1 To 15/2006

Plný text

Usnesením ze dne 15.12.2005, č.j. 40 T 6/2005-2141, rozhodl Krajský soud v Brně podle § 188 odst. 1 písm. e) tr.ř. o vrácení věci obviněné M.D., stíhané obžalobou krajského státního zástupce v Brně pro trestný čin zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst.2, odst. 4 tr.zák., státnímu zástupci k došetření. Důvody tohoto postupu spatřuje krajský soud v neobjasnění základních skutkových okolností, bez kterých není možno v hlavním líčení rozhodnout. V odůvodnění svého usnesení nalézací soud nejprve poukázal na to, že popis skutku nevyjadřuje státním zástupcem užité znaky skutkové podstaty žalovaného trestného činu. Trestného činu se obviněná dle žalobního návrhu měla dopustit tím, že jako společnice a jednatelka společnosti H., s.r.o., se sídlem J., S. 10, IČO, s předmětem podnikání činnosti řeznictví a uzenářství, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a dalších souvisejících s masnou výrobou, a současně jako zaměstnanec společnosti V., a.s., se sídlem H. 1, T., IČO, s předmětem činnosti řeznictví a uzenářství, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a dalších souvisejících s masnou výrobou, pracující zde v období od 31.3.1992 do 1.6.1995 jako vedoucí finanční účtárny, a od 1.6.1995 jako ekonomka pověřená řízením ekonomického úseku společnosti, a dále jako členka (od 22.5.1995 do 7.1.1997) a jako předsedkyně dozorčí rady společnosti V., a.s. (od 7.1.1997 do současnosti), v úmyslu získat finanční prostředky jednak na splacení bankovního úvěru ve výši 9.900.000,- Kč poskytnutého Komerční bankou, a.s., společnosti H., s.r.o., na základě úvěrové smlouvy č. A 4002/23 ze dne 11.4.1994 a bankovního úvěru ve výši 9.500.000,- Kč poskytnutého Komerční bankou, a.s., společnosti H., s.r.o., na základě úvěrové smlouvy č. A 4001/23 ze dne 11.4.1994, které byly použity především ke koupi 57,5 % akcií společnosti V., a.s., a v úmyslu získat finanční prostředky na odkoupení dalších akcií společnosti V., a.s., 1) v období od 12.11.1993 do 24.4.1998 realizovala mezi společnostmi V., a.s., a H., s.r.o., obchody nevýhodné pro společnost V., a.s., a to tak, že společnost V., a.s., prodávala společnosti H., s.r.o., zboží za nižší cenu, než za jakou bylo prodáváno jiným odběratelům, a současně od společnosti H., s.r.o., nakupovala zboží za vyšší ceny, než byly běžné v obchodním styku s jinými dodavateli, kdy předmětem těchto obchodů byl zejména prodej masa, syrového sádla, syrového loje, kůže a likvidace odpadu, přičemž vyššími prodejními a nižšími nákupními cenami získala společnost H., s.r.o., na úkor společnosti V., a.s., majetkový prospěch ve výši 21.844.023,41 Kč , který byl použit k splácení úvěrů poskytnutých společnosti H., s.r.o., a k dalšímu nákupu akcií společnosti V., a.s., 2) v době od 13.1.1995 do 4.1.1996 jako jednatelka společnosti H., s.r.o., odebírala od společnosti V., a.s., maso a masné výrobky, které úmyslně dodavateli ve lhůtě splatnosti faktur ani později neuhradila, a to přesto, že dodané zboží následně prodala a obdržela na něj prodejní cenu, přičemž zboží dodané společností V., a.s., bylo fakturováno fakturami č. - 702617 ze dne 13.1.1995 splatná dne 27.1.1995 na částku 232.329,- Kč, - 702750 ze dne 27.1.1995 splatná dne 10.2.1995 na částku 174.010,- Kč, - 702806 ze dne 3.2.1995 splatná dne 17.2.1995 na částku 209.901,- Kč, - 702958 ze dne 22.2.1995 splatná dne 8.3.1995 na částku 159.033,- Kč, - 703069 ze dne 6.3.1995 splatná dne 20.3.1995 na částku 241.708,- Kč, - 703178 ze dne 17.3.1995 splatná dne 31.3.1995 na částku 165.576,- Kč, - 703315 ze dne 31.3.1995 splatná dne 14.4.1995 na částku 155.024,- Kč, - 703498 ze dne 21.4.1995 splatná dne 5.5.1995 na částku 211.187,- Kč, - 701183 ze dne 28.4.1995 splatná dne 14.5.1995 na částku 242.403,- Kč, - 703802 ze dne 26.5.1995 splatná dne 9.6.1995 na částku 192.693,- Kč, - 703979 ze dne 9.6.1995 splatná dne 23.6.1995 na částku 153.738,- Kč, - 704245 ze dne 30.6.1995 splatná dne 14.7.1995 na částku 165.540,- Kč, - 704384 ze dne 25.7.1995 splatná dne 8.8.1995 na částku 124.582,- Kč, - 704618 ze dne 11.8.1995 splatná dne 25.8.1995 na částku 180.638,- Kč, - 704805 ze dne 1.9.1995 splatná dne 15.9.1995 na částku 207.044,- Kč, - 704988 ze dne 22.9.1995 splatná dne 6.10.1995 na částku 200.964,- Kč, - 715989 ze dne 30.11.1995 splatná dne 14.12.1995 na částku 220.161,- Kč, - 715990 ze dne 30.11.1995 splatná dne 14.12.1995 na částku 208.718,- Kč, - 715991 ze dne 30.11.1995 splatná dne 14.12.1995 na částku 141.457,- Kč, - 716020 ze dne 10.12.1995 splatná dne 24.12.1995 na částku 219.068,- Kč, - 800054 ze dne 31.12.1995 splatná dne 14.1.1996 na částku 10.105,- Kč, - 334363 ze dne 4.1.1996 splatná dne 17.1.1996 na částku 361.503,- Kč, kdy takto dodané zboží v celkové hodnotě 4.177.382,- Kč nebylo společnosti V., a.s., uhrazeno až do sloučení obou společností fúzí, a dále zboží, které bylo fakturováno fakturami č. - 6 ze dne 19.7.1995 splatná dne 27.7.1995 na částku 17.981,- Kč, - 11 ze dne 18.7.1995 splatná dne 26.7.1995 na částku 29.892,- Kč, - 120 ze dne 2.8.1995 splatná dne 10.8.1995 na částku 9.558,- Kč, - 133 ze dne 3.8.1995 splatná dne 11.8.1995 na částku 12.956,- Kč, - 145 ze dne 4.8.1995 splatná dne 14.8.1995 na částku 25.049,- Kč, - 154 ze dne 7.8.1995 splatná dne 15.8.1995 na částku 12.924,- Kč, - 166 ze dne 8.8.1995 splatná dne 16.8.1995 na částku 11.167,- Kč, - 174 ze dne 9.8.1995 splatná dne 17.8.1995 na částku 7.555,- Kč, - 189 ze dne 10.8.1995 splatná dne 18.8.1995 na částku 12.459,- Kč, - 200 ze dne 11.8.1995 