14 Cmo 10/2021

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Davida Bokra a soudkyň Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Michaely Janouškové ve věci navrhovatelky: Anonymizováno“, IČO IČO sídlem adresa za účasti: Jméno navrhovatelky A, narozený Datum narození navrhovatelky A bytem Adresa navrhovatelky A o vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu, k odvolání Jméno navrhovatelky B, advokáta, sídlem adresa, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. prosince 2020, č. j. 44 Cm 106/2020 - 72, Usnesení soudu prvního stupně se v odvoláním napadeném výroku II. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením přibral do řízení jako další účastníky společnosti: a) právnická osoba., IČO IČO, sídlem Adresa navrhovatelky A, b) právnická osoba, IČO IČO, sídlem Adresa navrhovatelky A, c) právnická osoba, IČO IČO, sídlem Anonymizováno a d) Anonymizováno, IČO IČO, sídlem rovněž adresa /dále jen „společnosti“/ [výrok I.] a společnostem ustanovil opatrovníka pro nadepsané řízení Jméno navrhovatelky B, advokáta, sídlem adresa [výrok II.].

2. Soud prvního stupně vyšel ze závěrů zformulovaných a odůvodněných v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. září 2016, sp. zn. 14 Cmo 360/2015, uveřejněného pod číslem 1/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní [dále jen „R 1/2018“]. Řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce [§ 63 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“] je řízením ve statusových věcech právnických osob ve smyslu § 2 písm. e) a § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/. Podle § 1 odst. 3 z. ř. s. se občanský soudní řád použije podpůrně. Okruh účastníků řízení vyplývá z § 6 odst. 1 z. ř. s. S ohledem na dopady požadované diskvalifikace Jméno navrhovatelky A z výkonu funkce statutárního orgánu dle § 63 a násl. z. o. k. jsou účastníky řízení též společnosti, v nichž je Jméno navrhovatelky A (jediným) členem statutárního orgánu. Proto je soud prvního stupně výrokem I. přibral do řízení. Výrokem II. jim soud prvního stupně dle § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, ustanovil pro nadepsané řízení opatrovníka - advokáta Jméno navrhovatelky B.

3. Proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně podal advokát Anonymizováno odvolání, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení v tomto rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k ustanovení jiného opatrovníka.

4. Odvolatel argumentuje tím, že v minulosti zastupoval v řízení před Krajským soudem v Plzni svého klienta v postavení věřitele proti Jméno navrhovatelky A. Soudem přiznaná směnečná pohledávka ve výši 140 000 Kč s příslušenstvím nebyla Jméno navrhovatelky A dobrovolně uspokojena, proto byla vymáhána exekučně podle usnesení Okresního soudu adresa ze dne 6. února 2015, č. j. 307 EXE Anonymizováno, u exekutorského úřadu adresa exekutora Anonymizováno pod sp. zn. 134 EX Anonymizováno (směnečný platební rozkaz a pověření soudního exekutora odvolatel k odvolání přikládá). Jelikož je Jméno navrhovatelky A jediným členem statutárních orgánů společností, lze předpokládat, že bude nutná jeho spolupráce s ustanoveným opatrovníkem. Stejně tak lze předpokládat, že zájmy společností se minimálně z části kryjí se zájmy Jméno navrhovatelky A. Za této situace by mohla být s ohledem na shora uvedené skutečnosti zpochybněna nestrannost odvolatele a řádné hájení zájmu opatrovaných společností.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (§ 212 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Je třeba zdůraznit, že závěr soudu prvního stupně o potřebě ustanovit společnostem pro nadepsané řízení opatrovníka je zcela správný, odpovídající závěrům zformulovaným a odůvodněným v R 1/2018. Konečně, to ani odvolatel nesporuje. Jedinou odvoláním předestřenou otázkou je, zda odvolatelem tvrzené skutečnosti mu brání v řádném výkonu funkce opatrovníka společností.

7. Relevantní právní úpravou je v tomto směru úprava povinnosti advokáta odmítnout poskytování právních služeb upravená v § 19 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.

8. Podle § 19 zákona o advokacii (1) Advokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže a) v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, b) osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokát, s nímž vykonává advokacii ve společně (§ 11 odst. 1), nebo v případě zaměstnaného advokáta advokát, který je jeho zaměstnavatelem, anebo advokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele, c) by informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi, mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit, d) projednání věci se zúčastnil advokát, případně osoba advokátovi blízká, e) zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, jsou v rozporu se zájmy advokáta nebo osoby advokátovi blízké. (2) Účastí na projednání věci podle odstavce 1 písm. d) není poskytování právních služeb advokátem nebo osobami uvedenými v § 2 odst. 2.

9. Právě citované ustanovení nepochybně dopadá též na případy, kdy je advokát povolán k poskytování právních služeb účastníku řízení rozhodnutím soudu v režimu zmíněného § 29 odst. 2 o. s. ř.

10. Je jisté, že základním prvkem vztahu mezi advokátem a jeho klientem je vzájemná důvěra. V poměrech projednávané věci sice nemá být klientem odvolatele přímo Jméno navrhovatelky A, ale odvolatel správně poukazuje na to, že jmenovaný je jediným statutárním orgánem společností, takže při hájení zájmu společností (například při zvažování, zda bude opatrovník argumentovat pro aplikaci výjimky upravené v § 67 odst. 2 z. o. k., či nikoliv) odvolatel bude do značné míry odkázán na poskytování podkladů a informací od Jméno navrhovatelky A. Nelze přitom vyloučit přetrvávající zatížení jejich vztahu nuceným výkonem odvolatelem uváděného směnečného platebního rozkazu. Proto se odvolací soud přiklonil k závěru, že je v daném případě třeba aplikovat § 19 odst. 1 písm. a) zákona o advokacii a společnostem ustanovit jako opatrovníka jiného advokáta.

11. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/ a § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).

12. Soud prvního stupně nyní jmenuje opatrovníkem společností jiného vhodného advokáta, a to podle pravidel zavedených u soudu prvního stupně, respektujících např. rovnoměrné ztížení advokátů atd.

13. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.