292/2009

Plný text

t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17.3.2009, č.j. KSBR 26 INS 292/2009 - B - 4, se p o t v r z u j e. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně zamítl návrh JUDr. K.M. na jeho odvolání z funkce insolvenčního správce. Podle odůvodnění tohoto rozhodnutí usnesením ze dne 20.2.2009, č.j. KSBR 26 INS 292/2009 – A -7 byl zjištěn úpadek dlužníka, dlužníku povoleno oddlužení a insolvenčním správcem byl ustanoven „Mgr. K.M.“. Osoba insolvenčního správce byla insolvenčnímu soudu určena opatřením předsedy Krajského soudu v Brně ze dne 17.2.2009. Podáním, doručeným dne 11.3.2009 navrhl shora jmenovaný insolvenční správce, aby byl z této funkce odvolán, neboť v seznamu insolvenčních správců je zapsán pouze z důvodu, že v současné době dokončuje konkursní řízení ve věci úpadce J.H. a po ukončení tohoto konkursního řízení, což předpokládá do poloviny roku 2009, má v úmyslu požádat o vyškrtnutí z tohoto seznamu, neboť nemá zájem nadále funkci insolvenčního správce vykonávat. Ve smyslu ust. § 31 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen též „IZ“) však pouze z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru a nebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Shora jmenovaný byl však ustaven ze seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti a stále je v tomto seznamu zapsán. Důvody, které ve svém návrhu uvedl však nejsou důležitými důvody, pro které lze insolvenčního správce z této funkce odvolat. Takovým důležitým důvodem by bylo jeho vyškrtnutí z tohoto seznamu, nikoliv pouhý úmysl správce v budoucnu o vyškrtnutí žádat. Proto soud návrh zamítl. Proti tomuto usnesení podal JUDr. K.M. včasné odvolání. Namítal, že rozhodnutí soudu je v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, zejména s ust. § 5 písm. a) IZ. V seznamu insolvenčních správců je zapsán z důvodů, které již uvedl ve svém návrhu, má v úmyslu požádat o jeho vyškrtnutí, neboť nemá zájem nadále tuto funkci vykonávat. Proto nehodlá skládat rozdílovou zkoušku insolvenčních správců a oprávnění vykonávat funkci insolvenčního správce mu ve smyslu ust. § 40 zák. č. 312/2006 Sb. k 1.1.2010 zanikne. Nebude-li předmětné insolvenční řízení do této doby ukončeno, bude muset být určen nový insolvenční správce a tato změna by se mohla negativně odrazit na rychlosti a hospodárnosti insolvenčního řízení. Danou funkci nemůže vykonávat rovněž z časových důvodů. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a z funkce insolvenčního správce jej odvolal. Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání insolvenčního správce není důvodné. Podle ust. § 31 odst. 1 IZ z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. Z ust. § 24 odst. 1 IZ vyplývá, že insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu. Ustanovení § 22 odst. 1 IZ stanoví, že osoba zapsaná do seznamu insolvenčních správců může své ustanovení insolvenčním správcem odmítnout, jen má-li pro to důležité důvody. Podle odstavce § 22 IZ, nelze-li insolvenčního správce vybrat ze seznamu insolvenčních správců, je možné jím ustanovit i fyzickou osobu, která splňuje obecné a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu a se svým ustanovením souhlasí. Podle ustanovení § 32 odst. IZ insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. Ze shora citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že insolvenční zákon rozlišuje institut odvolání insolvenčního správce z funkce z důležitých důvodů (§ 31 IZ), jež nemají původ v pochybení správce a dále institut zproštění výkonu funkce insolvenčního správce (§ 32 IZ), kterým má být sankcionován správce, jež si řádně neplní své povinnosti. Kromě toho je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci či k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho podjatosti. Jelikož postup dle ust. 32 IZ v dané věci nepřichází dle dosavadního obsahu spisu v úvahu, zbývá se vypořádat s tím, zda důvody uváděné v návrhu insolvenčního správce, které uplatnil i v rámci svých odvolacích námitek, jsou opodstatněné, tj., zda byl uplatněn důležitý důvod k tomu, aby odvolatel byl z funkce insolvenčního správce odvolán. Mezi důležité důvody, pro něž lze (ať již na návrh či bez návrhu) odvolat insolvenčního správce z funkce, lze považovat zejména skutečnost, že správce pozbyl nezbytné předpoklady pro svůj zápis do seznamu insolvenčních správců, to je bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům a odbornou způsobilost, dále zdravotní či jiné důvody, které správci trvale či dlouhodobě znemožňují výkon jeho funkce a v neposlední řadě správcovu podjatost. Žádný z těchto důvodů však odvolatel neuvádí a rovněž nevyplývá ani ze spisu soudu prvního stupně. Naopak z tohoto spisu se podává, že JUDr. K.M., advokát, byl do funkce insolvenčního správce ustanoven usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20.2.2009 poté, kdy jej ze seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti, určil v souladu s ust. § 25 IZ předseda insolvenčního soudu. V době rozhodování odvolacího soudu, stejně jako v době rozhodnutí soudu prvního stupně je jmenovaný v seznamu insolvenčních správců zapsán, a proto bez důležitého důvodu nemohl a nemůže své ustanovení do této funkce odmítnout. Odvolací soud se proto ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že tímto důležitým důvodem nemůže být zvažovaná budoucí žádost o vyškrtnutí ze seznamu insolvenčních správců, a oproti závěrům soudu prvního stupně dále (nadto) zastává názor, že v případě byla-li do funkce insolvenčního správce ustanovena osoba v seznamu insolvenčních správců zapsaná (splňující všechny předpoklady), pak ani pouhé následné vyškrtnutí této osoby ze seznamu insolvenčních správců, ať již jako důsledek písemné žádosti, resp. oznámení správce ve smyslu ust. § 12 písm. e), či důsledek ust. § 40 odst. 2 zák. č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích v platném znění, není důvodem pro odvolání insolvenčního správce z funkce, neboť žádné zákonné ustanovení takovému insolvenčnímu správci nebrání, aby v této funkci dané řízení dokončil. Konečně insolvenční zákon v § 22 odst. 2 s ustanovením i mimo seznam insolvenčních správců, za splnění zde uváděných předpokladů, přímo počítá. Na základě výše uvedené argumentace odvolací soud uzavírá, že JUDr. K.M. byl do funkce insolvenčního správce ustanoven v souladu se zákonem a ani případný zánik práva k výkonu této funkce z jím udávaných důvodů rychlost a hospodárnost tohoto řízení ohrozit nemůže. Proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. v Olomouci dne 16. dubna 2009