9 C 96/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Hladíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , adresa o 46.794,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 34.440 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 34.440 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 12.354,19 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z 10.390,09 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení, úrok ve výši 19,99 % ročně z částky 44.830,09 Kč od 28. 11. 2024 do 20. 12. 2024, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 44.830,09 Kč od 21. 12. 2024 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 4.094,44 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 883,58 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 46.794,19 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že s žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 45.000 Kč. Žalovaný se zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 960 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 19,99 % ročně, a to vždy k 21. dni v měsíci počínaje dnem , datum, . Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 900 Kč. Dodatkem č. 1 ze dne , datum, žalobce s žalovaným sjednali splátkové volno splatné dne , datum, . Dle dodatku se po dobu splátkových prázdnin úvěr nadále úročí úrokovou sazbou sjednanou ve smlouvě, o tyto úroky se navýší celková částka k doplacení. Dodatkem č. 2 ze dne , datum, žalobce s žalovaným sjednali splátkové volno splatné dne , datum, a dodatkem č. 3 z dne , datum, žalobce s žalovaným sjednali splátkové volno splatné dne , datum, a , datum, . Splátky od , datum, do , datum, byly splaceny. Ode dne 21. 9. 2024 žalobce neeviduje žádné úhrady od žalovaného do dne zesplatnění. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, byl úvěr dne 28. 11. 2024 zesplatněn. Žalovaný se zavázal, že v případě, že se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobce oprávněn naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. Dne 28. 11. 2024 byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši 44.830 Kč, nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 4.094,44 kč, kapitalizovaný za dobu od , datum, do , datum, , smluvní pokutou ve výši 1.000 Kč, pojistným ve výši 234 Kč a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 730,10 Kč. Dále žalobce požaduje smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně od 21. 12. 2024 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 19,99 % ročně od 28. 11. 2024 do 20. 12. 2024 a zákonný úrok z prodlení od 8. 12. 2024 do zaplacení. Žalobce uvedl, že řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Nespoléhal pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřil za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti deklarují výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, rodinný stav a počet vyživovaných dětí.

2. Žalovaný u jednání uvedl, že pracuje ve firmě , právnická osoba, zhruba šest let, čistý výdělek má kolem 40.000 Kč. Má celkem , hodnota, děti, , hodnota, žijí s ním ve společné domácnosti, na , hodnota, platí výživné ve výši 5.500 Kč. S nejmladším dítětem je manželka na mateřské. Peníze potřebovali na kauci, stěhovali se. V té době manželka pracovala také v , právnická osoba, , měla příjem asi 23.000 Kč, mateřskou měla 19.000 Kč. Mám další dluhy, aktuálně asi kolem částky 1.000.000 Kč, připravujeme podklady pro podání žádosti o společné oddlužení manželů v rámci insolvenčního řízení. Jakou částku jsem zaplatil, nevím.

3. Z předložené smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, . Jedná o bezúčelový úvěr ve výši 45.000 Kč, s poplatkem 900 Kč za služby banky, s roční úrokovou sazbou 19,99 %, RPSN 22,60 %. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit, činí 105.815,79 Kč s tím, že konečná splatnost úvěru byla dne , datum, .

4. Z dodatku č. 1 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému na jeho žádost splátkové volno na splátku připadající na , datum, .

5. Z dodatku č. 2 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému splátkové volno na splátku připadající na , datum, .

6. Z dodatku č. 3 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému na jeho žádost splátkové volno na splátku připadající na , datum, a , datum, .

7. Žalobce doložil potvrzení o vyplacení úvěru dne , datum, ve výši 45.000 Kč, VS , var. symbol, na účet žalovaného uvedený ve smlouvě.

8. Přípisem ze dne , datum, potvrdil žalobce, že došlo k zaslání potvrzovací SMS a následnému podpisu smlouvy dne , datum, v , hodnota, hod.

9. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobci příjem ve výši 40.713 Kč měsíčně, ověření proběhlo bankovním výpisem. Žalovaný je ženatý, bydlí u rodičů a má jedno dítě. Celkové výdaje vč. splátek úvěru 27.000 Kč a příjmy ostatních členů domácnosti 17.000 Kč.

10. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že půjčku 45.000 Kč čerpal žalovaný , datum, , měsíční splátka činí 882 Kč a doba splácení 120 měsíců, úrok 19,99 %. Žalovaný celkem zaplatil 10.560 Kč, zaplatit měl 61.448,63, zbývá mu doplatit 50.888,63 Kč. Splátkový kalendář obsahuje konkrétní rozpis, kdy splátka byla zaplacena a jak byla rozpočtena, kolik zbývá zaplatit.

11. Přípisem ze dne 28. 11. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.

12. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

15. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

17. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

18. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Žalobce se nezabýval celkovou majetkovou situací žalovaného. Nedoložil šetření v příslušných registrech dlužníků, v evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku. Žalobce vycházel z uvedeného příjmu žalovaného ve výši 40.713 Kč měsíčně, který nebyl nijak doložen. Příjmy ani výdaje žalovaného nebyly nijak doloženy, prověřeny. Nebyly doloženy žádné doklady např. výpis z účtu, SIPO, výplatní pásky.

21. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

22. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 45.000 Kč, na kterou splatil 10.560 Kč. Rozdíl tak činí částku 34.440 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 34.440 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, byla žaloba v ostatní části jako nedůvodná zamítnuta.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 883,58 Kč, přičemž tato částka představuje 47,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,6 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26,4 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.872 Kč.