1233/2011

Plný text

KSUL 69 INS 4614/2011 3 VSPH 1233/2011-P25-14 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce ve věci dlužníků: a) R. H., a b) S. H., oba bytem v T., o odvolání věřitele: SERRAGHIS LOAN MANAGEMENT LTD. se sídlem Afentrikas, 4, Afentrika Court, Office 2, 6018, Larnaca, Kypr, registrační číslo: HE 257931, zapsaná v Registry of Companies of Cyprus, zast. JUDr. Pavlem Šuserem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova 34, s pohledávkou 223.147,56 Kč, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17.srpna 2011, č.j. KSUL 69 INS 4614/2011-P25-4, t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17.srpna 2011, č.j. KSUL 69 INS 4614/2011-P25-4, se potvrzuje. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem (insolvenční soud) odmítl přihlášku pohledávky č. 25 insolvenčního věřitele: DEBTINVEST LIMITED se sídlem Porter Road 33, Road Town, Tortola, British Virgin Islands, reg. č. 609191 (dále též původní věřitel) ve výši 223.147,56 Kč (bod I. výroku) a vyslovil, že právní mocí usnesení se účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení v rozsahu přihlášky č. 25 končí (bod II. výroku). Vyšel ze zjištění, podle něhož původní věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dvě pohledávky za dlužníky ve výši 223.147,56 Kč (pohledávka č. 25) a ve výši 107.366,21 Kč (pohledávka č. 27, jež byla v plné výši zjištěna). Insolvenční soud zjistil, že insolvenční správce shledal přihlášku pohledávky č. 25 nepřezkoumatelnou pro nedoložení právního důvodu, prokázání neplnění závazku dlužníka a způsob výpočtu úroků, a proto vyzval původního věřitele podle § 188 odst. 1 a 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), výzvou z 6.5.2011 (doručena jeho právnímu zástupci 10.5.2011) k doplnění a opravě přihlášky. V této výzvě pak původního věřitele poučil, že nebude-li přihláška včas a řádně doplněna nebo opravena, předloží ji insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce nepřihlíží. Soud konstatoval, že původní věřitel na výzvu reagoval podáním doručeným soudu 24.5.2011, v němž uvedl, že podle jeho názoru splnil veškeré povinnosti již při podání přihlášky (č. 25), žádné správcem vyžadované doplnění však nepředložil. Dále soud zdůraznil, že nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil ve lhůtě 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší, a současně jej poučí o tom, jak je nutné opravu či doplnění provést; nebyla-li přihláška včas a řádně doplněna, předloží ji insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. Uzavřel, že s ohledem na shora uvedené přihlášku původního věřitele č. 25 odmítl. Toto usnesení napadl původní věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil a rozhodl, že se jeho přihláška č. 25 neodmítá. Namítl, že v přihlášce pohledávky uvedl a listinami doložil, že jeho nároky byly přiznány v soudních řízeních předcházejících insolvenčnímu řízení, přičemž se jedná o pohledávky pravomocné a vykonatelné. Podrobně pak rozvedl vznik této pohledávky, jež představují dva nároky, a to z úvěru poskytnutého dlužnici R.H. eBankou, a.s. na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru z 18.12.2003 a dále z titulu neuhrazených bankovních poplatků dlužnice u této banky mající původ ve smlouvě o poskytování bankovních a dalších služeb z 18.12.2003. Konstatoval, že nároky z obou smluv byly eBankou, a.s. postoupeny Asset Portfolio Servicing, s.r.o., jež mu následně tyto pohledávky postoupila. Současně doplnil způsob výpočtu přihlášených úroků z prodlení, i když podle jeho názoru byla jejich specifikace v přihlášce dostatečná a nebylo jeho povinností ve smyslu § 174 IZ předložit tento konkrétní výpočet. V průběhu odvolacího řízení navrhl původní věřitel, aby do insolvenčního řízení