Vrchní soud v Praze · Usnesení

12 Cmo 100/2022

č. j. 12 Cmo 100/2022-93

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-03 · ZMENA · ECLI:CZ:VSPH:2022:12.Cmo.100.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Vrchní soud v Praze změnil usnesení soudu prvního stupně, které uložilo pořádkovou pokutu ve výši 10 000 Kč. Soud se opřel o § 53 odst. 1 o. s. ř., podle něhož může být pokuta uložena za hrubé ztěžování postupu řízení. Rozhodnutí odvolacího soudu vycházelo z toho, že soud prvního stupně nesplnil povinnosti vyplývající z § 25 zákona č. 354/2019 Sb. a neupřesnil zadání úkonu. Zároveň nezajišťoval dostupnost potřebných písemností, což narušilo možnost správného splnění povinnosti. Vzhledem k tomu, že základní podmínky pro uložení pokuty nebyly splněny, byla pokuta zrušena.

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Mileny Filingerové a soudkyň JUDr. Evy Hodanové a Mgr. Kateřiny Černé ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného adresa pro doručování: Adresa žalovaného o zaplacení 2 000 000 PLN s příslušenstvím a odměnou, o odvolání Anonymizováno proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2022, č. j. 53 Cm 24/2021-80 Napadené usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že Anonymizováno, bytem adresa, IČO IČO, se pořádková pokuta ve výši 10 000 Kč neukládá.

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně uložil Anonymizováno, bytem adresa, IČO IČO, pořádkovou pokutu ve výši 10 000 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že usnesením ze dne 11. 11. 2021, č. j. 53 Cm 24/2021-74 byla jmenovaná ustanovena tlumočníkem z českého do polského jazyka a zároveň jí bylo uloženo provedení tlumočnického úkonu spočívajícího v písemném překladu z českého do polského jazyka usnesení na č.l. 73, a to ve čtyřech vyhotoveních do 15 dnů ode dne doručení shora uvedeného usnesení. Toto rozhodnutí jí bylo doručeno dne 19. 11. 2021. Dne 22. 12. 2021 „vyslala tlumočnice k přepravě“ jedno vyhotovení překladu předmětných listin. Přípisem ze dne 17. 1. 2022 byla tlumočnice upozorněna, že dosud nedoložila zbývající tři požadovaná vyhotovení překladu a tedy že její úkol dosud nebyl splněn. Dále byla vyzvána, aby tato vyhotovení doručila soudu spolu s vyúčtováním svých služeb do sedmi dnů. Uvedený přípis jí byl doručen dne 11. 2. 2022, ke dni vydání napadeného usnesení však tlumočnice nezaslala ničeho.

2. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 53 odst. 1 o. s. ř. uzavřel, že Anonymizováno nepředložením potřebných dokumentů hrubě ztěžuje postup řízení a proto jí uložil pořádkovou pokutu ve výši 10 000 Kč.

3. Anonymizováno podala proti usnesení včasné odvolání, v němž uvedla, že v obálce, která jí byla doručena dne 19. 11. 2021, našla pouze jedno vyhotovení dotyčné listiny s tím, že soud požaduje čtyři vyhotovení překladu. S poukazem na ustanovení § 23 vyhlášky č. 506/2020 Sb., o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti, uvedla, že s ohledem na doručení pouze jednoho vyhotovení písemnosti k překladu, svázala s ním jedno vyhotovení překladu a čekala, až jí soud případně zašle další tři vyhotovení. Pořizovat kopie zaslaných listin není povinností soudního překladatele, ani jí to nebylo uloženo v usnesení o ustanovení tlumočníkem. Namísto dalších vyhotovení originálu nebo ověřeného opisu listiny obdržela v době, když již originál neměla k dispozici, výzvu k zaslání dalších tří vyhotovení překladu a tedy dále čekala na doručení zbývajících tří vyhotovení listiny, které jí však soud nezaslal. Odvolatelka poukázala rovněž na ustanovení § 25 zákona č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a překladatelích a soudu prvního stupně vytkla, že jí neposkytl nezbytné informace k požadovanému úkonu, tj. s čím má přeloženou listinu svázat a jak si má opatřit originály, případně jejich kopie, a nesplnil tedy svou zákonnou povinnost. K pozdnímu dodání překladu namítla, že se v době doručení obálky obsahující písemnost k překladu zdržovala v Polsku v souvislosti s vážným onemocněním svého dědy, který následně 23. 12. 2021 zemřel. Vzhledem k tomu, že musela pravidelně cestovat mezi Polskem a Českou republikou, nepodařilo se jí překlad doručit včas. Kdyby jí bylo umožněno probrat se soudem požadovaný úkon a jeho zadání s předstihem, například telefonicky nebo e-mailem, jak je ostatně u orgánů veřejné moci zvykem, úkon by v souladu se zákonem pro závažnou rodinnou situaci odmítla. Vzhledem k uvedenému považuje odvolatelka pokutu ve výši 10 000 Kč za zcela nepřiměřenou.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení (ust. § 212 a násl. o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§214 odst. 2 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Podle ustanovení § 53 odst. 1 o. s. ř. tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294, 295 a 320ab, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.

6. Podle ustanovení § 25 zákona č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, veřejné moci ustanoví, nebrání-li tomu okolnosti, tlumočníka se sídlem nebo kontaktní adresou v obvodu krajského soudu, v němž má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště; při výběru tlumočníka orgán veřejné moci přihlédne také k zapsané specializaci. Orgán veřejné moci s tlumočníkem předem projedná zadání tlumočnického úkonu, termín jeho provedení, sdělí tlumočníkovi informace o předmětu tlumočnického úkonu a případně další informace ze spisu. Jedná-li se o tlumočnický úkon prováděný písemně nebo překladatelský úkon, lze tuto lhůtu na žádost tlumočníka nebo překladatele výjimečně v odůvodněných případech prodloužit; lhůtu lze prodloužit opakovaně z důvodů hodných zvláštního zřetele.

7. Podle ustanovení § 23 odst. 2 vyhlášky č. 506/2020 Sb., o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti, přeložená nebo přetlumočená písemnost se spojí s překladem nebo s přetlumočeným textem. Pokud tuto písemnost připojit nelze, připojí se její opis. Pokud přeloženou nebo přetlumočenou písemnost připojit nelze a požaduje to zadavatel, připojí se její ověřený opis.

8. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 11. 11. 2021, č.j. 53 Cm 24/2021-74 rozhodl soud prvního stupně o ustanovení Anonymizováno tlumočníkem z českého do polského jazyka a uložil jí provést tlumočnický úkon spočívající v písemném překladu z jazyka českého do jazyka polského, a to usnesení na č.l. 73 ve čtyřech vyhotoveních do 15 dnů od doručení usnesení. Rozhodnutí bylo doručeno do datové schránky tlumočnice dne 19. 11. 2021; soudem stanovená lhůta tedy začala běžet dne 20. 11. 2021 a skončila v pondělí 6. 12. 2021. Součástí spisu je dále jedno vyhotovení překladu usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2021, č. j. 53 Cm 24/2021-73 z českého do polského jazyka, který je spojen se stejnopisem shora označeného usnesení. Překlad není opatřen otiskem podacího razítka soudu; podle připojené obálky byl podán k poštovní přepravě dne 22. 12. 2021. Přípisem ze dne 17. 1. 2022 soud prvního stupně vyzval Anonymizováno, aby mu ve lhůtě do 7 dnů doručila zbývající tři vyhotovení překladu, neboť předložení jediného vyhotovení nelze považovat za splnění znaleckého úkolu. Jmenovaná byla vyzvána rovněž k předložení vyúčtování za své služby. Výzva byla tlumočnici doručena do její datové schránky dne 11. 2. 2022 a nebylo na ni nijak reagováno.

9. Z výše uvedených zjištění vyplývá, že soud prvního stupně přistoupil k ustanovení tlumočnice a zadání tlumočnického úkonu, aniž přitom dostál své povinnosti plynoucí z ustanovení § 25 zákona č. 354/2019 Sb. a s tlumočnicí předem projednal zadání úkonu, termín jeho provedení i další skutečnosti vztahující se k předmětu tlumočnického úkonu (např. doručení potřebného počtu opisů písemnosti, jíž se úkon týkal). Nemohlo mu být tedy známo, zda na straně tlumočnice neexistuje některý z obligatorních či fakultativních důvodů k odmítnutí úkonu ve smyslu ustanovení § 19 zákona č. 354/2019 Sb. (např. značný rozsah dříve zadaných a dosud neprovedených úkonů, závažné onemocnění, závažná rodinná situace, mimořádné pracovní povinnosti, aj.). Další pochybení soudu prvního stupně pak spočívalo ve zcela nedostatečném vymezení tlumočnického úkonu slovy „usnesení na č.l. 73“ a zejména pak v tom, že v rozporu s požadavkem plynoucím z ustanovení § 23 odst. 2 vyhlášky č. 506/2020 Sb., který tlumočníkovi ukládá povinnost spojit přeloženou nebo přetlumočenou písemnost s překladem nebo s přetlumočeným textem, doručil tlumočnici pouze jediný stejnopis písemnosti, které se tlumočnický úkon týkal, přestože požadoval čtyři vyhotovení jejího překladu. I pokud by bylo možné z ustanovení § 23 odst. 2 věty druhé a třetí shora odkazovaného předpisu dovodit, že v takovém případě bylo povinností tlumočnice vyhotovit potřebný počet opisů (podle názoru odvolacího soudu tomu tak ale v daném případě nebylo, neboť opisem, o němž hovoří odkazované ustanovení, je obecně označována kopie originálu /prvopisu/ písemnosti, nikoli kopie jejího stejnopisu), pak nebylo splnění této povinnosti objektivně možné poté, co tlumočnice vrátila soudu jediný jím zaslaný stejnopis jeho rozhodnutí spolu s překladem (tj. po 22. prosinci 2021).

10. Jakkoli se z obsahu spisu podává, že v poměrech posuzované věci ani tlumočnice nekomunikovala se soudem prvního stupně obvyklým a požadavku rychlosti řízení vyhovujícím způsobem (resp. s ním vyjma opožděného doručení jednoho vyhotovení překladu nekomunikovala vůbec, tedy ani jej nepožádala o prodloužení lhůty k provedení úkonu, ani neupozornila na to, že řádnému a úplnému splnění povinnosti, která jí byla uložena, brání nepředložení potřebného počtu opisů písemnosti, která má být přeložena), nezbývá než uzavřít, že řádný a plynulý postup v řízení vyžaduje nejen součinnost soudu s účastníky řízení a dalšími osobami, jako jsou znalci či tlumočníci, ale především dokonalou znalost procesních předpisů ze strany soudu. V daném případě nebyl postup soudu prvního stupně z důvodů, které jsou shora vyloženy, správný, v důsledku čehož nelze v nevyhovění jeho požadavku shledat hrubé ztěžování postupu řízení ze strany tlumočnice a sankcionovat jej pořádkovou pokutou. To platí tím spíše, že soudní praxí je toto opatření používáno „ultima ratio“, tedy až po užití mírnějších prostředků (včetně upozornění na možnost uložení pokuty), nevedou-li tyto k nápravě (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2000, sp. zn. I. ÚS 211/99). Žádný z těchto prostředků však soud prvního stupně před uložením pokuty nevyužil.

11. Z důvodů, které jsou shora uvedeny, odvolací soud napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 2 ve spojení s ust. § 167 odst. 2 o. s. ř. změnil tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno. Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.