13 Cmo 105/2002

Plný text

13 Cmo 105/2002-30 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Romany Vostrejšové a JUDr. Michala Kubína v právní věci žalobců: a) P. K., bytem ve Z., b) D. H., bytem v B., c) J. Š., bytem v K. H., d) K. Š., bytem ve Z., všichni zast. JUDr. K. P., advokátem se sídlem v K. H., proti žalovanému: Ing. H. H., bytem v P., správce konkursní podstaty úpadce M. D., spol. s r.o. se sídlem v K. H., o vyloučení nemovitosti ze soupisu konkursní podstaty úpadce, o odvolaní žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2002 č.j. 58 Cm 46/2002-22 t a k t o : Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2002 č.j. 58 Cm 46/2002-22 se potvrzuje. O d ů v o d n ě n í : Žalobci, kteří se jako podíloví spoluvlastníci v žalobě uvedené nemovitosti žalobou proti žalované domáhají jejího vyloučení ze soupisu konkursní podstaty úpadce, zaplatili společně a nerozdílně soudní poplatek za žalobu výši 3.000,- Kč a k výzvě soudu doplatili soudní poplatek ve výši 9.000,- Kč. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl žádost žalobců o vrácení soudního poplatku ve výši 9.000,- Kč s odůvodněním, že žalobu podaly čtyři osoby, které mají nemovitost ve spoluvlastnictví. Pro rozhodnutí o poplatkové povinnosti je rozhodující povaha jejich společenství. Poté, co soud prvního stupně učinil právní závěr, že se na straně žalobců jedná o společenství samostatné, když každý ze žalobců má v řízení zcela samostatné postavení, když z nich může činit sám za sebe procesní úkony, aniž by ovlivnil průběh řízení vůči ostatním žalobcům, a nic na tom nemění ani jejich solidarita při nakládání se společnou věcí, dovodil, že každému žalobci vznikla poplatková povinnost ve výši 3.000,- Kč odděleně a není tudíž důvod tvrzený přeplatek ve výši 9.000,- Kč vracet. Žalobci v zákonem stanovené lhůtě napadli shora uvedené usnesení společným odvoláním a navrhli, aby ho odvolací soud změnil tak, že žádosti o vrácení soudního poplatku se vyhovuje. Vytýkali soudu prvního stupně nesprávné právní posouzení věci, když z ustanovení zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále SoudP) dovodili, že bez ohledu na počet žalobců vzniká v daném případě všem žalobcům společně a nerozdílně povinnost zaplatit jeden poplatek stanovený pevnou sazbou z předmětu řízení, kterým je jedna nemovitost ve smyslu tohoto zákona, takže žalobci byli povinni společně a nerozdílně zaplatit poplatek ve výši 3.000,- Kč. Ustanovení § 2 SoudP upravuje poplatkovou povinnost více poplatníků bez ohledu na to, zda se jedná o společenství účastníků samostatné nebo nerozlučné. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení a řízení jeho vydání předcházející dle ustanovení § 212 a § 212a o.s.ř., aniž nařizoval jednání dle § 214 odst. 2 písm.c) o.s.ř. a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Podle § 2 odst. 8 SoudP vznikne-li více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně. Podle § 91 o.s.ř. je-li žalobců nebo žalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení každý z nich sám za sebe. Jestliže však jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně. Odvolací soud má za to, že ustanovení § 2 odst. 8 SoudP neřeší otázku, jak vysoký má být soudní poplatek v případě, že žalobu podalo více žalobců, nýbrž upravuje povinnosti poplatníků vůči správci daně v případě, že poplatek bude vymahatelný. Zodpovězení otázky jeho výše je závislé na povaze společenství žalobců, zda každý ze žalobců by mohl žalobu podat samostatně a hájit svůj zájem týkající se jeho spoluvlastnického podílu k nemovitosti, aniž by bylo významné, zda tuto žalobu podají i ostatní spoluvlastníci, tj. zda se jedná o společenství účastníků samostatné, nebo zda takovou žalobu musí podat všichni podíloví spoluvlastníci společně, resp. zda se jedná o společenství na straně žalobců nerozlučné, které z hlediska poplatkového má ten význam, že pro správce poplatku žalobci představují jediný subjekt poplatkové povinnosti. Pro posouzení, zda se jedná o samostatné nebo nerozlučné společenství, je rozhodná povaha předmětu řízení vyplývající z hmotného práva. Předmětem je vyloučení nemovitosti ze soupisu konkursní podstaty úpadce, o níž žalobci tvrdí, že jsou jejími podílovými spoluvlastníky. Každý ze žalobců hájí svá práva ke svému spoluvlastnickému podílu sám a nic by nebránilo tomu, aby každý z nich podal žalobu na vyloučení nemovitosti v rozsahu jeho podílu nezávisle na ostatních spoluvlastnících. Pokud by některý ze spoluvlastníků žalobu na vyloučení nemovitosti ze soupisu nepodal a ostatní podíloví spoluvlastníci by s vylučovací žalobou u soudu uspěli, pak v rozsahu jeho spluvlastnického podílu by nemovitost zůstala součástí konkursní podstaty úpadce a z této části by mohli být uspokojeni jeho konkursní věřitelé. Z uvedeného vyplývá právní závěr, že v této věci se jedná na straně žalobců o samostatné společenství a že na každého ze žalobců je z hlediska poplatkové povinnosti nutno pohlížet jako na samostatné poplatníky. Na tomto závěru nemění nic ani ustanovení § 2 odst. 8 SoudP, podle kterého z celého poplatku, představujícího součet poplatkových povinností jednotlivých žalobců, jsou všichni poplatníci zavázáni společně a nerozdílně. Na základě shora uvedeného proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. V Praze dne 10. června 2002 JUDr. František K u č e r a v.r. předseda senátu Za správnost: