III.ÚS 1547/26

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudce Milana Hulmáka a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. K., zastoupeného Mgr. et Mgr. Alexejem Krenkem, advokátem, sídlem Budečská 1010/18, Praha 2, proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 3. června 2026, č. j. MSP-98/2025-MOT-T/38, za účasti Ministerstva spravedlnosti, jako účastníka řízení, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, takto:

Výrok

Vykonatelnost rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 3. června 2026, č. j. MSP-98/2025-MOT-T/38, se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí ministra spravedlnosti s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho ústavních práv vyplývajících z čl. 10 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 2, čl. 3, čl. 6 odst. 1 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Zároveň stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kterým ministr spravedlnosti povolil stěžovatelovo vydání k trestnímu stíhání na Ukrajinu. Návrh na odklad vykonatelnosti odůvodňuje stěžovatel tím, že výkon napadeného rozhodnutí představuje nenapravitelnou újmu, přičemž jeho odklad naopak nepůsobí újmu žádným soukromým osobám, ani není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. To ostatně potvrdil Ústavní soud v usnesení ze dne 14. 5. 2026, sp. zn. IV. ÚS 1264/26.

3. Ústavní stížnost nemá odkladný účinek (§ 79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V souladu s § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu však může Ústavní soud na návrh účastníka řízení odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, nebude-li to v rozporu s důležitým veřejným zájmem a znamenal-li by výkon rozhodnutí pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

4. Podmínky citovaného ustanovení jsou dle názoru Ústavního soudu splněny. Vydáním stěžovatele by mohlo dojít k obtížně odčinitelným následkům v oblasti jeho základních práv a svobod. Podle sdělení Ministerstva spravedlnosti, zaslanému Ústavnímu soudu v uvedené věci, nebyl ministr spravedlnosti o zmíněném odkladu vykonatelnosti soudních rozhodnutí informován před vydáním napadeného rozhodnutí. Tuto skutečnost je nutno v řízení o ústavní stížnosti důsledně uvážit. Naproti tomu odkladem vykonatelnosti nehrozí újma žádným dalším osobám. Přestože nelze odhlédnout od veřejného zájmu na dodržování mezinárodního závazku vyplývajícího České republice z Evropské úmluvy o vydávání a obecněji na objasňování a potrestání trestné činnosti, při posouzení důvodnosti návrhu na odklad vykonatelnosti tento zájem (prozatím) nepřeváží nad ochranou práv stěžovatele. Ke stejnému závěru dospěl v případě stěžovatele Ústavní soud již v usnesení ze dne 14. 5. 2026, sp. zn. IV. ÚS 1264/26, kterým odložil vykonatelnost soudních rozhodnutí, kterými bylo rozhodnuto o přípustnosti vydání stěžovatele.

5. Dospěl-li Ústavní soud v minulosti opakovaně k závěru o nutnosti odložit vykonatelnost soudních rozhodnutí o přípustnosti vydání cizince k trestnímu stíhání (například usnesení ze dne 29. 4. 2025, sp. zn. I. ÚS 1054/25, ze dne 30. 1. 2024, sp. zn. III. ÚS 185/24, či ze dne 12. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2299/19), která ani nejsou posledním rozhodnutím před samotným vydáním (tím je právě rozhodnutí ministra), je podle Ústavního soudu tím spíše namístě odložit vykonatelnost nyní napadeného rozhodnutí.

6. Ústavní soud, vzhledem k výše uvedenému, rozhodl o odložení vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí, aniž by jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti (§ 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. června 2026 Jan Svatoň v. r. předseda senátu