splatná dne 21.8.1995 na částku 28.089,- Kč, - 200017 ze dne 31.12.1995 splatná dne 22.1.1995 na částku 24.171,- Kč, - 200018 ze dne 31.12.1995 splatná dne 22.1.1995 na částku 74.512,20 Kč, - 585413 ze dne 12.7.1995 splatná dne 20.7.1995 na částku 18.583,51 Kč, - 585427 ze dne 13.7.1995 splatná dne 21.7.1995 na částku 13.508,- Kč, - 585441 ze dne 17.7.1995 splatná dne 25.7.1995 na částku 23.188,- Kč, - 585446 ze dne 14.8.1995 splatná dne 22.8.1995 na částku 7.518,- Kč, - 585458 ze dne 15.8.1995 splatná dne 23.8.1995 na částku 24.491,- Kč, - 585470 ze dne 16.8.1995 splatná dne 24.8.1995 na částku 16.795,- Kč, - 585482 ze dne 17.8.1995 splatná dne 25.8.1995 na částku 21.753,- Kč, - 585489 ze dne 18.8.1995 splatná dne 28.8.1995 na částku 21.508,- Kč, - 585497 ze dne 21.8.1995 splatná dne 29.8.1995 na částku 26.413,- Kč, - 585508 ze dne 22.8.1995 splatná dne 30.8.1995 na částku 18.326,- Kč, - 585519 ze dne 23.8.1995 splatná dne 31.8.1995 na částku 18.977,- Kč, - 585532 ze dne 24.8.1995 splatná dne 1.9.1995 na částku 9.925,- Kč, - 585541 ze dne 25.8.1995 splatná dne 4.9.1995 na částku 25.594 - Kč, - 585550 ze dne 28.8.1995 splatná dne 5.9.1995 na částku 20.441,- Kč, - 585563 ze dne 29.8.1995 splatná dne 6.9.1995 na částku 22.278,- Kč, - 585577 ze dne 30.8.1995 splatná dne 7.9.1995 na částku 3.189,- Kč, - 585591 ze dne 31.8.1995 splatná dne 8.9.1995 na částku 6.321,- Kč, - 585602 ze dne 31.8.1995 splatná dne 8.9.1995 na částku 17.134,- Kč, - 585609 ze dne 4.9.1995 splatná dne 12.9.1995 na částku 10.634,- Kč, - 585620 ze dne 5.9.1995 splatná dne 13.9.1995 na částku 17.333,- Kč, - 585632 ze dne 6.9.1995 splatná dne 14.9.1995 na částku 9.746,- Kč, - 585646 ze dne 7.9.1995 splatná dne 15.9.1995 na částku 9.532,- Kč, - 585659 ze dne 8.9.1995 splatná dne 18.9.1995 na částku 16.530,- Kč, - 585665 ze dne 11.9.1995 splatná dne 19.9.1995 na částku 12.592,- Kč, - 585678 ze dne 12.9.1995 splatná dne 20.9.1995 na částku 20.780,- Kč, - 585688 ze dne 13.9.1995 splatná dne 21.9.1995 na částku 10.708,- Kč, - 585702 ze dne 14.9.1995 splatná dne 22.9.1995 na částku 7.909,- Kč, - 585713 ze dne 15.9.1995 splatná dne 25.9.1995 na částku 14.255,- Kč, - 585720 ze dne 18.9.1995 splatná dne 26.9.1995 na částku 14.766,- Kč, - 585734 ze dne 19.9.1995 splatná dne 27.9.1995 na částku 18.842,- Kč, - 585741 ze dne 20.9.1995 splatná dne 28.9.1995 na částku 8.201,- Kč, - 585757 ze dne 21.9.1995 splatná dne 29.9.1995 na částku 11.949,- Kč, - 585770 ze dne 22.9.1995 splatná dne 2.10.1995 na částku 24.995,- Kč, - 585777 ze dne 25.9.1995 splatná dne 3.10.1995 na částku 13.091,- Kč, - 585787 ze dne 26.9.1995 splatná dne 4.10.1995 na částku 12.270,- Kč, - 585797 ze dne 27.9.1995 splatná dne 5.10.1995 na částku 7.461,- Kč, - 585810 ze dne 28.9.1995 splatná dne 6.10.1995 na částku 11.320,- Kč, - 585823 ze dne 29.9.1995 splatná dne 9.10.1995 na částku 18.993,- Kč, - 585831 ze dne 29.9.1995 splatná dne 9.10.1995 na částku 11.532,- Kč, - 585851 ze dne 11.10.1995 splatná dne 19.10.1995 na částku 64.164,- Kč, - 585862 ze dne 11.10.1995 splatná dne 19.10.1995 na částku 12.030,- Kč, - 585870 ze dne 11.10.1995 splatná dne 19.10.1995 na částku 8.853,- Kč, - 585882 ze dne 12.10.1995 splatná dne 20.10.1995 na částku 9.949,- Kč, - 585891 ze dne 13.10.1995 splatná dne 21.10.1995 na částku 18.528,- Kč, - 585898 ze dne 14.10.1995 splatná dne 22.10.1995 na částku 8.812,- Kč, - 585907 ze dne 17.10.1995 splatná dne 25.10.1995 na částku 14.756,- Kč, - 585917 ze dne 18.10.1995 splatná dne 26.10.1995 na částku 10.733,- Kč, - 585932 ze dne 19.10.1995 splatná dne 27.10.1995 na částku 9.171,- Kč, - 585943 ze dne 20.10.1995 splatná dne 28.10.1995 na částku 22.452,- Kč, - 585948 ze dne 21.10.1995 splatná dne 29.10.1995 na částku 6.614,- Kč, - 585959 ze dne 24.10.1995 splatná dne 1.11.1995 na částku 19.660,- Kč, - 585969 ze dne 25.10.1995 splatná dne 2.11.1995 na částku 13.895,- Kč, - 585992 ze dne 27.10.1995 splatná dne 4.11.1995 na částku 25.115,- Kč, - 585994 splatná dne 3.11.1995 na částku 9.084,- Kč, - 585997 ze dne 28.10.1995 splatná dne 5.11.1995 na částku 840,- Kč, - 586008 ze dne 31.10.1995 splatná dne 8.11.1995 na částku 16.953,- Kč, - 586020 ze dne 1.11.1995 splatná dne 9.11.1995 na částku 9.347,- Kč, - 586031 ze dne 2.11.1995 splatná dne 10.11.1995 na částku 10.917,- Kč, - 586039 ze dne 3.11.1995 splatná dne 11.11.1995 na částku 20.103,- Kč, - 586045 ze dne 4.11.1995 splatná dne 12.11.1995 na částku 8.599,- Kč, - 586057 ze dne 7.11.1995 splatná dne 15.11.1995 na částku 7.305,- Kč, - 586068 ze dne 8.11.1995 splatná dne 16.11.1995 na částku 7.698,- Kč, - 586083 ze dne 9.11.1995 splatná dne 17.11.1995 na částku 5.286,- Kč, - 586093 ze dne 10.111995 splatná dne 18.11.1995 na částku 14.093,- Kč, - 586099 ze dne 11.11.1995 splatná dne 19.11.1995 na částku 8.721,- Kč, - 586115 ze dne 14.11.1995 splatná dne 22.11.1995 na částku 13.920,- Kč, - 586127 ze dne 15.11.1995 splatná dne 23.11.1995 na částku 6.427,- Kč, - 586139 ze dne 16.11.1995 splatná dne 24.11.1995 na částku 16.832,- Kč, - 586149 ze dne 17.11.1995 splatná dne 25.11.1995 na částku 21.030,- Kč, - 586154 ze dne 18.11.1995 splatná dne 26.11.1995 na částku 4.217,- Kč, - 586166 ze dne 21.11.1995 splatná dne 29.11.1995 na částku 14.570,- Kč, - 586187 ze dne 22.11.1995 splatná dne 30.11.1995 na částku 11.524,- Kč, - 586202 ze dne 23.11.1995 splatná dne 1.12.1995 na částku 15.535,- Kč, - 586206 ze dne 24.11.1995 splatná dne 2.12.1995 na částku 22.467,- Kč, - 586212 ze dne 25.11.1995 splatná dne 3.12.1995 na částku 6.085,- Kč, - 586223 ze dne 28.11.1995 splatná dne 6.12.1995 na částku 16.256,- Kč, - 586236 ze dne 29.11.1995 splatná dne 7.12.1995 na částku 11.890,- Kč, - 586250 ze dne 30.11.1995 splatná dne 8.12.1995 na částku 13.386,- Kč, - 586266 ze dne 1.12.1995 splatná dne 9.12.1995 na částku 12.148,- Kč, - 586273 ze dne 2.12.1995 splatná dne 10.12.1995 na částku 13.824,- Kč, - 586282 ze dne 5.12.1995 splatná dne 13.12.1995 na částku 12.339,- Kč, - 586294 ze dne 6.12.1995 splatná dne 14.12.1995 na částku 11.675,- Kč, - 586306 ze dne 7.12.1995 splatná dne 15.12.1995 na částku 12.566,- Kč, - 586318 ze dne 8.12.1995 splatná dne 16.12.1995 na částku 19.340,- Kč, - 586324 ze dne 9.12.1995 splatná dne 17.12.1995 na částku 10.921,- Kč, - 586335 ze dne 12.12.1995 splatná dne 20.12.1995 na částku 24.761,- Kč, - 586349 ze dne 13.12.1995 splatná dne 21.12.1995 na částku 11.131,- Kč, - 586360 ze dne 14.12.1995 splatná dne 22.12.1995 na částku 22.605,- Kč, - 586370 ze dne 15.12.1995 splatná dne 23.12.1995 na částku 32.580,- Kč, - 586377 ze dne 16.12.1995 splatná dne 24.12.1995 na částku 25.794,- Kč, - 586388 ze dne 19.12.1995 splatná dne 27.12.1995 na částku 18.663,- Kč, - 586404 ze dne 20.12.1995 splatná dne 28.12.1995 na částku 23.185,- Kč, - 701183 na částku 44.382,39 Kč, kdy takto dodané zboží v celkové hodnotě 1.699.426,10 Kč nebylo společnosti V., a.s., uhrazeno, přičemž společnost H., s.r.o. závazky vůči společnosti v této výši ke dni 30.12.2002 účetně odepsala jako promlčené, kdy neuhrazením dodaného zboží fakturového uvedenými fakturami způsobila společnosti V., a.s. škodu ve výši 5.876.808,10 Kč, přičemž shora popsaným jednáním získala pro společnost H., s.r.o. na úkor společnosti V., a.s. majetkový prospěch v celkové výši 27.720.831,51 Kč , který byl použit na splacení úvěrů poskytnutých Komerční bankou, a.s. a na nákup dalších akcií společnosti V., a.s., když dle žalobce popsaným jednáním naplnila znaky trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst.2, odst. 4 tr.zák. v tom, že „jako pracovník, člen orgánu a společník dvou organizací se stejným předmětem činnosti v úmyslu opatřit sobě výhodu uzavřela smlouvy na úkor jedné z nich, a získala tak pro sebe prospěch velkého rozsahu“ . Nalézací soud při předběžném projednání obžaloby dospěl k závěru, že obžaloba byla na M.D. podána přinejmenším předčasně. S odkazem na ustanovení § 9 odst. 1 tr.zák. krajský soud zdůraznil, že fyzická osoba může trestně odpovídat pouze za vlastní, a to zaviněné jednání, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně, resp. konkrétně v některé ze zde popsaných skutkových podstat (viz. § 3 odst.1 tr.zák.). Přesný popis jednání, jakožto obligatorního formálního znaku objektivní stránky trestného činu je dle uvedeného soudu nejen nezbytným předpokladem pro samotné zahájení trestního stíhání dle § 160 odst. 1 tr.ř. a následné podání obžaloby (náležitosti obžaloby v § 177 tr.ř.), nýbrž zejména pak i pro případný výrok odsuzujícího rozsudku (§ 120 tr.ř.). Výrok rozsudku obsahuje především popis skutkové věty, která odráží skutkový děj prokázaný u hlavního líčení. Popis skutkového děje uvedený v obžalobě státního zástupce ze dne 17.6.2005 dle krajského soudu nedává podklad pro projednání věci u hlavního líčení. Formulace použité ve skutkové větě podané obžaloby totiž vzbuzují důvodné pochybnosti. Předně není zřejmé, jakého trestného jednání se měla M.D. dopustit tím, že „realizovala obchody“ mezi společnostmi H., s.r.o., a V., a.s. (bod 1 obžaloby), případně tím, že jako jednatelka odebírala výrobky, které ve lhůtě splatnosti faktur neuhradila (bod 2 obžaloby). Nalézací soud v tomto směru poukazuje především na skutečnost, že obviněná M.D. nebyla jedinou a výlučnou společnicí a jednatelkou společnosti H., s r.o., a bez dalších důkazů, které měly být shromážděny v přípravném řízení, jí nelze takto popsaný skutkový děj klást k tíži, a dokonce v něm spatřovat spáchání trestného činu dle § 128 tr.zák. Z popisu skutkového děje uvedeného v obžalobě, potažmo ve sdělení obvinění, totiž není zřejmé, jakého konkrétního (místem a časem) a přesně specifikovaného jednotlivými profesními úkony, jednání, se měla obviněná M.D. dopustit. V právní větě je sice uvedeno, že obviněná měla „ uzavřít smlouvy“ na úkor jedné z těchto firem (firmy V., a.s.), v nichž figurovala, ovšem není přesně specifikováno, o které smlouvy se mělo jednat, a zejména v čem státní zástupce spatřuje výraznou nevýhodnost pro jednu z nich (t.j. zřejmě nevýhodnost pro společnost V., a.s.). Takovým tvrzením uvedeným v obžalobě by navíc měly odpovídat i konkrétní důkazy, z nichž by bylo zřejmé, v čem lze spatřovat právě konkrétní trestné jednání obviněné, a mělo být možné z důkazů shromážděných v přípravném řízení získat oporu i pro event. závěry o naplnění znaků zavinění (dalšího obligatorního formálního znaku skutkové podstaty kteréhokoliv trestného činu), a to zde ve formě přímého či nepřímého úmyslu, jak zakotvuje ustanovení § 4 tr.zák. Z hlediska objasněnosti věci zaujal krajský soud názor, že trestné jednání, které obviněná plně popřela (zpochybnila též, že by vůbec nějaké smlouvy podepsala), neprokazuje ani jeden ze slyšených svědků. Světlo do celé důkazní situace nepřinesly ani předložené listinné důkazy . Také jimi nelze považovat za prokázané, které konkrétní obchody – uvedené ve výroku obžaloby – měla obviněná tzv. „realizovat“. Navíc nebyly předloženy ani stěžejní důkazy uvedené ve výroku obžaloby, a to faktury uvedené u bodu 2) obžaloby, a to v úvodní části (faktury v pořadí 1 - 22), ačkoliv výčet těchto faktur je obsažen na č.l. 1493. Vůči znaleckému posudku namítl krajský soud, že tento byl (dne 9.9.2004) zpracován před sdělením obvinění , neboť obvinění bylo M.D. (dle soudu) sděleno až 18.11.2004. Jednoznačně takovýto úkon nelze považovat za neodkladný nebo neopakovatelný úkon ve smyslu ust. § 160 odst. 4 tr.ř., neboť nehrozí nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty, ani se nejedná o takový úkon, který by nebylo možné provést v pozdější fázi trestního řízení. Při rámcovém hodnocení tohoto důkazu se soud ztotožnil se stanoviskem obhajoby v tom směru, že předložený důkaz lze považovat za velmi zjednodušený, neboť je z něj patrno, že znalec nemá žádné znalosti o specifiku prodeje a tvorbě cen v oblasti masa, masných výrobků a souvisejících komodit, zejména v době a místě času, kdy uvedené obchody měly proběhnout . Tímto důkazem rovněž nelze (alespoň rámcově) považovat za prokázané, že uvedené obchody – byť by je teoreticky uzavřela obviněná M.D. – byly obchody nevýhodnými pro společnost V., a.s., a naopak výhodnými pro společnost H., s.r.o., v tom směru, že by byly naplněny podmínky ust. § 128 tr.ř. (patrně tr.zák.), když ostatně v konečném důsledku došlo k fúzi obou společností. V další části nalézací soud namítá, že státní zástupce dokonce obviněné klade v popisu skutkového děje za vinu jednání, které znamenalo, že „společnost H., s.r.o., závazky vůči společnosti ve výši 1.699.426,10 Kč ke dni 30.12.2002 účetně odepsala jako promlčené“, což by v konečném důsledku znamenalo, že dlužník se sám zbavil povinnosti platit, ačkoliv k tomuto tvrzení státní zástupce nepředkládá žádné relevantní důkazy, které by znamenaly prokázání konkrétního trestného jednání obžalované, a potažmo alespoň části následku vzniklého v příčinné souvislosti s ním. Krajský soud s ohledem na uvedené dospěl k závěru o naplněnosti podmínek aplikace § 188 odst. 1 písm. e) tr.ř., dle kterého soud vrátí po předběžném projednání obžaloby věc státnímu zástupci k došetření, pokud toho je třeba k objasnění základních skutkových okolností, bez kterých není možné v hlavním líčení ve věci rozhodnout a v řízení před soudem by takové došetření, v porovnání s možnostmi opatřit takový důkaz v přípravném řízení, bylo spojeno s výraznými obtížemi, nebo zejména by zřejmě bylo na újmu rychlosti řízení. V rámci doplnění důkazů v přípravném řízení bude dle nalézacího soudu třeba: - provést grafologickou expertizu předložených listinných důkazů, zejména pak k plné moci udělené K.D. pro zastupování společnosti H., s.r.o., event. k dalším listinným důkazům, zejména fakturám, - zpracovat revizní znalecký posudek z oboru ekonomika, odvětví daně a účetnictví, především ke stavu firmy H., s.r.o., k otázkám týkajícím se druhotné platební neschopnosti v době, kdy měla platit firmě V., a.s., faktury za zboží, k tomu, proč se dluh společnosti H., s.r.o., nedostal do sestav neuhrazených pohledávek, jak tvrdí např. svědek ing. V., jakož i k tomu, čeho se týkala „sleva“ na zboží, které společnost H., s.r.o., odebírala od společnosti V., a.s., a naopak je se ziskem, který by měl být také přesně specifikován, prodávala dalším konkrétním subjektům, jak tvrdí státní zástupce. V neposlední řadě by pak tento znalecký posudek měl přinést podklad pro závěr, v jakém rozsahu byl vytvořen nepřiměřený zisk ze zboží, které firma H., s.r.o., prodávala firmě V., a.s., a zejména, že podkladem pro takovýto zisk, resp. majetkový prospěch, měly být informace, kterých obviněná zneužila v důsledku toho, že participovala na činnosti obou společností, - učinit závěr o tom, kdo konkrétní obchody jménem obou společností učinil, tedy kdo na každé ze smluvních stran jednal a proč firma V., a.s., nakupovala zboží od firmy H., s.r.o., dráž než od ostatních dodavatelů, a naopak levněji jí zboží prodávala apod. Dle krajského soudu teprve za předpokladu, že takto doplněné důkazy, včetně listinných důkazů – t.j. 22 faktur k bodu 2) obžaloby - budou skýtat podklad pro prokázání konkrétního trestného jednání právě obviněné M.D., bude možno zvážit podání nové obžaloby tak, aby důkazy provedenými v přípravném řízení byl odůvodněn závěr o projednání věci v hlavním líčení. Včas podanou stížností napadl usnesení soudu státní zástupce . Nesouhlasí s názorem soudu, že nebyly zjištěny základní skutečnosti, bez kterých nelze v hlavním líčení rozhodnout. Má za to, že základní skutečnosti byly procesně nezávadným způsobem v dostatečné míře prokázány. Dle stěžovatele není sporu o tom, že se obviněná účastnila na podnikání dvou odlišných obchodních společností, a to jako společnice a jednatelka společnosti H., s.r.o., a současně jako zaměstnankyně a jako předsedkyně dozorčí rady společnosti V., a.s. Dále není sporu, že obě uvedené společnosti měly velmi podobný předmět podnikání, obě společnosti podnikaly v obchodování s masnými produkty. V době, kdy obviněná byla účastna na činnosti obou obchodních společností, existovaly mezi oběma společnosti četné obchodní vztahy. Obsah těchto smluvních vztahů, zejména co do hodnoty obchodovaných komodit a služeb, je patrný jak ze znaleckého posudku, tak z jednotlivých faktur. Obchodní vztahy znalec z ekonomického hlediska označil za nevýhodné a vyčíslil výši prospěchu společnosti H., s.r.o. Tím, že společnost V., a.s. nakupovala a prodávala zcela nadbytečně a ekonomicky neopodstatněně prostřednictvím společnosti H., s.r.o., získala společnost H., s.r.o., majetkový prospěch, jež by, nebýt personálního propojení, nikdy nezískala. Ten byl užit na úhradu bankovních úvěrů poskytnutých této společnosti. Na základě těchto skutečností byl dle státního zástupce shledán dostatečně odůvodněný závěr o subjektivní stránce v jednání obviněné, která musela být s ohledem na její postavení v obou společnostech přinejmenším srozuměna s tím, že společnost H., s.r.o., získá výraznou výhodu ke škodě společnosti V., a.s. K námitce o nedostatečném vymezení jednání obviněné státní zástupce uvedl, že toto je vymezeno co do doby, kdy mělo k nevýhodným obchodům docházet, co do místa (které se odvíjí od sídla dotčených společností), a je konkretizováno i jednotlivými obchodními komoditami a realizovanými službami a v bodě 2) obžaloby i jednotlivými fakturami. Takové skutkové vymezení se jeví jako postačující. K námitce ve vztahu ke zpracovanému znaleckému posudku stěžovatel poukázal na změnu, kterou přinesla novelizace trestního řádu provedená zákonem č. 265/2001 Sb., spočívající v tom, že od 1.1.2002 je znalce možno přibrat v kterémkoliv stádiu trestního řízení, tedy i před zahájením trestního stíhání. Stran odbornosti přibraného znalce poukázal stěžovatel na to, že základní ekonomické principy, na základě kterých byla vyhodnocena hospodářská nevýhodnost obchodů mezi společnostmi H., s.r.o., a V., a.s., platí ve všech podnikatelských oblastech a na všech místech. Tato premisa umožňuje znalcům, ale i dalším ekonomickým odborníkům (např. auditorům), zkoumat hospodaření podnikatelských (i nepodnikatelských) subjektů, bez ohledu na předmět jejich činnosti. Z napadeného usnesení není zřejmé, jakými skutečnostmi bylo odůvodněno stanovisko obhajoby, s nímž se soud bez bližšího zdůvodnění účelově ztotožnil. K požadavku na zpracování posudku z oboru grafologie upozornil státní zástupce, že absolutně není zřejmé, proč by označené listiny (plná moc, faktury) měly být předloženy znalci, který na základě jednotlivých charakteristik ručního písma zkoumá a zjišťuje povahové vlastnosti autora textu. Soud zřejmě z nepřesné znalosti obsahu jednotlivých znaleckých oborů zaměnil znalecký posudek z oboru školství a kultura, specializace psychologie písma (grafologie), se znaleckým oborem písmoznalectví. Soudem nařízený úkon by byl v rámci doplnění řízení zcela nadbytečný. Žádné z objektivních skutečností nenasvědčuje tomu, že by provedení obou nařízených úkonů orgány přípravného řízení bylo výrazně rychlejší a hospodárnější, než kdyby byly provedeny v rámci dokazování u hlavního líčení. Vydání napadeného usnesení je v rozporu s principem, že těžiště dokazování má ležet v řízení před soudem. Lze se domnívat, že jeho vydáním mohlo dojít k ohrožení práva obviněné na spravedlivý proces, zejména práva, aby její záležitost byla projednána nezávislým a nestranným soudem v přiměřené lhůtě, která vyplývá z čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Protože státní zástupce považuje napadené usnesení za nezákonné, navrhl, aby bylo stížnostním soudem zrušeno podle § 149 odst. 1 písm. b) tr.ř. s tím, aby soudu prvního stupně bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Ke stížnosti státního zástupce se prostřednictvím svého obhájce vyjádřila obviněná M.D. Dle jejího stanoviska byla na ni obžaloba podána nedůvodně, neboť není zřejmé, na základě jakých skutečností si státní zástupce ze všech osob, které se nějakým způsobem účastnily na podnikání společností H., spol. s r.o., a V., a.s., vybral právě ji. S názorem státního zástupce, že skutek je v obžalobě vymezen konkrétně, nesouhlasí. Z popisu skutku v obžalobě totiž vyplývá jen to, že obchodní společnosti H., spol. s r.o., a V., a.s., spolu obchodovaly, že obchody měly být pro společnost V., a.s., nevýhodné a že společnost H., spol. s r.o., některé z dodaného zboží společnosti V., a.s., neuhradila. V obžalobě jsou stručně popsány obchodní vztahy obou společností, aniž by byla specifikována účast obviněné na nich. Státní zástupce v obžalobě neuvádí, z čeho dovozuje účast obviněné na těchto obchodech, o jaké důkazy opírá tvrzení, že smlouvy za společnost uzavírala ona nebo že k jejich uzavření dávala podnět. Takto formulovanou obžalobou je zásadně omezeno, ne-li znemožněno, právo obviněné na obhajobu, neboť bez jasného vymezení skutku, příp. jednotlivých útoků, může těžko uplatnit svoji obranu proti zcela obecnému tvrzení, že uzavírala nevýhodné obchody nebo k jejich uzavření dávala podnět. Posudek znalce je velmi zjednodušený. Je sice nutno souhlasit se státním zástupcem v tom, že těžiště dokazování má ležet v řízení před soudem, není však možné vznést naprosto nepodloženou obžalobu a s odkazem na zmíněnou zásadu tvrdit, že by mělo být co nejdříve nařízeno hlavní líčení. To by naopak mělo být nařízeno až ve chvíli, kdy obžaloba pro dané řízení poskytuje spolehlivý základ a zejména poté, kdy byly v přípravném řízení objasněny základní skutečnosti, bez kterých není možno hlavní líčení provést a v něm rozhodnout. Pokud státní zástupce vyjádřil svou obavu o to, aby nebylo ohroženo právo obviněné na projednání její věci nezávislým a nestranným soudem v přiměřené době, pak je také na něm, aby toto řízení zbytečně neprodlužoval podáváním nekvalifikované obžaloby, příp. opravných prostředků proti zcela správnému rozhodnutí soudu prvního stupně. S ohledem na uvedené obviněná navrhla, aby vrchní soud stížnost státního zástupce jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr.ř. zamítl. Z podnětu stížnosti podané oprávněnou osobou v zákonem stanovené lhůtě vůči usnesení, proti kterému je stížnost přípustná, přezkoumal nadřízený soud napadené usnesení i řízení mu předcházející a shledal, že stížnost státního zástupce je toliko částečně důvodná . Napadené usnesení bylo vydáno způsobem upraveným trestním řádem (tj. senátem v rámci neveřejného zasedání) a z tohoto pohledu není zatíženo vadou, pro kterou by mělo být zrušeno. Spis byl nadřízenému soudu předložen až poté, co opravným usnesením bylo napraveno pochybení vzniklé při vyhotovení usnesení a jeho opisů, takže i vlastní výrok je opřen o příslušné ustanovení, které umožňuje vrácení věci státnímu zástupci k došetření. Důvod vrácení věci do stádia přípravného řízení spočívá dle nalézacího soudu v nedostatečné objasněnosti věci (v neobjasnění základních skutkových okolností, bez kterých není možné v hlavním líčení rozhodnout), která má spočívat ve vadách označených v odůvodnění napadeného usnesení. K námitkám, které vznesl nalézací soud ve svém odůvodnění, je nutno uvést následující: Za zcela neodůvodněný je při stávajícím stavu objasněnosti věci považovat požadavek krajského soudu na zpracování revizního znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví daně a účetnictví. Při formulaci tohoto požadavku krajský soud zjevně pochybil, když nevzal v úvahu skutečnosti plynoucí z příslušných ustanovení trestního řádu. Zcela výstižně poukázal státní zástupce na tu skutečnost, že zpracování znaleckého posudku v období předcházejícím zahájení trestního stíhání obviněné (usnesením a nikoli formou sdělení obvinění, jak rovněž nesprávně uvádí krajský soud) nezpůsobuje procesní neúčinnost tohoto důkazu v řízení soudním, neboť jeho využitelnost v řízení soudním plyne z ustanovení § 158 odst. 3 písm. b) tr.ř. V řízení soudním je tento důkaz využitelný, byl-li vyžádán (a znalcem zpracován) po sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení dle § 158 odst. 1 tr.ř. (tato podmínka se nevztahuje na úkony neodkladné či neopakovatelné – viz věta třetí). Tato podmínka byla prokazatelně splněna, neboť k sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení došlo (č.l. 1 - 3) dne 29.8.2003 (opis téhož dne doručen státnímu zástupci) a k přibrání znalce k podání posudku došlo až opatřením ze dne 14.1.2004 (č.l. 95 - 96). Znalecký posudek (č.l. 98 - 331) byl zpracován k datu 9.9.2004. Požadavek nalézacího soudu na zpracování revizního znaleckého posudku zjevně odhlíží od úpravy obsažené v hlavě páté, oddílu čtvrtém tr.ř., neboť má-li krajský soud pochybnosti o správnosti posudku nebo pokládá-li ho za nejasný nebo neúplný (jeho stanovisko k posudku není podrobněji uvedeno), nemůže přistoupit ke zpracování posudku nového, aniž by nejprve nepostupoval způsobem upraveným v ustanovení § 109 tr.ř. Stížnost státního zástupce brojící proti požadavku soudu na zpracování revizního posudku z oboru ekonomika, odvětví daně a účetnictví, je proto důvodná. Obdobný závěr je třeba učinit, požadoval-li krajský soud zpracování znaleckého posudku z oboru grafologie. Potřeba zkoumání listin označených nalézacím soudem znalcem uvedené specializace nevzniká, neboť znalecký posudek této odbornosti nemůže přispět k objasnění otázek, které podmiňují vrácení věci státnímu zástupci k došetření (tj. základních skutkových okolností, bez kterých není možné v hlavním líčení ve věci rozhodnout). Při vědomí těchto nedůvodných požadavků nalézacího soudu je však jeho procesní postup třeba považovat za odůvodněný. Stížnostní soud totiž sdílí názor krajského soudu, že dosavadním dokazováním nebyly objasněny základní skutkové okolnosti, které by soudu umožnily rozhodnout o vině či nevině obviněné činem kvalifikovaným státním zástupcem jako trestný čin zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2, odst. 4 tr.ř. Přestože státní zástupce v podané stížnosti vymezil, za jakých okolností vzniká trestní odpovědnost za žalovaný trestný čin ( „..Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo jako pracovník, člen orgánu, společník, podnikatel nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků nebo organizací se stejným nebo podobným předmětem činnosti v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich, a takovým činem získá prospěch velkého rozsahu. U tohoto trestného činu je tedy možno postavit obviněného před soud, je-li dostatečně zjištěno, že obviněný byl účasten na podnikání nejméně dvou subjektů s nejméně podobným předmětem činnosti, a že u takového obviněného je zjištěno, že uzavřel nebo dal popud k uzavření smlouvy mezi takovými subjekty, přičemž u takové smlouvy musí být zjištěno, že je pro jeden ze zúčastněných subjektů nevýhodná. Smlouva nemusí být uzavřena v písemné formě, a není ani nutné, aby při jejím uzavírání pachatel současně zastupoval oba subjekty. Dále musí být zjištěno, že obviněný se na uzavření těchto smluv podílí nejméně s vědomím, že jimi bude opatřena neoprávněná výhoda ...“) , nezbytné skutkové okolnosti vyjadřující znaky skutkové podstaty v žalobním návrhu při popisu skutku nevyjádřil a v reakci na oprávněnou výhradu nalézacího soudu obsaženou v napadeném usnesení ve své stížnosti ani relevantním způsobem nedoložil, že by důkazní materiál, kterým dokládá důvodnost podané obžaloby (§ 176 odst. 1 tr.ř.), obsahoval důkazy, které by odůvodňovaly (v míře předpokládané pro dané stádium trestního stíhání) učinění závěru o naplněnosti zákonných znaků žalovaného činu jednáním obviněné (a tím skutečné důvodnosti obžaloby dle požadavku § 176 odst. 1 tr.ř.). Státní zástupce totiž poukázal jen na zjištění (a nalézacím soudem nezpochybňované) o personálním propojení obou společností osobou obviněné, od níž (jakož i od ekonomického zhodnocení realizovaných obchodních případů zpracovatelem znaleckého posudku) odvozuje závěr o danosti subjektivní stránky trestného činu, kladeného obviněné za vinu. Pomíjí přitom to, na co důvodně poukazuje nalézací soud (a co sám ve své stížnosti, při vymezování podmínek trestnosti žalovaným trestným činem, uvádí: .. uzavřel nebo dal popud k uzavření smlouvy mezi takovými subjekty.. ), že nikde nevymezuje jakou (nevýhodnou) smlouvu obviněná (vedena úmyslem vyžadovaným skutkovou podstatou) uzavřela, resp. k uzavření jaké smlouvy dala popud. Uváděné, resp. i zjištěné, personální propojení je skutečností, která může být vnímána jako indicie svědčící pro důvodnost závěrů vyvozovaných státním zástupcem. Nemůže však být dostačující k nahrazení důkazu prokazujícího konkrétní protiprávní jednání, vyžadovaného objektivní stránkou žalovaného trestného činu (uzavřel, dal popud k uzavření). Je tomu tak i proto, že skutečnost, na kterou státní zástupce poukazuje, se netýká jen obviněné M.D. Z obsahu spisu totiž vyplývá, že i další osoby, které vystupují jako svědkové, měly vztah k oběma společnostem (a tudíž i ony mohly být na vývoji vztahů mezi nimi zainteresovány způsobem obdobným tomu, který vyjadřuje státní zástupce u obviněné M.D.). Výpisy z obchodního rejstříku podávají informace o tom, že H.M., v obžalobě prezentovaná jako vedoucí obchodního oddělení V., a.s., byla současně společnicí H., spol. s r.o. (v období od 11.4.1994 s vkladem 20.000,- Kč a od 2.4.2001 s vkladem 200.000,- Kč až do výmazu společnosti dne 1.3.2004) B.P., v obžalobě prezentovaný jako bývalý ekonom V., a.s., byl současně členem představenstva V., a.s., v době od 1.12.1992 do 4.10.1995 a následně místopředsedou představenstva v době od 4.10.1995 do 7.1.1997, resp. i v době od 7.1.1997 do 6.8.2004 a od 17.8.2004 do 16.11.2005, a též předsedou dozorčí rady H., spol. s r.o., v době 14.7.1995 do 2.4.2001 a společníkem H., spol. s r.o., v době od 11.4.1994 s vkladem 20.000,- Kč, od 2.4.2001 s vkladem 100.000,- Kč a od 23.4.2002 s vkladem 100.000,- Kč až do výmazu společnosti dne 1.3.2004 A.T., v obžalobě prezentovaný jako výrobní náměstek V., a.s., byl členem představenstva V., a.s., v době od 7.1.1997 (?) do 6.8.2004, resp. i v době od 6.8.2004 do 16.11.2005, a současně i jednatelem H., spol. s r.o. v době od 14.7.1995 do 1.3.2004 a i společníkem v době od 11.4.1994 s vkladem 20.000,- Kč a od 2.4.2001 do 9.11.2001 s vkladem 200.000,- Kč ing. J.V., v obžalobě prezentovaný jako ředitel V., a.s., byl předsedou představenstva V., a.s., v době od 22.5.1995, resp. i od 7.1.1997 a od 11.12.2004, a současně i jednatelem H., spol. s r.o., v období od 30.12.1991 do 14.7.1995 a společníkem od 11.4.1994 s vkladem 20.000,- Kč, od 2.4.2001 s vkladem 220.000,- Kč, od 23.4.2002 s vkladem 320.000,- Kč a od 7.8.2002 do výmazu společnosti dne 1.3.2004 s vkladem 420.000,- Kč. Tato konstatování jsou uváděna při vědomí toho, že je věcí orgánů přípravného řízení zhodnotit, u které osoby je dáno podezření zakládající důvodnost jejího případného trestního stíhání a že při respektování zásady obžalovací soudu ani nepřísluší, aby k těmto otázkám (tj. ve vztahu k osobám, ohledně nichž obžaloba podána nebyla) zaujímal své stanovisko. Na straně druhé odůvodněnost vedení trestního stíhání obviněné v řízení před soudem vyžaduje, aby důkazním řízením provedeným ve stádiu přípravného řízení byla provedena taková zjištění, která by umožňovala jasnou identifikaci trestněprávně významného jednání obviněné, jak ji požaduje ve svém usnesení soud prvního stupně, z které by vyplývalo, že příslušné úkony (naplňující znaky jednání významného z hlediska znaků skutkové podstaty žalovaného trestného činu), vyplývající z jejího postavení ve společnostech, činila obviněná (a nikoli jiné osoby). Existence skutkových okolností, odůvodňujících právní závěry při aplikaci norem práva hmotného (naplněnost znaků skutkové podstaty), nemůže být vyvozována ze zpracovaného znaleckého posudku z oboru ekonomiky, odvětví účetní evidence, ekonomická odvětví různá – daně, neboť z povahy věci plyne, že znalci této odbornosti nepřísluší zaujímat stanovisko k tomu, zda obviněná nějaký právní (či protiprávní) úkon učinila či nikoli. Skutkové vyjádření, že obviněná „ ... realizovala ... obchody nevýhodné, a to tak, že společnost V., a.s., ... prodávala ... zboží za nižší cenu ... a současně od společnosti H., s.r.o., nakupovala zboží za vyšší ceny ...“ je zjevně nedostatečné pro vyjádření naplněnosti zákonného znaku užitého obžalobou v právní větě: „ uzavřela smlouvy na úkor jedné z nich“, neboť pojem „realizovala obchody nevýhodné“ není způsobilý vystihnout povahu jednání obviněné (tj. jednání nezbytného pro úvahy o trestní odpovědnosti žalovaným trestným činem), když i následné vyjádření, že zboží (nevýhodně) prodávala a naopak (opět nevýhodně) nakupovala společnost V., a.s., je z pohledu požadavku individuální trestní odpovědnosti fyzických osob za jimi zaviněné jednání (jak zdůraznil v napadeném usnesení nalézací soud) naprosto nedostatečné. Jestliže státní zástupce takto formulačně vyjádřil skutek v bodě 1) obžaloby – aniž v podané stížnosti vznesl důkazy či argumenty, které by byly způsobilé pro náležitou specifikaci jednání obviněné ve smyslu tvrzené trestní odpovědnosti - poté je zjevné, že důkazním řízením ve stádiu přípravného řízení nebyly objasněny základní skutkové okolnosti nezbytné pro rozhodnutí soudu v hlavním líčení, neboť daný stav neumožňuje soudu rozhodnout, a to výrokem odsuzujícím (skutkové vyjádření nelze subsumovat pod znaky skutkové podstaty trestného činu užitého obžalobou), ani výrokem zprošťujícím (v situaci, kdy není objasněno, zda se obviněná přece jen nedopustila jednání, které by jako trestné mohlo být posouzeno). Dodat lze to, že z obžaloby nelze (vzhledem k výše citovaném popisu skutku v žalobním návrhu, a to ani s přihlédnutím k odůvodnění obžaloby) konkrétně vytýkané jednání obviněné zjistit, neboť realizací obchodů (jak jsou dále vymezeny, tj. „ .. zejména prodej masa, syrového sádla, syrového loje, kůže a likvidace odpadu ..“) měla dle žalobního návrhu získat společnost H., s.r.o. na úkor společnosti V., a.s., majetkový prospěch ve výši 21.844.023,41 Kč, ač v odůvodnění obžaloby (str. 9-10) jsou zmiňovány položky – nefakturování nákladní dopravy (254.800,- Kč), prodej kůží (4.334.516,52 Kč), prodej škvařeného sádla a taveného loje (15.584.118,70 Kč), prodej odpadů (1.215.949,75 Kč) a náklady energií a mzdy prodavače N. (314.224,90 Kč), které vytvářejí sumu 21.703.609,87 Kč. Ve vztahu ke skutku popsanému v bodě 2) obžaloby je nutno uvést, že z užité formulace: „ ... odebírala ... masné výrobky, které úmyslně dodavateli ve lhůtě splatnosti faktur ani později neuhradila, a to přesto, že dodané zboží následně prodala a obdržela na něj prodejní cenu ...“ (aniž jsou uvedeny souvislosti, které by svědčily skutkovému závěru, že tak obviněná činila při vědomí, že u dodavatelské společnosti podnikla opatření nezbytná k tomu, že úhrada po ní nebude požadována) by spíše vyplývalo, že popis skutku vyjadřuje trestný čin podvodu podle § 250 tr.zák. (zda však s dílčí potřebou vyjádření omylové dispozice osoby jednající za poškozenou společnost). S ohledem na hodnotu zboží neuhrazeného (4.177.382,- Kč) by však – s ohledem na možnou kvalifikaci takto vymezeného skutku (§ 250 odst. 1, odst. 3 písm. b/ tr.zák.) – bylo nutno zvažovat otázku přípustnosti trestního stíhání obviněné, s ohledem na dobu spáchání tohoto činu obviněnou a okamžik zahájení jejího trestního stíhání. Ve vztahu k další části skutku v bodě 2) obžaloby popsaného způsobem: „a dále zboží, které bylo fakturováno fakturami č. … , kdy takto dodané zboží v celkové hodnotě 1.699.426,10 Kč nebylo společnosti V., a.s. uhrazeno, přičemž společnost H., s.r.o., závazky vůči společnosti v této výši ke dni 30.12.2002 účetně odepsala jako promlčené..“ je nutno v souladu s výhradou soudu nalézacího uvést, že rovněž nevyjadřuje ve skutkovém základu znaky obžalobou užité právní kvalifikace (a nutno dodat, že v této části ani znaky např. trestného činu podle § 250 tr.zák.), neboť popis se omezuje na konstatování odběru zboží, které ve lhůtě splatnosti nebylo uhrazeno (v čemž však jednání trestné nelze spatřovat) a následně na jednání, které taktéž nelze samo o sobě za protiprávní označit, tj. uplatnění námitky promlčení plnění ze závazku dlužníkem. Z pohledu zvažované právní kvalifikace by naopak bylo nezbytné klást si otázku, resp. dokazování zaměřit na zjištění skutečností, zda to byla obviněná, která svým jednáním zapříčinila, že nároky dodavatelské organizace nebyly vůči odběrateli řádně uplatňovány a že nečinnost věřitele vedla až k promlčení jeho pohledávek za dlužníkem. Nutno zdůraznit, že taková tvrzení (potažmo důkazy je podporující) v podané obžalobě obsažena nejsou. Za daného stavu je pak třeba učinit závěr, že i ve vztahu k skutkovým tvrzením v bodě 2) obžaloby, resp. ve vztahu k právní kvalifikaci užité obžalobou, nejsou objasněny základní skutkové okolnosti nezbytné pro rozhodnutí soudu v hlavním líčení. Podle § 191 odst. 1 tr.ř. vrátí-li soud věc státnímu zástupci k došetření, uvede v usnesení, v kterých směrech je třeba přípravné řízení doplnit, a které skutečnosti je třeba objasnit, popřípadě které úkony je třeba provést. Stížnostní soud na základě výše uvedeného odkazuje zejména na požadavek obsažený v usnesení nalézacího soudu objasnit konkrétně skutečnosti svědčící o vlastním podílu obviněné na jednání [jež mělo dle žalobce vést k opatření výhody (sobě nebo jinému) na úkor společnosti V., a.s.], které je dle zásad o trestnosti toliko fyzických osob za zaviněné jednání, nezbytné z hlediska možnosti vedení trestního stíhání obviněné v řízení před soudem. Bude proto na orgánech přípravného řízení, aby důsledně zhodnotily, které dílčí akty, z nichž mělo k rozdílům stran výhodnosti/nevýhodnosti jednotlivých obchodních operací pro tu či onu organizaci dojít, mají podklad v trestněprávním jednání obviněné ve shora vymezeném smyslu. Jednání obviněné – v případě závěru o potřebnosti opětovného podání nové obžaloby – je třeba formulovat způsobem nevzbuzujícím pochybnosti co do jeho forem (konkrétní vymezení) i co do času (zde s vazbou na dosavadní vymezení aktivit obviněné a dále následující údaj, že 30.12.2002 společnost H., s.r.o., závazky jako promlčené odepsala). Z odlišného postavení orgánů činných v trestním řízení (v případě soudu coby nezávislého a nestranného orgánu pověřeného především úkolem věc rozhodnout) vyplývá, že soudu nepřísluší, aby v konkrétnostech ve svém usnesení podával orgánům přípravného řízení návody k postupům směřujícím k prokázání viny obviněného a v z tohoto úhlu nazírání proto stížnostní soud vnímá i zákonný text, dle něhož soud uvede „ … popřípadě, které úkony je třeba provést“. Bude proto na orgánech přípravného řízení, aby ze skutečností, uvedených v tomto usnesení vyvodily, které důkazy k objasnění jakých skutečností je nezbytné provést pro možnost případného úspěšného podání nové obžaloby na obviněnou M.D.