Najvyšší súd Slovenskej republiky · Usnesení

9 Tor 24/90

Sbírka: R 46/1991

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1990-12-20 · ECLI:CZ:NSSR:1990:9.TOR.24.1990.1

Právní věta

Ustanovenie § 2 zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii sa vzťahuje len na právoplatné odsudzujúce súdne rozhodnutia, t. j. aj na rozsudky, v odvolacom konaní potvrdené uznesením o zamietnutí odvolania a na trestné rozkazy vydané podla § 314e a násl. Tr. por. v znení pred novelou č. 178/1990 Zb. Netýka sa však právoplatných rozhodnutí o oslobodení obvineného spod obžaloby, ani rozhodnutí o zastavení, prípadne prerušení trestného stíhania.

Plný text

Ustanovenie § 2 zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii sa vzťahuje len na právoplatné odsudzujúce súdne rozhodnutia, t. j. aj na rozsudky, v odvolacom konaní potvrdené uznesením o zamietnutí odvolania a na trestné rozkazy vydané podla § 314e a násl. Tr. por. v znení pred novelou č. 178/1990 Zb. Netýka sa však právoplatných rozhodnutí o oslobodení obvineného spod obžaloby, ani rozhodnutí o zastavení, prípadne prerušení trestného stíhania. Č. 46 Ustanovenie § 2 zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii sa vzťahuje len na právoplatné odsudzujúce súdne rozhodnutia, t. j. aj na rozsudky, v odvolacom konaní potvrdené uznesením o zamietnutí odvolania a na trestné rozkazy vydané podľa § 314e a násl. Tr. por. v znení pred novelou č. 178/1990 Zb. Netýka sa však právoplatných rozhodnutí o oslobodení obvineného spod obžaloby, ani rozhodnutí o zastavení, prípadne prerušení trestného stíhania. I. (Uznesenie najvyššieho súdu SR z 20. decembra 1990, sp. zn. 9 Tor 24/90 ) Najvyšší súd SR zamietol podľa § 148 odst. 1 písm. c) Tr. por. sťažnosť obvinenej A. B. podanú proti uzneseniu Krajského súdu v Bratislave z 21. novembra 1990, sp. zn. 1 Rt 370/90. Z odôvodnenia: Krajský súd v Bratislave uznesením z 21. 11. 1990, sp. zn. 1 Rt 370/90, zamietol ako nedôvodný návrh obvinenej M. B. na súdnu rehabilitáciu podľa § 2 citovaného zákona. Proti tomuto uzneseniu podala obvinená M. B. sťažnosť v zákonnej lehote. V písomných dôvodoch sťažnosti poukázala na to, že právoplatným rozsudkom bývalého Štátneho súdu v Bratislave z 28. 8. 1950, sp. zn. Or III 349/50, v spojení s rozsudkom Najvyššieho súdu v Prahe z 23. 8. 1951, sp. zn. To II 131/51, bola uznaná za vinnú zo zločinu prípravy úkladov podľa § 2 odst. 1, 2, 4 zák. č. 50/1923 Zb. a odsúdená na trest odňatia slobody vo výmere dvoch rokov, na peňažný trest vo výmere 20 000,- Kčs, na trest prepadnutia polovice majetku a trest straty čestných práv občianskych na dobu 5 rokov. Podľa jej názoru je preto účastná na súdnej rehabilitácii v zmysle § 2 zák. č. 119/1990 Zb. bez ohľadu na to, že bola rehabilitovaná už v roku 1972. Navrhla preto, aby najvyšší súd napadnuté uznesenie zrušil a v zmysle § 2 citovaného zákona vyslovil, že je účastná na súdnej rehabilitácii. Na podklade podanej sťažnosti Najvyšší súd Slovenskej republiky podľa § 147 odst. 1 Tr. por. preskúmal správnosť výroku napadnutého uznesenia, ako aj konanie, ktoré mu predchádzalo a zistil, že sťažnosť obvinenej nie je dôvodná. Ustanovenie § 2 zákona č. 119/1990 Zb. o súdnej rehabilitácii sa vzťahuje iba na existujúce právoplatné odsudzujúce súdne rozhodnutia a iba tieto sú ustanovením § 2 odst. 1 citovaného zákona zrušené. Nevzťahuje sa však na právoplatné rozhodnutia o zastavení, prípadne o prerušení trestného stíhania, ani na právoplatné oslobodzujúce rozhodnutia, a to ani v prípade, že by sa obvinená domáhala oslobodenia z výhodnejšieho dôvodu. Z tohto hľadiska nie je preto podstatné, z akého dôvodu došlo k oslobodeniu spod obžaloby a či sa tak stalo v konaní o sťažnosti pre porušenie zákona, v konaní po povolení obnovy konanie alebo v konaní podľa zákona č. 82/1968 Zb. v znení zákona č. 70/1970 Zb. V týchto prípadoch preto neprichádza do úvahy ani aplikácia ustanovení § 31 a § 32 zákona č. 119/1990 Zb. Krajský súd správne zistil, že obvinená M. B. nie je účastná na súdnej rehabilitácii. Rozsudok bývalého Štátneho súdu v Bratislave z 28. 8. 1950, sp. zn. Or III 349/50, v spojení s rozsudkom najvyššieho súdu v Prahe z 23. 8. 1951, sp. zn. To II 131/51, ktorým bola odsúdená za zločin prípravy úkladov podľa § 2 odst. 1, 2, 4 zák. č. 50/1923 Zb. na trest odňatia sľobody vo výmere dvoch rokov, na peňažný trest vo výmere 20 000,- Kčs, na prepadnutie polovice majetku a na trest straty čestných práv občianskych na dobu 5 rokov, bol totiž rozsudkoM Krajského súdu v Bratislave z 13. 12. 1972, sp. zn. 20 Tr 15/72, na základe § 15 odst. 1 písm. b), c) zák. č. 82/1968 Zb. v znení zák. č. 70/1970 Zb. zrušený vo vzťahu k obvinenej M. B. v celom rozsahu a podľa § 226 písm. b) Tr. por. bola obvinená spod obžaloby pre uvedený zločin prípravy úkladov podľa § 2 odst. 1, 2, 4 zák. č. 50/1923 Zb. oslobodená. Krajský súd preto v súlade so stavom veci a zákonom návrh obvinenej ako nedôvodný zamietol. II. (Usnesení Nejvyššího soudu ČR z 31. ledna 1991 sp. zn. Torz IV 20/91) Nejvyšší soud České republiky podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. zrušil usnesení krajského soudu v Českých Budějovicích z 15. 11. 1990 sp. zn. 4 Rt 123/90 a návrh dcer odsouzeného K. B., tj. M. P. a B. H. na rehabilitaci odsouzeného podle § 2 odst. 2 zák. č. 119/1990 Sb. zamítl. Z odůvodnění: Napadeným usnesením krajského soudu v Českých Budějovicích z 15. 11. 1990 sp. zn. 4 Rt 123/90 bylo deklarováno, že ustanovením § 2 odst. 1 písm. c) zák. č. 119/1990 Sb. byly k datu svého vydání zrušeny: a) rozsudek krajského soudu v Českých Budějovicích z 5. července 1957 sp. zn. T 1/57, pokud jím byl K. B. odsouzen za trestný čin podvracení republiky podle § 79a odst. 1 zák. č. 86/1950 Sb. ve znění předpisů jej měnících a doplňujících k trestu odnětí svobody na dva a půl roku a k trestům propadnutí jedné třetiny jmění a ztráty čestných práv občanských na dobu jednoho roku a b) všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, a to včetně rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 5. 1969 sp. zn. 7 Tr 57/68. Podle § 2 odst. 2 zák. č. 119/1990 Sb. bylo trestní stíhání odsouzeného K. B. pro shora uvedený čin zastaveno. Proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě stížnost krajský prokurátor v Českých Budějovicích. napadenému usnesení vytkl, že v něm nebyl brán zřetel na rozhodnutí krajského soudu v Českých Budějovicích z 6. května 1969 sp. zn. Tr 57/68, kterým byl původní rozsudek tohoto krajského soudu, jímž byl odsouzený uznán vinným trestným činem podvracení republiky podle § 79a odst. 1 zák. č. 86/1950 Sb. ve znění předpisů jej měnících a doplňujících zrušen a odsouzený byl v plném rozsahu zproštěn obžaloby. Tato okolnost pak podle odůvodnění stížnosti krajského prokurátora brání aplikaci zákona č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci. V dalším se pak stížnost krajského prokurátora v Českých Budějovicích zabývá rozborem důvodů uvedených v napadeném usnesení krajského soudu v Českých Budějovicích, které však žádným způsobem nevyvrací, a Nejvyššímu soudu České republiky alternativně navrhuje, aby a) buď rozhodnutí krajského soudu v Českých Budějovicích zrušil a návrh M. P. a B. H. na rehabilitaci K. B. zamítl nebo b) aby v případě shledání postupu krajského soudu v Českých Budějovicích správným stížnost krajského prokurátora zamítl. Nejvyšší soud České republiky přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost všech výroků napadeného usnesení, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a shledal, že stížnost krajského prokurátora v Českých Budějovicích je důvodná. Krajský soud v rámci dokazování zjistil, že K. B. byl rozsudkem krajského soudu v Českých Budějovicích z 5. 7. 1957 sp. zn. T 1/57 uznán vinným trestným činem podvracení republiky podle § 79a odst. 1 zák. č. 86/1950 Sb. ve znění předpisů jej měnících a doplňujících a podle téhož zákonného ustanovení byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dva a půl roku, k trestu propadnutí jedné třetiny jmění a ke ztrátě čestných práv občanských na jeden rok. Zvláštní senát krajského soudu v Českých Budějovicích pak rozsudkem z 6. 5. 1969 sp. zn. 7 Tr 57/68 podle § 15 odst. 1 písm. a), b), d) zák. č. 82/1968 Sb. rozsudek krajského soudu v Českých Budějovicích z 5. července 1957 sp. zn. T 1/57 v celém rozsahu zrušil a odsouzeného K. B. podle § 17 odst. 2 zák. č. 82/1968 Sb. a § 226 písm. a), b) tr. ř. obžaloby pro skutek, právně posouzený jako trestný čin podvracení republiky podle § 79a odst. 1 zák. č. 86/1950 Sb. ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, zprostil. Vzhledem k tomu, že další řízení v předmětné věci konáno nebylo, ke dni účinnosti zákona č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci bylo trestní stíhání K. B. skončeno pravomocným zprošťujícím rozsudkem. Z ustanovení § 2 odst. 1 zák. č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci vyplývá, že se ze zákona zrušují pravomocná odsuzující soudní rozhodnutí vyhlášená v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990, týkající se skutků spáchaných po 5. 5. 1945, která jsou v tomto zákonném ustanovení taxativně vyjmenována. Z této zákonné dikce je zřejmé, že rehabilitace ze zákona se vztahuje toliko na ta rozhodnutí, která skončila vyhlášením odsuzujícího výroku, který do doby účinnosti zákona č. 119/1990 Sb. nabyl právní moci. Za odsuzující přitom nutno považovat jen ta rozhodnutí, v nichž došlo alespoň k částečnému uznání viny obviněného. Uvedené ustanovení se proto nevztahuje na ty případy, kdy byl původní rozsudek o odsouzení v pozdějším řízení zrušen a k odsuzujícímu soudnímu rozhodnutí již nedošlo. Protože v konkrétním případě trestní stíhání skončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem, nejsou splněny podmínky pro vyslovení účasti odsouzeného K. B. na soudní rehabilitaci podle oddílu druhého zák. č. 119/1990 Sb. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud ČR podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. napadené usnesení krajského soudu v Českých Budějovicích zrušil a sám ve věci rozhodl tak, že návrh dcer odsouzeného K. B., M. P. a B. H. na soudní rehabilitaci otce podle oddílu druhého zák. č. 119/1990 Sb. s odkazem na ustanovení § 2 odst. 2 zák. č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci zamítl. Navrhovatelky pak Nejvyšší soud České republiky poučuje o tom, že tímto rozhodnutím nejsou žádným způsobem dotčeny jejich nároky na odškodnění podle oddílu šestého zák. č. 119/1990 Sb. V souladu s ustanovením § 33 odst. 2 zák. č. 119/1990 Sb. mohou své nároky na odškodnění přímo uplatnit u příslušného odškodňovacího orgánu (ministerstvo spravedlnosti České republiky). Přihlásit k odběru Přihlášením k newsletteru souhlasíte se zpracovaním osobních údajů. Tisk RSS ©2026 Nejvyšší soud Na našich webových stránkách používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference pro opakované návštěvy. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním všech souborů cookie. Můžete však navštívit „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas. Nastavení cookies Akceptovat vše Správa souhladů Zavřít Přehled ochrany osobních údajů Tento web používá soubory cookie ke zlepšení vašeho zážitku při procházení webem. Z nich se ve vašem prohlížeči ukládají soubory cookie, které jsou kategorizovány podle potřeby, protože jsou nezbytné pro fungování základních funkcí webu. Používáme také soubory cookie třetích stran, které nám pomáhají analyzovat a porozumět tomu, jak tento web používáte. Tyto soubory cookie budou ve vašem prohlížeči uloženy pouze s vaším souhlasem. Máte také možnost odhlásit se z těchto souborů cookie. Ale odhlášení některých z těchto souborů cookie může ovlivnit váš zážitek z prohlížení. Nezbytné Nezbytné Vždy povoleno Nezbytné soubory cookie jsou naprosto nezbytné pro správné fungování webu. Tyto soubory cookie anonymně zajišťují základní funkce a bezpečnostní prvky webu. Cookie Délka Popis cookielawinfo-checkbox-analytics 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics". cookielawinfo-checkbox-functional 11 months The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional". cookielawinfo-checkbox-necessary 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary". cookielawinfo-checkbox-others 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other. cookielawinfo-checkbox-performance 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance". viewed_cookie_policy 11 months The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data. Výkonnostní Výkonnostní Výkonnostní cookies se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních indexů webových stránek, což pomáhá při poskytování lepší uživatelské zkušenosti pro návštěvníky. Analytické Analytické Analytické soubory cookie se používají k pochopení toho, jak návštěvníci interagují s webem. Tyto soubory cookie pomáhají poskytovat informace o metrikách počtu návštěvníků, míře okamžitého opuštění, zdroji návštěvnosti atd. Ostatní Ostatní Další nekategorizované soubory cookie jsou ty, které jsou analyzovány a dosud nebyly zařazeny do žádné kategorie. ULOŽIT A PŘIJMOUT Tyto stránky využívají Cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s používáním Cookies. Zjistit více OK, rozumím

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.