na to, zda spoluvlastník ve skutečnosti užívá z celkové plochy domu více nebo méně než činí jeho spoluvlastnický podíl. V daném případě se jedná o nadužívání v části konkrétně předmětného bytu, je naprosto zřejmé, že k datu , datum, kdy žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti, tak trval popsaný stav mezi účastníky, což ztvrdil i svědek , jméno FO, . Žalobkyně dále poukazuje na to, že byla sjednána v červenci , rok, dohoda o úhradě za užívání bytu za částku 1.815 Kč včetně DPH, kterou žalovaný nehradil a v daném případě podle žalobkyně má sjednaná dohoda o tom, že žalovaný bude předmětný byt užívat výhradně pro sebe za náhradu přednost před zákonným zněním úpravy spoluvlastnictví. Žalobkyně odkazuje na e-mailovou korespondenci mezi účastníky ohledně dohodnuté úhrady za užívání bytu, žalobkyně uvádí, že pokud by měla k dispozici obdobně obývatelný byt, je používán výlučně pro potřeb žalovaný, užívala by jej výhradně pro svoji potřebu nebo pronajímala a výnos by použila pro důležité úhrady spojené s nemovitostí.

10. Žalobkyně trvá na tom, že mezi účastníky byla dohoda o nájmu ústně sjednána, byť za účelem uspokojení potřeb žalovaného nebo jeho rodiny, nic na tom nemění to, že byt jako takový nebyl zapsaný v katastru nemovitostí, že se nejedná o bytovou jednotku podle zákona 72/1994 Sb., o vlastnictví bytu, dále žalobkyně odkázala ohledně posudku bytu na znalecký posudek, žalobkyně žalovaného opakovaně při různých jednáních a i písemně i placení nájmu vyzývala, žalovaný na to nereagoval. Žalobkyně odmítá tvrzení žalovaného k nějaké dohodě s právním předchůdcem žalobkyně ohledně toho, kdo bude jaký byt užívat, kdo bude jaký byt pro sebe opravovat, slyšení svědci jsou podle žalobkyně nevěrohodní.

11. Žalovaný se ve věci v rámci odůvodnění odporu vyjádřil tak, že žaloba je nedůvodná, rodinný dům č. p. , číslo, je rozsáhlejší dvoupodlažní objekt, s tím že žalovaný první podlaží užívá pouze dílnu, sklad materiálu a šatnu, což tvoří necelou ½ plochy místností nacházející se na tom to podlaží, všechny ostatní místnosti jsou volně přístupné, dále uvedl, že v místnosti ve druhém podlaží užívá pouze byt 2+1 s příslušenstvím, který si opravil svépomocí a dále menší místnost v prostor bývalé laboratoře, což tvoří asi 1/3 plochy všech místností nacházejících se na tomto podlaží. Všechny ostatní místnosti na podlaží včetně bytu 3+1 s příslušenstvím a tři místnosti bývalé laboratoře jsou volné, je tedy zřejmé, že neužívá ani ½ všech místností domu, proto užívá nemovitost v souladu s jeho spoluvlastnickým podílem.

12. Dále žalovaný doplnil své vyjádření tak, že na začátku byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena dohoda, že si žalovaný opraví na své náklady byt 2+1 ve kterém bydlí a druhý spoluvlastník byt 3+1 v té době byli mezi účastníky spoluvlastníky bezkonfliktní vztahy, následně bývalý spoluvlastník pan , jméno FO, prodal svůj podíl žalobci. Poukázal na to, že v katastru nemovitostí je předmětná nemovitost zapsaná jako jedna budova bez vyčlenění bytových jednotek a pod se týká celkové nemovitosti tak žalovaný užívá méně než 50 % nemovitosti. Dále bylo uvedeno ze strany žalovaného, že opravy předmětného bytu provedl na své náklady, tyto opravy probíhaly od dubna 2003 do srpna 2006, jednalo se o obklady kuchyně, vody, odpady, elektřina v celém bytě, podlahové topení, elektřina v koupelně, sádrokartonové obklady, podlahové sádrokartonové obklady, kuchyňská linka, broušení parket, k tomu má doklady. Jednalo se asi o částku 80.000 Kč, práce si prováděl sám. Žalovaný následně své sdělení upřesnil tak, že se jednalo o opravy v roce 2003 až 2005 s tím, že v roce 2003 vynaložil za opravu částku 22.556,50 Kč a roce 2004 na opravu bytu částku 22.977 Kč a v roce 2005 to pak byla částka 10.752 Kč, žalovaný poukázal na to, že spoluvlastnický podíl je nemovitost jako celek nikoliv pouze část nemovitosti užívané žalovaným jako byt a užívá v nemovitosti méně než 50 % podlahové plochy. Žalobkyně do nemovitosti dochází, má od ní klíče, navíc může takhle používat byt, který je větší s tím, že je pouze nezbytně minimální částka potřeba, aby byl uveden do obyvatelného stavu.

