12 Cmo 230/2020

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Hodanové a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Kateřiny Černé ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce , adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným: 1) Jméno žalované A, narozený rodné přijmení Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B, narozená rodné přijmení Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba žalovaní zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení směnečného peníze ve výši 135 434 Kč s příslušenstvím a směnečnou odměnou, o odvolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 49 Cm 65/2018–64 ze dne 7. 11. 2018

I. Směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2018, č. j. 49 Cm 65/2018–13 a rozsudek téhož soudu ze dne 7. 11. 2018, č. j. 49 Cm 65/2018–64 se ve vztahu k žalovaným Anonymizováno a Anonymizováno zrušují a řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o ponechání jím vydaného směnečného platebního rozkazu č.j. 49 Cm 65/2018-13 ze dne 25. 5. 2018 ve vztahu k žalovaným a společnosti právnická osoba v platnosti a všem žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 16 552,80 Kč.

2. Odvolací soud usnesením ze dne 25. 8. 2020, č. j. 12 Cmo 326/19-192 řízení o odvolání žalovaných proti rozsudku s ohledem na přerušení řízení v důsledku úpadku žalovaných, zjištěného v insolvenčním řízení, vedeném Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. KSPL 29 INS 13644/2020, v němž bylo povoleno jeho řešení oddlužením, ve vztahu k žalovaným vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí v řízení, vedeném u odvolacího soudu pod sp. zn. 12 Cmo 230/2020.

3. Žalobkyně v návaznosti na splnění oddlužení žalovanými a osvobození jim přiznané insolvenčním soudem od dosud neuhrazených pohledávek navrhla řízení zastavit, následně podáním, datovaným 7. 4. 2024, výslovně vzala žalobu vůči žalovaným zpět.

4. Podáním ze dne 20. 5. 2024 oba žalovaní se zpětvzetím žaloby vyslovili souhlas a navrhli, aby o nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

5. Odvolací soud proto podle § 222a o. s. ř. ve vztahu k žalovaným zrušil soudem prvního stupně vydaný směnečný platební rozkaz a rozsudek a řízení ve vztahu k nim zastavil.

6. Náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznal odvolací soud žádnému z účastníků. Žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení neuplatnila, žalobu vzala zpět z důvodu, že žalovaní byli usnesením insolvenčního soudu osvobozeni od placení zbytku pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Přiznané osvobození se vztahuje i na náklady řízení, které jako náklady spojené s uplatněním pohledávky patří mezi příslušenství pohledávky (§ 513 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Podle ustálené soudní judikatury, nejde-li o důvody separace nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 147 a § 148 odst. 2 o. s. ř., nelze dlužníka po dobu trvání účinků přiznaného osvobození zavázat k náhradě nákladů řízení a o uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení žalovaným by tak bez ohledu na skutečnost, že žalobkyně žádné náklady neuplatnila, nebylo možno vůbec uvažovat (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 29 ICdo 155/2017). Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.