12 Cmo 91/2021

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Černé a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a JUDr. Evy Hodanové ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČ IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným: 1) Jméno žalované, narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupen advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2) Jméno advokáta C, zemřelá Anonymizováno o zaplacení 1 875 798 Kč s příslušenstvím a odměnou, k odvolání žalovaného č. 1 proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 1. 2021, č. j. 20 Cm 190/2013-368, Napadené usnesení se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Citovaným usnesením rozhodl soud prvního stupně, aby do řízení vstoupila na místo dosavadního žalobce společnost Anonymizováno, reg. č. Anonymizováno, sídlem Anonymizováno. Uvedl, že žalobce navrhl změnu účastníka na jeho straně s tím, že dne 29. 4. 2015 došlo k indosaci směnky, která je předmětem tohoto řízení na společnost Anonymizováno. Jmenovaná společnost se vstupem do řízení souhlasila. Soud postupoval podle § 170a odst. 1, 2 o. s. ř. a § 1103 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s tím, že zákonné podmínky vstupu do řízení shledal splněné (v průběhu řízení došlo k indosaci směnky, žalobce směnku nabyvateli směnky předal a ten se vstupem do řízení na místo žalobce souhlasil).

2. Žalovaný č. 1 podal proti usnesení včasné odvolání a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že společnost Anonymizováno neexistuje, když její existence nebyla žalobcem prokázána např. výpisem z veřejného seznamu, včetně doložení, které fyzické osoby jsou oprávněny za společnosti jednat. Společnost Anonymizováno není způsobilá být účastníkem řízení. V České republice nemá organizační složku.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl napadené usnesení potvrdit. Uvedl, že do spisu byl založen výpis z obchodního rejstříku týkající se společnosti Anonymizováno opatřený apostilou a překladem. Tvrzení žalovaného č. 1 je ryze účelové nebo vychází z neznalosti obsahu spisu.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž by ve věci nařizoval jednání (ustanovení § 214 odst. 1 písm. c) o. s. ř.), a neshledal důvody ani pro jeho potvrzení, ani změnu.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalovaná č. 2 dne Anonymizováno zemřela. Usnesením ze dne 13. 11. 2020, č. j. 20 Cm 190/2013-346 bylo řízení vůči žalované č. 2 přerušeno do pravomocného skončení dědického řízení vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. 29 D 833/2020. Podáním ze dne 14. 12. 2020 navrhl žalobce, aby do řízení na jeho místo vstoupila společnost Anonymizováno, na níž byla indosována směnka, která je předmětem tohoto řízení a která jí byla žalobcem předána. Společnost Anonymizováno se vstupem do řízení na místo žalobce vyslovila souhlas.

6. O shora popsaném návrhu žalobce soud prvního stupně rozhodl za situace, kdy vůči jednomu z účastníků (žalované č. 2) bylo řízení přerušeno z důvodu, že žalovaná č. 2 ztratila způsobilost být účastníkem řízení. Vhodným se tak jevil postup podle § 112 odst. 2 o. s. ř., který by odrážel tu skutečnost, že řízení je možné nadále vést pouze mezi žalobcem a žalovaným č.

1. Jestliže soud prvního stupně nastíněný postup nezvolil, tím spíše bylo nezbytné, aby z výroku jeho usnesení vyplývalo, ve vztahu mezi kterými účastníky bylo o návrhu žalobce rozhodováno; uvedené ostatně nelze seznat ani z odůvodnění. Rozhodl-li soud prvního stupně o návrhu žalobce vůči oběma žalovaným, jde o takovou vadu řízení, která nemohla být napravena v rámci odvolacího řízení.

7. Odvolací soud proto odvoláním napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud nejprve rozhodne podle § 112 odst. 2 o. s. ř. a poté o návrhu žalobce na vstup jmenované společnosti do řízení na jeho místo. Před rozhodnutím soud prvního stupně neopomene doručit předmětný návrh žalovanému č. 1 (dosud se tak nestalo), aby měl možnost se k němu vyjádřit. Nejvyšší soud již ve svém unesení ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3607/2013 uzavřel, že absence doručení písemného návrhu na realizaci procesního nástupnictví podle § 107a o. s. ř. je porušením povinnosti zajistit účastníkům stejnou možnost k uplatnění jejich práv dle § 18 odst. 1 o. s. ř. V rozhodnutí o procesním nástupnictví se pak soud prvního stupně vypořádá nejen s výhradami uvedenými žalovaným č. 1 v odvolání, ale i s tím, zda s ohledem na § 2 o. s. ř. nejde pouze o účelové zneužití procesní úpravy (k tomu nález Ústavního soudu ČR ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. III. ÚS 468/11). Proti usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. k) o. s. ř.).