13. Žalovaný jako účastník řízení soudu napsal, jak které místnosti v nemovitosti č. p. , číslo, užívá s tím, že uvedl, že se jedná max. o 1/3 podlahové plochy. Dále žalovaný uvedl, že užívání velké části budovy žalobkyni nebrání, má pouze uzamčené své soukromé věci, což je byt a jednu dílnu, následně uzamkl i sklep, kde má další osobní věci s ohledem na zhoršené vztahy mezi účastníky. Spoluvlastník má klíče, má univerzální klíč a je od všech dveří jeden. Žalovaný uvedl, že spoluvlastník neprojevil nikdy zájem, že by chtěl se jakýmkoliv způsobem podílet na údržbě nemovitosti nebo, že by chtěl jakýmkoliv způsobem nemovitost užívat. Žalovaný uvedl, že pokud se týká elektřiny, tak je do budovy č. p. vedena z budovy č. p. , číslo, a tam je elektroměr psán na žalovaného, žalovaný uvedl, že elektřina se odebírá z malé vodní elektrárny, žalovaný uvedl, že byt 3+1, který je volný prodělal rekonstrukci koupelny, kuchyně, jsou tam nové odpady, nový rozvod vody, v koupelně je podlahové topení, na chodbě jsou nové podlahy v obývací místnosti jsou zachované parkety, dal by se tento byt užívat, zprovoznit za minimální náklady, žalovaný uvedl, že v předmětném bytě se do roku , rok, bydlelo, chybí tam pouze jeden schod v chodbičce s tím, že ten by se tam dal lehce dodělat. Byl 3+1 se začal rekonstruovat ještě v době, než se žalovaný do bytu 2+1 nastěhoval, pan , jméno FO, ho chtěl zrekonstruovat pro sebe, pak žalovaný přišel do nemovitosti na přelomu v roce , rok, , okna se měnila předtím, původně byl zrekonstruován menší byt, práce prováděly sami, v tomto bytě bydleli, jak tam jezdili a potom tedy se měl dorekonstruovat větší byt, žalovaný trval na tom, že rekonstrukci bytu 2+1 a materiál platil on, faktickou práci prováděl on a pan , jméno FO, , žalovaný uvádí, že nebyla nikdy uzavřena dohoda mezi účastníky ohledně placení za byt, byla to předběžná dohoda, která měla být vyřešena později, s ohledem na to, že bylo potřeba vyřešit komplexně všechny spory mezi účastníky, dále žalovaný uvedl, že byt 2+1 trvale užívá od roku , rok, s tím, že pokud pan , jméno FO, přijel do , adresa, a chtěl zde přespat, tak přespal, v tzv. dětském pokoji, od poloviny roku , rok, vzniká mezi účastníky, tzv. nedohoda a v bytě nepřespával. Žalovaný v závěru poukázal na to, že v tvrzení žalobce jsou v rozporu, v žalobě tvrdí, že se jedná o bezdůvodné obohacení nad rámec spoluvlastníka a v dalších svých tvrzení žalobce uvádí, že se jedná o nájemné či dohodu o nájmu, tato tvrzení se tedy navzájem vylučují, žalovaný opětovně zopakoval, že v daném případě se spoluvlastnický podíl účastníků týká pozemku a také celé budovy nemovitosti č. p. 5, nelze zde vytáhnout izolovaně pouze část nemovitosti byt, ale je třeba posuzovat celý celek. Bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný užívá podstatně méně, než kolik činí ideální 1/2 společného domu a dále bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni k užívání nemovitosti nebrání, má klíče, tuto nemovitost navštěvuje. Nelze tedy po žalovaném požadovat bezdůvodné obohacení za užívání, neboť užívá pouze část, která je menší než je jeho spoluvlastnický podíl, dále žalovaný poukázal na to, že pokud tvrdí žalobkyně, že byla uzavřena smlouva k bytu a odkazuje na maily, tak tedy žalovaný namítá, že nikdy nebylo nedohodnuto o všech náležitostech smlouvy, nájemní smlouva musí mít písemnou formu a proto tedy žalovaný namítá neplatnost nájemní smlouvy pro nedostatek písemné smlouvy, dále žalovaný poukazuje na to, že mezi účastníky je větší množství sporu, není možné ze strany účastníků prozatím uzavřít dohodu a o tom, že zatím nebyla uzavřena dohoda ohledně nájemného svědčí emaily mezi účastníky, toho si byla vědoma i žalobkyně, že dohoda ve vztahu k bytu uzavřena nebyla, když tedy odkazuje na 1. 8. 2018, kdy žalobkyně žádala po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný naopak prokázal, že se s právním předchůdcem panem , jméno FO, dohodl, že bude byt užívat, přičemž nebylo nic placeno, za tímto účelem si byt z větší části opravil svépomocí svým nákladem, svědek , jméno FO, měl užívat druhý byt v nemovitosti, pokud se tak nestalo, tak to bylo pouze v důsledku jeho rozhodnutí, takto minimálně konkludentně potvrdil i svědek , jméno FO, . Druhý byt je obývatelný s minimálními dodělávkami a tento stav trval do roku 2015.

14. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví číslo , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný jsou mimo jiné spoluvlastníci každý k jedné ideální 1/2 pozemku parcela číslo , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinný dům č. p. , číslo, , který na tomto pozemku stojí.

15. Soud dále také zkoumal mailovou korespondenci mezi žalobkyní a žalovaným s tím, že je zde řešena otázka bytu s tím, kde žalobkyně sama potvrzuje, že nájemní smlouvu nepotřebuje, peníze předá v hotovosti nebo je pošle na účet za celý rok , rok, . V e-mailu z 16. 7. 2018 žalovaný sděluje, že částka 3.630 Kč za byt je vysoká ve srovnání s místy cenou obvyklou, téměř dvakrát tolik vratku DPH si neuplatňuje, ale souhlasí. Dále z 11. 7. 2018 žalovaný sděluje žalobkyni, že na nájmu za byt 1.500 Kč bez DPH se shodli, v rámci této korespondence mezi účastníky bylo několikrát míněno, že právní zástupce žalovaného vypracuje nájemní smlouvu na byt.

16. Soudkyně dala k dispozici podklady od žalovaného, doklady o zaplacení jednotlivých částek, tak jak se pořizoval materiál na opravu bytu v roce , rok, , celkem na částku 22.566,52 Kč. Dále soudu byly předloženy pokladní doklady za pořízení , právnická osoba, v roce , rok, ve výši 22.977 Kč a z roku , rok, ve výši 10.752 Kč, jednalo se zejména o , právnická osoba, , sloužící k opravě bytu jako byly omítací práce, penetrace, materiál na odpady, stavební lepidlo, vodoinstalační materiál, ředidla, karmy, natěračské potřeby apod. vše bylo žalovaným doloženo.

17. Soud ve věci slyšel svědka , jméno FO, , který byl předchozím vlastníkem ideální ½ nemovitosti před žalobkyní, uvedl, že se s žalovaným zdají od devadesátých let s tím, že od toku , rok, zakoupili společně nemovitost, svědek uvedl, že spoluvlastnictvím koupili víceméně celý areál, kde byl mimo jiné i nějaký bytový dům, v rodinném domě jsou další prostory, jeden byt je tam obývatelný, uživatelný a druhý byt se začal asi někdy v roce , rok, opravovat, ale oprava nebyl a dokončena. Svědek uvedl, že cílem při zakoupení všech nemovitostí v areálu, nebylo zakoupit bytový dům, ten byl součástí celého areálu, ale pouze to brali tak, že mají kde přespat, když přespat když přijeli do Jaroslavic, oba dva pracovali mimo znojemský okres, proto případně když přijeli do Jaroslavic, tak v bytě přespali, uklízelo se to tam, užívali byt společně, svědek uvedl, že užívání bytu menšího žalovaným bylo svévolné rozhodnutí žalovaného, uvedl, že svědek uvedl, že byt užívali s žalovaným společně, někdy v roku , rok, v době rozvodu žalovaného mu telefonicky sdělil, že by v bytě dočasně bydlel, než sežene jiné bydlení a v této době užívali předmětný byt společně i nadále, následně si zde nechal žalovaný vyznačit trvalé bydliště, svědek uvedl, že v průběhu doby do bytu přestal jezdit, nebylo jej možné užívat, protože žalovaný tam měl výhradní postavení k užívání, svědek uvedl, že někdy v roce , rok, platil výměnu oken v obou bytech, platil také bojler ze svých prostředků, zpochybnil předložené doklady žalovaným, vzhledem k tomu, že by mohly pocházet z opravy v Kroměříži, svědek dále uvedl, že se domnívá, že zásadnější opravy v bytě byly někdy kolem roku , rok, v předchozím období se domnívá, že se tam jenom vymalovalo, potvrdil, že se na domě vyměnilo asi 9 nebo 8 oken, byla vyměněna i v některé laboratoři, dále svědek uvedl, že nemovitost, respektive svůj podíl na nemovitost prodal v roce , rok, , je pravdou, že do té doby žalovaný byt 2+1 užíval výhradně víceméně to bylo spíš než na základě dohody svévolným rozhodnutím žalovaného, zůstali ovšem svědkovi v bytě věci, když svůj podíl prodával na žalobkyni, tak v podstatě to užívání tohoto bytu bylo stejným dílem, byl překvapen, že následně se nový spoluvlastník do bytu nedostal, svědek uvedl, že je pravdou, že ke konci se do bytu bez žalovaného nedostal, byt byl zamčený, upozorňoval ho, na to, že by měl za užívání platit, protože pokud by byt pronajmul, byl by o byt v obci zájem, svědek uvedl, že do roku , rok, jezdili do Jaroslavic málo vzhledem k tomu, že tedy v bytě nemohl přespat a mezi spoluvlastníky byl problém i ohledně placení náhrad za cestu apod., jak dlouho tam nejezdil neví, v druhém bytě přespat nemohl, vzhledem k tomu, že tam chybí strop a jsou tam dráty ze zdi, stihl tam ovšem udělat obklady, oškrábat omítky, zůstala tam původní podlaha, nebylo tam možné topení v domě bylo v bytě ústřední topení s kotlem v suterénu. Kotel byl zrušen a topení se vyřezalo při rekonstrukci. Svědek potvrdil, že rekonstrukci bytu 3+1 dělal on, svědek dále upřesnil a doplnil, že do předmětného bytu, byť tam žalovaný bydlel od roku , rok, , jezdil a přespával do počátku roku , rok, , v bytě měl nějaké oblečení, vlastní nádoby, přestal tam jezdit v okamžiku, kdy mezi účastníky došlo ke sporu ohledně převodu licence, dále svědek uvedl, že po prodeji jeho podílu ho někdy v roce , rok, kontaktoval žalobce se sdělením, že byla mezi účastníky uzavřena dohoda o užívání bytové jednotky. Při jednání na mediaci se dozvěděl, že tato dohoda nebyla naplněna, svědek výslovně potvrdil, že předmětný byt nemovitost užívali až do roku , rok, každý na půl, poté si žalovaný část byt uzamkl, svědek dále potvrzuje, že měl od žalobce klíče od nemovitosti v době, kdy prováděli stavební ohledání se zástupcem stavebního úřadu, procházeli celou nemovitost vyjma bytu 2+1 a přízemí. Svědek potvrdil, že v areálu mají sídlo dvě společnosti jedna ve vlastnictví žalovaného a druhá ve spoluvlastnictví svědka a pana žalovaného, dále potvrdil, že mezi svědkem a žalovaným jsou spory ohledně společného podnikání, je proti němu vedeno , podezřelý výraz, řízení, svědek soudu poté zaslal kopii listin smlouvu na dodání oken s tím, že konečná faktura byla na částku zhruba 200.000 Kč a také doklad o pořízení bojleru za rok , rok, .

18. Soud dále vyslechl svědka , jméno FO, , který uvedl, že žalovaného zná minimálně patnáct let, bydlel na mlýně v bytě, od té doby se znají, v bytě bydlel v roce , rok, byl to byt 3+1, bydlel tam zhruba tedy do roku možná , rok, , byl tam problém s elektrikou, když se do bytu nastěhovali a obyvatelné byly kuchyň, obývací pokoj, ložnice s tím, že jednu místnost po dohodě s panem Mačudem si opraví, tu tam opravoval a jinak elektriku spravovali pan , jméno FO, s panem , jméno FO, v bytě, když tam bydleli, dávali tam nové jističe, opravovala se skutečně elektřina, svědek trval na tom, že užíval kuchyň a dvě místnosti, třetí místnost se opravovala, po opravě užívali i třetí místnost, slyšený svědek potvrdil, že ví, že žalovaný opravoval druhý byt, prováděl tam zednické práce, ví, že měli opravenou koupelnu, kuchyň a jednu místnost, bylo to období roku , rok, , v té době už tam pan , jméno FO, bydlel, pokud se týká pana , jméno FO, , tak jezdíval jednou za čas na víkendy, bydleli spolu v bytě, pan , jméno FO, tam byl častěji, oba přespávali v bytě 2+1. Pokud se týká výměny oken, svědek uvedl, že když tam bydlel, tak se neměnili, výměna byla u pana Mačudy v bytě ještě v době když tam bydleli. Ví, že byla následně provedena výměna i v bytě kde bydlel.

19. Dále byly soudu předloženy barevné fotografie bytu 3+1 kde je zjevné, že byla zrekonstruována koupelna, dále byla provedena dlažba a příprava na kuchyňskou linku a pokud se týká dalších pokojů, tak tam tedy pokud se týká stěn nelze z fotografií poznat, jestli zdi byly oškrabané případně zda se jedná o plíseň, je tam zřejmě nové WC.

20. Podle § 1121 obč. zák. zákona číslo 84/2012 Sb., v platném znění, každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

21. Podle § 1123 téhož zákona spoluvlastník může se svým podílem nakládat dle své vůle, takové nakládá ní však nesmí být na újmu k právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.

22. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, soud má za to, že bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně a žalovaný jsou každý ideální spoluvlastník ½ předmětné nemovitosti pozemku jehož součástí je dům č. p. 5, dále soud má za prokázané, že žalovaný sám případně se svými blízkými, kteří žijí ve společné domácnosti z části obytné budovy č. p. 5 rozhodně neužívá více než je ideální ½ této nemovitosti, naopak lze se přiklonit k tomu, což nezpochybnila ani žalobkyně, že by se víceméně jednalo zhruba o 1/3 podlahové plochy, soud nesouhlasí s žalobkyní v tom, že není rozhodující jak velký podíl na celku žalovaný užívá a že žalovaný výlučně užívá byt 2+1, soud dospěl k závěru, že z provedeného dokazování a to, jak i ze svědecké výpovědi svědka , jméno FO, , tak pak následně i ze svědecké výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že předchozí spoluvlastník ideální ½ těmto nemovitostí pan , jméno FO, souhlasil s užíváním bytu 2+1 ve větším rozsahu žalovaným než užíval on, a to od roku , rok, , kdy se tam žalovaný po rozvodu nastěhoval, sám svědek potvrdil, že do roku , rok, víceméně v předmětném bytě kdykoliv přijel do Jaroslavic měl možnost přespat, měl tam své osobní věci, s ohledem na spor mezi účastníky ohledně jejich podnikatelské činnosti pak svědek , jméno FO, nedojížděl do , obec, a v bytě nepřespával do doby převodu jeho podílu na žalobce, z celého dokazování vyplynulo tedy, že mu nebylo znemožněno po dobu jeho spoluvlastnictví v bytě přespávat a že důvodem toho byly spory mezi účastníky ohledně jejich další podnikatelské činnosti. Soud se domnívá, že skutečně nelze spoluvlastnictví vykládat tak, že není podstatné jakou část na celku má ten spoluvlastník fakticky užívá, ale že je nutné mít možnost užívat například byt 2+1 stejně jako druhý spoluvlastník, s tímto názorem soud nesouhlasí, vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že v předmětné nemovitosti se nachází byt 3+1, který v letech , rok, bydlel nájemník, tento byt užíval, v podstatě se tento byt začal rekonstruovat a dá se říci že rekonstrukce byla ukončena z důvodu sporu mezi slyšeným svědkem panem , jméno FO, a žalovaným. Z těchto důvodů soud považuje žalobu za zcela nedůvodnou, neboť má za to, že žalovaný neužívá nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, soud se musí přiklonit k tomu, že skutečně pokud by měl byt 3+1 sloužit pouze k přespání, jak bylo původně dohodnuto, lze toto zajisti dle soudu za minimální náklady, s tím že kdyby se investovalo do společného, museli by se podílet oba spoluvlastníci, zpochybnil-li svědek , jméno FO, případné investice do předmětného bytu 2+1, soud se domnívá, že tato skutečnost podle soudu nebyla prokázána a nebylo prokázáno, že okna se měnily v pozdější době, ale podle předložených důkazů soud nemá důvod nevěřit provedeným opravám v bytě 2+1, což potvrdil i slyšený svědek pan , jméno FO, , z těchto všech důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná, že žalovaný neužívá předmětnou nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu a tudíž žalovanému nepřísluší náhrada bezdůvodné obohacení, pokud s týká otázky zda se žalobkyně s žalovaným dohodli na užívání bytu za nějakou finanční částku je třeba v této věci říci, že jednoznačně bylo prokázáno, že žádná nájemní smlouva nebyla uzavřena, že skutečně mezi sebou účastníci jednali ohledně částky 1.500 Kč a k žádné dohodě nedošlo, proto tedy soud má za to, že žaloba v žádném případě není důvodná. Lze připustit že původní dohoda mezi žalovaným a panem , jméno FO, byla taková, že žalovaný byt bude užívat bez finanční náhrady, proto si tento byt opravil svépomocí na vlastní náklady, není možné ani konstatovat, že žalovaný nemá možnost celou nemovitost navštívit, bylo potvrzeno svědkem , jméno FO, , že žalobkyně má klíče od nemovitosti vchodových dveří, že v podstatě se dostane do všech místností kromě bytu 2+1 který užívá žalovaný v přízemí, z tohoto důvodu podle soudu žaloba je nedůvodná, lze připustit, že žalovaný vykonává své právo v rámci spoluvlastnického podílu, že se bezdůvodně na úkor žalobce neobohacuje, proto byla žaloba zamítnuta.

23. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovení § 142 odstavec 1 zákona číslo 99/1963 Sb. o. s. ř. a to tak, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění proti účastníku který ve věci úspěch neměl, vzhledem k tomu že žalovaný byl ve věci úspěšný, soud mu přiznal náhradu nákladů řízení, a to za právní zastoupení, soud přiznal 8 úkonů když úkon byl počítán z punkta 40.475 Kč, úkon je za 2.740 Kč, pokud se týká úkonu tak soud přiznal převzetí a přípravu právního zastoupení jednání 22. 9.2021, dále 10. 1. 2022, jednání 21. 2. 2022 a jednání 13. 4. 2022 dále vyjádření ze 4. 10. 2021, vyjádření z 11. 1. 2022 a vyjádření z 19. 4. 2022, dále soud přiznal 21 % DPH, což je 5.107,20 Kč, 8x režijní paušál po 300 Kč, celkem přiznána odměna 29.427,20 Kč.

24. V souladu s ustanovením § 148 odstavec 1 zákona číslo 99/1963 Sb., v platném znění, o. s. ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníku právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

25. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci plně neúspěšná, soud přiznal České republice náhradu nákladů 5.191,20 Kč, za svědečné, které uložil žalobkyni zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku.