Vrchní soud v Olomouci · Usnesení

2 To 67/2018

Sbírka: R 45/2019

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2018-08-29 · ECLI:CZ:VSOL:2018:2.TO.67.2018.1

Strojový souhrn generováno LLM

Vrchní soud v Olomouci zamítl stížnost proti usnesení policejního orgánu o zajištění nemovitostí, které byly považovány za výsledek trestné činnosti. Soud uznal, že osoba podávající vysvětlení může být zastoupena advokátem i při podání stížnosti, i když není obviněná, a že právní zástupce může být oprávněn k podání stížnosti. Ustanovení § 158 odst. 5 tr. ř. neomezuje roli advokáta jen na podání vysvětlení, ale umožňuje mu i podání opravného prostředku. Soud dospěl k závěru, že napadené usnesení je věcně správné a zásady proporcionality nebyly porušeny.

Právní věta

Ustanovení § 158 odst. 5 věty první tr. ř., které upravuje právo osoby podávající vysvětlení na právní pomoc advokáta, navazuje na ustanovení čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, které zaručuje každému nárok na právní pomoc před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Tato ustanovení nelze vykládat zúženě tak, že omezují roli advokáta jen na jeho pasivní přítomnost při podání vysvětlení. V závislosti na obsahu zmocnění advokáta osobou podávající vysvětlení totiž není vyloučeno, aby byl advokát oprávněn i k podání stížnosti proti usnesení, které se týká práv a povinností osoby podávající vysvětlení a proti němuž je stížnost přípustná.

Plný text

sp. zn. 2 To 67/2018 USNESENÍ Vrchní soud v Olomouci projednal v neveřejném zasedání, konaném dne 29. srpna 2018, stížnost P. Š. proti usnesení policejního orgánu Policie ČR, NCOZ, Expozitura Brno, ze dne 29.6.2018, č. j. NCOZ-3227-1359/TČ-2016-417603, a rozhodl takto: Stížnost P. Š. se podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítá. Odůvodnění:

1. Napadeným usnesením policejního orgánu Policie ČR, NCOZ, Expozitura Brno, ze dne 29.6.2018, č. j. NCOZ-3227-1359/TČ-2016-417603, bylo rozhodnuto tak, že podle § 79a odst. 1 tr. ř. se zajišťuje věc – nemovitosti vlastníka – SMJ manželů Š. P. a Š. E., zapsané na listu vlastnictví č. xxx pro katastrální území xxx S., obec P., okres P., s tím, že jednotlivé pozemky zapsané na označeném listu vlastnictví jsou ve výroku napadeného usnesení specifikovány ve speciální tabulce, neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že věc je výnosem z trestné činnosti. Dále bylo tomu, komu byla věc zajištěna, zakázáno, aby po oznámení rozhodnutí převedl věc na někoho jiného nebo ji zatížil (zejména k ní zřídil nájemní nebo jiné právo). V případě zajištěné hmotné věci bylo zakázáno, aby věc záměrně poškozoval nebo ničil. Tomu, komu byla věc zajištěna, bylo dále zakázáno, aby vykonával práva k zajištěné věci způsobem, kterým by zmařil nebo ohrozil účel zajištění. Tomu, komu byla věc zajištěna, bylo uloženo, aby orgánu činnému v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, do 15 dnů od oznámení (doručení) rozhodnutí sdělil, jaká práva třetích osob se váží k zajištěné věci, zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ní nakládat (např. je na věc vedeno exekuční řízení nebo byla zahrnuta do soupisu v insolvenčním řízení) a bylo-li zajištěno majetkové právo, též kdo je osobou povinnou poskytovat odpovídající plnění. V případě nevyhovění této výzvě ve stanovené lhůtě může být uložena pořádková pokuta podle § 66 tr. ř. až do výše 50.000 Kč. V případě právnické osoby, proti které se vede řízení, podle § 36 odst. 2 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, až do výše 500.000 Kč. Dále bylo uloženo neprodleně informovat orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, o každé dispozici se zajištěnou věcí i o nařízení výkonu rozhodnutí.

2. Proti tomuto usnesení podal stížnost toliko P. Š., a to prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Richarda Nováka. Ve stížnosti je uvedeno, že stížnost bude odůvodněna do 10.8.2018, což se však nestalo.

3. Dozorující státní zástupce v předkládací zprávě vyjádřil názor, že JUDr. Richard Novák je právním zástupcem P. Š. ve smyslu ustanovení § 158 odst. 6 tr. ř. (správně § 158 odst. 5 tr. ř.), které omezuje jeho roli jen na právní pomoc v souvislosti s podáním vysvětlení, aniž by právní zástupce přebíral další oprávnění obhájce obviněného, tedy zejména práva podávat za obviněného opravné prostředky (§ 41 odst. 2 tr. ř.). V důsledku toho neměl policejní orgán napadené usnesení JUDr. Richardu Novákovi doručit a takto podaná stížnost by měla být stížnostním soudem zamítnuta dle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podaná osobou neoprávněnou.

4. Vrchní soud s ohledem na stanovisko státního zástupce musel přezkoumat procesní otázky související s podáním stížnosti P. Š. JUDr. Richardem Novákem a dospěl v této souvislosti k následujícím závěrům.

5. V první řadě je třeba konstatovat, že ustanovení § 158 odst. 5 tr. ř. při stanovení práva osoby podávající vysvětlení na právní pomoc advokáta navazuje na úpravu v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobody (č. 2/1993 Sb.), která zaručuje každému právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Vztaženo k trestnímu řízení tak ustanovení § 158 odst. 5 tr. ř. nelze zúženě chápat tak, že omezuje roli advokáta jen na jakousi pasivní roli při samotném podání vysvětlení, nýbrž dle přesvědčení stížnostního soudu je oprávnění tohoto subjektu širší a byť nezahrnuje veškerá oprávnění obhájce obviněného, je třeba mu přiznat i právo na sepis opravného prostředku proti usnesení, které se práv a povinností osoby podávající vysvětlení v dané fázi řízení týká a proti němuž je přípustný opravný prostředek. Speciální otázkou by bylo, zda-li taková stížnost byla podána včas, neboť advokát vymezený v ustanovení § 158 odst. 5 tr. ř. není osobou, jíž by se mělo takové usnesení doručovat.

6. Tím se však daná problematika nevyčerpává, neboť je třeba upozornit na skutečnost, že P. Š. vykázal již dne 7.11.2017 JUDr. Richardu Novákovi tzv. generální plnou moc, zahrnující i podávání opravných prostředků, která byla předložena jako opora pro přítomnost JUDr. Richarda Nováka při podání vysvětlení ve dnech 23.5. a 12.6.2018. Ačkoliv v napadeném usnesení i v předkládací zprávě je P. Š. označen jako osoba podezřelá, nebyla věnována pozornost skutečnosti, že vydáním napadeného usnesení v situaci, kdy P. Š. z prověřované trestné činnosti nebyl obviněn, se automaticky ve smyslu ustanovení § 42 odst. 1 tr. ř. stal zúčastněnou osobou. Na tuto skutečnost nebylo nijak reagováno i s ohledem na ustanovení § 50 odst. 1 tr. ř. věta první, podle níž se mimo jiné zúčastněná osoba může dát zastupovat zmocněncem, kterým může být i právnická osoba, o čemž je třeba ji poučit. Z návaznosti jednotlivých procesních kroků v daném řízení lze přitom dovodit, že s ohledem na obsah tzv. generální plné moci pro JUDr. Richarda Nováka v poněkud paradoxní procesní situaci spočívající v tom, že osoba podávající vysvětlení a označená jako podezřelý se v určitém okamžiku v důsledku absence sdělení obvinění stala zúčastněnou osobou, je v této fázi řízení JUDr. Richard Novák zmocněncem zúčastněné osoby, tedy osobou, jíž se napadené usnesení oznamuje ve smyslu ustanovení § 137 odst. 2 tr. ř. Jestliže bylo usnesení oznámeno doručením jednak P. Š. a následně i JUDr. Richardu Novákovi, pak lhůta k podání stížnosti počala běžet ve smyslu ustanovení § 143 odst. 1 tr. ř. od oznámení JUDr. Richardu Novákovi, v důsledku čehož je třeba ji označit za včasnou a podanou oprávněnou osobou.

7. Proto byl nucen stížnostní soud názor dozorujícího státního zástupce, rozvedený v předkládací zprávě, označit za mylný a v neveřejném zasedání dle § 147 odst. 1 tr. ř. musel přezkoumat správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení napadenému usnesení předcházející. Na základě tohoto postupu dospěl k závěru, že stížnost není důvodná, a to z následujících důvodů.

8. Při absenci stížnostních námitek je třeba konstatovat, že se policejní orgán v odůvodnění napadeného usnesení přesvědčivým způsobem zabýval skutkovými i právními okolnostmi významnými pro zajištění nemovitostí manželů Š. dle § 79a odst. 1 tr. ř. V tomto směru je možno na odůvodnění napadeného usnesení odkázat.

9. Dodat je třeba, že Vrchní soud v Olomouci již ve svém usnesení ze dne 25.9.2017, sp. zn. 2 To 90/2017, vyjádřil přesvědčení, že v souvislosti s činností obchodní korporace Savings Funds Limited došlo ke spáchání minimálně zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku se škodou v řádu stovek milionů korun, přičemž sám stěžovatel ve svém písemném vyjádření a navazujících vysvětleních připustil svoji roli jednak při zakládání této obchodní korporace a jednak při zřízení podnikatelského subjektu Salia Group Limited, u něhož připustil souvislost s činností korporace Savings Funds Limited, a to za situace, kdy z obsahu spisového materiálu vyplývá, že nákup zajištěných nemovitostí byl financován z prostředků došlých od subjektu Salia Group Limited. Z obsahu spisového materiálu, zejména z vyjádření samotného stěžovatele, přitom vyplývá, že i u jeho manželky E. Š. lze dovodit jisté podezření z podílu u prošetřované trestné činnosti. Samotná možnost zajištění v dané fázi řízení se pak odvíjí od ustanovení § 158 odst. 3 písm. h) tr. ř. Napadeným usnesením nebyla porušena ani zásada proporcionality, a to s ohledem na výši předpokládané škody.

10. Za této situace nezbylo, než konstatovat, že napadené usnesení je věcně správné, a proto bylo rozhodnuto způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný. Olomouc 29. srpna 2018 JUDr. Vladimír Štefan v. r. předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.