11 Cmo 283/2000

Plný text

Z o d ů v o d n ě n í : Návrhem ve věci samé se žalobce domáhá určení, že je členem žalovaného družstva a nájemcem bytu č. 3 v obytném domě čp. ... v P...., což odůvodňuje tím, že žalovaný jeho členství a právo k bytu zpochybnil tím, že vzal na vědomí převod členských práv ze žalobce na jinou osobu a s ní uzavřel nájemní smlouvu ohledně žalobcova bytu, ačkoliv žalobce svá členská práva na někoho jiného nepřevedl. K převodu členských práv žalobce totiž došlo na základě listiny nesoucí žalobcův padělaný podpis. Současně žalobce navrhl nařízení z výroku patrného předběžného opatření, jímž chce před rozhodnutím ve věci samé zajistit svá práva, která žalovaný nerespektuje. Napadeným usnesením soud I. stupně vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření s odůvodněním, že tento návrh je v souladu s ust. § 76 odst. 1 písm. e) a § 102 o.s.ř., protože není "najisto postaveno, že žalobce je osobou, která převedla svá členská práva na třetí osobu, která nyní byt užívá", přičemž soud vychází ze skutkových tvrzení žalobce o této osobě, jakož i z toho, že při ověřování žalobcova podpisu na podvržené listině bylo použito jeho již prošlého občanského průkazu, který byl v úschově Policie ČR. Proti usnesení podal žalovaný odvolání, v němž navrhuje, aby usnesení bylo změněno tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá. Žalovaný musí respektovat dohodu o převodu členských práv žalobce na jinou osobu nesoucí jeho úředně ověřený podpis, zejména když nový nabyvatel členských práv s neplatností toto dohody nesouhlasí. Své opačné tvrzení žalobce neprokázal. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení v celém rozsahu a dospěl pak k přesvědčení, že odvolání je důvodné, i když tomu tak je z jiných důvodů, než které jsou v něm uplatněny. Předběžné opatření může soud na návrh nařídit před zahájením řízení (§ 74 an. o.s.ř.) nebo v průběhu řízení (§ 102 an. o.s.ř.). V obou případech jde o poskytnutí předběžné ochrany určitému subjektivnímu právu, které ještě nebylo v řízení uplatněno (§ 74 an. o.s.ř.) nebo které již v řízení uplatněno bylo, ale není o něm dosud rozhodnuto (§ 102 an. o.s.ř.). Taková předběžná ochrana je vždy jen dočasná a její doba je buď závislá na povaze věci nebo je vymezena trváním řízení, ve kterém jde nebo půjde o věc samu. Z toho vyplývá, že právo na podání návrhu na vydání předběžného opatření svědčí vždy jen potencionálnímu žalobci (v případě prvním) nebo žalobci již existujícímu, a to pokud jde o ochranu jeho práva, které bylo v řízení uplatněno proti hrozící nebo již nastalé újmě (v případě druhém). V souzené věci jde o případ předběžného opatření po podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé (§ 102 o.s.ř.), přičemž žalobce návrh na jeho nařízení učinil v rámci řízení o určení (§ 80 písm. c/ o.s.ř.), že tu je právní vztah (členství v družstvu). Mezi předmětem ochrany práva sledovaným nařizovaným předběžným opatřením a předmětem řízení ve věci samé musí být taková souvislost, aby z tohoto hlediska mělo předběžné opatření vůbec smysl, tj. aby kladným rozhodnutím ve věci samé odpadly důvody, proč bylo předběžné opatření nařízeno. To lze dovodit nejen z ust. § 77 odst. 1 o.s.ř., z něhož vyplývá plná návaznost a spojitost obou prostředků právní ochrany. Podle § 77 odst. 1 písm. b) o.s.ř. předběžné opatření zaniká, přestože nebylo vyhověno návrhu ve věci samé, podle § 77 písm. c) o.s.ř. zaniká uplynutím 15 denní lhůty od vykonatelnosti rozhodnutí ve věci samé, bylo-li žalobě vyhověno. Pokud by nebylo nutné, aby mezi předmětem žaloby a předmětem ochrany požadované předběžným opatřením byla souvislost nebo pokud by se tyto návrhy neměly vzájemně doplňovat či podmiňovat, ust. § 77 odst. 1 o.s.ř. by postrádalo smysl. Z toho hlediska žalobcem navrhované předběžné opatření nemá přímou souvislost se žalobou na určení práva, protože i kdyby jí bylo vyhověno, žalobce by bezprostřední a vykonatelný právní prostředek pro ochranu svého členství v družstvu a svého nájemního práva nezískal. Aby se jej domohl, kdyby žalovaný ani pak jeho členství neuznal, musel by znovu nastupovat ke sporu o plnění buď proti družstvu nebo proti tomu, kdo neoprávněným užíváním jeho bytu do jeho práv zasahuje, v dalším řízení, které by rozhodně nebylo ukončeno před uplynutím zmíněné 15 denní lhůty a předběžné opatření by se tak zcela minulo účinkem. V zásadě lze říci, že tam, kde je možná žaloba na plnění (§ 80 písm. b/ o.s.ř.), nelze žalobu na určení právního vztahu (§ 80 písm. c/ o.s.ř.) spojovat s návrhem na nařízení předběžného opatření podle § 102 o.s.ř., protože předběžné opatření by neplnilo účel účinné předběžné ochrany práva, o které ve věci samé jde. Tak je tomu v souzené věci, kde se žalobce žalobou na plnění ochrany a prosazení svého práva domáhat může (např. žalobou na vyklizení bytu). V takovém případném řízení by pak nařízení předběžného opatření význam mělo, protože by žalobci mohlo zajistit předběžnou ochranu do kladného rozhodnutí o žalobě na plnění, jež je bezprostředně vynutitelné výkonem rozhodnutí (§ 251 an. o.s.ř.). Za daného stavu věci nelze tedy dovodit, že je třeba pro zahájení řízení ve smyslu § 102 o.s.ř. zatímně upravit poměry účastníků, neboť definitivní úpravy právních vztahů účastníků by ve věci samé nebylo dosaženo, když v ní nejde o vydání rozhodnutí o splnění povinnosti, která vyplývá z právního vztahu, resp. z porušení práva, ale pouze o vydání rozhodnutí o určení, zda tu je právní vztah (§ 80 písm. b/ a c/ o.s.ř.). Z těchto důvodů bylo napadené usnesení změněno podle § 220 odst. 1 o.s.ř. tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá.