9 C 80/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Hladíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Zamítá se žaloba žalobce na zvýšení výživného od 1. 1. 2025 na částku 4.500 Kč. Nadále zůstává v platnosti rozsudek soudu ze dne 3. 12. 2013, č.j. hodnota, kde je stanoveno výživné pro žalobce 1.000 Kč měsíčně.

II. Zamítá se návrh žalované na zrušení výživného pro žalobce ve výši 1.000 Kč měsíčně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou ze dne datum a jejím doplněním z datum se žalobce domáhal zvýšení výživného oproti žalované, své matce, a to z částky 1.000 Kč na částku 4.500 Kč, a to od datum. V návrhu se uvádí, že o výživném bylo naposledy rozhodováno 3. 12. 2013 s tím, že bylo stanoveno výživné 1.000 Kč. Vyšší výživné požaduje z důvodu toho, že má vyšší náklady na studium, studuje vysokou školu v adresa, kde platí školné 69.800 Kč a dále platí koleje 4.185 Kč měsíčně. Dojíždění z adresa do trvalého bydliště činí zhruba se stravou 4.000 Kč měsíčně. S žalovanou matkou se vídá zřídka, nejeví o něho zájem. 1.000 Kč platí pravidelně. Na doplnění uvedl ještě, že ve společné domácnosti žije s otcem, kdy mu vše hradí otec, a to kolejné 4.185 Kč, stravu 4.000 Kč měsíčně a kapesné 3.000 Kč měsíčně. Otec pracuje jako označení ve společnosti právnická osoba adresa s tím, že u jednání soudu bylo konstatováno, že příjem otce se pohybuje kolem 80.000 Kč měsíčně. Toto soudu sdělil žalobce. S ohledem na změnu jeho poměrů navrhuje zvýšení výživného s ohledem na to, že podle informace žalobce žalovaná je nezaměstnaná, nejeví snahy zajistit si práci, byť je pracovně schopná a mohla by se na jeho vyšších nákladech podílet. Žije ve společné domácnosti s manželem, jejich majetkové a příjmové poměry mu nejsou známy. Žalovaná má vyživovací povinnost k jeho bratrovi jméno FO, který taktéž žije se svým otcem. Žalobce jako účastník řízení soudu sdělil, že aktuálně podniká v oboru profese s tím, že měl počáteční náklady, jednalo se o úvěr zhruba 1.000.000 Kč, který si vzal na pořízení věc. Podniká s tímto věc, který obor podnikání. věc má i na leasing. Hodnota věc by měla být asi 1.200.000 Kč s tím, že za 10 let dojde ke splacení leasingu a věc bude jeho. Část ceny na věc skládal, bylo to asi 200.000 Kč, což byly prostředky, které získal z brigád. Žalobce soudu doložil výpis z účtu jeho otce, který vyplatil žalované v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví 1.000.000 Kč. Žalobce uvedl, že od bratra ví, že jemu matka dobrovolně platí výživné 2.000 Kč měsíčně. Bratr taktéž studuje v adresa, otec mu hradí náklady. Žalovaná se ve věci písemně vyjádřila, nesouhlasí s návrhem na zvýšení výživného. Vzhledem k tomu, že žalobce je plnoletý. Od roku 2023 podniká s měsíčními příjmy zhruba 16.000 Kč. Je tedy schopen sám se živit. Má za to, že i přesto, že žalobce studuje, podnikáním je schopen sám se živit, a tudíž nemá nárok na výživné. Ona má další vyživovací povinnost k druhému synu jméno FO s tím, že její příjem aktuálně v době podání vyjádření byl 8.000 Kč a výdaje zhruba 7.500 Kč, což zahrnují i náklady na výživné pro druhého syna, který studuje střední školu v adresa. Žalovaná se k jednání soudu, byť bylo nařízeno několik jednání, nedostavila. Soudu pouze sdělila, že nemá žádné vlastní příjmy, nepobírá mzdu ani jiný pravidelný příjem, rovněž tak její manžel nepracuje a žádné příjmy nemá, takže žádné potvrzení nemůže soudu doložit. Žalovaná ve svém podání před posledním jednání soudu sdělila, že nepobírá žádné sociální dávky, žije u své matky, která jí poskytuje ubytování a základní péči. Není povinna se k soudu osobně dostavit, poukazuje na to, že žalobce je samostatně výdělečně činný s tím, že nesouhlasí se zvýšením výživného. Případně nechť soud vyživovací povinnost v celém rozsahu zruší. Po provedeném dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Z připojeného opatrovnického spisu sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu ve adresa ze dne datum byla schválena dohoda rodičů tak, že nezletilé děti jméno FO a jméno FO byly svěřeny do výchovy otce a matka se zavázala od 1. 12. 2013 přispívat na výživu každého syna částkou 1.000 Kč měsíčně. V době tohoto jednání žalovaná uvedla, že od září 2013 byla zaměstnána jako profese s příjmem kolem 13.000 Kč až 14.000 Kč měsíčně a u předchozího zaměstnavatele dosahovala příjmu 9.000 Kč měsíčně. Otec žalobce dosahoval v té době příjmu kolem 33.500 Kč. Žalobce soudu doložil úhradu kolejného 4.185 Kč s tím, že podle počtu dní v měsíci se výše kolejného pohybuje. Dále doložil úhradu za školné za semestr, a to splatnost datum Anonymizováno 34.900 Kč, splatnost datum 34.900 Kč a potvrzení o studium na vysoké škole právnická osoba. z období od datum do datum. Soud měl dále k dispozici detailní výpis z veřejné části živnostenského rejstříku, kde je mimo jiné zřejmé, že žalobce má živnostenské oprávnění od 24. 10. 2023 na dobu neurčitou. Mimo jiné je tam živnostenské oprávnění, živnostenské oprávnění, živnostenské oprávnění, živnostenské oprávnění, živnostenské oprávnění, ale je zde také živnostenské oprávnění, živnostenské oprávnění, živnostenské oprávnění, živnostenské oprávnění, živnostenské oprávnění, živnostenské oprávnění. Bylo doloženo oznámení o podpoře v nezaměstnanosti pro žalovanou s tím, že od datum po dobu prvních dvou měsíců to byla částka 10.708 Kč, po dobu dalších dvou měsíců 8.237 Kč a po zbývající podpůrčí dobu 7.413 Kč. Poslední zaměstnavatel byla společnost právnická osoba adresa od datum 2023 do datum. 2025 s průměrným příjmem 16.473 Kč. Žalovaná soudu doložila reklamní nabídku žalobce, pokud se týká živnostenské oprávnění syna, tak jak je to inzerováno. Je zde ceník, za který se živnostenské oprávnění, je zde doložen i kontakt na toho, kdo poskytuje věc, je to žalobce. Žalobce soudu předložil daňové přiznání za rok 2024, kde v oddílu II., kde je výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob, je základ daně po odečtu ztráty 97.755 Kč. Mimo jiné soud zjistil, že hmotný majetek, který je uveden v příloze, je 1.636.345 Kč s tím, že dluhy včetně přijatých úvěrů a zápůjček je 1.111.874 Kč. Poslední zaměstnavatel žalované soudu jednak zaslal mzdový list a zároveň k dotazu soudu uvedl, že k ukončení pracovního poměru došlo z důvodu změn v organizační struktuře společnosti a současně přetrvávajících zdravotních problémů žalované. Pokud se týká pracovního příjmu, tak ten se pohyboval v rozmezí 15.300 Kč. Úřad práce ve adresa sdělil, že žalované nejsou vypláceny žádné dávky pomoci v hmotné nouzi. Dále tak nepobírá žádné dávky státní sociální podpory. Úřad práce soudu následně sdělil, že žalovaná je v evidenci uchazečů o zaměstnání od datum a dávky jí byly poskytovány do datum. Žalovaná soudu předložila větší množství lékařských zpráv, které jsou od roku 2025 a to jednak z obor a obor a dále také mnoho zpráv je z obor adresa. Žalovaná, pokud se týká zdravotní problémů, má zdravotní zprávy od roku 2020 s tím, že soud má k dispozici poslední zprávy, které jsou datovány z období datum s tím, že pokud se týká uvedení, tak jsou zde určité zdravotní problémy, na které je předepsaná medikace. Pokud se týká, zdravotní stav. Soud má k dispozici i podklad, že žalobce zaplatil školné i na zimní semestr 2025, a to faktura z datum. Žalobce doložil čerpání částky 1.000.000 Kč, kterou jeho otec zaplatil žalované. Z evidence příjmů a výdajů je zřejmé, že žalobce celkem zdatně podniká, že má poměrně velký obrat v příjmech a výdajích, že tedy je schopen finanční prostředky zajišťovat, zabezpečovat, hradit i úvěr. Z této evidence soud zjišťuje, že žalobce má i poměrně vysokou částku evidovanou pro osobní spotřebu, kdy poslední částka tak jak je uvedena je 411.046,70 Kč, což je poměrně vysoká částka označená jako osobní spotřeba. Soud dále žádal zprávu z územní správy sociálního zabezpečení, kde soudu bylo sděleno, že neevidují u paní Jméno žalované podanou žádost o invalidní důchod a žádný důchod nepobírá. Úřad práce ČR dále soudu sdělil, že žalovaná je v evidenci, jak již bylo konstatováno, od datum bez zdravotního omezení. Soud si dále vyžádal nabídky volných míst, pokud se týká povolání se základním vzděláním s tím, že z přehledu předloženého úřadem práce jednoznačně vyplývá, že jsou v nabídce volná místa na dělnická povolání v adresa s tím, že hrubý příjem je zhruba 20.800 Kč, dále pomocnice v kuchyni v adresa, hrubý příjem 25.000 Kč, zkrácený úvazek, dále uklízečka a pomocníci v hotelích podle délky pracovní doby 11.000 Kč až 20.000 Kč. Podle § 915 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění občanský zákoník životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Tohle hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 913 odst. 1 téhož zákona pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněny potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 téhož ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že návrh na zvýšení výživného není důvodný. Jednoznačně je pravdou, že od poslední úpravy, která byla v roce 2013, uplynula dlouhá doba, žalobce je mnohem starší, jeho potřeby se zvýšily, neboť je studentem vysoké školy, kde se platí školné. Z tohoto hlediska by skutečně byl nárok na zvýšení výživného. Na druhou stranu soud musí přihlédnout i k tomu, že možnosti a schopnosti povinné, tedy žalované, aktuálně neodpovídají tomu, aby ke zvýšení výživného došlo. Žalovaná jednoznačně svými lékařskými zprávami, ať již z oboru obor, a nebo obor potvrdila, že má dlouhodobé zdravotní problémy, ať již zdravotní stav, tak zdravotní stav, že aktuálně její možnost výběru zaměstnání je složitá. Je sice pravdou, že žalovaná úřadu práce nedoložila žádné své zdravotní zprávy, žádné doporučení, omezení, pokud se týká jejího výběru zaměstnání, ale přesto všechno ty zprávy hovoří o tom, že ten zdravotní stav není stoprocentní, že tam jsou jak zdravotní omezení Z toho důvodu tedy soud dospěl k závěru, že není důvodné výživné zvýšit, a to i s ohledem na to, že ukončení posledního pracovního poměru žalované došlo jednak z organizačních důvodů a jednak i ze zdravotních důvodů. Zhodnotil-li soud potřeby žalobce a možnosti žalované, dospěl tedy k závěru, že nejsou splněny podmínky pro zvýšení výživného. Soud se takto rozhodl i s ohledem na rozsáhlá podnikání žalobce. To, že si vzal žalobce úvěr na pořízení věc, musel mít spočítáno, musí finančně pokrýt všechny tyto nároky, pokud se rozhodl toto riziko podstoupit. Navíc žalobce nehospodaří s malými finančními prostředky, že to podnikání je v celku rozsáhlé, což potvrzuje i daňové přiznání za rok 2024. To, že žalobce platí úvěry, že se případně rozjíždí, aby v budoucnu mohl podnikat ve větším rozsahu je asi prospěšné pro žalobce, ale zase náklady si musí z toho podnikání hradit. Na straně žalované aktuálně nejsou podmínky pro zvýšení výživného. Soud při svém rozhodnutí přihlédl i k tomu, že bylo konstatováno, že příjem otce, který víceméně základní potřeby hradí synovi, tedy žalobce, je kolem 80.000 Kč měsíčně, a tudíž i toto umožňuje žalobci podnikat v rozsahu, v jakém podniká. Proto soud návrh na zvýšení výživného zamítl. Současně, ale také soud zamítl návrh žalované, který uvedla ve svém posledním vyjádření, případně na zrušení její vyživovací povinnosti, neboť má soud za to, že pokud žalovaná nemůže pracovat, má zdravotní problémy, má činit úkony pro to, aby jí případně byl přiznán invalidní důchod, aby pobírala nějaké sociální dávky od státu. Pokud by tyto skutečnosti doložila, je zřejmé, že by na nějaké měla nárok. To, že ji živí a zajišťuje její potřeby matka, nemůže na druhou stranu jít k tíži žalobce a proto soud považuje za výchovné, aby zůstalo alespoň zachováno výživné 1.000 Kč měsíčně. Proto návrh na zrušení vyživovací povinnosti zamítl. Pokud se týká nákladů řízení, tak tam soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vzhledem k tomu, že žalobce byl ve větší části neúspěšný, žalovaná žádné náklady neúčtovala. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu – CZ – 670 08 Znojmo, nám. Republiky 1. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu v rozsudku, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.