na jeho místo vstoupila podle § 18 IZ jako věřitel společnost SERRAGHIS LOAN MANAGEMENT LTD. se sídlem Afentrikas, 4, Afentrika Court, Office 2, 6018, Larnaca, Kypr, reg. č. HE 257931, zapsaná v Registry of Companies of Cyprus (dále jen věřitel), jenž se vstupem do řízení vyjádřila souhlas. Návrh na vstup věřitele do insolvenčního řízení byl podán původním věřitelem insolvenčnímu soudu 6.9.2012, ten však o něm nerozhodl, proto nastala zákonná fikce, že na místo původního věřitele vstoupil do insolvenčního řízení věřitel, s nímž dále odvolací soud jednal jako s účastníkem řízení (§ 18 odst. 2 a § 19 IZ). Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání věřitele není důvodné. Podle § 188 odst. 2 IZ nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen. Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě níž se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle § 185 IZ odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné, a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí. Podle ustálené judikatury platí, že postup podle § 188 IZ se uplatní pouze tehdy, je-li vadný sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní). Nedoplní-li věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu § 177 IZ, je na insolvenčním správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. IZ ji popře (blíže k tomu viz R 13/2009 Sbírky rozhodnutí a stanovisek). Pro odmítnutí přihlášky podle § 185 IZ nepostačuje zjištění soudu, že věřitel přihlášku řádně a včas nedoplnil, nýbrž takové rozhodnutí soudu musí být založeno i na posouzení, zda přihláška je skutečně vadná či neúplná, zda insolvenční správce řádně věřitele vyzval k jejímu doplnění či odstranění vadnosti a zda jej poučil, jak při tom postupovat. Názorem insolvenčního správce soud nikterak není vázán. Přihláška pohledávky musí ve smyslu § 174 odst. 2 IZ obsahovat výši a důvod vzniku přihlašované pohledávky; tímto důvodem se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, a nikoliv například právní kvalifikace vztahu, z něhož pohledávka povstala. Přihláška obsahuje důvod vzniku přihlašované pohledávky za předpokladu, že v ní jsou uvedeny či popsány skutečnosti (vylíčen skutkový děj), na základě kterých pohledávka vznikla, a to natolik podrobně, aby bylo možné jednak přihlašovanou pohledávku odlišit od jiných pohledávek věřitele a dlužníka, jednak posoudit pravost pohledávky. Jde–li o pohledávku vykonatelnou, pak platí z povahy věci, že tvrzení o důvodu vzniku lze založit též na rozhodnutí, smíru nebo listině, pro kterou se pohledávka stala vykonatelnou. Je ovšem jistého rozdílu mezi tím, zda jde o rozhodnutí či jiný titul, který je výsledkem důkazního řízení před soudem či správním úřadem, resp. o rozhodnutí, které se podle zákona vydává bez dokazování a často i bez odůvodnění, jako je tomu u platebního rozkazu. V prvních příkladech je pohledávka co do důvodu svého vzniku dostatečně individualizována uloženou povinností k zaplacení peněžité částky na základě skutečností, které se podávají z odůvodnění těchto rozhodnutí. Je-li titulem vykonatelné pohledávky platební rozkaz, pak lze důvod vzniku pohledávky též doložit žalobou (rozkazní žalobou), jelikož jen z ní se ve smyslu ustanovení § 172 odst. 1 o.s.ř. podávají skutečnosti, z nichž vyplývá uplatněné a posléze platebním rozkazem přiznané právo (blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2.12.2009, sp.zn. KSPL 54 INS 3007/2009, 1 VSPH 701/2009-P10). K přihlášce pohledávky, kterou nelze přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, se ve smyslu ustanovení § 185 ve spojení s ustanovením § 188 odst. 2 IZ nepřihlíží ode dne, kdy přihlašovateli pohledávky marně uplynula lhůta určená mu insolvenčním správcem v řádné výzvě k odstranění vad přihlášky. To, zda přihláška pohledávky byla doplněna po uplynutí této lhůty, ale ještě předtím, než insolvenční soud rozhodl, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží a že ji jako opožděnou odmítá, nemá na tento závěr žádného vlivu. Rozhodnutí insolvenčního soudu podle § 188 odst. 2 IZ je ze zákona spojeno s rozhodnutím o odmítnutí přihlášky a s uvědoměním věřitele, že právní mocí rozhodnutí jeho účast v insolvenčním řízení končí (§ 185 IZ - viz závěry Vrchního soudu v Praze v rozhodnutí sp.zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 103/2008-P36, uveřejněné ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod R 37/2009). Nejvyšší soud ČR pak v rozhodnutí ze dne 16.12.2009, sen. zn. 29 NSČR 18/2009 (publikováno v Soudní judikatuře pod č. 59/2010) dovodil, že prostřednictvím usnesení o odmítnutí přihlášky podle § 185 IZ se v insolvenčním řízení deklaruje již dříve nastalá skutečnost, s jejíž existencí spojuje insolvenční zákon ten důsledek, že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce. Ze spisu plyne, že insolvenční správce vyzval původního věřitele k doplnění jeho přihlášky (č. 25) pohledávky s odůvodněním, aby k oběma nárokům v ní uvedených doplnil důvod jejich vzniku – dokument, na jehož základě vznikl prvotně závazek dlužníka a tento předložil včetně smluvních podmínek, a v případě, že pohledávku nabyl postoupením, aby předložil příslušnou postupní smlouvu. Insolvenční soud dále ve výzvě konstatoval, že předložení platebního rozkazu nezbavuje věřitele povinnosti specifikovat pohledávku jako hmotným právem založené právo na plnění, zejména důvodem a okolnostmi jejího vzniku. Dále uložil původnímu věřiteli předložit dokumenty prokazující, že dlužník neplnil, jak měl, a předložit přehled o výpočtu požadovaného úroku z prodlení, to vše s poučením, že nezašle-li do 15 dnů od doručení této výzvy doplnění insolvenčnímu soudu, bude přihláška po marném uplynutí této lhůty předložena insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k ní nepřihlíží. Výzva byla původnímu věřiteli doručena 10.5.2011 a ten na ní reagoval podáním z 23.5.2011 nazvaném „Doplnění přihlášky“ (doručené soudu 24.5.2011), v němž uvedl, že se jedná o vykonatelné pohledávky na základě v přihlášce uvedených elektronických platebních rozkazů a vymáhané dle již v přihlášce uvedených exekučních rozhodnutí, a proto má za to, že svoji povinnost splnil a prokázal vykonatelnost pohledávek ve smyslu § 174 odst. 4 IZ, řádně je vyčíslil a ve smyslu přiložených listin by nemělo být pochyb o jejich existenci. Odvolací soud dospěl k závěru, že výzva svým obsahem směřovala k doplnění tvrzení a důkazů k nim. Těmito tvrzeními jsou rozhodné skutečnosti týkající se důvodu vzniku přihlašované pohledávky, neboť v ní nebyly uvedeny či popsány skutečnosti (vylíčen skutkový děj), na základě kterých pohledávky vznikly, když k přihlášce původní věřitel předložil, jak se podává ze seznamu příloh, toliko elektronické platební rozkazy a usnesení o nařízení exekuce. Jak uvedeno shora, je-li titulem vykonatelné pohledávky (elektronický) platební rozkaz, pak lze důvod vzniku pohledávky též doložit žalobou (rozkazní žalobou), jelikož jen z ní se ve smyslu ustanovení § 172 odst. 1 o.s.ř. podávají skutečnosti, z nichž vyplývá uplatněné a posléze platebním rozkazem přiznané právo, již však původní věřitel k přihlášce nepředložil a neučinil tak ani v tzv. „doplnění přihlášky“. Jednalo se tak o vadu procesního úkonu, jejíž neodstranění v zákonem stanovené lhůtě mělo za následek, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. Veden shora uvedenými závěry odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem. V Praze dne 20.září 2012 JUDr. Michal K u b í n , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová