8 Cmo 31/2010

Plný text

Soudní rozhodnutí - 8Cmo 31/2010 Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Úvod Základní informace o obsahu veřejného portálu Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů ministerstva spravedlnosti ČR Vyhledávání Vyhledávání soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Popis obsahu databáze Databáze Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů je veřejná a údaje v ní uložené lze použít zdarma s odkazem na zdroj Popis pokročilého vyhledávání Návod k zadávání složitějších dotazů, určený pro pokročilé uživatele. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Rozhodnutí Ústavního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Ústavního soudu ČR Nejčastější dotazy Nejčastějši kladené dotazy a odpovědi na tyto dotazy www.justice.cz Detail rozhodnutí Spisová značka: 8Cmo 31/2010 Právní věta: "Uložení pořádkové pokuty postupem dle § 200de o.s.ř. je vyřízením jednoduché věci obchodního rejstříku, o níž může rozhodnout soudní tajemník." Soud: Vrchní soud v Olomouci ECLI: ECLI:CZ:VSOL:2010:

8. CMO.31.2010.1 Datum rozhodnutí: 04.03.2010 Forma rozhodnutí: Usnesení Heslo: Justiční čekatel Soudní tajemník Kategorie rozhodnutí: C t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e . O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením uložil soud prvního stupně obchodní společnosti C. B. s.r.o. pořádkovou pokutu ve výši 4.000,- Kč dle § 200de o.s.ř., neboť společnost i přes výzvu soudu ve formě usnesení ze dne 4.8.2009, které jí bylo doručeno dne 7.8.2009, nedoložila ve stanovené lhůtě požadované listiny, které náleží do Sbírky listin (§ 38i odst. 1 obchodního zákoníku). Usnesení vydala soudní tajemnice. Proti tomuto usnesení podala společnost včas odvolání a namítala, že při jeho vydání byl soud nesprávně obsazen a rozhodnutí je zmatečné. Rozsah činnosti soudního tajemníka a okruh úkonů, které je oprávněn provádět na základě pověření státu, je taxativně stanoven v § 6 vyhl. č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy. Z tohoto ustanovení však nevyplývá, že by soudní tajemník mohl rozhodovat o uložení pořádkové pokuty dle § 200de o.s.ř. nebo § 53 o.s.ř. Soudní tajemník tak podle ní překročil své oprávnění při vydání rozhodnutí a poukázal na to, že k obdobnému závěru dospěl Vrchní soud v Olomouci jako odvolací soud v rozhodnutí ze dne 30.3.2007, č.j. 5 Cmo 74/2007 – 19. Navrhla napadené usnesení zrušit. Odvolací soud poté, co dovodil, že odvolání je podáno včas, osobou oprávněnou, má náležitosti stanovené ust. § 205 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to bez nařízení odvolacího jednání (§ 212, § 212a, § 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání vyhovět nelze. Podle obsahu spisu usnesením ze dne 4.8.2009, č.j. F 39325/2009, C 40595/L ze dne 4.8.2009, které bylo společnosti doručeno dne 7.8.2009, vyzval soud společnost, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení výzvy předložila za účelem založení do Sbírky listin dle § 38i odst. 1 písm. c) obchodního zákoníku v elektronické podobě výroční zprávy, účetní závěrky (řádné, mimořádné a konsolidované) a zprávu auditora a její ověření, pokud musí být podle zákona ověřeny auditorem, a to za rok 2005, 2006, 2007 a 2008, dále zprávu o vztazích mezi propojenými osobami, je-li v právním postavení osoby ovládající. V odůvodnění kromě jiného společnost poučila o tom, že je třeba doklady předložit ve formátu PDF a poučila též o možnosti uložení pořádkové pokuty podle § 200de o.s.ř. Splnění povinnosti uložené tímto usnesením urgoval soud prvního stupně přípisem datovaným dne 24.9.2009, doručeným společnosti dne 30.9.2009. Společnost na výzvy nereagovala a soud prvního stupně rozhodl napadeným usnesením s odůvodněním v něm uvedeným. Spis k rozhodnutí odvolacímu soudu předložil předseda senátu soudu prvního stupně. Podle přehledu listin vedených ve Sbírce listin, jak je u této společnosti veden Krajským soudem v Ostravě a dostupný prostřednictvím informační sítě INTERNET, nebyla do dnešního dne žádná z požadovaných listin do Sbírky listin doložena. Odvolací soud názor odvolatele, že soudní tajemník nemůže uložit pořádkovou pokutu postupem dle § 200de o.s.ř., nesdílí. Nesdílí ostatně ani názor, že by špatné obsazení soudu při uložení pořádkové pokuty mohlo být důvodem k tomu, že za nesplnění povinnosti založit listiny do Sbírky listin nebude pořádková pokuta uložena vůbec. Pokud je totiž při vydání odvolání napadeného usnesení soud nesprávně obsazen, musí odvolací soud postupovat podle ust. § 219a odst. 1 o.s.ř. a vydané rozhodnutí zrušit a postupem dle ust. § 221 odst. 1 písm. a) vrátit věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a to s právním názorem, jak má být soud správně obsazen (zda by měl rozhodnout např. vyšší soudní úředník nebo předseda senátu). Odvolací soud, ve složení, jak je uvedeno v záhlaví tohoto usnesení, kromě toho zastává názor, že soudní tajemník v této věci byl oprávněn o pořádkové pokutě rozhodnout. Předně je třeba uvést, že zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, byl s účinností od 1.7.2008 zrušen zákonem č. 121/2006 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednicích státního zastupitelství. Zákon č. 121/2008 Sb. se však vůbec netýká výkonu činnosti soudních tajemníků, stejně jako se jich netýkal zákon č. 189/1994 Sb. a při posouzení oprávnění soudního tajemníka rozhodovat o uložení pořádkové pokuty postupem dle § 200de o.s.ř. z něho vůbec nelze vycházet. Rozhodující pro posouzení toho, zda soudní tajemník byl oprávněn vydat rozhodnutí o uložení této pokuty, je ust. § 374 odst. 1 písm. a) o.s.ř., jímž se ministerstvo zmocňuje vydat obecně závazným právním předpisem jednací řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, který upraví podrobněji pro vyřizování občanskoprávních věcí organizaci práce a úkoly zaměstnanců a v něm může zejména stanovit, které jednoduché úkony svěřené předsedovi senátu (samosoudci) mohou vykonávat justiční čekatelé nebo administrativní zaměstnanci a kterými úkony v řízení o dědictví může notář pověřit své zaměstnance. Tímto obecně závazným předpisem, které ministerstvo vydalo, je vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu, v platném znění, která v § 6 odst. 2 písm. o) stanoví, že předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných v občanském soudním řízení samostatně vykonávali jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci), a to vyřizování jednoduchých věcí obchodního rejstříku, nadačního rejstříku a rejstříku obecně prospěšných společností. Krajský soud rozvrhem práce na rok 2009, který je dostupný též na internetových stránkách tohoto soudu, doložil, že úkony při vedení Sbírky listin může vykonávat i tajemnice D. V. Podle názoru odvolacího soudu je uložení pořádkové pokuty postupem dle § 200de o.s.ř. vyřízením jednoduché věci obchodního rejstříku; soudní tajemnice D. V. mohla o uložení této pokuty rozhodnout a při vydání napadeného usnesení tak nebyla dána zmatečnostní vada, ale soud byl správně obsazen. Společnost v odvolání nenamítala, že by k předložení listin, za jejichž nepředložení jí pořádková pokuta byla uložena, nebyla vyzvána, podle obsahu spisu vyzvána byla, byla urgována o splnění této povinnosti a tuto povinnost dosud nesplnila. Uloženou pořádkovou pokutu považuje odvolací soud k významu porušené povinnosti za přiměřenou. Postupem dle ust. § 219 o.s.ř. odvolací soud proto věcně správné rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný. V Olomouci dne 4. března 2010