12 Cmo 161/2024
č. j. 12 Cmo 161/2024-30
V PLATNOSTIVrchní soud v Praze odmítl odvolání žalované proti rozsudku pro uznání, kterým byla uložena povinnost zaplatit částku 228 219,92 Kč s příslušenstvím. Soud se opřel o § 205b odst. 1 o. s. ř., podle něhož jsou odvolací důvody proti rozsudku pro uznání omezeny na konkrétní nesplnění předpokladů uvedených v § 153a o. s. ř. Žalovaná neuváděla konkrétní důvody, proč by měl být rozsudek pro uznání nesprávně vydán, a její argumenty zůstaly na úrovni obecných citací zákona. Soud proto podle § 211 a § 43 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o odmítnutí odvolání a žádnému účastníkovi nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Plný text
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Černé a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a JUDr. Ivany Wolfové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Anonymizováno sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 228 219,92 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 8. 2024, č. j. 47 ECm 3/2024-20,
I. Odvolání žalované se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Rozsudkem pro uznání byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 228 219,92 Kč s příslušenstvím (bod I. výroku) a náhradu nákladů řízení ve výši 43 639,60 Kč (bod II. výroku).
2. Žalovaná napadla rozsudek včasným neodůvodněným odvoláním.
3. Soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 8. 2024, č. j. 47 ECm 3/2024-24, které bylo žalované doručeno dne 2. 9. 2024, vyzval žalovanou k odstranění vad podání (v čem konkrétně je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se domáhá) ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení usnesení. Žalovaná k výzvě soudu v doplnění odvolání namítla nedostatek procesních podmínek pro vydání rozsudku pro uznání a dále to, že soudu prvního stupně nebyly předloženy relevantní důkazy a právní argumenty potvrzující oprávněnost nároku.
4. Podle § 205b o. s. ř. jsou u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b o. s. ř.). O tom byla žalovaná poučena v rozsudku.
5. Odvolání žalované i přes jeho doplnění trpí i nadále takovými vadami, které brání jeho věcnému projednání, když žalovaná neuvedla, jaké konkrétní předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání uvedené v § 153a o. s. ř. nebyly v posuzované věci splněny. Její obrana zůstala pouze v obecné rovině, na úrovni citace zákonného ustanovení.
6. Odvolací soud proto postupoval podle § 211 a § 43 odst. 2 o. s. ř. a odvolání žalované odmítl.
7. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal, když žalobkyni žádné náklady v souvislosti s tímto odvolacím řízením nevznikly. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.